Název: České stopy v Gorné Orjachovici
Variantní název:
- Czech imprints in Gorna Oryahovitsa
Zdrojový dokument: Porta Balkanica. 2017, roč. 9, č. 1-2, s. [39]-50
Rozsah
[39]-50
-
ISSN1804-2449
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/137760
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Přístupová práva
přístupné po uplynutí embarga
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
The present paper aims to map the history, development, and present state of the Czech colony named Gorna Oryahovitsa and to place the particular case of this community's sugar factory within the broader context of Czech migration to Bulgaria. Specifically, it summarizes certain findings from field research in Bulgaria (2016). These are supplemented by information from archive materials and literature. The field research was mainly focused on establishing contacts and interviewing local residents, seeking and collecting archive materials, and mapping and documenting this locality.
Cílem tohoto textu je zmapovat historii, osud ale i současný stav české kolonie, a zasadit konkrétní případ cukrovaru v Gorné Orjachovici do širšího kontextu migrace Čechů do Bulharska. Předkládaný příspěvek shrnuje některé poznatky z terénního výzkumu v Bulharsku (2016). Ty jsou doplněny informacemi z archivních materiálů a literatury. Terénní výzkum byl zaměřen zejména na navazování kontaktů a rozhovory s místními obyvateli, vyhledávání a sběr archivních materiálů, mapování a dokumentaci dané lokality.
Note
Tento výstup vznikl v rámci projektu "Dynamika proměn moderní společnosti" podprojektu "Česká menšina v Gorné Orjachovici v Bulharsku" řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prostředků Specifického vysokoškolského výzkumu na rok 2016.
Reference
[1] Băčvarov, I. (2001) Ilustovana istorija na Gorna Orjachovica. Veliko Tarnovo: Faber.
[2] Brankov, N. (2015) České kořeny průmyslové architektury v Bulharsku. In L. Popelová (Ed.) Architektura a udržitelný rozvoj. Praha: nakl. ČVUT. s. 68–79.
[3] Dimitrov, D. (2013) 100 godini zaharni zavodi – Gorna Orjahovica. Veliko Tărnovo: PIK.
[4] Chvalkovský, K. (1936) Česká kolonie v Gorne Orechovici v Bulharsku. In. Krajan: listvenovaný zaujmom československého zahraničja a otázkám vystěhovaleckým. Praha: Československý ústav zahraniční. Ročník V., číslo 4. s. 8.
[5] Jakoubek, M. (2010) Vojvodovo: etnologie krajanské obce v Bulharsku. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
[6] Jakoubek, M. (2011) Vojvodovo: kus česko-bulharské historie: převážně očima jeho obyvatel. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
[7] Jubilejní ročenka československé kolonie v Bulharsku, 1868–1928. (1929) Sofie: Družstvo Československého Národního domu T. G. Masaryka v Sofii.
[8] Penčev, V. (2012) Po serpentinách sebepoznání a poznání toho druhého: Češi a Slováci v Bulharsku, Bulhaři v České republice. Praha: Fakulta humanitních studií v Praze.
[9] Rychlík, J. a kol. (2016) Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství lidové noviny.
[10] Rychlík, J., Penčev, V., Kouba, M. (2010) Česko-bulharské vztahy. In L. Hladký a kol. Vztahy Čechů s národy a zeměmi jihovýchodní Evropy. Praha: Historický ústav, s. 225–252.
[11] Strohsová, K. 2012. Migrace Čechů do Bulharska – tzv. "česká invaze". In AntropoWebzin 1/2012, s. 33–37. Dostupný z: http://www.antropoweb.cz/cs/migrace-cechu-do-bulharskatzv-ceska-invaze [cit. 2017-8-4].
[12] Toman, P. 1947. Nový slovník československých výtvarných umělců. Díl I. Praha: Rudolf Ryšavý
[13] Vaculík, J. (1983) Bulharští Češi a jejich reemigrace v letech 1949–1950. In Český Lid, Roč. 70, Č. 2, s. 82–85.
[14] Vaculík, J. (2014) Reemigrace a repatriace Čechů a Slováků po první světové válce. Brno: Masarykova univerzita.
[15] Vařeka , J. (1990) Češi v Bulharsku. In Český Lid. Roč. 77, Č. 2, s. 81–88.
[16] Waldauf, J. (2010) Sokol: malé dějiny velké myšlenky. Díl druhý, Československé sokolstvo v zahraničí 1952–1975. Luhačovice: Atelier IM.
[17] Zeman, P. (2014) Česká inteligence v Bulharsku v letech 1878–1885 na příkladu českých učitelů ve Východní Rumélii. Brno: Masarykova univerzita. Rigorózní práce.
[18] Archiv Náprstkova muzea, Bulharsko 1, inv. číslo 36/1-21, sign. Kv-Bul-IV, Slohové práce žactva obecné a občanské školy.
[19] Archiv Náprstkova muzea, Bulharsko 2, přír. číslo 957, sign. Kv-Bul-IV 62, Česká kolonie při Gorne Orechovici v Bulharsku.
[20] Archiv České národní banky. Bulharsko česká akc. spol. pro průmysl cukerní Gorná Orechovica – Revisní zpráva za obchodní rok 1925/6, sign. PÚB-VIII-9/16, inv.č. 2797.
[2] Brankov, N. (2015) České kořeny průmyslové architektury v Bulharsku. In L. Popelová (Ed.) Architektura a udržitelný rozvoj. Praha: nakl. ČVUT. s. 68–79.
[3] Dimitrov, D. (2013) 100 godini zaharni zavodi – Gorna Orjahovica. Veliko Tărnovo: PIK.
[4] Chvalkovský, K. (1936) Česká kolonie v Gorne Orechovici v Bulharsku. In. Krajan: listvenovaný zaujmom československého zahraničja a otázkám vystěhovaleckým. Praha: Československý ústav zahraniční. Ročník V., číslo 4. s. 8.
[5] Jakoubek, M. (2010) Vojvodovo: etnologie krajanské obce v Bulharsku. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
[6] Jakoubek, M. (2011) Vojvodovo: kus česko-bulharské historie: převážně očima jeho obyvatel. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
[7] Jubilejní ročenka československé kolonie v Bulharsku, 1868–1928. (1929) Sofie: Družstvo Československého Národního domu T. G. Masaryka v Sofii.
[8] Penčev, V. (2012) Po serpentinách sebepoznání a poznání toho druhého: Češi a Slováci v Bulharsku, Bulhaři v České republice. Praha: Fakulta humanitních studií v Praze.
[9] Rychlík, J. a kol. (2016) Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství lidové noviny.
[10] Rychlík, J., Penčev, V., Kouba, M. (2010) Česko-bulharské vztahy. In L. Hladký a kol. Vztahy Čechů s národy a zeměmi jihovýchodní Evropy. Praha: Historický ústav, s. 225–252.
[11] Strohsová, K. 2012. Migrace Čechů do Bulharska – tzv. "česká invaze". In AntropoWebzin 1/2012, s. 33–37. Dostupný z: http://www.antropoweb.cz/cs/migrace-cechu-do-bulharskatzv-ceska-invaze [cit. 2017-8-4].
[12] Toman, P. 1947. Nový slovník československých výtvarných umělců. Díl I. Praha: Rudolf Ryšavý
[13] Vaculík, J. (1983) Bulharští Češi a jejich reemigrace v letech 1949–1950. In Český Lid, Roč. 70, Č. 2, s. 82–85.
[14] Vaculík, J. (2014) Reemigrace a repatriace Čechů a Slováků po první světové válce. Brno: Masarykova univerzita.
[15] Vařeka , J. (1990) Češi v Bulharsku. In Český Lid. Roč. 77, Č. 2, s. 81–88.
[16] Waldauf, J. (2010) Sokol: malé dějiny velké myšlenky. Díl druhý, Československé sokolstvo v zahraničí 1952–1975. Luhačovice: Atelier IM.
[17] Zeman, P. (2014) Česká inteligence v Bulharsku v letech 1878–1885 na příkladu českých učitelů ve Východní Rumélii. Brno: Masarykova univerzita. Rigorózní práce.
[18] Archiv Náprstkova muzea, Bulharsko 1, inv. číslo 36/1-21, sign. Kv-Bul-IV, Slohové práce žactva obecné a občanské školy.
[19] Archiv Náprstkova muzea, Bulharsko 2, přír. číslo 957, sign. Kv-Bul-IV 62, Česká kolonie při Gorne Orechovici v Bulharsku.
[20] Archiv České národní banky. Bulharsko česká akc. spol. pro průmysl cukerní Gorná Orechovica – Revisní zpráva za obchodní rok 1925/6, sign. PÚB-VIII-9/16, inv.č. 2797.