Studentská konference FTelč

Dne 29. dubna 2011 se v Univerzitním centru v Telči uskutečnila FTelč – již pátá studentská konference Katedry filosofie FF MU. Ačkoliv byl tento ročník poznamenán menším zájmem ze strany studentů, je třeba poznamenat, že poměr účastníků s příspěvkem a účastníků bez příspěvků by letos rekordní - téměř jedna ku jedné. Účastníky konference podpořili i členové pedagogického sboru Katedry filosofie, jmenovitě profesoři Krob a Zouhar, docent Raclavský a doktoři Bělohrad, Mácha a Picha. Konference začala ve 14: 30, na programu bylo osm dvacetiminutových příspěvků, po každém z nich následovala krátká diskuze. První příspěvek s názvem Teorie všeho, filozofie a fyzika přednesla Bc. Jana Svobodová, která ukázala, proč tzv. teorie všeho přesahuje kompetence fyziky a kdy je třeba zapojit do procesu tvorby teorie i filosofii. Ve druhém příspěvku se Petr Kopáček věnoval problematice myšlenkových experimentů. Ukázal možnou klasifikaci myšlenkových experimentů a následně provedl srovnání myšlenkových a reálných experimentů. Třetí příspěvek věnoval Peter Hudeček korespondenční teorii pravdy. Pokusil se v něm prokázat, že korespondenční teorie pravdy je založena na předpokladu, který vede k porušení Russellova principu bludného kruhu. Lukáš Likavčan navázal příspěvkem zabývajícím se Quinovým legendárním textem Dvě dogmata empirismu, analyzoval Quinovu snahu o popření existence rozdílu mezi analytickými a syntetickými soudy. Svůj příspěvek autor uzavřel zjištěním, že Quine sice nedokázal neexistenci distinkce mezi analytickým a syntetickým, ale svou prací ukázal potřebu tyto pojmy podrobně explikovat. Česká psychologická scéna je v současné otřásána sporem mezi Zdeňkem Vybíralem a Českomoravskou psychologickou společností. Bc. Tomáš Ondráček předložil ve svém příspěvku analýzu konkrétních argumentů obsažených v oficiální korespondenci mezi oběma znesvářenými stranami a následně poukázal na specifika a rizika odvolávání se na etické kodexy při argumentaci. Mgr. Petra Nekovářová věnovala svůj referát tématu, které je často diskutované jak v odborných kruzích, tak i laickou veřejností - eutanazii. Autorka se pokusila předložit analýzu pojmu eutanazie a jeho možné klasifikace. Dále se zaobírala souvisejícími právními a sociálními problémy. Na problematiku eutanazie navázal Bc. Aleš Horák příspěvkem na neméně kontroverzní téma. V příspěvku s názvem Je sebevražda nemorální? autor seznámil posluchače s koncepcí osobní identity Dereka Parfita, pomocí níž se snažil dokázat, že odpověď na otázku nemorálnosti sebevraždy je kladná. Oficiální část konference uzavřel svým příspěvkem Bc. Michal Stránský, který si ve svém referátu položil otázku, zda je možné považovat moderní cynismus za pokračování tradice antického kynismu. Aby mohl autor kladně odpovědět na tuto otázku, nejdříve představil dva možné přístupy k chápání kynické filosofie a následně seznámil posluchače s filosofií slavného německého myslitele Petera Sloterdijka. Po skončení oficiální části konference se její účastníci přesunuli do nedalekého hotelu Antoň, v jehož prostorech proběhla, již v odlehčeném duchu, kuloární debata studentů s pedagogy.