Název: Hrad Střílky
Variantní název:
- Burg Střílky
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1984, roč. 9, č. [1], s. 167-178
Rozsah
167-178
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/139498
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] Antošová, D., 1968: Templštejn, Brno.
[2] Beleredi, L. – Nekuda, V., 1983: Pokračování výzkumu na ZSO Bystřec u Jedovnic, okres Blansko, ČMM LXVIII, 43-59.
[3] CDB VII/3 : Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, ed. J. Šebánek, S. Dušková, Brno 1974.
[4] CDM VII/3, XII: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae, ed. V. Brandl, Brünn 1864, 1890.
[5] Durdík, T., 1973: Předsunuté bašty českého vrcholné středověkého hradu, HG 10, 139-149.
[6] Ebhardt, B., 1939: Der Wehrbau Europas im Mittelalter I, Berlin.
[7] Goš, V., 1977: Slovanská keramika 10.-13. stol. na severní Moravě, VVM XXIX, 291-302.
[8] Týž, 1980: Keramika z doby husitské na severní Moravě, AH 5, 369-374.
[9] Husák, L., 1938: Historický místopis země moravskoslezské, Praha.
[10] Hurt, R. – Svoboda, K., 1940: Hrad Cimburk u Koryčan, Přerov.
[11] Konečný, L., 1977: Dosavadní výsledky archeologického průzkumu hradu Obran u Brna, A II 1, 229-237.
[12] Konečný, L. – Merta, J., 1976: Zjišťovací průzkum středověkých fortifikací v okolí Nového hradu u Adamova, AH 1, 231-250.
[13] Menclová, D., 1961: Zubštejn, Brno.
[14] Táž, 1972: České hrady I, II, Praha.
[15] Menclová, D. – Gardavský, Z. – Panoš, V., 1961: Helfštejn. Státní hrad a památky v okolí, Praha.
[16] Měřínský, Z., 1969: Přehled typů loštické keramiky, jejich vývoj a datování, VVM XXI, 89-105.
[17] Týž, 1976: Zaniklé středověké osady na panství kláštera oslavanského, AH 1, 109-119.
[18] Michna, P., 1980: Dvě sídlištní stavby z počátku lokačního Uničova, VVM XXXII, 161-182.
[19] Neklida, V., 1961: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu, Brno.
[20] Týž, 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonie, Brno.
[21] Týž, 1976: Zaniklá středověká osada Bystřec, okres Blansko, ČMM LXI , 39-61.
[22] Týž, 1978: Stavební kování z feudálního sídla ve Mstěnicích, ČMM LXIII, 25-54.
[23] Nekuda, V. – Reichertová, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě, Brno.
[24] Nekuda, V. – Unger, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě, Brno.
[25] Novotný, V., 1937: České dějiny I/4, Praha.
[26] Peřinka, F. V., 1910: Zdounecký okres. Vlastivěda moravská, Brno.
[27] Procházka, R., v tisku a: Pozdně hradištní keramika v některých moravských regionech, AR.
[28] Týž, v tisku b: Předběžná zpráva o archeologickém výzkumu v Uherském Brodě v roce 1982, Studia comeniana et historica.
[29] Procházka, R. – Plaček, M., v tisku: Hrad Doubravice a jeho panství, Sborník okresního muzea v Blansku.
[30] Procházka, R. – Strof, A., 1983: Příspěvek k osídlení Bořitova a Černé Hory na Blanensku, VVM XXXV, 46-57.
[31] Smetana, J. – Gabriel, F., 1982: K otázkám datování, typu a funkce hradu Kalicha u Litoměřic, Folia historica bohemica 4, 49-78.
[32] Snášil, R. – Procházka, R., 1982: Výzkumy v Uherském Hradišti v roce 1980 (okr. Uherské Hradiště), PV 1980, 52-55.
[33] Šaurová, D., 1980: Výrobní zařízení na keramiku v Konůvkách, Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami, Brno, 101-112.
[34] Šebánek, J., 1959/1961: Vizovická listina Smila ze Střílek v r. 1261 jako historický pramen především k otázce osídlení na Valašsku, Valašsko VIII, 29-39.
[35] Unger, J., 1980: Keramika z přelomu 14. a 15. století z venkovského prostředí jižní Moravy, AH 5, 383-387.
[36] Týž, 1981a: Hradištní a středověká osada u Šakvic, okr. Břeclav, AR XXX III, 55-86.
[37] Týž, 1981b: Nálezy z objektu datovaného mincí na tvrzišti "Kulatý kopec" u Žabčic (okr. Brno-venkov), AH 6, 315-323.
[38] ZDO: Die Landtafel des Markgrafthums Mähren, Olmützer Cuda, ed. P. Ritter v. Chlumecký, J. Chytil, C. Demuth, A. R. v. Wolfskron, Brünn 1856; Moravské zemské desky, kraj olomoucký, ed. F. Matějek, Brno 1947.
[2] Beleredi, L. – Nekuda, V., 1983: Pokračování výzkumu na ZSO Bystřec u Jedovnic, okres Blansko, ČMM LXVIII, 43-59.
[3] CDB VII/3 : Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, ed. J. Šebánek, S. Dušková, Brno 1974.
[4] CDM VII/3, XII: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae, ed. V. Brandl, Brünn 1864, 1890.
[5] Durdík, T., 1973: Předsunuté bašty českého vrcholné středověkého hradu, HG 10, 139-149.
[6] Ebhardt, B., 1939: Der Wehrbau Europas im Mittelalter I, Berlin.
[7] Goš, V., 1977: Slovanská keramika 10.-13. stol. na severní Moravě, VVM XXIX, 291-302.
[8] Týž, 1980: Keramika z doby husitské na severní Moravě, AH 5, 369-374.
[9] Husák, L., 1938: Historický místopis země moravskoslezské, Praha.
[10] Hurt, R. – Svoboda, K., 1940: Hrad Cimburk u Koryčan, Přerov.
[11] Konečný, L., 1977: Dosavadní výsledky archeologického průzkumu hradu Obran u Brna, A II 1, 229-237.
[12] Konečný, L. – Merta, J., 1976: Zjišťovací průzkum středověkých fortifikací v okolí Nového hradu u Adamova, AH 1, 231-250.
[13] Menclová, D., 1961: Zubštejn, Brno.
[14] Táž, 1972: České hrady I, II, Praha.
[15] Menclová, D. – Gardavský, Z. – Panoš, V., 1961: Helfštejn. Státní hrad a památky v okolí, Praha.
[16] Měřínský, Z., 1969: Přehled typů loštické keramiky, jejich vývoj a datování, VVM XXI, 89-105.
[17] Týž, 1976: Zaniklé středověké osady na panství kláštera oslavanského, AH 1, 109-119.
[18] Michna, P., 1980: Dvě sídlištní stavby z počátku lokačního Uničova, VVM XXXII, 161-182.
[19] Neklida, V., 1961: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu, Brno.
[20] Týž, 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonie, Brno.
[21] Týž, 1976: Zaniklá středověká osada Bystřec, okres Blansko, ČMM LXI , 39-61.
[22] Týž, 1978: Stavební kování z feudálního sídla ve Mstěnicích, ČMM LXIII, 25-54.
[23] Nekuda, V. – Reichertová, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě, Brno.
[24] Nekuda, V. – Unger, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě, Brno.
[25] Novotný, V., 1937: České dějiny I/4, Praha.
[26] Peřinka, F. V., 1910: Zdounecký okres. Vlastivěda moravská, Brno.
[27] Procházka, R., v tisku a: Pozdně hradištní keramika v některých moravských regionech, AR.
[28] Týž, v tisku b: Předběžná zpráva o archeologickém výzkumu v Uherském Brodě v roce 1982, Studia comeniana et historica.
[29] Procházka, R. – Plaček, M., v tisku: Hrad Doubravice a jeho panství, Sborník okresního muzea v Blansku.
[30] Procházka, R. – Strof, A., 1983: Příspěvek k osídlení Bořitova a Černé Hory na Blanensku, VVM XXXV, 46-57.
[31] Smetana, J. – Gabriel, F., 1982: K otázkám datování, typu a funkce hradu Kalicha u Litoměřic, Folia historica bohemica 4, 49-78.
[32] Snášil, R. – Procházka, R., 1982: Výzkumy v Uherském Hradišti v roce 1980 (okr. Uherské Hradiště), PV 1980, 52-55.
[33] Šaurová, D., 1980: Výrobní zařízení na keramiku v Konůvkách, Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami, Brno, 101-112.
[34] Šebánek, J., 1959/1961: Vizovická listina Smila ze Střílek v r. 1261 jako historický pramen především k otázce osídlení na Valašsku, Valašsko VIII, 29-39.
[35] Unger, J., 1980: Keramika z přelomu 14. a 15. století z venkovského prostředí jižní Moravy, AH 5, 383-387.
[36] Týž, 1981a: Hradištní a středověká osada u Šakvic, okr. Břeclav, AR XXX III, 55-86.
[37] Týž, 1981b: Nálezy z objektu datovaného mincí na tvrzišti "Kulatý kopec" u Žabčic (okr. Brno-venkov), AH 6, 315-323.
[38] ZDO: Die Landtafel des Markgrafthums Mähren, Olmützer Cuda, ed. P. Ritter v. Chlumecký, J. Chytil, C. Demuth, A. R. v. Wolfskron, Brünn 1856; Moravské zemské desky, kraj olomoucký, ed. F. Matějek, Brno 1947.