Rekonceptualizace založení a osídlení Vojvodova – od monogeneze k polygenezi, od lokalit k sítím : (na příkladu rodiny Pappových)

Název: Rekonceptualizace založení a osídlení Vojvodova – od monogeneze k polygenezi, od lokalit k sítím : (na příkladu rodiny Pappových)
Variantní název:
  • A reconceptualization of the founding and Settlement of Voyvodovo – from monogenesis to polygenesis, from sites to networks : (illustrated through the Papp family)
Zdrojový dokument: Porta Balkanica. 2017, roč. 9, č. 1-2, s. [29]-38
Rozsah
[29]-38
  • ISSN
    1804-2449
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Přístupová práva
přístupné po uplynutí embarga
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
This paper's topic is the founding of Voyvodovo – the only Czech village in Bulgaria. In contrast with the classical conception, which takes Voyvodovo to be a village founded through the secondary migration of Czech-speaking Protestant inhabitants of Svatá Helena – a Czech village in what is today the Romanian Banat – the author documents the fact that the founders of Voyvodovo also included Bulgarians from the Banat (Paulicians), Serbs, and Slovaks. He thus offers for this villlage's founding a divergent perspective that emphasizes the diversity of its founders (polygenesis). The second part of the article is a commented edition of a text by Katja Jankova Škărpanova (née Papova), the descendant of a family of Slovak immigrants from Nadlak. The article also positions this new source (richly supplemented with explanatory footnotes) within the broader context of existing works on Voyvodovo, and of the larger debates in the social sciences.
Tématem této stati je problematika založení Vojvodova – jediné české obce v Bulharsku. Oproti běžně přijímanému pojetí, kdy je Vojvodovo popisováno jako obec založená druhotnou migrací česky mluvících protestantských obyvatel vesnice Svatá Helena v dnešním rumunském Banátu se autor snaží doložit, že mezi zakladateli Vojvodova byli také banátští Bulhaři (Paulikiáni), Srbové a Slováci. Nabízí tak odlišnou perspektivu založení obce, kdy je důraz kladen na různorodost jejích zakladatelů (polygeneze). Druhou část textu tvoří komentovaná edice textu Katji Jankovy (roz. Papovy), pocházející z rodiny slovenských přistěhovalců z Nadlaku. Text nabízí také zasazení tohoto nového zdroje do širšího kontextu prací o bulharském Vojvodovu, stejně jako do širších diskusí ve společenských vědách.