Název: Problém statusu přírodních zákonů v Popperově rané teorii poznání
Zdrojový dokument: Pro-Fil. 2016, roč. 17, č. 2, s. [2]-14
Rozsah
[2]-14
-
ISSN1212-9097
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/136276
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Studie se zaměřuje na problém statusu přírodních zákonů, přičemž vychází z analýzy Popperova raného díla Die beiden Grundprobleme der Erkenntnislehre, které bylo napsáno ještě před Logikou vědeckého zkoumání, avšak bylo publikováno až o téměř padesát let později. Popper je zajedno s logickými pozitivisty v tom, že z logického hlediska je možné rozhodnout o pravdivosti singulárních tvrzení o skutečnosti, nikoli však tvrzení všeobecných. Logičtí pozitivisté proto odmítají uznat přírodní zákony jako všeobecná tvrzení a označují je pouze jako souhrnné zprávy, které mohou být definitivně verifikovány nebo falzifikovány. Oproti tomu Popper tvrdí, že přírodní zákony jsou všeobecná tvrzení, která lze definitivně (logicky) falzifikovat, avšak v pozitivním smyslu se mohou jen dočasně (pragmaticky) osvědčit. Popper se inspiruje tzv. konsekventním pragmatismem a označuje své vlastní řešení problému statusu přírodních zákonů jako asymetrii hodnot.
This paper focuses on the problem of the status of natural laws and is based upon an analysis of Popper's early work Die beiden Grundprobleme der Erkenntnislehre that had been written before his Logic of Scientific Discovery but was published almost fifty years later. Popper and logical positivists agree that from the logical point of view it is possible to decide about the truth of singular reality statements but never of those general. Therefore, the positivists refuse to acknowledge natural laws as general statements and they call them just summary reports which can be definitively verified or falsified. Against this Popper asserts that natural laws are general statements which are definitively (logically) falsifiable, while in a positive way they can be only temporarily (pragmatically) corroborated. Popper is inspired by so called consequent pragmatism and he calls his own solution of the problem of the status of natural laws the asymmetry of values.
Note
Studie vznikla s podporou Motivačního systému ZČU – část POSTDOC 2016.
Reference
[1] Adorno, T. W. et al. (1972): Der Positivismusstreit in der deutschen Soziologie, Luchterhand.
[2] Gattei, S. (2004): Karl Popper's Philosophical Breakthrough, Philosophy of Science 71 (4), 448–466. | DOI 10.1086/423747
[3] Hacohen, M. H. (1998): Karl Popper, the Vienna Circle and Red Vienna, Journal of the History of Ideas 59 (4), 711–734. | DOI 10.1353/jhi.1998.0036
[4] Lansana, K. (1989): Are Universal Statements Falsifiable? A Critique of Popper's Falsifiability Criterion, Zeitschrift für allgemeine Wissenschaftstheorie / Journal for General Philoosphy of Science 20 (2), 351–366. | DOI 10.1007/BF01801484
[5] Lewis, J. (1988): Schlick's Critique of Positivism, Proceedings of the Biennial Meeting of the Philosophy of Sience Association 1, 110–117. | DOI 10.1086/psaprocbienmeetp.1988.1.192975
[6] Morgenstern, M. (2015): Popper und das Problem der Metaphysik, Aufklärung und Kritik 22 (4), 78–101.
[7] Naraniecki, A. (2014): Returning to Karl Popper: A reassessment of his politics and philosophy, Rodopi.
[8] Parusniková, Z. (2003): Vyřešil K. R. Popper psychologický problém indukce, in Havlík, V. (ed.) Metoda – význam – intence. Popperovské motivy v současném analytickém myšlení, FILOSOFIA, 55–65.
[9] Popper, K. R. (1997): Logika vědeckého zkoumání, OIKOYMENH.
[10] Popper, K. R. (1995): Věčné hledání. Intelektuální autobiografie, Prostor.
[11] Popper, K. R. (1994): Die beiden Grundprobleme der Erkenntnistheorie: Aufgrund von Manuskripten aus den Jahren 1930–1933, zweite, verbesserte Auflage, Mohr Siebeck.
[12] Rutte, H. (1976): Moritz Schlick, der Positivismus und der Neopositivismus, Zeitschrift für philosophische Forschung 30 (2), 246–268.
[13] Seubert, H. (2016): Karl Popper wiedergelesen – was bleibt, Aufklärung und Kritik 23 (1), 7–23.
[14] Schlick, M. (2008): Die Kausalität in der gegenwärtigen Physik, in Schlick, M. (ed.) Die Wiener Zeit. Aufsätze, Beiträge, Rezensionen 1926–1936. Moritz Schlick Gesamtausgabe. Band I/6, Springer, 231–292.
[15] Stadler, S. (2015): Der Wiener Kreis. Ursprung, Entwicklung und Wirkung des Logischen Empirismus im Kontext, Springer.
[2] Gattei, S. (2004): Karl Popper's Philosophical Breakthrough, Philosophy of Science 71 (4), 448–466. | DOI 10.1086/423747
[3] Hacohen, M. H. (1998): Karl Popper, the Vienna Circle and Red Vienna, Journal of the History of Ideas 59 (4), 711–734. | DOI 10.1353/jhi.1998.0036
[4] Lansana, K. (1989): Are Universal Statements Falsifiable? A Critique of Popper's Falsifiability Criterion, Zeitschrift für allgemeine Wissenschaftstheorie / Journal for General Philoosphy of Science 20 (2), 351–366. | DOI 10.1007/BF01801484
[5] Lewis, J. (1988): Schlick's Critique of Positivism, Proceedings of the Biennial Meeting of the Philosophy of Sience Association 1, 110–117. | DOI 10.1086/psaprocbienmeetp.1988.1.192975
[6] Morgenstern, M. (2015): Popper und das Problem der Metaphysik, Aufklärung und Kritik 22 (4), 78–101.
[7] Naraniecki, A. (2014): Returning to Karl Popper: A reassessment of his politics and philosophy, Rodopi.
[8] Parusniková, Z. (2003): Vyřešil K. R. Popper psychologický problém indukce, in Havlík, V. (ed.) Metoda – význam – intence. Popperovské motivy v současném analytickém myšlení, FILOSOFIA, 55–65.
[9] Popper, K. R. (1997): Logika vědeckého zkoumání, OIKOYMENH.
[10] Popper, K. R. (1995): Věčné hledání. Intelektuální autobiografie, Prostor.
[11] Popper, K. R. (1994): Die beiden Grundprobleme der Erkenntnistheorie: Aufgrund von Manuskripten aus den Jahren 1930–1933, zweite, verbesserte Auflage, Mohr Siebeck.
[12] Rutte, H. (1976): Moritz Schlick, der Positivismus und der Neopositivismus, Zeitschrift für philosophische Forschung 30 (2), 246–268.
[13] Seubert, H. (2016): Karl Popper wiedergelesen – was bleibt, Aufklärung und Kritik 23 (1), 7–23.
[14] Schlick, M. (2008): Die Kausalität in der gegenwärtigen Physik, in Schlick, M. (ed.) Die Wiener Zeit. Aufsätze, Beiträge, Rezensionen 1926–1936. Moritz Schlick Gesamtausgabe. Band I/6, Springer, 231–292.
[15] Stadler, S. (2015): Der Wiener Kreis. Ursprung, Entwicklung und Wirkung des Logischen Empirismus im Kontext, Springer.