Жанровое единство цикла Л. Петрушевской "Морские помойные рассказы"

Název: Жанровое единство цикла Л. Петрушевской "Морские помойные рассказы"
Transliterovaný název
Žanrovoje jedinstvo cikla L. Petruševskoj "Morskije pomojnyje rasskazy"
Variantní název:
  • Genre unity of L. Petrushevskay's cycle "Morskyie pomoinyie rasskazy" (The Sea Sewage Stories)
Zdrojový dokument: Новая русистика. 2016, roč. 9, č. 2, s. 37-44
Rozsah
37-44
  • ISSN
    1803-4950 (print)
    2336-4564 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
The article deals with a role of "Morskyie pomoinyie rasskazy" cycle within the diverse works of a Russian writer L. Petrushevskaya. Attention is drawn to the identification of analyzed stories' genre and to aspects which unite the cycle into a single genre framework. The aspects of symbolism and irony are particularly highlited. An idea of a littered sea, where all the actions are unconscious and inert, serves as a symbolic background of the cycle. Images of the marine inhabitants and their actions embody demonstrative allusions to the Post-Soviet times. Conclusions are drawn that the author portrays a specific dystopia reality by the image of the littered sea.
Reference
[1] AVERINCEV, S. S. (2001): Simvol. In: AVERINCEV, S. S. (red.): Sofija-Logos. Slovar'. Kijev, s. 155–161.

[2] LEJDERMAN, N. L., LIPOVECKIJ, M. N. (2003): Sovremennaja russkaja literatura. 1950-e–1990-e gody. (v 2 tomach). Moskva.

[3] MONGUŠ, Je. D. (2011): Gendernaja problematika i jeje chudožestvennaja realizacija v maloj proze L. Petruševskoj. Mir nauki, kulʼtury i obrazovanija, 2011, č. 6, s. 281–284.

[4] ORTEGA-I-GASSET, Ch. (1991): Èstetika. Filosofija kul'tury. Moskva.

[5] PAŠUKOVA, T. I., ČISTOVA, A. A. (2013): Vozmožnosti ispol'zovanija chudožestvennych tekstov kak sredstva reguljacii psichičeskogo sostojanija v učebnoj dejatel'nosti. Vestnik MGLU 16, 2013, s. 161–173.

[6] PETRUŠEVSKAJA, L. (2001): Morskije pomojnyje rasskazy. Oktjabr', 2001, č. 11, s. 90–103.

[7] PETRUŠEVSKAJA, L. (2003): Dikije životnyje skazki. Morskije pomojnyje rasskazy. Pus'ki Bjatyje. Moskva.

[8] PROCHOROVA, T. M. (2009): Rasširenije vozmožnostej kak avtorskaja strategija. Ljudmila Petruševskaja. Voprosy literatury, 2009, č. 3, s. 149–164.

[9] SAFRONOVA, L. V. (2006): Poètika literaturnogo seriala i problema avtora i geroja: na materiale serialov "Dikije Životnyje Skazki" i "Pus'ki jatyje" L. S. Petruševskoj. Russkaja literatura, 2006, č. 2, s. 55–66.

[10] TKAČENKO, N. M. (2007): Rol' formal'nych motivirujuščich èlementov v processe identifikacii psevdoslova. Vestnik Udmurdskogo universiteta. Filologičeskije nauki, 2007, č. 5, s. 187–192.

[11] VATUTINA, A. S. (2014): Postmodernistskij obraz nasekomogo kak kvintèssencija "vysokogo" i "nizkogo": D. Prigov, V. Pelevin, L. Petruševskaja. Vestnik Nižegorodskogo universiteta im. N. I. Lobačevskogo. Filologija. Isskustvoznanie 2 (3), 2014, s. 219–223.

[12] ZUMBULIDZE, I. G. (2012): Tvorčestvo Ljudmily Petruševskoj v kontekste russkogo postmodernizma. Molodoj učenyj, 2012, č. 6, s. 250–252.