Název: Konference Predication and the Unity of the Proposition, Vídeň 2010
Zdrojový dokument: Pro-Fil. 2010, roč. 11, č. 2,
-
ISSN1212-9097
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/139026
Type: Zpráva
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Ve Vídni, tedy v té skutečně rakouské bílé Vídni, byla na podzim velká výstava mexické malířky Fridy Kahlo de Rivera. Bylo k vidění přes sto padesát maleb, kreseb a fotografií, které tato osudem zakoušená malířka během svého pohnutého života vytvořila. O něco dál ve stejném městě se ve třech chladných listopadových dnech konala také filosofická konference zaměřená na problémy jazyka. To byly hned dva dobré důvody podívat se kousek za hranice. Konferenci s názvem "Predication and the Unity of the Proposition" pořádalo Vídeňské fórum pro analytickou filosofii (Wiener Forum für Analytische Philosophie) ve spolupráci s Filosofickou divizí Vídeňské univerzity ekonomie a obchodu (Wirtschaftsuniversität Wien). Jak název napovídá, hlavními tématy byla predikace, predikáty a jednota propoze a zřejmě nejčastěji odkazovaným filosofem se stal Donald Davidson díky své knize Truth and Predication (2005). Ze samotných řečníků je třeba zmínit "keynote speakera" Hanse-Johanna Glocka z Curychu, který zahájil přednášky svým příspěvkem "What are Concepts? Predication, Classification and Inference". Českou filosofii zastupoval Jaroslav Peregrin, který se trochu provokativně rozhodl problematizovat samotné téma ve svém příspěvku "There is no such Thing as Predication". Peregrin poukazoval na jisté metafyzické lepidlo ("metaphysical glue"), ke kterému se různé možnosti vysvětlení jednoty propozic uchylují. Za Vídeňské fórum pro analytickou filosofii vystoupil mladý a nadějný Leo Stadlmüller spolu s Robertem Frühstücklem a Naomi Osorio-Kupferblum. I další vystupující přednesli mnoho zajímavých myšlenek a jejich řeč byla ukončena bušícími pěstmi do stolů, které nahrazovaly potlesk a vyjadřovaly spokojenost s příspěvkem. Ke dvěma důvodům, pro které stálo za to jet do Vídně, se přidala ještě odměna v podobě konferenční večeře o čtyřech chodech. Zahájena byla přípitkem a předkrmem s mořskými plody následovanými pastou s pestem a parmezánem. Vrcholem pak bylo bio-jehněčí ragů, které tvořilo jedno ze tří volitelných hlavních chodů. Závěrem byly podány Gnocchi di prugne secche al uso Lloyd.