Výzkum přemyslovského ústředí "castrum Zpitignew" z 11.-12. století a rekonstrukce jeho údělu v archeologických a písemných pramenech

Název: Výzkum přemyslovského ústředí "castrum Zpitignew" z 11.-12. století a rekonstrukce jeho údělu v archeologických a písemných pramenech
Variantní název:
  • Erforschung des Přemyslidenzentrums "castrum Zpitignew" aus dem 11.-12. Jahrhundert und die Rekonstruktion seines Territoriums in archäologischen und schriftlichen Quellen
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1978, roč. 3, č. [1], s. 183-215
Rozsah
183-215
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Reference
[1] Böhm, J., 1933: Zpráva v archivu AÚ ČSAV v Praze. Č. j. 1518/33.

[2] Červinka, I. L., 1899: Archeologické zprávy z okolí Uherského Hradiště. Spytinov "Na Hradišťkoch". Časopis Vlast. mus. spolku v Olomouci, s. 16, 42-44.

[3] Červinka, I. L., 1928: Slované na Moravě a říše Velkomoravská. Brno.

[4] Čižmář, M.—Stuchlík, S., 1971: Velatické hradisko "Rena" u Ivančic. Sborník prací brněnské univerzity, E 16, 1971, s. 119-126.

[5] Dudík, B., 1864 a 1865: Mährens Allgemeine Geschichte III, IV. Brünn.

[6] Dudík, В., 1887: Allgemeine Geschichte Mährens, General Register, s. 558-559.

[7] Fiala, F., 1895: České denáry. Praha.

[8] Fišer, В., 1921: Uherské Hradiště I — topografie. Uherské Hradiště.

[9] Friedrich, G., 1908: Acta regnum Bohemiae selecta phototypice expressa.

[10] Friedrich, G., 1912: Codex dipl. et epist. reg. Boh. I, II. Pragae, č. 115, 10; č. 116; č. 140; č. 157.

[11] Goš, V., 1971: Slovanské hradiště u Stavenic na severní Moravě. Sborník prací brněnské university, E 16, 1971, s. 225-228.

[12] Goš, V., 1973: Slovanská osada v Mohelnici. Archeologické rozhledy XXV/4, 1973, s. 371-380.

[13] Hanák, K., 1930: Nález staroslovanského člunu v řece Moravě. Sborník Velehradský, n. ř. 1, s. 19-20.

[14] Hanák, K., 1939: Nález zbytků románského kostela na moravském Slovácku. Sborník Velehradský, n. ř. 10, s. 23-25.

[15] Hosák, L., 1968—69: Hradišťsko do poloviny 14. století. Sborník Slovácko, s. 115-130.

[16] Hrubý, V., 1941: Osídlení uherskohradišťského okresu v době hradištní. Sborník Velehradský, n. ř. 12, s. 55-64.

[17] Hrubý, V., 1950: Staroslovanské čluny na našem území. Z dávných věků II, 1949, s. 119-136.

[18] Hrubý, V.—Hochmanová, V.—Kalousek, F.—Pavelčíkovi J. a J. a kolektiv, 1956: Přehled nejvýznamnějších archeologických lokalit Gottwaldovského kraje. Studie Kraj. musea v Gottwaldově. Gottwaldov.

[19] Hrubý, V., 1960: Raněstředověké poklady šperků na Moravě. Časopis Moravského musea XLV, s. 83-106.

[20] Chaloupka, G., 1966: Kolonisace horního Podyjí a počátky města Slavonic. Časopis Moravského musea LI, 1966, s. 105-152.

[21] Kalousek, F., 1965: Velkomoravská pevnost Pohansko u Břeclavě. Almanach Velká Morava. Brno, s. 45-56.

[22] Klanica, Z., 1968: Výsledky 14. sezóny výzkumů v Mikulčicích. Přehledy výzkumů 1967. Brno, s. 61-85.

[23] Lukáš, L., 1932: Spytihněv, monografie nejstarší vesnice slovácké. Uherské Hradiště.

[24] Novotný, B., 1961: Výzkum hradiště Hrůdy u Sudoměřic nad Moravou. Sborník Čs. společnosti archeologické, s. 61-81.

[25] Novotný, B., 1962a: Výzkum slovanského hradiště z 11. a 12. století u Spytihněvi, okres Gottwaldov. Přehled výzkumů 1961. Brno, s. 94-97.

[26] Novotný, B., 1962b: Výzkum nížinného opevnění u Spytihněvi (okres Gottwaldov), Morava v XI. а XII. století ve světle archeologických pramenů. Kandidátská disertační práce. Brno, s. 91-107. Nepublikováno.

[27] Novotný, B., 1966: Habitat fortifié près de Dolní Věstonice (Moravie), Investigations archélogiques en Tchécoslovaquie. Prague, s. 250-251.

[28] Novotný, V., 1913: České dějiny I, 2. Praha, s. 478, 542, 564, 594.

[29] Novotný, V., 1928: České dějiny I, 3. Praha, s. 388-389.

[30] Palacký, F., 1848 reed. 1939: Dějiny národu českého I. Praha, s. 639, 641, 651.

[31] Pessina de Czechorod, T. J.: Pragae Anno M.DC.LXXVII Mars Moravicus.

[32] Poulík, J., 1950: Nálezová zpráva výzkumu hradiště "Vysoká Zahrada", Protokol komise svolané na výzkum slovanského hradiště "Vysoká Zahrada" u Dolních Věstonic, s. 19-23.

[33] Poulík, J., 1956: Nové slovanské výzkumy na Moravě. Sborník Vznik a počátky Slovanů I., s. 239-258.

[34] Poulík, J., 1972: Velkomoravské mocenské centrum v Mikulčicích. Monumentorum tutela, 8, s. 5-56.

[35] Radoměrský, P., 1956: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. díl, mapa 1.

[36] Richter, V., 1951: Glossy k velehradským otázkám. Časopis přátel starožitností, LIX, s. 1-26.

[37] Smolík, J., 1896: Denáry údělných knížat na Moravě. Praha.

[38] Snášil, R., 1964: Záblacany — raněstředověká zaniklá hutnická osada, Sborník Slovácko, s. 123-133.

[39] Staňa, C., 1964: Zjišťovací výzkum na hradisku Zelená Hora u Vyškova na Mor. Přehled výzkumů AÚ ČSAV. Brno, s. 56-59.

[40] Sobotka, J.—Šejbal, J., 1959: Palliardiho hradisko, výšinné sídliště z mladší doby hradištní, datované mincemi. Čas. moravského muzea XLIV, s. 79-98.

[41] Šebánek, J., 1936: Moderní padělky v moravském diplomatáři Bočkově do roku 1306. Časopis Matice Moravské 62, s. 27-84.

[42] Štěpánek, M., 1965: Autor poukazuje na tu skutečnost, že pro poznání skladby povelkomoravské společnosti bude velmi důležité podrobnější objasnění problému tzv. služebných osad a podhradí břetislavských hradišť. Mnou připravovaná studie o rozboru nálezů z moravského Strachotíngradu (Vysoká Zahrada u Dolních Věstonic) prokazuje koncentraci různých druhů řemesel i v okolí centra z 11. až 12. století.

[43] Turek, R., 1966: Zur Herkunft der Böhmisch-Mährischen Hacksilberfunde. Vznik a počátky Slovanů VI. Praha, s. 223-245.

[44] Wolny, G., 1838: Die Markgrafschaft Mähren, IV. Bd., Brünn, s. 333.

[45] Zelnitius, A.—Hrubý, V., 1940: Zbytky starého kostela ve Spytihněvi. Sborník Velehradský, n. ř. 11, s. 95-100.

[46] Zelnitius, A., 1941: К výzkumu Velehradu-Starého Města, Poklad z Babic. Sborník Velehradský, n. ř. 12, s. 65-85.

[47] Zemek, M., 1972: Moravsko-uherská hranice v 10. až 13. století. Brno.