Název: Příspěvek k typologii topenišť
Variantní název:
- Ein Beitrag zur Typologie der Feuerstätten
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1987, roč. 12, č. [1], s. 233-243
Rozsah
233-243
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/139699
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] Bajburin, A. K., 1983: Žilišče v obrjadach i predstavljenijach vostočnych Slavjan, Leningrad.
[2] Balassa, I.—Ortutay, G., 1979: Magyar néprajz, Budapest.
[3] Balassa, I., 1985: A parasztház évszázadi, Békéscsaba.
[4] Berg, A., 1982: Finnesloftet, Voss.
[5] Bíroš, V., 1985: Súpis domov poddaných v býv. námestovskom okrese ako prameň pre hospodárske dejiny a národopis, rkp. diplomová práce FF UK Bratislava.
[6] Blomkvist, Je. E., 1956: Kresťjanskie postrojki Ruskich, Ukraincev i Belorusov. In: Vostočnoslavjanskij etnografičeskij sbornik, Moskva.
[7] Bos, J. M.—Klijn, E. M., 1982: Nederlands openluchtmuseum, Arnhem.
[8] Botík, J., 1962: Vývoj pecí a umiestnenie ohniska na Kysuciach. Zprávy SČSN při ČSAV a SNS pri SAV, č. 1—2, 34—39.
[9] Czajkowski, J., 1977: Budownictwo ludowe Podkarpacia, Sanok.
[10] Czeike, F., 1962: Das Feuerlöschwesen in Wien 13.—18. Jahrhundert. In: Wiener schriften 18.
[11] Erixon, S., 1947: Svensk bygnadskultur, Stockholm.
[12] Frolec, V., 1970: Kulturní společenství a interetnické vztahy v lidovém stavitelství v Podunají, Praha.
[13] Frolec, V., 1974: Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku, Brno.
[14] Gamerith, A., 1971: Feuerstättenbedingte Kochtechniken und Speisen. Ethnologia Scandinavica 1, 78—86.
[15] Gschwendt, M., 1971: Schweitzer Bauerhäuser, Bern.
[16] Haroková, E., 1976: Bukovec č. 151 — malochalupnická usedlost — kurlok, rkp. Valašské muzeum v přírodě, Rožnov p. R., R—67.
[17] Chotek, K., 1937: Lidová kultura hmotná čs. lidu. In: Československá vlastivěda 2, Praha, 148—185.
[18] Kępa, E., 1971: Urządzenia wnętrza mieszkałnego na Łemkowszczyźnie w XIX i XX wieku. In: Materiały Muzeum Budownictwa Ludowego w Sanoku 13, 21.
[19] Kňava, K., 1958: Pece v ľudovom dome žilinského kraja, Pamiatky a múzeá, s. 125—127.
[20] Kovačevičová, S., 1983: Etnografické podklady k štúdiu ľudového obydlia na Slovensku. ZSNM — Etnografia 24.
[21] Krasovskij, I., 1986: Materialna kultura Lemkiv. In: Naukovyj zbirnik MUK 13.
[22] Kundzinś, P., 1974: Latvjn sēta, Sundbyberg.
[23] Langer, J., 1972: Zvláštnosti tradičného vývoja ľudového domu v Liptove, SN 20, 572—600.
[24] Langer, J., 1981: Protipožární nařízení a vývoj lidového stavitelství na Těšínsku, Národopisné aktuality 18, 263—271.
[25] Langer, J., 1982: Lidové stavební tradice moravskoslovenského pomezí v severozápadních Karpatech, rkp. Valašské muzeum v přírodě v Rožnově p. R., R—72.
[26] Langer, J., 1985: Sporák v tradičním vývoji topeniště v severozápadních Karpatech. In: Agricultura carpatica III, Rožnov p. R., 121—125.
[27] Markov, J., 1956: Z právneho zvykoslovia Liptova, SN 4, 78—100.
[28] Mencl, V., 1980: Lidová architektura v Československu, Praha.
[29] Opolovnikov, A. V., 1983: Russkoe derevjannoe zodčestvo, Moskva.
[30] Orlík, J., 1966: Z gruntovnice beskydské obce Morávky z let 1650—1850. Časopis Slezského muzea, historické vědy 15, 42—49.
[31] Pessler, W., 1935: Das deutsche Bauerhaus. In: Handbuch des deutschen Volkskunde, Postdam.
[32] Peterson, A., 1976: Rehetoa ahju asukoht aastail 1850—1940. In: Suitsutare, Tallinn.
[33] Petráň, J. a kol., 1985: Dějiny hmotné kultury I-1, Praha.
[34] Pražák, V., 1959: Příspěvky k studiu lidových staveb v bývalé německé jazykové oblasti při Kremnici, SN 7, 3—54.
[35] Pražák, V., 1966: Vývojové epochy a stupně topenišť v českém a slovenském lidovém obydlí, ČL 53, 321—348.
[36] Plessingerová, A., 1956: Materiály k lidovému stavitelství v Morávce a okolí Frýdku. Národopisný věstník českoslovanský.
[37] Plessingerová, A., 1963: Vývoj topeniště, jeho využívání a význam ve slovenských obcích pod Javorníky, SbNM A-XVII, č. 4—5, 149—236.
[38] Pöttler, V. H., 1975: Alte Volksarchitektur, Graz-Wien-Köln.
[39] Ränk, G., 1962: Die Bauerhausformen im baltischen Raum, Würzburg.
[40] Schier, B., 1932: Hauslandschaften und Kulturbewegungen im östlichen Mitteleuropa, Liberec.
[41] Sopoliga, M., 1983: Ohniskové zariadenia v ľudovom obydlí vo východoslovensko-ukrajinsko-poľskej kontaktovej oblasti. In: ZSNM — Etnografia 24, 157—178.
[42] Stano, P., 1966: Liptovská Lúžna, Vlastivedný časopis 15, 31—40.
[43] Steensberg, A., 1974: Den danske bondegård, København.
[44] Stoklund, B., 1972: Bondegård og byggeskik, København.
[45] Stolařík, I., 1958: Hrčava, Ostrava.
[46] Stránská, D., 1947: Poslední kurloky na Těšínsku, Slezský sborník 45, 16—32, 234 až 242.
[47] Strelec, K., 1977: Filiácie ľudovej a mestskej architektúry v oblasti Kremnice, SN 25, 443—460.
[48] Šmerda, M., 1962: Těšínsko před povstáním v r. 1766, Ostrava.
[49] Švecová, S., 1957: Vývoj ohnísk v oblasti pod Vihorlatom, Československá etnografie 5, 105—119.
[50] Švecová, S., 1964: Rodinné a majetkové delenie v ľudovom bývaní, ČL 51, 1—13.
[51] Švecová, S., 1968, 1969: Ohništia na juhozápadnom Slovensku. In: ZSNM — Etnografia 9, 119—116, 10, 109—141.
[52] Talve, I., 1961: Den nordeuropeiska Rian, Helsingfors-København.
[53] Tihase, K., 1974: Eesti talurahvaarhitektuur, Tallin.
[54] Turzo, J., 1981: Ohniská na severozápadnom Slovensku. In: Lidová stavební kultura v československých Karpatech, Brno, 212—228.
[55] Valonen, N., 1963: Zur geschichte der finischen Wohnstuben, Helsinki.
[56] Vařeka, J., 1965: Staré domové typy na horním toku Ostravice, ČSlM 4, 125—128.
[57] Vařeka, J., 1971: Poslední dům s polodymnou jizbou na Moravskoslezském pomezí, Národopisné aktuality 8, 109—123.
[58] Weigl, S., 1903: Das alte Kuhländler Beuernhaus und seine Veränderugen bis in neuester Zeit, Zeitschrift für österreichische Volkskunde 9, 114—124.
[2] Balassa, I.—Ortutay, G., 1979: Magyar néprajz, Budapest.
[3] Balassa, I., 1985: A parasztház évszázadi, Békéscsaba.
[4] Berg, A., 1982: Finnesloftet, Voss.
[5] Bíroš, V., 1985: Súpis domov poddaných v býv. námestovskom okrese ako prameň pre hospodárske dejiny a národopis, rkp. diplomová práce FF UK Bratislava.
[6] Blomkvist, Je. E., 1956: Kresťjanskie postrojki Ruskich, Ukraincev i Belorusov. In: Vostočnoslavjanskij etnografičeskij sbornik, Moskva.
[7] Bos, J. M.—Klijn, E. M., 1982: Nederlands openluchtmuseum, Arnhem.
[8] Botík, J., 1962: Vývoj pecí a umiestnenie ohniska na Kysuciach. Zprávy SČSN při ČSAV a SNS pri SAV, č. 1—2, 34—39.
[9] Czajkowski, J., 1977: Budownictwo ludowe Podkarpacia, Sanok.
[10] Czeike, F., 1962: Das Feuerlöschwesen in Wien 13.—18. Jahrhundert. In: Wiener schriften 18.
[11] Erixon, S., 1947: Svensk bygnadskultur, Stockholm.
[12] Frolec, V., 1970: Kulturní společenství a interetnické vztahy v lidovém stavitelství v Podunají, Praha.
[13] Frolec, V., 1974: Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku, Brno.
[14] Gamerith, A., 1971: Feuerstättenbedingte Kochtechniken und Speisen. Ethnologia Scandinavica 1, 78—86.
[15] Gschwendt, M., 1971: Schweitzer Bauerhäuser, Bern.
[16] Haroková, E., 1976: Bukovec č. 151 — malochalupnická usedlost — kurlok, rkp. Valašské muzeum v přírodě, Rožnov p. R., R—67.
[17] Chotek, K., 1937: Lidová kultura hmotná čs. lidu. In: Československá vlastivěda 2, Praha, 148—185.
[18] Kępa, E., 1971: Urządzenia wnętrza mieszkałnego na Łemkowszczyźnie w XIX i XX wieku. In: Materiały Muzeum Budownictwa Ludowego w Sanoku 13, 21.
[19] Kňava, K., 1958: Pece v ľudovom dome žilinského kraja, Pamiatky a múzeá, s. 125—127.
[20] Kovačevičová, S., 1983: Etnografické podklady k štúdiu ľudového obydlia na Slovensku. ZSNM — Etnografia 24.
[21] Krasovskij, I., 1986: Materialna kultura Lemkiv. In: Naukovyj zbirnik MUK 13.
[22] Kundzinś, P., 1974: Latvjn sēta, Sundbyberg.
[23] Langer, J., 1972: Zvláštnosti tradičného vývoja ľudového domu v Liptove, SN 20, 572—600.
[24] Langer, J., 1981: Protipožární nařízení a vývoj lidového stavitelství na Těšínsku, Národopisné aktuality 18, 263—271.
[25] Langer, J., 1982: Lidové stavební tradice moravskoslovenského pomezí v severozápadních Karpatech, rkp. Valašské muzeum v přírodě v Rožnově p. R., R—72.
[26] Langer, J., 1985: Sporák v tradičním vývoji topeniště v severozápadních Karpatech. In: Agricultura carpatica III, Rožnov p. R., 121—125.
[27] Markov, J., 1956: Z právneho zvykoslovia Liptova, SN 4, 78—100.
[28] Mencl, V., 1980: Lidová architektura v Československu, Praha.
[29] Opolovnikov, A. V., 1983: Russkoe derevjannoe zodčestvo, Moskva.
[30] Orlík, J., 1966: Z gruntovnice beskydské obce Morávky z let 1650—1850. Časopis Slezského muzea, historické vědy 15, 42—49.
[31] Pessler, W., 1935: Das deutsche Bauerhaus. In: Handbuch des deutschen Volkskunde, Postdam.
[32] Peterson, A., 1976: Rehetoa ahju asukoht aastail 1850—1940. In: Suitsutare, Tallinn.
[33] Petráň, J. a kol., 1985: Dějiny hmotné kultury I-1, Praha.
[34] Pražák, V., 1959: Příspěvky k studiu lidových staveb v bývalé německé jazykové oblasti při Kremnici, SN 7, 3—54.
[35] Pražák, V., 1966: Vývojové epochy a stupně topenišť v českém a slovenském lidovém obydlí, ČL 53, 321—348.
[36] Plessingerová, A., 1956: Materiály k lidovému stavitelství v Morávce a okolí Frýdku. Národopisný věstník českoslovanský.
[37] Plessingerová, A., 1963: Vývoj topeniště, jeho využívání a význam ve slovenských obcích pod Javorníky, SbNM A-XVII, č. 4—5, 149—236.
[38] Pöttler, V. H., 1975: Alte Volksarchitektur, Graz-Wien-Köln.
[39] Ränk, G., 1962: Die Bauerhausformen im baltischen Raum, Würzburg.
[40] Schier, B., 1932: Hauslandschaften und Kulturbewegungen im östlichen Mitteleuropa, Liberec.
[41] Sopoliga, M., 1983: Ohniskové zariadenia v ľudovom obydlí vo východoslovensko-ukrajinsko-poľskej kontaktovej oblasti. In: ZSNM — Etnografia 24, 157—178.
[42] Stano, P., 1966: Liptovská Lúžna, Vlastivedný časopis 15, 31—40.
[43] Steensberg, A., 1974: Den danske bondegård, København.
[44] Stoklund, B., 1972: Bondegård og byggeskik, København.
[45] Stolařík, I., 1958: Hrčava, Ostrava.
[46] Stránská, D., 1947: Poslední kurloky na Těšínsku, Slezský sborník 45, 16—32, 234 až 242.
[47] Strelec, K., 1977: Filiácie ľudovej a mestskej architektúry v oblasti Kremnice, SN 25, 443—460.
[48] Šmerda, M., 1962: Těšínsko před povstáním v r. 1766, Ostrava.
[49] Švecová, S., 1957: Vývoj ohnísk v oblasti pod Vihorlatom, Československá etnografie 5, 105—119.
[50] Švecová, S., 1964: Rodinné a majetkové delenie v ľudovom bývaní, ČL 51, 1—13.
[51] Švecová, S., 1968, 1969: Ohništia na juhozápadnom Slovensku. In: ZSNM — Etnografia 9, 119—116, 10, 109—141.
[52] Talve, I., 1961: Den nordeuropeiska Rian, Helsingfors-København.
[53] Tihase, K., 1974: Eesti talurahvaarhitektuur, Tallin.
[54] Turzo, J., 1981: Ohniská na severozápadnom Slovensku. In: Lidová stavební kultura v československých Karpatech, Brno, 212—228.
[55] Valonen, N., 1963: Zur geschichte der finischen Wohnstuben, Helsinki.
[56] Vařeka, J., 1965: Staré domové typy na horním toku Ostravice, ČSlM 4, 125—128.
[57] Vařeka, J., 1971: Poslední dům s polodymnou jizbou na Moravskoslezském pomezí, Národopisné aktuality 8, 109—123.
[58] Weigl, S., 1903: Das alte Kuhländler Beuernhaus und seine Veränderugen bis in neuester Zeit, Zeitschrift für österreichische Volkskunde 9, 114—124.