Název: Archeologie a architektura
Variantní název:
- Archäologie und Architektur
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1986, roč. 11, č. [1], s. 11-24
Rozsah
11-24
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/139602
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] Ahrens, C. 1982: Frühe Holzkirchen im nördlichen Europa, Veröffentlichungen des Helms-Museums Nr. 39, Hamburg.
[2] Borkovský, I. 1975: Svatojiřská basilika a klášter na Pražském hradě, Monumenta archaeologica XVIII, Praha.
[3] Carr, E. H., 1967: Co je historie?, Praha.
[4] Dragoun, Z. 1984: K otázce vztahu středověkých zahloubených obytných objektů a románských domů, Documenta Pragensia IV, 73-83.
[5] Drda, M. 1978: Archeologický výzkum čp. 279 v Táboře, AR XXX, 76-86.
[6] Drda, M. 1979: Archeologický výzkum Tábora, Husitský Tábor 2, 63-68.
[7] Drda, M. 1983: Archeologický výzkum čp. 39 v Táboře, AR XXXV, 274-283.
[8] Drda, M.-Mazurkiewiczová, H. 1982: Archeologický výzkum čp. 161 v Táboře, AR XXXIV, 45-55.
[9] Durdík, T. 1975: Stavební podoba zaniklé středověké tvrze v Kundraticích na Mostecku, AR XXVII, 677-681.
[10] Durdík, T. 1976: Současný stav, potřeby a výhledy výzkumu hradů v Čechách, AR XXVIII, 172-180.
[11] Durdík, T. 1978: Nástin vývoje českých hradů 12.-13. století, AH 3, 41-52.
[12] Durdík, T. 1979a: Výzkum hradu Křivoklátu v souvislosti s jeho generální opravou (1973—1978). AH 4, 105-112.
[13] Durdík, T. 1979b: Vývoj hradů 13. století v Čechách, FHB 1, 177-191.
[14] Durdík, T. 1981: Problematika výzkumu hradů v Čechách, AH 6, 7-17.
[15] Durdík, T. 1983: Podíl hradištní tradice na vzniku a podobě nejstarších českých hradů, in: Umění 13. století v českých zemích, Praha, 53-66, 630-634.
[16] Durdík, T. v tisku: Kastellburgen des 13. Jahrhunderts im Mitteleuropa.
[17] Durdík, T.-Hýzler, J.-Lancinger, L.-Muk, J. 1983: Stavební vývoj zámku v Tachově a jeho obnova, Památky a příroda, 341-345, 352.
[18] Frolík, J.-Sígl, J. 1984: Předběžná zpráva o výsledcích záchranného výzkumu v Chrudimi, Zpravodaj KMVČ XI/I, 74-82.
[19] Hejna, A. 1960: Basilika v Teplicích, Umění VIII, 217-230.
[20] Hejna, A. 1956: Ke stavební minulosti břevnovského kláštera, PA XLVII, 151-170.
[21] Hejna, A. 1977: Opevněná venkovská sídla doby přemyslovské v Čechách, Výsledky archeologického výzkumu z období 1965-1975, AH 2, 69-79.
[22] Hrdlička, L. 1982: Využití výkopů pro inženýrské sítě jako pramene k poznání původního reliéfu a jeho proměn v historickém jádru města, AR XXXIV, 599-621.
[23] Hrdlička, L. 1983: Strategie a taktika současného archeologického výzkumu v historickém jádru Prahy, AR XXXV, 609-638.
[24] Hrdlička, L. 1984a: Outline of development of the landscape of the Prague historical core in the middle ages, AR XXXVI, 638-652.
[25] Hrdlička, L. 1984b: Nástin vývoje reliéfu historického jádra Prahy ve středověku, Archaeologica Pragensia 5/2, 197-209.
[26] Hus, M. 1984: Druhý kamenný most na hradě Velhartice, Ročenka Klubu Augusta Sedláčka, 46-53.
[27] Chotěbor, P. 1982: Problémy a úkoly studia venkovských opevněných sídel (tvrze 13.-16. stol), in: Metodologické problémy československé archeologie, Praha, 155-161.
[28] Klápště, J.-Smetánka, Z. 1982: Archeologický výzkum české středověké vesnice v letech 1971 až 1981, AH 7, 11-31.
[29] Klápště, J.-Velímský, T. 1981: Shrnutí výsledků první etapy výzkumu historického jádra města Mostu, in: Současné úkoly čs. archeologie, Praha, 150-155.
[30] Klápště, J.-Žemlička, J. 1979: Studium dějin osídlení v Čechách a jeho další perspektivy, ČSČH 27, 884-906.
[31] Kubiček, A., Líbal, D. 1955: Strahov, Praha.
[32] Macek, J. v tisku: K sémantice středověkého domu a jeho vnitřního členění, Husitský Tábor.
[33] Mencl, V. 1980: Lidová architektura v Československu, Praha.
[34] Menclová, D. 1976: České hrady 1-2, Praha.
[35] Muk, J. ml. 1978: Přínos stavebně historického a archeologického výzkumu Mostu k dějinám městského domu, AH 3, 165-169.
[36] Nechvátal, B. 1976: Vyšehrad, Praha.
[37] Píša, V. 1968: Předrománský Břevnov, Umění XVI, 604-614.
[38] Píša, V. 1974: Zu den Anfängen des ersten Benediktinerklosters in Böhmen, in: Bohemia sacra, Düsseldorf, 475-480, 586.
[39] Oswald, F.-Schäfer, L.-Sennhauser, H. R. 1966-1971: Vorromanischen Kirchenbauten I—III, München.
[40] Pražák, V. 1966: Vývojové epochy a stupně topenišť v českém a slovenském obydlí, ČL LIII, 321-348.
[41] Radová, M. 1977: Románské stavitelství, ČVUT Praha.
[42] Richter, M. 1970: Archeologický výzkum v Sezimově Ústí, in: Tábor. Sborník k 550. výročí vzniku města, Tábor, 23-38.
[43] Richter, M.-Drda, M. 1981: Sezimovo Ústi (Alttabor) und Tábor. Ergebnisse archäologischer Forschungsgrabungen in Südböhmen, MIOG 89, 1-21.
[44] Smetánka, Z. 1985: K ikonografii středověké vesnice, AR XXXVII, 319-333.
[45] Smetánka, Z.-Klápště, J. 1981: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých vsí na Černokostelecku, PA LXXII, 416-458.
[46] Sláma, J. 1983: Přínos archeologie k poznání počátků přemyslovského státu, SbNM XXXVII, A-Historie, 159-169.
[47] Sommer, P. 1982: K postihnutelnosti termínů ecclesia a capella v archeologických pramenech, AH 7, 453-469.
[48] Sommer, P. 1983: K otázce využití novověkých písemných pramenů v archeologické praxi, AH 8, 531-540.
[49] Sommer, P. v tisku: Otázky výzkumu řeholních domů v Čechách, AH 10.
[50] Soudný, M. 1973: Zkušenosti s použitím fosfátové analýzy při studiu zaniklých středověkých sídlišť, in: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů 2, 103-115.
[51] Strobel, R. 1976: Das Bürgerhaus in Regensburg, Das deutsche Bürgerhaus XXIII.
[52] Škabrada, J.-Dostál, P. 1984: Pozdní gotika ve vesnických usedlostech na okrese Kladno, in: Urbes medii aevi, Praha, 113-148.
[53] Škabrada, J.-Smetánka, Z. 1974: Architektura zemědělských usedlostí pozdního středověku v Čechách (Příspěvek k poznání hmotné kultury středověké vesnice), AR XXVI, 236—270.
[54] Škabrada, J.-Smetánka, Z. 1975: Vesnická architektura a archeologie. Příspěvek k možnostem studia stavebního utváření české středověké vesnice, AR XXVII, 329—337.
[55] Špaček, L. 1978: Nové nálezy při stavbě metra Na můstku, AH 3, 381—386.
[56] Špaček, L. 1984: Výzkum v Petrské ulici. Příspěvek k datování středověké hmotné kultury, Archaeologica Pragensia 5/I, 71—80.
[57] Tomas, J. 1984: Problematika studia dějin Prahy v období raného feudalismu - vývoj pražské raně feudální městské aglomerace, Archaeologica Pragensia 5/I, 35—56.
[58] Tomaszewski, A. 1974: Romańskie kościoły z emporami zachodnimi na obszarze Polski, Czech i Węgier, Wrocław - Warszawa - Kraków - Gdańsk.
[2] Borkovský, I. 1975: Svatojiřská basilika a klášter na Pražském hradě, Monumenta archaeologica XVIII, Praha.
[3] Carr, E. H., 1967: Co je historie?, Praha.
[4] Dragoun, Z. 1984: K otázce vztahu středověkých zahloubených obytných objektů a románských domů, Documenta Pragensia IV, 73-83.
[5] Drda, M. 1978: Archeologický výzkum čp. 279 v Táboře, AR XXX, 76-86.
[6] Drda, M. 1979: Archeologický výzkum Tábora, Husitský Tábor 2, 63-68.
[7] Drda, M. 1983: Archeologický výzkum čp. 39 v Táboře, AR XXXV, 274-283.
[8] Drda, M.-Mazurkiewiczová, H. 1982: Archeologický výzkum čp. 161 v Táboře, AR XXXIV, 45-55.
[9] Durdík, T. 1975: Stavební podoba zaniklé středověké tvrze v Kundraticích na Mostecku, AR XXVII, 677-681.
[10] Durdík, T. 1976: Současný stav, potřeby a výhledy výzkumu hradů v Čechách, AR XXVIII, 172-180.
[11] Durdík, T. 1978: Nástin vývoje českých hradů 12.-13. století, AH 3, 41-52.
[12] Durdík, T. 1979a: Výzkum hradu Křivoklátu v souvislosti s jeho generální opravou (1973—1978). AH 4, 105-112.
[13] Durdík, T. 1979b: Vývoj hradů 13. století v Čechách, FHB 1, 177-191.
[14] Durdík, T. 1981: Problematika výzkumu hradů v Čechách, AH 6, 7-17.
[15] Durdík, T. 1983: Podíl hradištní tradice na vzniku a podobě nejstarších českých hradů, in: Umění 13. století v českých zemích, Praha, 53-66, 630-634.
[16] Durdík, T. v tisku: Kastellburgen des 13. Jahrhunderts im Mitteleuropa.
[17] Durdík, T.-Hýzler, J.-Lancinger, L.-Muk, J. 1983: Stavební vývoj zámku v Tachově a jeho obnova, Památky a příroda, 341-345, 352.
[18] Frolík, J.-Sígl, J. 1984: Předběžná zpráva o výsledcích záchranného výzkumu v Chrudimi, Zpravodaj KMVČ XI/I, 74-82.
[19] Hejna, A. 1960: Basilika v Teplicích, Umění VIII, 217-230.
[20] Hejna, A. 1956: Ke stavební minulosti břevnovského kláštera, PA XLVII, 151-170.
[21] Hejna, A. 1977: Opevněná venkovská sídla doby přemyslovské v Čechách, Výsledky archeologického výzkumu z období 1965-1975, AH 2, 69-79.
[22] Hrdlička, L. 1982: Využití výkopů pro inženýrské sítě jako pramene k poznání původního reliéfu a jeho proměn v historickém jádru města, AR XXXIV, 599-621.
[23] Hrdlička, L. 1983: Strategie a taktika současného archeologického výzkumu v historickém jádru Prahy, AR XXXV, 609-638.
[24] Hrdlička, L. 1984a: Outline of development of the landscape of the Prague historical core in the middle ages, AR XXXVI, 638-652.
[25] Hrdlička, L. 1984b: Nástin vývoje reliéfu historického jádra Prahy ve středověku, Archaeologica Pragensia 5/2, 197-209.
[26] Hus, M. 1984: Druhý kamenný most na hradě Velhartice, Ročenka Klubu Augusta Sedláčka, 46-53.
[27] Chotěbor, P. 1982: Problémy a úkoly studia venkovských opevněných sídel (tvrze 13.-16. stol), in: Metodologické problémy československé archeologie, Praha, 155-161.
[28] Klápště, J.-Smetánka, Z. 1982: Archeologický výzkum české středověké vesnice v letech 1971 až 1981, AH 7, 11-31.
[29] Klápště, J.-Velímský, T. 1981: Shrnutí výsledků první etapy výzkumu historického jádra města Mostu, in: Současné úkoly čs. archeologie, Praha, 150-155.
[30] Klápště, J.-Žemlička, J. 1979: Studium dějin osídlení v Čechách a jeho další perspektivy, ČSČH 27, 884-906.
[31] Kubiček, A., Líbal, D. 1955: Strahov, Praha.
[32] Macek, J. v tisku: K sémantice středověkého domu a jeho vnitřního členění, Husitský Tábor.
[33] Mencl, V. 1980: Lidová architektura v Československu, Praha.
[34] Menclová, D. 1976: České hrady 1-2, Praha.
[35] Muk, J. ml. 1978: Přínos stavebně historického a archeologického výzkumu Mostu k dějinám městského domu, AH 3, 165-169.
[36] Nechvátal, B. 1976: Vyšehrad, Praha.
[37] Píša, V. 1968: Předrománský Břevnov, Umění XVI, 604-614.
[38] Píša, V. 1974: Zu den Anfängen des ersten Benediktinerklosters in Böhmen, in: Bohemia sacra, Düsseldorf, 475-480, 586.
[39] Oswald, F.-Schäfer, L.-Sennhauser, H. R. 1966-1971: Vorromanischen Kirchenbauten I—III, München.
[40] Pražák, V. 1966: Vývojové epochy a stupně topenišť v českém a slovenském obydlí, ČL LIII, 321-348.
[41] Radová, M. 1977: Románské stavitelství, ČVUT Praha.
[42] Richter, M. 1970: Archeologický výzkum v Sezimově Ústí, in: Tábor. Sborník k 550. výročí vzniku města, Tábor, 23-38.
[43] Richter, M.-Drda, M. 1981: Sezimovo Ústi (Alttabor) und Tábor. Ergebnisse archäologischer Forschungsgrabungen in Südböhmen, MIOG 89, 1-21.
[44] Smetánka, Z. 1985: K ikonografii středověké vesnice, AR XXXVII, 319-333.
[45] Smetánka, Z.-Klápště, J. 1981: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých vsí na Černokostelecku, PA LXXII, 416-458.
[46] Sláma, J. 1983: Přínos archeologie k poznání počátků přemyslovského státu, SbNM XXXVII, A-Historie, 159-169.
[47] Sommer, P. 1982: K postihnutelnosti termínů ecclesia a capella v archeologických pramenech, AH 7, 453-469.
[48] Sommer, P. 1983: K otázce využití novověkých písemných pramenů v archeologické praxi, AH 8, 531-540.
[49] Sommer, P. v tisku: Otázky výzkumu řeholních domů v Čechách, AH 10.
[50] Soudný, M. 1973: Zkušenosti s použitím fosfátové analýzy při studiu zaniklých středověkých sídlišť, in: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů 2, 103-115.
[51] Strobel, R. 1976: Das Bürgerhaus in Regensburg, Das deutsche Bürgerhaus XXIII.
[52] Škabrada, J.-Dostál, P. 1984: Pozdní gotika ve vesnických usedlostech na okrese Kladno, in: Urbes medii aevi, Praha, 113-148.
[53] Škabrada, J.-Smetánka, Z. 1974: Architektura zemědělských usedlostí pozdního středověku v Čechách (Příspěvek k poznání hmotné kultury středověké vesnice), AR XXVI, 236—270.
[54] Škabrada, J.-Smetánka, Z. 1975: Vesnická architektura a archeologie. Příspěvek k možnostem studia stavebního utváření české středověké vesnice, AR XXVII, 329—337.
[55] Špaček, L. 1978: Nové nálezy při stavbě metra Na můstku, AH 3, 381—386.
[56] Špaček, L. 1984: Výzkum v Petrské ulici. Příspěvek k datování středověké hmotné kultury, Archaeologica Pragensia 5/I, 71—80.
[57] Tomas, J. 1984: Problematika studia dějin Prahy v období raného feudalismu - vývoj pražské raně feudální městské aglomerace, Archaeologica Pragensia 5/I, 35—56.
[58] Tomaszewski, A. 1974: Romańskie kościoły z emporami zachodnimi na obszarze Polski, Czech i Węgier, Wrocław - Warszawa - Kraków - Gdańsk.