Název: Balkán jako etnografické muzeum Evropy? aneb Hledání ztraceného času
Variantní název:
- The Balkans as an ethnographic museum of Europe? Or: In search of lost time
Zdrojový dokument: Porta Balkanica. 2017, roč. 9, č. 1-2, s. [19]-28
Rozsah
[19]-28
-
ISSN1804-2449
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/137758
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Přístupová práva
přístupné po uplynutí embarga
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
The author reflects upon the Balkans as an ethnographic museum of Europe. She explores this idea in connection with the extinction, transformation, and revitalization of traditional cultures in the Balkans. Phenomena such as time perception, fascination with living "antiquities", the specifics of long-term phenomena, opinions on the Balkans' backwardness and different attitudes towards cultural heritage are discussed. The author also examines rescue field research, changes to the academic paradigm, and postmodern efforts to preserve cultural diversity.
Autorka se zamýšlí nad představou Balkánu jako etnografického muzea Evropy v souvislostech zániku, transformace a revitalizace tradiční kultury na Balkáně, vnímání času, specifik jevů dlouhého trvání, názorů o zaostalosti Balkánu, záchranného výzkumu, fascinace živými "starožitnostmi", postojů ke kulturnímu dědictví, postmodernistických snah o zachování kulturní diverzity i proměn vědeckého paradigmatu.
Reference
[1] Albanian folk iso-polyphony (2008) [cit. 2017–2–19] Dostupný z: http://www.unesco.org/culture/ich/en/RL/albanian-folk-iso-polyphony-00155
[2] Andreev, M. (1980) Bălgarsko običajno pravo. In V. Chadžinikolov, R. Peševa, D. Todorov (Eds.) Etnografija na Bălgarija I. Sofija: BAN, s. 330–356.
[3] Aštalkovska, A. (2006) Predbračni seksualmi odnosi vo narodnata kultura na Golo Brdo, tabu-tema i realna sostojba. In A. Svetieva (Ed.) Golo Brdo. Život na granica. Skopje: Makedonsko etnološko društvo i Institut za etnologija i antropologija, s. 93–107.
[4] Aštalkovska, A. (Ed.) (2009) Socijalni i duchovni aspekti na materijalnata kultura. Social and spirital aspects of material culture. Skopje: Institut za etnologija i antropologija.
[5] Benovska-Săbkova, M. (2001) Političeski prechod i vsekidnevna kultura. Sofija 2001: AI Marin Drinov.
[6] Bitušíková, A. (2015) Nové prístupy k výskumu kultúrneho dedičstva. Etnologické rozpravy. Roč. XXII, Č. 1, s. 7–14.
[7] Bočková, H., Machová, B. (2013) Makedonská etnologie – minulost a současnost. Ethnologia Europae Centralis. Roč. XI, s. 69–76.
[8] Bratulić, J. (2004) Alberto Fortis i njegov Put po Dalmaciji. In A. Fortis Put po Dalmaciji. Split: Marjan tisak, s. IX–XXVIII.
[9] Braudel, F. (1995) Dlouhé trvání. In F. Mayer, V. Hubinger, L. Bazac-Billaud (Eds.) Antologie francouzských společenských věd. Antropologie, sociologie, historie. Cahiers du CEFRES. Roč. 8.
[10] Browse the Lists of Intangible Cultural Heritage and the Register of Best Safeguarding Practices (2016) [cit. 2016–12–14] Dostupný z: http://www.unesco.org/culture/ich/en/lists
[11] Burke, P. (2005) Lidová kultura v raně novověké Evropě. Praha: Argo.
[12] Campbell, J. K. (1964) Honour, Family and Patronage. A Study of Institutions and Moral Values in a Greek Mountain Community. Oxford: Clarendon Press.
[13] Cvijić, J. (1923) Balkansko poluostrvo i Južnoslovenske zemlje I. Beograd: Državna štamparija.
[14] Dülmen, R. van (2001) Historická antropologie. Vývoj. Problémy. Úkoly. Praha: Dokořán.
[15] Fatková, G. (2015) Bulharští Karakačani a usedlý život. Dům, jméno a identita. Brno: CDK.
[16] Friedl, E. (1962) Vasilika: a Village in Modern Greece. New York: Holt, Rinehart and Winston.
[17] Fortis, A. (1774) Viaggio in Dalmazia. Venezia: Alvise Milocco.
[18] Frolec, V. (1989) Národopisná utopie nebo kulturní perspektiva? Lidová kultura jako faktor etnické identity. Národopisné aktuality. Roč. 26, s. 145–157.
[19] Gellner, E. (2003) Nacionalismus. Praha: CDK.
[20] Ghinoiu, I. (Ed.) (2004, 2005, 2008) Atlasul Etnografic Român I–V. București: Academiei Române.
[21] Green, S. (2011) O zlatnicima i eurima. Lociranje vrijednosti na grčko-turskoj granici. Etnološka tribina. Roč. 41, Č. 34, s. 153–168.
[22] Gruev, M. (2008) Kăm văprosa za sădbata na zadrugata. Ošte edno alternativno objasnenie. In D. Madžarov, K. Stoilov (Eds.) V sveta na čoveka. Sofija: UI Sv. Kliment Ochridski, s. 331–345.
[23] Grübler, A. (1995) Industrialization as a Historical Phenomenon. Laxenburg: IIASA.
[24] Halpern, J. M. (1958) A Serbian Village. New York: Columbia University Press.
[25] Halpern, D. M. (2006) Srpsko selo: društvene i kulturne promene u seoskoj zajednici (1952–1987). Beograd: Srpski genealoški centar.
[26] Halpern, J. M., Kerewsky Halpern, B. (1972) A Serbian Village in Historical Perspective. New York: Holt, Rinehart and Winston.
[27] Hlavačka, M. a kolektiv (2014) České země v 19. století. Proměny společnosti v moderní době I. Praha: Historický ústav AV ČR.
[28] Horská, P., Maur, E., Musil, J. (2002) Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa. Praha: Paseka.
[29] Ivanović-Barišić, M. (2009) Hristijanizacija narodnih običaja. Primer volovske bogomolje. Glasnik Etnografskog instituta. Roč. 57, Č. 1, s. 175–188.
[30] Janeček, P. (2006) Problematika konceptu nehmotného kulturního dědictví [cit. 2016–10–7] Dostupný z: http://www.emuzeum.cz/muzeologiea-metodika/teoreticke-texty/problematikakonceptu-nehmotneho-kulturniho-dedictvi.html
[31] Kănčov, V. (1970) Izbrani proizvedenija I. Sofija: Nauka i izkustvo.
[32] Koprlová, J. (2016) Kapitoly ze života ženy v tradiční a moderní balkánské společnosti. Brno: Masarykova univerzita. Magisterská diplomová práce.
[33] Langer, J. (2010) Lidové stavby v Evropě. Praha: Grada.
[34] Le Goff, J. (2007) Paměť a dějiny. Praha: Argo.
[35] Luković, M. (2012) Tradiční zemědělství a domácí výroba srbského obyvatelstva Ibarského Kolašinu v severní části Kosova. In Z. Kłodnicki, M. Luković, P. Slavkovský, R. Stoličná, M. Válka Tradiční agrární kultura v kontextu společenského vývoje střední Evropy a Balkánu. Brno: Ústav evropské etnologie MU, s. 215–248.
[36] Luther, D. (2015) Nehmotné kultúrne dedičstvo z pohľadu etnológie. Etnologické rozpravy. Roč. 22, Č. 1, s. 15–23.
[37] Machová, B. (2008) Kurban. Obětní slavnosti v Bulharsku. Český lid. Roč. 95, s. 173–190.
[38] Machová, B. (2016) Bitovo. Každodenní život v makedonských horách. Brno: Ústav evropské etnologie FF MU.
[39] Marinov, D. (1995) Bălgarsko običajno pravo. Sofija: AI Marin Drinov.
[40] Milošeska, E. (2003) Tradicionalnata kultura vo opština Krivogaštani. Prilep: ŽNVO Chorizont.
[41] Možný, I. (2008) Rodina a společnost. Praha: SLON.
[42] Obrembski, J. (2001) Folklorni i etnografski materijali od Poreče I. Prilep – Skopje: Institut za staroslovenska kultura i Matica Makedonska.
[43] Obrembski, J. (2001–2002) Makedonski etnosociološki studii II–III. Prilep – Skopje: Matica makedonska i Institut za staroslovenska kultura.
[44] Obrembski, J. (2003) Poreče 1932–1933. Prilep – Skopje: Matica makedonska i Institut za staroslovenska kultura.
[45] Otčenášek, J., Baeva, V. a kol. (2013) Slovník termínů slovesného folkloru. Bulharsko. Praha – Sofie: Etnologický ústav AV ČR a Institut za etnologija i folkloristika BAN.
[46] Panagiaris, G., Manolis, S., Zafeiratos, C. (2004) Geographical differentiation of cephalometric data of a nomadic isolated Hellenic population. Sarakatsani. International Journal of Anthropology. Roč. 9, s. 273–279. | DOI 10.1007/BF02447569
[47] Pantelić, N. (2007) Porodica i tradicija u gradovima Srbije krajem XX veka na primeru Kruševca, Šapca, Užica i Bora. Beograd: Etnografski institut SANU.
[48] Pavlicová, M., Uhlíková, L. (2008) Folklor, folklorismus a etnokulturní tradice. Příspěvek k terminologické diskusi. In J. Blahůšek, J. Jančář (Eds.) Etnologie – současnost a terminologické otazníky. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, s. 50–56.
[49] Perić-Polonijo, T. (2007) Genealogical aspects of oral and folk tradition [cit. 2017–22–5] Dostupný z: http://www.ief.hr/Research/cts/ProjectsfundedbytheMinistryofSES/olo%C5%A1kiaspektiusmeneipu%C4%8DketradicijeenUS/tabid/227/language/en-US/Default.aspx
[50] Popov, R., Grebenarova, S. (Eds.) (2003) Sakar. Etnografsko, folklorno i ezikovo izsledvane. Sofija: AI Marin Drinov.
[51] Prelić, M. (2006) Srbija u Evropi? Mitovi i realnost na početku XXI veka. Korak bliže Evropi ili korak dalje od nje: Srbija u potrazi za evropskim identitetom na početku 21. veka. Zbornik radova Etnografskog instituta. Roč. 22, s. 29–50.
[52] Radovanovičová, M. (1983) Základné podoby súčasných procesov premien v dedinskej rodine v Srbsku. Slovenský národopis. Roč. 31, s. 407–413.
[53] Sanders, I. T. (1949) Balkan Village. Lexington: University Press of Kentucky.
[54] Sanders, I. T. (1962) Rainbow in the Rock. The People of Rural Greece. Cambridge: Harvard University Press.
[55] Schepers, J. (1967) Mittelmeerländische Einflüsse in der Bau- und Wohnkultur des westlichen Mitteleuropa. In Europäische Kulturverflechtungen im Bereich der volkstümliche Überlieferung. Göttingen: Schwartz, s. 1–27.
[56] Stojanović, M. (Ed.) (2009) Ibarski Kolašin. Priroda i tradicijska kultura. Kragujevac: Centar za naučna istraživanja SANU i Univerzitet u Kragujevcu.
[57] Stránská , D. (1956) Historicko-národopisný atlas Československa. Národopisný věstník českoslovanský. Roč. 33, s. 300–321.
[58] Svetieva, Aneta (Ed.) (2006) Golo Brdo. Život na granica. Skopje: Makedonsko etnološko društvo i Institut za etnologija i antropologija.
[59] Vasović, M. (Ed.) (1974) Etnološko proučavanje savremenich promena u narodnoj kulturi. Beograd: Etnografski institut SANU.
[60] Vlahović, B. (1984) Razvoj zadružne kuće u okolini Novog Pazara. In R. Findrik (Ed.) Zaštita spomenika narodnog graditeljstva. Beograd: Društvo konzervatora Srbije, s. 47–50.
[61] Woitsch, J. (2012) Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska: stav a perspektivy výzkumu. Český lid. Roč. 99, s. 67–83.
[2] Andreev, M. (1980) Bălgarsko običajno pravo. In V. Chadžinikolov, R. Peševa, D. Todorov (Eds.) Etnografija na Bălgarija I. Sofija: BAN, s. 330–356.
[3] Aštalkovska, A. (2006) Predbračni seksualmi odnosi vo narodnata kultura na Golo Brdo, tabu-tema i realna sostojba. In A. Svetieva (Ed.) Golo Brdo. Život na granica. Skopje: Makedonsko etnološko društvo i Institut za etnologija i antropologija, s. 93–107.
[4] Aštalkovska, A. (Ed.) (2009) Socijalni i duchovni aspekti na materijalnata kultura. Social and spirital aspects of material culture. Skopje: Institut za etnologija i antropologija.
[5] Benovska-Săbkova, M. (2001) Političeski prechod i vsekidnevna kultura. Sofija 2001: AI Marin Drinov.
[6] Bitušíková, A. (2015) Nové prístupy k výskumu kultúrneho dedičstva. Etnologické rozpravy. Roč. XXII, Č. 1, s. 7–14.
[7] Bočková, H., Machová, B. (2013) Makedonská etnologie – minulost a současnost. Ethnologia Europae Centralis. Roč. XI, s. 69–76.
[8] Bratulić, J. (2004) Alberto Fortis i njegov Put po Dalmaciji. In A. Fortis Put po Dalmaciji. Split: Marjan tisak, s. IX–XXVIII.
[9] Braudel, F. (1995) Dlouhé trvání. In F. Mayer, V. Hubinger, L. Bazac-Billaud (Eds.) Antologie francouzských společenských věd. Antropologie, sociologie, historie. Cahiers du CEFRES. Roč. 8.
[10] Browse the Lists of Intangible Cultural Heritage and the Register of Best Safeguarding Practices (2016) [cit. 2016–12–14] Dostupný z: http://www.unesco.org/culture/ich/en/lists
[11] Burke, P. (2005) Lidová kultura v raně novověké Evropě. Praha: Argo.
[12] Campbell, J. K. (1964) Honour, Family and Patronage. A Study of Institutions and Moral Values in a Greek Mountain Community. Oxford: Clarendon Press.
[13] Cvijić, J. (1923) Balkansko poluostrvo i Južnoslovenske zemlje I. Beograd: Državna štamparija.
[14] Dülmen, R. van (2001) Historická antropologie. Vývoj. Problémy. Úkoly. Praha: Dokořán.
[15] Fatková, G. (2015) Bulharští Karakačani a usedlý život. Dům, jméno a identita. Brno: CDK.
[16] Friedl, E. (1962) Vasilika: a Village in Modern Greece. New York: Holt, Rinehart and Winston.
[17] Fortis, A. (1774) Viaggio in Dalmazia. Venezia: Alvise Milocco.
[18] Frolec, V. (1989) Národopisná utopie nebo kulturní perspektiva? Lidová kultura jako faktor etnické identity. Národopisné aktuality. Roč. 26, s. 145–157.
[19] Gellner, E. (2003) Nacionalismus. Praha: CDK.
[20] Ghinoiu, I. (Ed.) (2004, 2005, 2008) Atlasul Etnografic Român I–V. București: Academiei Române.
[21] Green, S. (2011) O zlatnicima i eurima. Lociranje vrijednosti na grčko-turskoj granici. Etnološka tribina. Roč. 41, Č. 34, s. 153–168.
[22] Gruev, M. (2008) Kăm văprosa za sădbata na zadrugata. Ošte edno alternativno objasnenie. In D. Madžarov, K. Stoilov (Eds.) V sveta na čoveka. Sofija: UI Sv. Kliment Ochridski, s. 331–345.
[23] Grübler, A. (1995) Industrialization as a Historical Phenomenon. Laxenburg: IIASA.
[24] Halpern, J. M. (1958) A Serbian Village. New York: Columbia University Press.
[25] Halpern, D. M. (2006) Srpsko selo: društvene i kulturne promene u seoskoj zajednici (1952–1987). Beograd: Srpski genealoški centar.
[26] Halpern, J. M., Kerewsky Halpern, B. (1972) A Serbian Village in Historical Perspective. New York: Holt, Rinehart and Winston.
[27] Hlavačka, M. a kolektiv (2014) České země v 19. století. Proměny společnosti v moderní době I. Praha: Historický ústav AV ČR.
[28] Horská, P., Maur, E., Musil, J. (2002) Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa. Praha: Paseka.
[29] Ivanović-Barišić, M. (2009) Hristijanizacija narodnih običaja. Primer volovske bogomolje. Glasnik Etnografskog instituta. Roč. 57, Č. 1, s. 175–188.
[30] Janeček, P. (2006) Problematika konceptu nehmotného kulturního dědictví [cit. 2016–10–7] Dostupný z: http://www.emuzeum.cz/muzeologiea-metodika/teoreticke-texty/problematikakonceptu-nehmotneho-kulturniho-dedictvi.html
[31] Kănčov, V. (1970) Izbrani proizvedenija I. Sofija: Nauka i izkustvo.
[32] Koprlová, J. (2016) Kapitoly ze života ženy v tradiční a moderní balkánské společnosti. Brno: Masarykova univerzita. Magisterská diplomová práce.
[33] Langer, J. (2010) Lidové stavby v Evropě. Praha: Grada.
[34] Le Goff, J. (2007) Paměť a dějiny. Praha: Argo.
[35] Luković, M. (2012) Tradiční zemědělství a domácí výroba srbského obyvatelstva Ibarského Kolašinu v severní části Kosova. In Z. Kłodnicki, M. Luković, P. Slavkovský, R. Stoličná, M. Válka Tradiční agrární kultura v kontextu společenského vývoje střední Evropy a Balkánu. Brno: Ústav evropské etnologie MU, s. 215–248.
[36] Luther, D. (2015) Nehmotné kultúrne dedičstvo z pohľadu etnológie. Etnologické rozpravy. Roč. 22, Č. 1, s. 15–23.
[37] Machová, B. (2008) Kurban. Obětní slavnosti v Bulharsku. Český lid. Roč. 95, s. 173–190.
[38] Machová, B. (2016) Bitovo. Každodenní život v makedonských horách. Brno: Ústav evropské etnologie FF MU.
[39] Marinov, D. (1995) Bălgarsko običajno pravo. Sofija: AI Marin Drinov.
[40] Milošeska, E. (2003) Tradicionalnata kultura vo opština Krivogaštani. Prilep: ŽNVO Chorizont.
[41] Možný, I. (2008) Rodina a společnost. Praha: SLON.
[42] Obrembski, J. (2001) Folklorni i etnografski materijali od Poreče I. Prilep – Skopje: Institut za staroslovenska kultura i Matica Makedonska.
[43] Obrembski, J. (2001–2002) Makedonski etnosociološki studii II–III. Prilep – Skopje: Matica makedonska i Institut za staroslovenska kultura.
[44] Obrembski, J. (2003) Poreče 1932–1933. Prilep – Skopje: Matica makedonska i Institut za staroslovenska kultura.
[45] Otčenášek, J., Baeva, V. a kol. (2013) Slovník termínů slovesného folkloru. Bulharsko. Praha – Sofie: Etnologický ústav AV ČR a Institut za etnologija i folkloristika BAN.
[46] Panagiaris, G., Manolis, S., Zafeiratos, C. (2004) Geographical differentiation of cephalometric data of a nomadic isolated Hellenic population. Sarakatsani. International Journal of Anthropology. Roč. 9, s. 273–279. | DOI 10.1007/BF02447569
[47] Pantelić, N. (2007) Porodica i tradicija u gradovima Srbije krajem XX veka na primeru Kruševca, Šapca, Užica i Bora. Beograd: Etnografski institut SANU.
[48] Pavlicová, M., Uhlíková, L. (2008) Folklor, folklorismus a etnokulturní tradice. Příspěvek k terminologické diskusi. In J. Blahůšek, J. Jančář (Eds.) Etnologie – současnost a terminologické otazníky. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, s. 50–56.
[49] Perić-Polonijo, T. (2007) Genealogical aspects of oral and folk tradition [cit. 2017–22–5] Dostupný z: http://www.ief.hr/Research/cts/ProjectsfundedbytheMinistryofSES/olo%C5%A1kiaspektiusmeneipu%C4%8DketradicijeenUS/tabid/227/language/en-US/Default.aspx
[50] Popov, R., Grebenarova, S. (Eds.) (2003) Sakar. Etnografsko, folklorno i ezikovo izsledvane. Sofija: AI Marin Drinov.
[51] Prelić, M. (2006) Srbija u Evropi? Mitovi i realnost na početku XXI veka. Korak bliže Evropi ili korak dalje od nje: Srbija u potrazi za evropskim identitetom na početku 21. veka. Zbornik radova Etnografskog instituta. Roč. 22, s. 29–50.
[52] Radovanovičová, M. (1983) Základné podoby súčasných procesov premien v dedinskej rodine v Srbsku. Slovenský národopis. Roč. 31, s. 407–413.
[53] Sanders, I. T. (1949) Balkan Village. Lexington: University Press of Kentucky.
[54] Sanders, I. T. (1962) Rainbow in the Rock. The People of Rural Greece. Cambridge: Harvard University Press.
[55] Schepers, J. (1967) Mittelmeerländische Einflüsse in der Bau- und Wohnkultur des westlichen Mitteleuropa. In Europäische Kulturverflechtungen im Bereich der volkstümliche Überlieferung. Göttingen: Schwartz, s. 1–27.
[56] Stojanović, M. (Ed.) (2009) Ibarski Kolašin. Priroda i tradicijska kultura. Kragujevac: Centar za naučna istraživanja SANU i Univerzitet u Kragujevcu.
[57] Stránská , D. (1956) Historicko-národopisný atlas Československa. Národopisný věstník českoslovanský. Roč. 33, s. 300–321.
[58] Svetieva, Aneta (Ed.) (2006) Golo Brdo. Život na granica. Skopje: Makedonsko etnološko društvo i Institut za etnologija i antropologija.
[59] Vasović, M. (Ed.) (1974) Etnološko proučavanje savremenich promena u narodnoj kulturi. Beograd: Etnografski institut SANU.
[60] Vlahović, B. (1984) Razvoj zadružne kuće u okolini Novog Pazara. In R. Findrik (Ed.) Zaštita spomenika narodnog graditeljstva. Beograd: Društvo konzervatora Srbije, s. 47–50.
[61] Woitsch, J. (2012) Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska: stav a perspektivy výzkumu. Český lid. Roč. 99, s. 67–83.