Název: The Vekerzug and other Eastern cultures in the Czech Republic
Variantní název:
- Vekerzugská a jiné východní kultury v České republice
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2017, roč. 22, č. 1, s. 27-69
Rozsah
27-69
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SAB2017-1-3
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/137855
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Research on the Hallstatt and La Tène Periods in Bohemia and Moravia covers a number of important topics. So far out of the main interest is the increasing quantity of foreign artefacts which generally belong to the Vekerzug culture (or through its spreading objects of other Eastern cultures). The authors of this paper believe that their systematic evaluation is essential for progress in this area of research. The volume of individual artefacts and associated contexts is constantly increasing. This is due to systematic research conducted by archaeological institutions, extensive development-led excavations (construction of highways, expansion of industrial zones, etc.), and detector survey carried out by amateurs, which has been monitored with partial success. Systematic scientific research by specialists, however, still lags behind. This paper attempts to partly fill this gap.
Výzkum doby halštatské a laténské na území Čech a Moravy představuje celou řadu významých témat. Stranou hlavního výzkumného zájmu se nachází stále zvětšující se počet cizorodých předmětů, které můžeme přiřadit vekerzugské kultuře. Autoři tohoto příspěvku věří, že jejich systematické zhodnocení je pro výzkum zásadní. Pokrok přináší jednak systematický výzkum reginálních institucí při archeologických výzkumech (stavba dálnic, rozšiřování průmyslových zón ad.) a také amatétská prospekce, kterou se daří částečně úspěšně monitorovat. Zaostává avšak systematický zájem specialistů. Tento článek se pokouší situaci částečně napravit.
Reference
[1] Beneš, Z. – Čisťakova, V. (in press): Objekty ze starší doby železné z Chotýše, okr. Kolín, a spirálovité záušnice "skytského" stylu ve střední a východní Evropě, In: Popelka, M. – Šmidtová, R. – Burgert, P. – Jílek, J. (eds.): Tenkrát na východě. Sborník k 80. narozeninám Víta Vokolka. Praehistorica 33/1. Praha.
[2] Bíško, R. 2011: Pravěké výšinné osídlení na JZ Moravě. Rkp. Magisterké diplomové práce ÚAM FF Brno. Brno.
[3] Bouzek, J. 2005: Pravěk českých zemí v evropském kontextu. Praha.
[4] Bouzek, J. 2007: Keltové našich zemí v evropském kontextu. Praha – Kroměříž.
[5] Březinová, H. – Poppová-Urbancová, K. 2009: Fragmenty textilu na bronzovém vědru z doby římské z Řepova, Archeologické rozhledy LXI, 101–117.
[6] Břicháček, P. – Braun, P. – Košnar, L. 1991: Zpráva o výzkumu v Sedlci (okr. České Budějovice) v letech 1980–1987, Archeologické rozhledy 43, 436–446.
[7] Budinský, P. 1981: Archeologické nálezy z Lounska a z území mimo Severočeský kraj ve sbírce teplického muzea. Archeologický výzkum v severních Čechách 8, Praha.
[8] Bureš, M. – Waldhauser, J. 2005: Praha železná. Mladší doba železná – Keltové na území Prahy. In: Lutovský, M. – Smejtek, L. (eds.): Praha pravěká. Praha, 716–776.
[9] Bukowski, Z. 1977a: Bemerkungen zum Charakter der sog. Skythischen Funde im Grenzgebiet ČSSR, DDR und Polen, Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 22, 247–268.
[10] Bukowski, B. 1977b: The Scythian influence in the area of Lusatian Culture. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk – Łódź.
[11] Čermáková, E. 2008: Archeologická (ne)čitelnost nomádů (na příkladě Mongolů – Chalchů). In: Měřínský, Z. – Klápště, J. (eds.): Dissertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque, Supplementum I, Moravskoslezská škola doktorských studií, seminář 1. Brno, 7–13.
[12] Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská). In: Podborský, V. a kol.: Pravěké dějiny Moravy. Brno, 380–423.
[13] Čižmář, M. 1995: Zu Einflüssen des Karpatenbeckens in Mähren in der späten Hallstattzeit, Pravěk Nová řada 5, 209–216.
[14] Čižmář, M. – Čižmářová, J. – Kejzlar, M. – Kolníková, E. 2008: Detektorová prospekce lokalit z doby laténské na Moravě, Přehled výzkumů 49, 127.
[15] Čtverák, V. 1986: A Fortified Settlement of Late Hallstatt Period at Poříčany (Central Bohemia). Archaeology in Bohemia 1981–1985. Praha, 109–114.
[16] Drda, P. – Rybová. A. 2008: Akropole na hradišti Závist v 6.–4. stol. př. Kr. Památky archeologické, Supplementm 19. Brno.
[17] Felcmann, J. 1900–1901: Archeologický nález v Želkovicích (Okres Hořovice), Památky archeologické 19, 168–174.
[18] Filip, J. 1947: Dějinné počátky Českého ráje. Praha.
[19] Filip, J. 1956: Keltové ve střední Evropě. Praha.
[20] Frolík, J. – Sedláček, R. 2015: Artefakt jihovýchodní provenience z Mikulovic (okr. Pardubice, Česká republika). In: Ožďáni, O. (ed.): Popolnicové polia a doba halštatská. Zborník referátov z XII. medzinárodnej konferencie "Doba popolnicových polí a doba halštatská", Hriňová-Poľana 14. – 18. máj 2012. Archaeologica Slovaca Monographiae, Communicationes 17. Nitra, 27–41.
[21] Goláňová-Vlasatíková, P. 2005–2006: Objekt P 66–59 s nálezem pintadery z lokality Polešovice-"Nivy" (okr. Uh. Hradiště), Sborník prací filozofické fakulty Masarykovy univerzity M 10–11, 150–156.
[22] Goláňová, P. 2013: Časně laténské osídlení na Moravě. Unpublished PhD thesis, Masarykova univerzita Brno.
[23] Goláňová, P. (in press): The Early La Tène Period in Moravia. Studien zur Archäologie Europas 29. Bonn.
[24] Golec, M. 2003: Horákovská kultura v těšetickém mikroregionu. Těšetice-Kyjovice 6. Brno.
[25] Golec, M. 2004: Keramika řecké výrobní tradice z Těšetic, okr. Znojmo. In: Kazdová, E. – Měřínský, Z. – Šabatová, K. (eds.): K poctě Vladimíru Podborskému. Brno, 429–434.
[26] Golec, M. 2005a: Horákovská kultura. Unpublished PhD thesis, Masarykova univerzita Brno.
[27] Golec, M. 2005b: Chronologie horákovské kultury aneb stupně v pohybu, Pravěk Nová řada 15, 419–446.
[28] Golec, M. – Čermáková, E. – Fojtík, P. 2016: Vekerzugský kmenový svaz na Moravě? Pravěk Nová řada 24, 175–200.
[29] Guggisberg, M. A. 1998: "Zoomorphe Junktur" und "Inversion". Um Einfluß des skythischen Tierstils auf die frühe keltische Kunst, Germania 76/2, 549–572.
[30] Hellmuth, A. 2006: Smolenice-Molpír im Licht skythischer Angriffe auf die hallstattzeitlichen Siedlungen nördlich und südlich der Mährischen Pforte, Slovenská archeológia LIV-2, 191–208.
[31] Hlava, M. 2002: Nové halštatské nálezy z Hradiska u Křenovic (okr. Přerov), Pravěk Nová řada 12, 121–132.
[32] Chochorowski, J. 1985: Die Vekerezug-Kultur Charakteristik der Funde. Prace Archeologiczne 36. Warszawa – Kraków.
[33] Chochorowski, J. 1998: Die Vekerzug-Kultur und ihre östliche Beziehungen. In: Hänsel, B. – Machnik, J. (Hrsg.): Das Karpatenbecken und die osteuropäische Steppe. Nomadenbewegungen und Kulturaustausch in den vorchristlichen Metallzeiten (4000–500 v. Chr.). Südosteuropa-Schriften 20. Prähistorische Archäologie in Südosteuropa 12. München-Rahden/Westf, 143–172.
[34] Chytráček, M. – Danielisová, A. et al. 2010: Zentralisierungsprozesse und Siedlungsdynamik in Böhmen (8.–4. Jh. v. Chr.). In: Krause, D. – Beilharz, D. (Hrsg.): "Fürstensitze" und Zentralorte der frühen Kelten. Abschlusskolloquium des DFG-Schwerpunktprogramms 1171 in Stuttgart, 12.–15. Oktober 2009, Stuttgart, 155–173.
[35] Jacobstahl, P. 1944: Early Celtic Art. Oxford.
[36] Janák, V. 2017: "Skýtská" militaria z Kotouče u Štramberka a jeho nejbližšího okolí. Studia Historica Nitriensia 2017 / Supplementum – mimoriadne číslo časopisu venované životnému jubileu prof. Petra Romsauera: Sedem decénií Petra Romsauera, 117–135.
[37] Jiráň, L. (ed.) 2008: Archeologie pravěkých Čech 5. Doba bronzová. Praha.
[38] John, J. – Štěpánek, I. 2012: Nález spirálovité náušnice z přelomu starší a mladší doby železné na lokalitě Sedlec (okr. České Budějovice), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 25, 243–247.
[39] Kalábek, M. 2008: Hulín (okr. Kroměříž), Přehled výzkumů 49, 330.
[40] Kemenczei, T. 2005: Funde ostkarpatenlandischen Typs im Karpatenbecken. Prähistorische Bronzefunde XX/10. Stuttgart.
[41] Kemenczei, T. 2009: Studien zu den Denkmälern skythisch geprägter Alföld Gruppe. Inventaria Praehistorica Hungariae 12. Budapest.
[42] Khazanov, A. M. 1994: Nomads and the Outside World. Madison.
[43] Klápa, O. 2016: "Skýtské" nálezy na Moravě. Rkp. bakalářské diplomové práce P-FF SU Opava. Opava.
[44] Klápa, O. (in press): "Scythian" Findings in Moravia, Acta Archaeologica Carpathica LI.
[45] Koutecký, D. 2004: Halštatské sídliště v Tuchomyšli, okr. Ústí nad Labem, Archeologické rozhledy 56, 627–660.
[46] Kozubová, A. 2009: Diaľkové zbrane z pohrebísk vekerzugskej kultúry na juhozápadnom Slovensku, Zborník slovenského národného múzea CIII, Archeológia 19, 65–130.
[47] Kozubová, A. 2013: Pohrebiská vekerzugskej kultury v Chotíne na juhozápadnom Slovensku. Katalog, Vyhodnotenie. Dissertationes Archeologicae Bratislavensis 1. Bratislava.
[48] Kunter, K. 1995: Schichtaugenperlen. Glasperlen der vorrömischen Eisenzeit IV. Nach Unterlagen von Th. E. Haevernick (+). Marburger Studien zur Vor- und Frühgeschichte 18. Espelkamp.
[49] ¨
[50] Michálek, J. 1992: Eine mediterrane Glasscherbe aus Südböhmen – ČSFR (Vorbericht), Germania 70, 123–126.
[51] Nekvasil, J. 1993: Pozdní halštat. In: Podborský, V. a kol.: Pravěké dějiny Moravy. Brno, 367–372.
[52] Nekvasil, J. 1995: Katalog der Funde. In: Parzinger, H. – Nekvasil, J. – Barth, F. E. 1995, 233–258.
[53] Novák, M. (in press): Moravský "Molpír"? Halštatské nálezy z opevněného výšinného sídliště Provodov-Ludkovice Rysov (okr. Zlín). Pravěk Nová řada 25.
[54] Parma, D. 2012: Předkeltské osídlení Hostýna. Archaeologiae regionalis Fontes 11. Olomouc.
[55] Parzinger, H. – Nekvasil, J. – Barth, F. E. 1995: Die Býčí skála-Höhle. Ein hallstattzeitlicher Höhlenopferplatz in Mähren. Römisch-Germanische Forschungen 54. Mainz am Rhein.
[56] Parzinger, H. – Stegmann-Rajtár, S. 1988: Smolenice - Molpír und der Beginn skythischer Sachkultur in der Siidwestslowakei, Prähistorische Zeitschrift 63, 162–178. | DOI 10.1515/prhz.1988.63.1-2.162
[57] Pfleger, V. – Pradáč, J. 1981: Krása lastur. Praha.
[58] Pleinerová, I. – Pleiner, R. 1981: Časně laténské osídlení lounského Poohří, Praehistorica 8, 157–167.
[59] Podborský, V. 1970: Jihomoravská halštatská sídliště I, Sborník prací filozofické fakulty Brněnské univerzity E 15, 7–102.
[60] Podborský, V. 1974: Die Stellung der Südmärischen Horákov-Kultur im Rahmen des danubischen Hallstatt. In: Chropovský, B. (Hrsg.): Symposium zu Problemen der jüngeren Hallstattzeit in Mitteleuropa. Bratislava, 371–433.
[61] Preidel, H. 1934: Der Skytheneinfall in Ostdeutschland und die skythischen Funde aus Bohmen, Altschlesien 5, 215–217.
[62] Romsauer, P. 1996: Bemerkungen zur Späthallstattzeit im Nordostalpenraum. In: Jerem, E. – Lippert, A. (eds.): Die Osthallstattkultur, Akten des Internationalen Symposiums, Sopron 10.–14. Mai 1994. Archaeolingua 7. Budapest, 431–444.
[63] Řídký, J. 2007: Dobrovíz – Komerční zóna 2007. Archeologické výzkumy v Čechách 2007, Zprávy ČAS, Supplementum 71, 6–7.
[64] Říhovský, J. 1996: Die Lanzen-, Speer- und Pfeilspitzen un Mähren. Prähistorische Bronzefunde V/2. Stuttgart.
[65] Sankot, P. 2000: Zum Problem der Verzierungen organischen Ursprung an böhmischen Funden der Späthallstatt- und Latènezeit. In: Chytráček, M. – Michálek, J. – Schmotz, K. (Hrsg.): Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/Westböhmen und Südböhmen. Rahden/Westf., 102–113.
[66] Sedláčková, H. – Waldhauser, J. 1987: Laténská pohřebiště ve středním Polabí, okr. Nymburk, Památky archeologické 78, 134–204.
[67] Sievers, S. – Urban, O. H. – Ramsl P. C. (Hrsg.) 2012: Lexikon zur Keltischen Archäologie, 2 Bände. Mitteilungen der Prähistorischen Kommission 73.
[68] Skutil, J. 1943: Skythische Funde aus Mähren, Zeitschrift des Mährischen Landesmuseums, Neue Folge III, 78–89.
[69] Skutil, J. 1957: Ještě ke skýtským nálezům z Moravy, Vlastivědný věstník moravský XII, 119–122.
[70] Slabina, M. 2012: Dva drobné nálezy z Jiren, okr. Praha-východ, Archeologie ve středních Čechách 16, 821–823.
[71] Stolzová, D. – Šulová, L. 2011: Nález spirálovité náušnice u kovolitecké a kovotepecké dílny v Kozinci, okr. Praha-východ, Archeologie ve středních Čechách 15/1, 349–365.
[72] Šabatová 2013: Archeologické doklady lidských aktivit v prostoru Tvořihrázského lesa, Studia Archaeologica Brunensia 18/1, 21–38.
[73] Tichý, R. – Dohnálková, H. a I. – Thér, R. 2007: Archeologický výzkum starolaténského sídliště a pohřebiště zvoncovitých pohárů v Tuněchodech (dobývací prostor Úhřetice I cihelny) v letech 2006–2007. Archeologické výzkumy v Čechách 2007. Zprávy ČAS, Supplementum 71, 19–20.
[74] Topal, D. – Golec, M. 2017: Vekerzug culture and new finds of Scythian akinakai in Moravia. Tyragetia XI [XXVI]/ 1, 1–16.
[75] Turek, J. – Daněček, V. – Kostka, M. 1998: Kamenný stůl – polykulturní pravěké sídliště v Praze-Vinoři, Archaeologica Pragensia 14, 7–31.
[76] Venclová, N. (ed.) 2008: Archeologie pravěkých Čech 6, Doba halštatská. Praha.
[77] Voigt, T. 1952: Grosse Porzellanschnecken in vorgeschichtlichen Gräbern, Jahresschrift Halle 36, 171–183.
[78] Vokolek, V. 2009: Katalog sbírky oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea. IV. Drobné přírustky z let 1919–1939. Fontes Archaeologici Pragenses 34.
[79] Vránová, V. 2013: Struktura osídlení v období popelnicových polí na Moravě. Archaeologiae Regionalis Fontes 12.
[80] Waldhauser, J. (Hrsg.) 1978: Das keltische Gräberfeld bei Jenišův Újezd in Böhmen, I–II. Teplice.
[81] Waldhauser, J. 1979: Nález bronzových trojbřitých šipek na Čertově ruce u Turnova, Archeologické rozhledy 31, 573–574.
[82] Waldhauser, J. (Hrsg.) 1993: Die hallstatt- und latènezeitliche Siedlung mit Gräberfeld bei Radovesice in Böhmen I–II. Archeologický výzkum v severních Čechách 21. Praha.
[83] Waldhauser, J. 2002: Krpy (okr. Mladá Boleslav), Výzkumy v Čechách 2002, 117.
[84] Waldhauser J. 2005: Laténský objekt 14/04 s nálezem antické mince a rotačního mlýnku u Řepova na Mladoboleslavsku, Archeologie ve středních Čechách 6, 307–316.
[2] Bíško, R. 2011: Pravěké výšinné osídlení na JZ Moravě. Rkp. Magisterké diplomové práce ÚAM FF Brno. Brno.
[3] Bouzek, J. 2005: Pravěk českých zemí v evropském kontextu. Praha.
[4] Bouzek, J. 2007: Keltové našich zemí v evropském kontextu. Praha – Kroměříž.
[5] Březinová, H. – Poppová-Urbancová, K. 2009: Fragmenty textilu na bronzovém vědru z doby římské z Řepova, Archeologické rozhledy LXI, 101–117.
[6] Břicháček, P. – Braun, P. – Košnar, L. 1991: Zpráva o výzkumu v Sedlci (okr. České Budějovice) v letech 1980–1987, Archeologické rozhledy 43, 436–446.
[7] Budinský, P. 1981: Archeologické nálezy z Lounska a z území mimo Severočeský kraj ve sbírce teplického muzea. Archeologický výzkum v severních Čechách 8, Praha.
[8] Bureš, M. – Waldhauser, J. 2005: Praha železná. Mladší doba železná – Keltové na území Prahy. In: Lutovský, M. – Smejtek, L. (eds.): Praha pravěká. Praha, 716–776.
[9] Bukowski, Z. 1977a: Bemerkungen zum Charakter der sog. Skythischen Funde im Grenzgebiet ČSSR, DDR und Polen, Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 22, 247–268.
[10] Bukowski, B. 1977b: The Scythian influence in the area of Lusatian Culture. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk – Łódź.
[11] Čermáková, E. 2008: Archeologická (ne)čitelnost nomádů (na příkladě Mongolů – Chalchů). In: Měřínský, Z. – Klápště, J. (eds.): Dissertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque, Supplementum I, Moravskoslezská škola doktorských studií, seminář 1. Brno, 7–13.
[12] Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská). In: Podborský, V. a kol.: Pravěké dějiny Moravy. Brno, 380–423.
[13] Čižmář, M. 1995: Zu Einflüssen des Karpatenbeckens in Mähren in der späten Hallstattzeit, Pravěk Nová řada 5, 209–216.
[14] Čižmář, M. – Čižmářová, J. – Kejzlar, M. – Kolníková, E. 2008: Detektorová prospekce lokalit z doby laténské na Moravě, Přehled výzkumů 49, 127.
[15] Čtverák, V. 1986: A Fortified Settlement of Late Hallstatt Period at Poříčany (Central Bohemia). Archaeology in Bohemia 1981–1985. Praha, 109–114.
[16] Drda, P. – Rybová. A. 2008: Akropole na hradišti Závist v 6.–4. stol. př. Kr. Památky archeologické, Supplementm 19. Brno.
[17] Felcmann, J. 1900–1901: Archeologický nález v Želkovicích (Okres Hořovice), Památky archeologické 19, 168–174.
[18] Filip, J. 1947: Dějinné počátky Českého ráje. Praha.
[19] Filip, J. 1956: Keltové ve střední Evropě. Praha.
[20] Frolík, J. – Sedláček, R. 2015: Artefakt jihovýchodní provenience z Mikulovic (okr. Pardubice, Česká republika). In: Ožďáni, O. (ed.): Popolnicové polia a doba halštatská. Zborník referátov z XII. medzinárodnej konferencie "Doba popolnicových polí a doba halštatská", Hriňová-Poľana 14. – 18. máj 2012. Archaeologica Slovaca Monographiae, Communicationes 17. Nitra, 27–41.
[21] Goláňová-Vlasatíková, P. 2005–2006: Objekt P 66–59 s nálezem pintadery z lokality Polešovice-"Nivy" (okr. Uh. Hradiště), Sborník prací filozofické fakulty Masarykovy univerzity M 10–11, 150–156.
[22] Goláňová, P. 2013: Časně laténské osídlení na Moravě. Unpublished PhD thesis, Masarykova univerzita Brno.
[23] Goláňová, P. (in press): The Early La Tène Period in Moravia. Studien zur Archäologie Europas 29. Bonn.
[24] Golec, M. 2003: Horákovská kultura v těšetickém mikroregionu. Těšetice-Kyjovice 6. Brno.
[25] Golec, M. 2004: Keramika řecké výrobní tradice z Těšetic, okr. Znojmo. In: Kazdová, E. – Měřínský, Z. – Šabatová, K. (eds.): K poctě Vladimíru Podborskému. Brno, 429–434.
[26] Golec, M. 2005a: Horákovská kultura. Unpublished PhD thesis, Masarykova univerzita Brno.
[27] Golec, M. 2005b: Chronologie horákovské kultury aneb stupně v pohybu, Pravěk Nová řada 15, 419–446.
[28] Golec, M. – Čermáková, E. – Fojtík, P. 2016: Vekerzugský kmenový svaz na Moravě? Pravěk Nová řada 24, 175–200.
[29] Guggisberg, M. A. 1998: "Zoomorphe Junktur" und "Inversion". Um Einfluß des skythischen Tierstils auf die frühe keltische Kunst, Germania 76/2, 549–572.
[30] Hellmuth, A. 2006: Smolenice-Molpír im Licht skythischer Angriffe auf die hallstattzeitlichen Siedlungen nördlich und südlich der Mährischen Pforte, Slovenská archeológia LIV-2, 191–208.
[31] Hlava, M. 2002: Nové halštatské nálezy z Hradiska u Křenovic (okr. Přerov), Pravěk Nová řada 12, 121–132.
[32] Chochorowski, J. 1985: Die Vekerezug-Kultur Charakteristik der Funde. Prace Archeologiczne 36. Warszawa – Kraków.
[33] Chochorowski, J. 1998: Die Vekerzug-Kultur und ihre östliche Beziehungen. In: Hänsel, B. – Machnik, J. (Hrsg.): Das Karpatenbecken und die osteuropäische Steppe. Nomadenbewegungen und Kulturaustausch in den vorchristlichen Metallzeiten (4000–500 v. Chr.). Südosteuropa-Schriften 20. Prähistorische Archäologie in Südosteuropa 12. München-Rahden/Westf, 143–172.
[34] Chytráček, M. – Danielisová, A. et al. 2010: Zentralisierungsprozesse und Siedlungsdynamik in Böhmen (8.–4. Jh. v. Chr.). In: Krause, D. – Beilharz, D. (Hrsg.): "Fürstensitze" und Zentralorte der frühen Kelten. Abschlusskolloquium des DFG-Schwerpunktprogramms 1171 in Stuttgart, 12.–15. Oktober 2009, Stuttgart, 155–173.
[35] Jacobstahl, P. 1944: Early Celtic Art. Oxford.
[36] Janák, V. 2017: "Skýtská" militaria z Kotouče u Štramberka a jeho nejbližšího okolí. Studia Historica Nitriensia 2017 / Supplementum – mimoriadne číslo časopisu venované životnému jubileu prof. Petra Romsauera: Sedem decénií Petra Romsauera, 117–135.
[37] Jiráň, L. (ed.) 2008: Archeologie pravěkých Čech 5. Doba bronzová. Praha.
[38] John, J. – Štěpánek, I. 2012: Nález spirálovité náušnice z přelomu starší a mladší doby železné na lokalitě Sedlec (okr. České Budějovice), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 25, 243–247.
[39] Kalábek, M. 2008: Hulín (okr. Kroměříž), Přehled výzkumů 49, 330.
[40] Kemenczei, T. 2005: Funde ostkarpatenlandischen Typs im Karpatenbecken. Prähistorische Bronzefunde XX/10. Stuttgart.
[41] Kemenczei, T. 2009: Studien zu den Denkmälern skythisch geprägter Alföld Gruppe. Inventaria Praehistorica Hungariae 12. Budapest.
[42] Khazanov, A. M. 1994: Nomads and the Outside World. Madison.
[43] Klápa, O. 2016: "Skýtské" nálezy na Moravě. Rkp. bakalářské diplomové práce P-FF SU Opava. Opava.
[44] Klápa, O. (in press): "Scythian" Findings in Moravia, Acta Archaeologica Carpathica LI.
[45] Koutecký, D. 2004: Halštatské sídliště v Tuchomyšli, okr. Ústí nad Labem, Archeologické rozhledy 56, 627–660.
[46] Kozubová, A. 2009: Diaľkové zbrane z pohrebísk vekerzugskej kultúry na juhozápadnom Slovensku, Zborník slovenského národného múzea CIII, Archeológia 19, 65–130.
[47] Kozubová, A. 2013: Pohrebiská vekerzugskej kultury v Chotíne na juhozápadnom Slovensku. Katalog, Vyhodnotenie. Dissertationes Archeologicae Bratislavensis 1. Bratislava.
[48] Kunter, K. 1995: Schichtaugenperlen. Glasperlen der vorrömischen Eisenzeit IV. Nach Unterlagen von Th. E. Haevernick (+). Marburger Studien zur Vor- und Frühgeschichte 18. Espelkamp.
[49] ¨
[50] Michálek, J. 1992: Eine mediterrane Glasscherbe aus Südböhmen – ČSFR (Vorbericht), Germania 70, 123–126.
[51] Nekvasil, J. 1993: Pozdní halštat. In: Podborský, V. a kol.: Pravěké dějiny Moravy. Brno, 367–372.
[52] Nekvasil, J. 1995: Katalog der Funde. In: Parzinger, H. – Nekvasil, J. – Barth, F. E. 1995, 233–258.
[53] Novák, M. (in press): Moravský "Molpír"? Halštatské nálezy z opevněného výšinného sídliště Provodov-Ludkovice Rysov (okr. Zlín). Pravěk Nová řada 25.
[54] Parma, D. 2012: Předkeltské osídlení Hostýna. Archaeologiae regionalis Fontes 11. Olomouc.
[55] Parzinger, H. – Nekvasil, J. – Barth, F. E. 1995: Die Býčí skála-Höhle. Ein hallstattzeitlicher Höhlenopferplatz in Mähren. Römisch-Germanische Forschungen 54. Mainz am Rhein.
[56] Parzinger, H. – Stegmann-Rajtár, S. 1988: Smolenice - Molpír und der Beginn skythischer Sachkultur in der Siidwestslowakei, Prähistorische Zeitschrift 63, 162–178. | DOI 10.1515/prhz.1988.63.1-2.162
[57] Pfleger, V. – Pradáč, J. 1981: Krása lastur. Praha.
[58] Pleinerová, I. – Pleiner, R. 1981: Časně laténské osídlení lounského Poohří, Praehistorica 8, 157–167.
[59] Podborský, V. 1970: Jihomoravská halštatská sídliště I, Sborník prací filozofické fakulty Brněnské univerzity E 15, 7–102.
[60] Podborský, V. 1974: Die Stellung der Südmärischen Horákov-Kultur im Rahmen des danubischen Hallstatt. In: Chropovský, B. (Hrsg.): Symposium zu Problemen der jüngeren Hallstattzeit in Mitteleuropa. Bratislava, 371–433.
[61] Preidel, H. 1934: Der Skytheneinfall in Ostdeutschland und die skythischen Funde aus Bohmen, Altschlesien 5, 215–217.
[62] Romsauer, P. 1996: Bemerkungen zur Späthallstattzeit im Nordostalpenraum. In: Jerem, E. – Lippert, A. (eds.): Die Osthallstattkultur, Akten des Internationalen Symposiums, Sopron 10.–14. Mai 1994. Archaeolingua 7. Budapest, 431–444.
[63] Řídký, J. 2007: Dobrovíz – Komerční zóna 2007. Archeologické výzkumy v Čechách 2007, Zprávy ČAS, Supplementum 71, 6–7.
[64] Říhovský, J. 1996: Die Lanzen-, Speer- und Pfeilspitzen un Mähren. Prähistorische Bronzefunde V/2. Stuttgart.
[65] Sankot, P. 2000: Zum Problem der Verzierungen organischen Ursprung an böhmischen Funden der Späthallstatt- und Latènezeit. In: Chytráček, M. – Michálek, J. – Schmotz, K. (Hrsg.): Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/Westböhmen und Südböhmen. Rahden/Westf., 102–113.
[66] Sedláčková, H. – Waldhauser, J. 1987: Laténská pohřebiště ve středním Polabí, okr. Nymburk, Památky archeologické 78, 134–204.
[67] Sievers, S. – Urban, O. H. – Ramsl P. C. (Hrsg.) 2012: Lexikon zur Keltischen Archäologie, 2 Bände. Mitteilungen der Prähistorischen Kommission 73.
[68] Skutil, J. 1943: Skythische Funde aus Mähren, Zeitschrift des Mährischen Landesmuseums, Neue Folge III, 78–89.
[69] Skutil, J. 1957: Ještě ke skýtským nálezům z Moravy, Vlastivědný věstník moravský XII, 119–122.
[70] Slabina, M. 2012: Dva drobné nálezy z Jiren, okr. Praha-východ, Archeologie ve středních Čechách 16, 821–823.
[71] Stolzová, D. – Šulová, L. 2011: Nález spirálovité náušnice u kovolitecké a kovotepecké dílny v Kozinci, okr. Praha-východ, Archeologie ve středních Čechách 15/1, 349–365.
[72] Šabatová 2013: Archeologické doklady lidských aktivit v prostoru Tvořihrázského lesa, Studia Archaeologica Brunensia 18/1, 21–38.
[73] Tichý, R. – Dohnálková, H. a I. – Thér, R. 2007: Archeologický výzkum starolaténského sídliště a pohřebiště zvoncovitých pohárů v Tuněchodech (dobývací prostor Úhřetice I cihelny) v letech 2006–2007. Archeologické výzkumy v Čechách 2007. Zprávy ČAS, Supplementum 71, 19–20.
[74] Topal, D. – Golec, M. 2017: Vekerzug culture and new finds of Scythian akinakai in Moravia. Tyragetia XI [XXVI]/ 1, 1–16.
[75] Turek, J. – Daněček, V. – Kostka, M. 1998: Kamenný stůl – polykulturní pravěké sídliště v Praze-Vinoři, Archaeologica Pragensia 14, 7–31.
[76] Venclová, N. (ed.) 2008: Archeologie pravěkých Čech 6, Doba halštatská. Praha.
[77] Voigt, T. 1952: Grosse Porzellanschnecken in vorgeschichtlichen Gräbern, Jahresschrift Halle 36, 171–183.
[78] Vokolek, V. 2009: Katalog sbírky oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea. IV. Drobné přírustky z let 1919–1939. Fontes Archaeologici Pragenses 34.
[79] Vránová, V. 2013: Struktura osídlení v období popelnicových polí na Moravě. Archaeologiae Regionalis Fontes 12.
[80] Waldhauser, J. (Hrsg.) 1978: Das keltische Gräberfeld bei Jenišův Újezd in Böhmen, I–II. Teplice.
[81] Waldhauser, J. 1979: Nález bronzových trojbřitých šipek na Čertově ruce u Turnova, Archeologické rozhledy 31, 573–574.
[82] Waldhauser, J. (Hrsg.) 1993: Die hallstatt- und latènezeitliche Siedlung mit Gräberfeld bei Radovesice in Böhmen I–II. Archeologický výzkum v severních Čechách 21. Praha.
[83] Waldhauser, J. 2002: Krpy (okr. Mladá Boleslav), Výzkumy v Čechách 2002, 117.
[84] Waldhauser J. 2005: Laténský objekt 14/04 s nálezem antické mince a rotačního mlýnku u Řepova na Mladoboleslavsku, Archeologie ve středních Čechách 6, 307–316.