Některé psychologické souvislost i hodnocení smyslu vlastní práce učiteli

Název: Některé psychologické souvislost i hodnocení smyslu vlastní práce učiteli
Variantní název:
  • Some psychological consequences related to teachers' perception of meaningfulness of their profession
Zdrojový dokument: Studia paedagogica. 2017, roč. 22, č. 3, s. [9]-24
Rozsah
[9]-24
  • ISSN
    1803-7437 (print)
    2336-4521 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Příspěvek se věnuje některým psychologickým souvislostem vnímání smyslu vlastní práce učiteli. U souboru 317 učitelů základních a středních škol sleduje jejich subjektivní hodnocení smysluplnosti práce a některé další psychologické proměnné, jako jsou osobnostní dimenze v pojetí pětifaktorového modelu Big Five, věk a délka výkonu učitelského povolání, spokojenost, pracovní zátěž a pracovní angažovanost, jejichž souvislost se smyslem práce je pravděpodobná. Výsledky naznačují, že na vnímání smyslu vlastní práce učitelů působí zejména spokojenost s prací a pracovní angažovanost vystupující jako prediktory i další součásti životní spokojenosti. Z osobnostních vlastností souvisí s vnímáním smyslu práce učitelů neuroticismus (negativní vliv), extraverze, svědomitost a přívětivost.
This paper examines some psychological consequences related to teachers' perception of meaningfulness of their profession. Three hundred and seventeen primary and secondary school teachers were observed to find out what their subjective evaluation of meaningfulness of their profession was. Further, related psychological variables — such as personality traits in the concept of the five-factor model Big Five, teachers' age, years of teaching, satisfaction, workload and work engagement — were also observed. The results suggest that perception of meaningfulness is influenced mostly by satisfaction with the profession and teachers' work engagement; these two areas predict (and are part of) teachers' contentment with their lives. As for personal traits, our results show that teachers' neuroticism negatively influences perception of meaningfulness. Other influential traits transpired to be extroversion, conscientiousness, and kindness.
Reference
[1] Alacron, G. M., & Lyons, J. B. (2011). The relationship of engagement and job satisfaction in working samples. The Journal of Psychology, 145(5), 463–480. | DOI 10.1080/00223980.2011.584083

[2] Armstrong, M. (2012). Armstrong's handbook of human resource management practice. London: Kogan Page.

[3] Bláha, J., et al. (2013). Pokročilé řízení lidských zdrojů. Brno: Edika.

[4] Dick, B. J., Sargenet, M. A., & Steger, M. F. (2008). Assessing goals and motivation in career decision-making and planning. Journal of Career Development, 35(1), 23–41. | DOI 10.1177/0894845308317934

[5] Fahrenberg, J., Myrtek, M., Schumacher, J., & Brähler, E. (2001). Dotazník životní spokojenosti DŽS. Praha: Testcentrum.

[6] Fletcher, L., & Robinson, D. (2016). What's the point? The importance of meaning ful work IES Perspectives on HR 2016. Dostupné z http://www.employment-studies.co.uk/system/files/resources/files/mp118.pdf

[7] Fourie, M., & Deacon, E. (2015). Meaning in work of secondary school teachers: A qualitative study. South Africa Journal of Education, 35(3), 1–8. | DOI 10.15700/saje.v35n3a1047

[8] Frankl, V. E. (1994). Člověk hledá smysl: Úvod do logoterapie. Praha: Psychoanalytické nakladatelství.

[9] Hackman, J. R., & Oldham, G. R. (1976). Workre design. Reading: Addison-Wesley.

[10] Halama, P. (2007). Zmysel života z pohľadu psychológie. Bratislava: Slovak Academia Press.

[11] Hirschl, A. (2012). Callings and work engagement: moderated mediation model of work meaningfulness, occupational identity, and occupational self-efficacy. Journal of Consulting Psychology, 59(3), 479–485.

[12] Hřebíčková, M. (2011). Pětifaktorový model v psychologii osobnosti. Praha: Grada Publishing.

[13] Hřebíčková, M., & Urbánek, T. (2001). NEO pětifaktorový osobnostní inventář (podle NEO Five Factors Inventory P. T. Costy a McCraee). Praha: Testcentrum.

[14] Chiumento, R. (2004). Getengaged (Research report). Dostupné z http://www.hci.org/files/portal-upload/hci/hciLibraryPaper_17267.pdf

[15] Isaksen, J. (2000). Constructing meaning despite the drudgery of repetitive work. Journal of Humanistic Psychology, 40(3), 84–107. | DOI 10.1177/0022167800403008

[16] Kanste, O. (2011). Work engagement, work commitment and their association with wellbeing in health care. Scandinavian Journal of Caring Sciences, 25(4), 754–761. | DOI 10.1111/j.1471-6712.2011.00888.x

[17] Kasáčová, B. (2002). Učiteľ. Profesia a príprava. Banská Bystrica: Pedagogická fakulta Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici.

[18] Kohoutek, R. (2011). Pozitiva a negativa učitelské profese z hlediska pedagogů. Dostupné z http://rudolfkohoutek.blog.cz/1102

[19] Křivohlavý, J. (2013). Psychologie pocitů štěstí: Současný stav poznání. Praha: Grada Publishing.

[20] Lovaš, L. (2016). Súčasné prístupy k zisťovaniu vzťahu k práci – terminologické a metodologické peripetie. In E. Sollárová & T. Sollár (Eds.), Psychológia práce a organizácie 2016. Zborník z medzinárodnej konferencie (s. 122–127). Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre.

[21] Maslach, C., & Leiter, M. (1997). The truth about burnout. San Francisco: Josey-Bass.

[22] Morin, E. (2008). The meaning of work, mental health and organizational commitment. Montréal: IRSST.

[23] Paulík, K. (2012). Job satisfaction and stress among teachers. New Educational Review, 30(4), 138–149.

[24] Paulík, K. (2016a). Smysl práce a jeho některé psychologické souvislosti u dělnických profesí. In E. Sollárová & T. Sollár (Eds.), Psychológia práce a organizácie 2016. Zborník z medzinárodnej konferencie (s. 139–144). Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre.

[25] Paulík, K. (2016b). Smysluplnost práce, životní spokojenost a osobnost. In K. Millová, A. Slezáčková, P. Humpolíček, & M. Svoboda (Eds.), Sociální procesy a osobnost 2015. Otázky a výzvy. Sborník příspěvků. Brno, 9.–11. září 2015 (s. 276–281). Brno: Masarykova univerzita.

[26] Paulík, K. (2016c). Osobnost, pracovní spokojenost a vztah k práci. Příspěvek prezentovaný na konferenci Sociální procesy a osobnost 2016, 12.–14. 9. 2016, Nový Smokovec.

[27] Paulík, K. (2017). Psychologie lidské odolnosti. Praha: Grada Publishing.

[28] Paulík, K., Bajgarová, A., Rašíková, A., & Ščudlova, S. (2015). Smysl práce a pracovní spokojenost učitelů. In I. Sarmány-Schuller (Ed.), Rozhodovanie v živote človeka. 33. Psychologické dni. Zborník príspevkov. Piešťany 3.–4. 9. 2015 (s. 203–209). Bratislava: Ústav experimentálnej psychológie SAV.

[29] Paulík, K., Mičková, Z., & Baranovská, A. (2015). Pracovní angažovanost učitelů českých a slovenských gymnázií. In M. Rymeš & I. Gillernová (Eds.), Psychologie práce a organizace 2015. Kvalita pracovního života. Sborník příspěvků ze 14. ročníku mezinárodní konference konané ve dnech 20.–22. května (s. 233–244). Praha: MatfyzPress.

[30] Paulík, K., & Novotný, J. S. (2015). Smysluplnost práce jako podstatná součást životního smyslu. In A. Baranovská & Z. Mičková (Eds.), Kondášove dni 2014. Zborník príspevkov (s. 207–217). Trnava: Katedra psychológie, Filozofická fakulta Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave.

[31] Paulík, K., Novotný, J. S., Bláha, J., Horváthová, P., & Mikušová, M. (2014). Psychologické souvislosti pracovní smysluplnosti. Psychologie a její kontexty, 5(2), 3–15.

[32] Rosso, B. D., Dekas, K. H., & Wrzesniewski, A. (2010). On the meaning of work: A theoretical integration and review. Research in Organizational Behavior, 30, 91–127. | DOI 10.1016/j.riob.2010.09.001

[33] Rothmann, S. (2010). Job satisfaction, occupational stress, burnout and work engagement as components of work-relarted well-being. Journal of Industrial Psychology, 34(3), 11–16.

[34] Řehulka, E. (2016). Zdraví – učitelé – škola. Brno: Masarykova univerzita.

[35] Schaufeli, W. B., Bakker, A. B., & Salanova, M. (2006). The measurement of work engagement with a short questionnaire. A cross-national study. Educational and Psychological Measurement, 66(4), 701–716. | DOI 10.1177/0013164405282471

[36] Simpson, M. R. (2009). Engagement work: A review of literature. International Journal of Nursing Studies, 46(7), 1012–1024. | DOI 10.1016/j.ijnurstu.2008.05.003

[37] Slavíček, J. (2015). Poslání učitele. Dostupné z http://www.ucitelske-listy.cz/2015/09/jaromirslavicek-poslani-ucitele.html

[38] Steger, M. F., Dik, B. J., & Duffy, R. D. (2012). Measuring meaningful work: The work and meaning inventory (WAMI). Journal of Career Assessment, 20(3), 322–337. | DOI 10.1177/1069072711436160

[39] Strom, D. L., Sears, K. L., & Kelly, K. M. (2014). Work engagemnet: The roles of organizational justice and leadership style in predictingen gagement among emloyees. Journal of Leadership & Organizational Studies, 21(1), 71–82. | DOI 10.1177/1548051813485437

[40] Štětovská, I. (2011). Proměny světa školy. In I. Gillernová, V. Kebza, M. Rymeš, & kol. (Eds.), Psychologické aspekty změn v české společnosti. Člověk na přelomu tisíciletí (s. 135–152). Praha: Grada Publishing.

[41] Williamson, J. C. (2011). Engagement and meaning fulness at work: The moderating roles of life satisfaction and gender. Johannesburg: Faculty of Management, University of Johannesburg.

[42] Woods, S. A., & Sofat, J. A. (2013). Personality and engagement at work: The mediating role of psychological meaningfulness. Journal of Applied Social Psychology, 43(11), 2203–2210. | DOI 10.1111/jasp.12171