Rigidita predikátů

Název: Rigidita predikátů
Zdrojový dokument: Pro-Fil. 2010, roč. 11, č. 2, s. [13]-26
Rozsah
[13]-26
  • ISSN
    1212-9097
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Zatímco v případě otázek rigidity singulárních termínů panuje obecná shoda, v případě rigidity predikátů tomu tak překvapivě není. Záměrem této statě je opřít distinkci rigidní/nerigidní o jasné pojmy, jmenovitě o pojem reference v určité sémantické teorii. V důsledku toho lze podat rigorózní definici pojmu rigidního designátoru individua. Tato definice je pak přímočaře adaptovatelná pro případ pojmu rigidního designátoru třídy individuí (apod.). Tímto je dosaženo nejen obecnosti, ale i vnitřní jednoty teorie rigidity.
Unlike rigidity of singular terms, it seems to be no consensus as regards rigidity of predicates (general terms). The aim of this paper is to establish the rigid/non-rigid distinction on exact concept, viz. the concept of reference which is explicated within certain semantic theory. Consequently, a rigorous definition of a rigid designator of an individual is possible. The definition is straightforwardly adaptable to the definition of a rigid designator of a class of individuals (etc.). Thus, not only generality, but also an inner unity of the theory of rigidity can be achieved.
Reference
[1] Cmorej, P. (1996) Empirické esenciálne vlastnosti. Organon F, vol. 3, no. 3, s. 239-261.

[2] Devitt, M. (2005) Rigid Application. Philosophical Studies, vol. 125, no. 2, s. 139-165. | doi:10.1007/s11098-005-8221-y

[3] Kaplan, D. (1973) Bob and Carol and Ted and Alice. In: J. Hintikka, J. Moravcsik, P. Suppes (eds.) Approaches to Natural Language: Proceedings of the 1970 Stanford Workshop on Grammar and Semantics, Boston, Dordrecht: D. Reidel, s. 490-518.

[4] Kripke, S. A. (1980) Naming and Necessity. Oxford: Basil Blackwell.

[5] Martí, G. (1984) Rigidity and General Terms. Proceedings of the Aristotelian Society no. 104, s. 29-146.

[6] Neale, S. (1990) Descriptions. Cambridge (Mass.): The MIT Press, London: A Bradford Bo-ok.

[7] Raclavský, J. (2009) Jména a deskripce: logicko-sémantická zkoumání. Olomouc: Naklada-telství Olomouc.

[8] Salmon, N. U. (1982) Reference and Essence. Oxford: Blackwell.

[9] Salmon, N. (2003) Naming, Necessity, and Beyond. Mind, vol. 112, no. 447, s. 475-492. | doi:10.1093/mind/112.447.475

[10] Salmon, N. (2005) Are General Terms Rigid? Linguistics and Philosophy, vol. 28, no. 1, s. 117-134. | doi:10.1007/s10988-004-2430-2

[11] Schwartz, S. P. (2002) Kinds, General Terms, and Rigidity. Philosophical Studies, vol. 109, no. 3, s. 265-277. | doi:10.1023/A:1019612524792

[12] Soames, S. (2002) Beyond Rigidity: The Unfinished Semantic Agenda of Naming and Necessi-ty. Oxford, New York: Oxford University Press.

[13] Tichý, P. (1986) Indiscernibility of Identicals. Studia Logica, vol. 45, no. 3, s. 257-273. | doi:10.1007/BF00375897

[14] Tichý, P. (1988) The Foundations of Frege’s Logic. Berlin, New York: Walter de Gruyter.

[15] Tichý, P. (1994) The Myth of Non-Rigid Designators. From the Logical Point of View, vol. 3, no. 2, s. 20-30.

[16] Tichý, P. (2004) Pavel Tichý’s Collected Papers in Logic and Philosophy. V. Svoboda, B. Jespersen, C. Cheyne (eds.) Dunedin: University of Otago Publisher, Praha: Filosofia.

[17] Zouhar, M. (2006) Rigidná designácia. Bratislava: Info Press.

[18] Zouhar, M. (2009) On the Notion of Rigidity for General Terms. Grazer Philosophische Stu-dien, no. 78, s. 207-229. | doi:10.1163/9789042026056_010