Název: Systém dvojjazyčného školství gradišćanských Chorvatů
Variantní název:
- Bilingual education of Burgenland Croats
Zdrojový dokument: Porta Balkanica. 2017, roč. 9, č. 1-2, s. [51]-56
Rozsah
[51]-56
-
ISSN1804-2449
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/137761
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Přístupová práva
přístupné po uplynutí embarga
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Burgenland Croats are an ethnic minority in the Austrian province of Burgenland and Vienna. They were settled on the territory of Burgenland in the 16th century after escape before the expansion of the Ottomans in the Croatian lands. The Croatian minority has a relatively large minority rights including the possibility of bilingual schooling in the region of Burgenland. This article deals with the functioning of bilingual education in practice and inquiry among pupils which is focused primarily on ethnic identity and use of Burgenland-Croatian language.
Gradišćanští Chorvati jsou etnickou menšinou žijící v rakouské spolkové zemi Burgenland a ve Vídni. Na území Burgenlandu se usadili v 16. století po svém útěku před expanzí Osmanské říše do chorvatských zemí. Chorvatská menšina má poměrně rozsáhlá menšinová práva, která zahrnují i možnost dvojjazyčného vzdělávání v tomto regionu. Příspěvek se zabývá fungováním dvojjazyčného školství v praxi a také anketou mezi žáky, která je zaměřena především na etnickou identitu a užívání gradišćansko-chorvatského jazyka.
Reference
[1] Botík, J. (2001) Slovenskí Chorváti: etnokultúrny vývin z pohľadu spoločenskovedných poznatkov. Bratislava: Lúč.
[2] Kučerová, K. (1976) Chorváti a Srbi v strednej Európe: k etnickým, hospodárskym a sociálnym otázkám v 16.–17. storočí. Bratislava: Slovenská akadémia vied.
[3] Večerková, E. (1986) Etnosociální aspekty existence charvátské diaspory na jižní Moravě v první polovině 20. století. Český lid. Roč. 4, Č. 73, s. 205–210.
[4] Vranješ-Šoljan, B. (2005) Gradišćanski Hrvati: između tradicije i suvremenosti. Zagreb: Educa.
[5] Gieler, M., Kornfeind, J. Povijest gradišćanskih Hrvata do kraja 20. stoljeća. [cit. 2017–3–28]. Dostupný z: http://www.zigh.at/platforma.sites.djangohosting.ch/media/files/gh_novo.pdf.
[6] Kinda-Berlaković, Z. (2011) Razvojni put književnog jezika Gradišćanskih Hrvata do regionalnog hrvatskog standardnog jezika. [cit. 2017-5-24]. Dostupný z: http://hrcak.srce.hr/index.php?show=clanak&id_clanak_jezik=117987.
[7] Menšinový zákon upravujícího dvojjazyčnou výuku v Burgenlandu. [cit. 2017–3–26]. Dostupný z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.
[8] Rakouský vzdělávací systém. [cit. 2017–3–28]. Dostupný z: http://www.vys-edu.cz/assets/File.ashx?id_org=600139&id_dokumenty=4954.
[9] Webové stránky základní dvojjazyčné školy v Oslipu. [cit. 2017–3–28]. Dostupný z: http://www.vsoslip.at/schule/schulprofil/index.php.
[10] Údaje školní rady Burgenlandu. [cit. 2017–3–30]. Dostupný z: https://www.lsr-bgld.gv.at/fileadmin/user_upload/Downloads/Download-Verwaltung/Minderheiten/GESAMTUEBERSICHT%20Volksgruppensprachen%202016-17.pdf.
[11] Údaje ze sčítání lidu v Rakousku. [cit. 2017–3–28]. Dostupný z: https://www.statistik.at/web_de/statistiken/menschen_und_gesellschaft/bevoelkerung/volkszaehlungen_registerzaehlungen_abgestimmte_erwerbsstatistik/bevoelkerung_nach_demographischen_merkmalen/022886.html.
[12] Palatin-Wild, Ljuba. Osobní rozhovor. Oslip, 12. 4. 2013.
[13] Vukman-Artner, Karin. Emailová konverzace. 5. 4. 2013.
[14] Žáci druhé třídy základní dvojjazyčné školy. Anketa. Oslip, 12. 4. 2013.
[2] Kučerová, K. (1976) Chorváti a Srbi v strednej Európe: k etnickým, hospodárskym a sociálnym otázkám v 16.–17. storočí. Bratislava: Slovenská akadémia vied.
[3] Večerková, E. (1986) Etnosociální aspekty existence charvátské diaspory na jižní Moravě v první polovině 20. století. Český lid. Roč. 4, Č. 73, s. 205–210.
[4] Vranješ-Šoljan, B. (2005) Gradišćanski Hrvati: između tradicije i suvremenosti. Zagreb: Educa.
[5] Gieler, M., Kornfeind, J. Povijest gradišćanskih Hrvata do kraja 20. stoljeća. [cit. 2017–3–28]. Dostupný z: http://www.zigh.at/platforma.sites.djangohosting.ch/media/files/gh_novo.pdf.
[6] Kinda-Berlaković, Z. (2011) Razvojni put književnog jezika Gradišćanskih Hrvata do regionalnog hrvatskog standardnog jezika. [cit. 2017-5-24]. Dostupný z: http://hrcak.srce.hr/index.php?show=clanak&id_clanak_jezik=117987.
[7] Menšinový zákon upravujícího dvojjazyčnou výuku v Burgenlandu. [cit. 2017–3–26]. Dostupný z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.
[8] Rakouský vzdělávací systém. [cit. 2017–3–28]. Dostupný z: http://www.vys-edu.cz/assets/File.ashx?id_org=600139&id_dokumenty=4954.
[9] Webové stránky základní dvojjazyčné školy v Oslipu. [cit. 2017–3–28]. Dostupný z: http://www.vsoslip.at/schule/schulprofil/index.php.
[10] Údaje školní rady Burgenlandu. [cit. 2017–3–30]. Dostupný z: https://www.lsr-bgld.gv.at/fileadmin/user_upload/Downloads/Download-Verwaltung/Minderheiten/GESAMTUEBERSICHT%20Volksgruppensprachen%202016-17.pdf.
[11] Údaje ze sčítání lidu v Rakousku. [cit. 2017–3–28]. Dostupný z: https://www.statistik.at/web_de/statistiken/menschen_und_gesellschaft/bevoelkerung/volkszaehlungen_registerzaehlungen_abgestimmte_erwerbsstatistik/bevoelkerung_nach_demographischen_merkmalen/022886.html.
[12] Palatin-Wild, Ljuba. Osobní rozhovor. Oslip, 12. 4. 2013.
[13] Vukman-Artner, Karin. Emailová konverzace. 5. 4. 2013.
[14] Žáci druhé třídy základní dvojjazyčné školy. Anketa. Oslip, 12. 4. 2013.