Název: Otázky kolonizace a interetnických vztahů na středověké Moravě
Variantní název:
- Fragen der Kolonisation und der interethnischen Beziehungen im mittelalterlichen Mähren
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1993, roč. 18, č. [1], s. 99-118
Rozsah
99-118
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140044
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] BAKALA, J., 1982: Osídlení Frýdecka a Jablunkovská v období vrcholného feudalismu. Kulturně historický místopis, sv. 3. Frýdek-Místek.
[2] BAKALA, J., 1983: Osídlení Místecká a Brušperska v období vrcholného feudalismu. Kulturně historický místopis, sv. 6. Frýdek-Místek.
[3] BELCREDI, L., 1986: Přínos archeologie k poznání stavební podoby středověkého venkovského domu (Výsledky výzkumu zaniklé středověké osady Bystřece), AH 11, 423—440.
[4] BELCREDI, L., 1987: Půdorysná a stavební podoba středověkého venkovského domu na střední Moravě, AH 12, 157—169.
[5] BERANOVA, M., 1975: Zemědělská výroba v 11./14. století na území Československa, St AÚ ČSAV Brno, roč. III, sv. 1. Praha.
[6] BLÁHA, J., 1985: Několik poznámek ke genezi a významu raně středověké Olomouce, AH 10, 143—152.
[7] BOLINA, P., 1986: K problematice kolonizace a počátků hradů na severovýchodní Moravě ve 13. století, ČsČH XXXIV, 565—584.
[8] BULÍN, H., 1961: Polský stát Měška I. a Čechy. Příspěvek k dějinám vztahů česko-polských v druhé polovině 10. století, Slovanské historické studie IV, 87—162.
[9] ČERNÝ, E., 1992: Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin. Historicko-geografická studie v regionu Drahanské vrchoviny. Brno.
[10] ČERVINKA, I. L., 1928: Slované na Moravě a říše Velkomoravská. Brno.
[11] DAIM, F., 1977: Das 7. und 8. Jh. in Niederösterreich. In: Germanen, Awaren, Slawen in Niederösterreich. Das erste Jahrtausend nach Christus. Ausstellung des Niederösterreichischen Landesmuseums, 88—102. Wien.
[12] DEKAN, J., 1976: Veľká Morava. Doba a umenie. Bratislava.
[13] DOBIÁŠ, J., 1930: Německé osídlení ostrůvku jihlavského, Časopis archivní školy VIII, 1—92.
[14] DOHNAL, V., 1985: Počátky hradu v Olomouci a jeho nejstarší zděná architektura, AH 10, 273—282.
[15] DOSTÁL, B., 1961: Velkomoravské Znojemsko ve světle archeologických nálezů, SPFFBU E 6, 97—126.
[16] DURDÍK, T., 1986: Castel-type castles in Bohemia. In: Archaeology in Bohemia, 253—262. Prague.
[17] DURDÍK, T., 1989: K původu kastelů středoevropského typu, AH 14, 233—255.
[18] FREISING, F., 1977: Die Bernsteinstrasse aus der Sicht der Strassentrasierung. Archiv für die Geschichte des Strassenwesens, Heft 5. Bonn —Bad Godesberg.
[19] FROLEC, V., 1970: Kulturní společenství a interetnické vztahy v lidovém stavitelství v Podunají, Rozpravy ČSAV, řada společenských věd, roč. 80, seš. 3. Praha.
[20] FROLEC, V., 1974: Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku. Brno.
[21] FROLEC, V., 1975: K otázce vztahů mezi archeologickými a etnografickými doklady vesnického obydlí, AR XXVII, 342—345.
[22] FROLEC, V., 1976: Pokus o etnografickou interpretaci archeologických výzkumů středověké zemědělské usedlosti, AH 1, 49 — 52.
[23] FROLEC, V., 1982: K interpretaci geneze trojdílného komorového domu. (Ve světle archeologických výzkumů na jihozápadní Moravě.) AH 7, 67—77.
[24] FROLEC, V., 1987: Vesnická stavební kultura mezi středověkem a novověkem, AH 12, 47—83.
[25] FROLEC, V., 1988: Kontinuita a diskontinuita vesnické stavební kultury na západní Moravě. In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc., 449—473. Brno.
[26] GOŠ, V., 1991: Tradice výroby slovanské keramiky ve 13. století na severní Moravě, Śląskie prace prahistoryczne 2, 185—192.
[27] GOŠ, V.—NOVÁK, J., 1976: Počátky výroby loštické keramiky, AR XXVIII, 399—404.
[28] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1985: Počátky osídlení Rýmařova, PA LXXVI, 184—227.
[29] HAVLÍK, L. E., 1960: K otázce hranice jižní Moravy v době Boleslava Chrabrého (Příspěvek k česko-polským vztahům na počátku 11. století). In: Studia z dziejów polskich i czechosłowackich, tom 1, 73—91. Wrocław.
[30] HAVLÍK, L. E., 1961: Tři kapitoly z nejstarších česko-polských vztahů, Slovanské historické studie IV, 5—86.
[31] HAVLÍK, L. E., 1978: Morava v 9.—10. století. K problematice politického postavení, sociální a vládní struktury a organizace, Studie ČSAV č. 7. Praha.
[32] HOFFMANN, F., 1992: České město ve středověku. Praha.
[33] HOSÁK, L., 1959: Územní rozsah hradských obvodů moravských v 11. až 13. století. In: Pocta Zdeňku Nejedlému, Sborník University Palackého v Olomouci, 141—151. Olomouc.
[34] HOSÁK, L., 1967: Středověká kolonizace Dyjskosvrateckého úvalu. Praha.
[35] HRABOVÁ, L., 1964: Ekonomika feudální državy olomouckého biskupství ve druhé polovině 13. století. Praha.
[36] HRUBÝ, V., 1960: Raně středověké poklady šperků na Moravě. ČMMZ, Vědy společenské XLV, 83—106.
[37] JANÁK, J., 1991: Moravská a slezská správa a samospráva v letech 1740 až 1948. In: Za Moravu. Historická identita Moravy, 41—60. Brno. Zvl. otisk z VVM XLII, 1990, 338—356.
[38] JUSTOVÁ, J., 1990: Dolnorakouské Podunají v raném středověku. Slovanská archeologie k jeho osídlení v 6.—11. století. Praha.
[39] KLANICA, Z., 1972: Předvelkomoravské pohřebiště v Dolních Dunajovicích, St AÚ ČSAV Brno, roč. I, sv. 1. Praha.
[40] KOUŘIL, P.—MEŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1990: Mährische und schlesische Burgen des 13. Jahrhunderts in mitteleuropäischen Zusammenhängen. In: Castrum Bene 1989. 229 bis 246. Gzöngzös.
[41] KRASKOVSKÁ, Ľ., 1972: Slovansko-avarské pohrebisko pri Záhorskej Bystrici. Bratislava.
[42] KRZEMIEŃSKA, B., 1977: Politický vzestup českého státu za knížete Oldřicha (1012—1034), ČsČH XXV, 246—272.
[43] KRZEMIEŃSKA, B., 1980: Wann erfolgte der Anschluß Mährens an den böhmischen Staat?, Historica 19, 195—243.
[44] KRZEMIEŃSKA, B., 1981: Einige Bemerkungen zur energetischen Situation an der Schwelle des Hochmittelalters die Wärmeenergie. In: Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum Special Issue 16, 87—124. Prague.
[45] KRZEMIEŃSKA, B., 1985: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě. Ostrava.
[46] KRZEMIEŃSKA, B., 1986: Břetislav I. Praha.
[47] KUTHAN, J., 1982: Architektura v přemyslovském státě 13. století. In: Umění doby posledních Přemyslovců, 181—351. Rotoky u Prahy—Praha.
[48] KUTHAN, J., 1983: Počátky a rozmach gotické architektury v Čechách. K problematice cisterciácké stavební tvorby. Praha.
[49] KUTHAN, J., 1986: K otázce geneze kastelů krále Přemysla Otakara II. In: Itálie, Čechy a střední Evropa, 109—121. Praha.
[50] KUTHAN, J., 1991: Zakladatelské dílo krále Přemysla Otakara II. v Rakousku a ve Štýrsku. Praha.
[51] LABUDA, G., 1960: Utrata Moraw przez państwo polskie w XI wieku. In: Studia z dziejów polskich i czechosłowackich, tom 1, 93—124. Wrocław.
[52] LÍBAL, D., 1990: Slohový rozbor architektonických detailů Přemyslovského paláce a jejich datování. In: Historická Olomouc a její současné problémy VIII, 155—162. Olomouc.
[53] MALECZYŃSKI, K., 1960: Polska a Czechy w latach 966-986. In: Studia z dziejów polskich i czechosłowackich, tom 1, 51—71. Wrocław.
[54] MAREŠOVÁ, K., 1977: Přesleny ze sadského lupku, ČMMZ, Vědy společenské LXII, 29—38.
[55] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1969: Přehled typů loštické keramiky, jejich vývoj a datování, VVM XXI, 89—105.
[56] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1976: rec. Zpráva o IV. celostátním semináři o středověké keramice v Opavě, Zprávy ČSSA při ČSAV XVII, 1975, seš. 1—2, str. 1—91, ČMatMor XCV, 345—348.
[57] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady), AH 6, 147—197.
[58] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1982: Nálezy středověké keramiky v Častohosticích (okr. Třebíč) a otázka regionální diferenciace středověké keramiky na Moravě, VVM XXXIV, 354—361.
[59] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1984: Otnošenija materiaľnoj kuľtury slavjanskogo perioda v Moraviji k oblasti jugo-vostočnoj Jevropy. In : Rapports, co-rapports, communications tchécoslovaques pour le Ve Congrès de l'Association internationale d'études du Sud-Est européen, 89—97. Prague.
[60] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Církevní instituce na Moravě a jejich úloha ve vývoji hospodářství a osídlení od 10. století do předhusitského období, AH 10, 375—393.
[61] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Doba slovanská. In: Pravěk Třebíčska, 147—171. Brno—Třebíč.
[62] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986a: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů, PA LXXVII, 18—80.
[63] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986b: Podíl archeologie na výzkumu středověké architektury 11. až 1. poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 11, 25—38.
[64] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987: Příspěvek k možnostem rekonstrukce středověké krajiny, území zaniklých vesnic a typů sídlišť, AH 12, 111—128.
[65] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: Počátky osídlení Brtnicka a nejstarší dějiny obce. In: Dějiny Brtnice a připojených obcí, 13—49. Brno.
[66] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: K problematice osídlení Znojemska a Bítovska v předvelkomoravském a velkomoravském období, ČMMZ LXXIV, Vědy společenské, 111—120.
[67] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989a: Století posledních Přemyslovců na Moravě a ve Slezsku ve světle archeologických výzkumů a nálezů, AH 14, 19—42.
[68] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1990: Počátky moravských dějin, VVM XLII, 301—315; též ve sborníku Za Moravu. Historická identita Moravy, Brno 1991, 9—20.
[69] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1990a: Provoz a vybavení domácnosti ve vyšším sociálním prostředí (měšťanstvo a šlechta) na základě pramenů archeologických, AH 15, 19—42.
[70] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1990b: Vývoj osídleni Jihlavska do 13. století (Nástin), VSV, Oddíl věd společenských VII, 129—141.
[71] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Hrad Rokštejn na Jihlavsku. Deset let archeologického výzkumu, VVM XLIII, 413 až 427.
[72] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991a: Keramika 6. až 1. poloviny 13. století na Moravě a její vztahy ke slezské oblasti, Śląskie Prace Prahistoryczne 2, 163—184.
[73] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991b: Vývoj osídlení na Moravě a ve Slezsku (současný stav výzkumu), AH 16, 27—36.
[74] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991c: Vztahy Moravy k okolním oblastem v hmotné kultuře 10.—13. století. In: XX. MS 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, 225—232. Brno.
[75] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1992: K chronologickému postavení přezek se zdobeným kruhovým rámečkem a zeslabením v místě uchycení očka trnu. Sborník Kruhu přátel Muzea hlavního města Prahy II, v tisku.
[76] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1992a: Problematik der Entstehung der südmährischen Städte und deren Beziehungen zum donauländischen Gebiet. In: Sborník sympózia Podunajské mestá, Smolenice 30. 9. až 4. 10. 1991, v tisku.
[77] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1988: Nástin vývoje hradní architektury vrcholného středověku na Moravě a ve Slezsku do období husitských válek, AH 13, 220—249.
[78] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1989: K podobě nejstarší kamenné fáze hradu Bítova (okres Znojmo), Castellologica bohemica 1, 229—244. Praha.
[79] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1989a: Rokštejn, středověký hrad na Jihlavsku (jeho dějiny, stavební vývoj a výsledky archeologického výzkumu 1981—1989). Brno—Brtnice.
[80] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1991: Anfänge der Burgsteinarchitektur in Mähren und Schlesien und ihre mitteleuropäischen Wechselbeziehungen, ČMMZ, Vědy společenské LXXVI, 85—106.
[81] MĚŘÍNSKÝ, Z.—UNGER, J., 1979: Osídlení dolního Podyjí a dolního Pomoraví v 10. až 13. stol. ve světle archeologických pramenů. In: Mikulovská sympozia 1978, 67—72. Praha.
[82] MĚŘÍNSKÝ, Z.—UNGER, J., 1983: Archeologický výzkum pozůstatků kostela na zaniklé vsi Koválov u Žabčic, JM 19, sv. 22, 119—135.
[83] MĚŘÍNSKÝ, Z.—UNGER, J., 1987: Zaniklá ves Koválov u Žabčic (archeologické nálezy). Sbírky Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov.
[84] MICHNA, P., 1982: K utváření raně středověké Moravy (Olomouc a historické Olomoucko v 9. až počátku 13. století), ČsČH XXX, 716—744.
[85] MICHNA, P., 1988: K poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace. In: Rodná země, 222—284. Brno.
[86] MICHNA, P.—POJSL, M., 1938: Románský palác na Olomouckém hradě. Archeologie a památková obnova. Brno.
[87] MITSCHA-MÄRHEIM, H., 1941: Die frühmittelalterlichen Gräberfunde von Mistelbach, Katzelsdorf, Münchendorf und Schwechat, Niederdonau. Natur und Kultur 8. Wien—Leipzig.
[88] NEKUDA, V., 1976: Příspěvek k charakteristice středověké zemědělské usedlosti na Moravě, AH 1, 33—48.
[89] NEKUDA, V., 1982: Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů zaniklých osad, AH 7, 33—66.
[90] NEKUDA, V., 1984: Vesnický středověký dům na Moravě, AH 9, 21—37.
[91] NEKUDA, V., 1986: Sociální skladba středověké vesnice a její odraz v architektuře, AH 11, 387—393.
[92] NEKUDA, V., 1987: Základní otázky historicko-archeologického studia vesnického sídla, domu a dvora, AH 12, 33—46.
[93] NEKUDA, V., 1989: L' étude des villages désertés au moyen âge en Moravie (Tchécoslovaquie), ČMMZ, Vědy společenské LXXIV, 161—202.
[94] NIEDERLE, L., 1909: Slovanský svět. Zeměpisný a statistický obraz současného Slovanstva. Praha.
[95] NIKOLAU, S., 1910: Ottův malý atlas zeměpisný (82 velkých, 57 drobných map, 17 plánů měst). Praha.
[96] NOVÝ, L. et. al., 1974: Dějiny techniky v Československu (do konce 18. století). Praha.
[97] NOVÝ, R., 1972: Přemyslovský stát 11. a 12. století. Praha.
[98] OPRAVIL, E., 1974: Moravskoslezský pomezní les do začátku kolonizace. In: Archeologický sborník, Ostravské muzeum, 113—133. Ostrava.
[99] PARÁDÍ, N., 1975: A Nyáregyháza-pusztapótharaszti kincslelet, Folia archaeologica XXVI, 119—161.
[100] PLESINGER, V., 1906: Národnostní mapa Moravy a Slezska, V. Plesinger, 1 : 200 000. Budyně n. O.
[101] PODBORSKÝ, V.-VILDOMEC, V., 1972: Pravěk Znojemska. Brno.
[102] POLÁČEK, L., 1991: K raně středověkému osídlení povodí Bíhanky na Jemnicku, AH 16, 55—72.
[103] POULÍK, J., 1988: K otázce vzniku předvelkomoravských hradišť, SlArch XXXVI, 189—216.
[104] PROCHÁZKA, R., 1978: Hlavní rysy staroslovanské opevňovací techniky na Moravě, VVM XXX, 268—279.
[105] PROCHÁZKA, R., 1984: Pozdně hradištní keramika v některých moravských regionech, AR XXXVI, 430—442.
[106] PROCHÁZKA, R., 1991: Brünner Keramik des 13. und der ersten Hälfte des 14. Jahrhundert und die Frage ihrer auswärtigen Beziehungen. In: XX. MS 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, 233—246. Mikulov—Brno.
[107] PROCHÁZKA, R.—PLAČEK, M., 1986: K problematice opevněných sídel přelomu raného a vrcholného feudalismu na Moravě (Teze), AH 11, 159—170.
[108] PROCHÁZKA, R.—ŠTROF, A., 1983: Příspěvek k osídlení Bořitova a Černé Hory na Blanensku, VVM XXXV, 46—58.
[109] RADOMĚRSKÝ, P., 1955: Obol mrtvých u Slovanů v Čechách a na Moravě, SbNM v Praze, řada A-Historia, roč. IX, 3—81.
[110] RADOMĚRSKÝ, P., 1956: Poklad komárovský, ČS1M В V, 1—10.
[111] RAZÍM, V., 1992: Kastel středoevropského typu?, AH 17, 133—139.
[112] SCHEUFLER, V., 1972: Lidové hrnčířství v českých zemích. Praha.
[113] SCHRÁNIL, J., 1925: Několik příspěvků k poznání kulturních proudů v zemích českých v X. а XI. věku — Stříbrný "Agnus Dei" nalezený u Komárova ve Slezsku, OP IV, 175—177.
[114] SCHWARZ, E., 1931: Die Ortsnamen der Sudetenländer als Geschichtsquelle. München—Berlin.
[115] SCHWARZ, E., 1939: Untersuchungen zur deutschen Sprach- und Volkstumgeschichte Mittelmährens. Brünn—Leipzig.
[116] SKUTIL, J., 1937: Avarské nálezy na Moravě. Litovel.
[117] SLÁMA, J., 1988: Čechy v raném středověku III. Archeologie o počátcích přemyslovského státu. Praehistorica XIV. Praha.
[118] STAŇA, Č., 1967: K poznání vývoje velkomoravských výšinných hradišť, AR XIX, 699—704.
[119] STAŇA, Č., 1987: Záchranný výzkum na Horním náměstí v Přerově (okr. Přerov). PV 1984, 38—40. Brno.
[120] STAŇA, Č., 1989: Dritte Saison der archäologischen Grabung am Horní náměstí (Oberring) in Přerov (Bez. Přerov), PV 1986, 58—62. Brno.
[121] ŠTĚPÁNEK, M., 1965: Opevněná sídliště 8.—12. století ve střední Evropě. Praha.
[122] TUREK, R., 1962: Zlomkové stříbro z kelčského nálezu, NumSb VII, 83—117.
[123] TUREK, R., 1971: Územní předpoklady vzniku moravských údělných knížectví, SPFFBU E 16, 151—170.
[124] UNGER, J. 1970: Rakouská značkovaná keramika na jižní Moravě, JM 6, 61—65.
[125] UNGER, J. 1981: Nálezy z objektu datovaného mincí na tvrzišti "Kulatý kopec" u Žabčic (okr. Brno-venkov), AH 1981, 315—325.
[126] UNGER, J. 1984: Nálezy importované keramiky na břeclavském okrese v 15. a 16. stol. In: XIII. MS 1993. Dějiny řemesel a průmyslu na jižní Moravě, 176—185. Praha.
[127] UNGER, J. 1984a: Základní horizonty keramiky 12.—15. stol. na soutoku Jihlavy a Svratky, okr. Břeclav, AR XXXVI, 288-296.
[128] UNGER, J. 1989: Feudální sídlo z 13. století na zaniklé vsi Koválov u Žabčic (archeologické nálezy). Sbírky Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov.
[129] VÁLKA, J., 1986: Morava ve struktuře a historii českého lenního a stavovského státu. In: Moravský historický sborník (Historica moravica), 22—45. Brno.
[130] VÁLKA, J., 1991: Dějiny Moravy, díl 1. Středověká Morava. Vlastivěda moravská, Země a lid. Nová řada, sv. 5. Brno.
[131] VAŇKOVÁ, H., 1981: Osídlení Mohelnická v raném a vrcholném středověku, rkp. nepublikované dipl. práce na katedře archeologie a muzeologie FF UJEP v Brně. Brno.
[132] VÁVRA, I., 1972: Polská cesta, HG 8, 3—30.
[133] ZUBER, R., 1972: Osídlení Jesenicka do XV. století. Opava.
[134] ŽEMLIČKÁ, J., 1979: Ekonomika českých zemí v období přechodu od raného k vrcholnému feudalismu. Folia historica Bohemica 1, 109—129.
[135] ŽEMLIČKÁ, J., 1982: Společenský a hospodářský vývoj v době posledních Přemyslovců. In: Umění doby posledních Přemyslovců, 17—21. Roztoky u Prahy—Praha.
[136] ŽEMLIČKÁ, J., 1986: Století posledních Přemyslovců (Český stát a společnost ve 13. století). Praha.
[137] ŽEMLIČKÁ, J., 1991: Středověké osídlení a studium hospodářských dějin, AH 16, 37—43.
[2] BAKALA, J., 1983: Osídlení Místecká a Brušperska v období vrcholného feudalismu. Kulturně historický místopis, sv. 6. Frýdek-Místek.
[3] BELCREDI, L., 1986: Přínos archeologie k poznání stavební podoby středověkého venkovského domu (Výsledky výzkumu zaniklé středověké osady Bystřece), AH 11, 423—440.
[4] BELCREDI, L., 1987: Půdorysná a stavební podoba středověkého venkovského domu na střední Moravě, AH 12, 157—169.
[5] BERANOVA, M., 1975: Zemědělská výroba v 11./14. století na území Československa, St AÚ ČSAV Brno, roč. III, sv. 1. Praha.
[6] BLÁHA, J., 1985: Několik poznámek ke genezi a významu raně středověké Olomouce, AH 10, 143—152.
[7] BOLINA, P., 1986: K problematice kolonizace a počátků hradů na severovýchodní Moravě ve 13. století, ČsČH XXXIV, 565—584.
[8] BULÍN, H., 1961: Polský stát Měška I. a Čechy. Příspěvek k dějinám vztahů česko-polských v druhé polovině 10. století, Slovanské historické studie IV, 87—162.
[9] ČERNÝ, E., 1992: Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin. Historicko-geografická studie v regionu Drahanské vrchoviny. Brno.
[10] ČERVINKA, I. L., 1928: Slované na Moravě a říše Velkomoravská. Brno.
[11] DAIM, F., 1977: Das 7. und 8. Jh. in Niederösterreich. In: Germanen, Awaren, Slawen in Niederösterreich. Das erste Jahrtausend nach Christus. Ausstellung des Niederösterreichischen Landesmuseums, 88—102. Wien.
[12] DEKAN, J., 1976: Veľká Morava. Doba a umenie. Bratislava.
[13] DOBIÁŠ, J., 1930: Německé osídlení ostrůvku jihlavského, Časopis archivní školy VIII, 1—92.
[14] DOHNAL, V., 1985: Počátky hradu v Olomouci a jeho nejstarší zděná architektura, AH 10, 273—282.
[15] DOSTÁL, B., 1961: Velkomoravské Znojemsko ve světle archeologických nálezů, SPFFBU E 6, 97—126.
[16] DURDÍK, T., 1986: Castel-type castles in Bohemia. In: Archaeology in Bohemia, 253—262. Prague.
[17] DURDÍK, T., 1989: K původu kastelů středoevropského typu, AH 14, 233—255.
[18] FREISING, F., 1977: Die Bernsteinstrasse aus der Sicht der Strassentrasierung. Archiv für die Geschichte des Strassenwesens, Heft 5. Bonn —Bad Godesberg.
[19] FROLEC, V., 1970: Kulturní společenství a interetnické vztahy v lidovém stavitelství v Podunají, Rozpravy ČSAV, řada společenských věd, roč. 80, seš. 3. Praha.
[20] FROLEC, V., 1974: Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku. Brno.
[21] FROLEC, V., 1975: K otázce vztahů mezi archeologickými a etnografickými doklady vesnického obydlí, AR XXVII, 342—345.
[22] FROLEC, V., 1976: Pokus o etnografickou interpretaci archeologických výzkumů středověké zemědělské usedlosti, AH 1, 49 — 52.
[23] FROLEC, V., 1982: K interpretaci geneze trojdílného komorového domu. (Ve světle archeologických výzkumů na jihozápadní Moravě.) AH 7, 67—77.
[24] FROLEC, V., 1987: Vesnická stavební kultura mezi středověkem a novověkem, AH 12, 47—83.
[25] FROLEC, V., 1988: Kontinuita a diskontinuita vesnické stavební kultury na západní Moravě. In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc., 449—473. Brno.
[26] GOŠ, V., 1991: Tradice výroby slovanské keramiky ve 13. století na severní Moravě, Śląskie prace prahistoryczne 2, 185—192.
[27] GOŠ, V.—NOVÁK, J., 1976: Počátky výroby loštické keramiky, AR XXVIII, 399—404.
[28] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1985: Počátky osídlení Rýmařova, PA LXXVI, 184—227.
[29] HAVLÍK, L. E., 1960: K otázce hranice jižní Moravy v době Boleslava Chrabrého (Příspěvek k česko-polským vztahům na počátku 11. století). In: Studia z dziejów polskich i czechosłowackich, tom 1, 73—91. Wrocław.
[30] HAVLÍK, L. E., 1961: Tři kapitoly z nejstarších česko-polských vztahů, Slovanské historické studie IV, 5—86.
[31] HAVLÍK, L. E., 1978: Morava v 9.—10. století. K problematice politického postavení, sociální a vládní struktury a organizace, Studie ČSAV č. 7. Praha.
[32] HOFFMANN, F., 1992: České město ve středověku. Praha.
[33] HOSÁK, L., 1959: Územní rozsah hradských obvodů moravských v 11. až 13. století. In: Pocta Zdeňku Nejedlému, Sborník University Palackého v Olomouci, 141—151. Olomouc.
[34] HOSÁK, L., 1967: Středověká kolonizace Dyjskosvrateckého úvalu. Praha.
[35] HRABOVÁ, L., 1964: Ekonomika feudální državy olomouckého biskupství ve druhé polovině 13. století. Praha.
[36] HRUBÝ, V., 1960: Raně středověké poklady šperků na Moravě. ČMMZ, Vědy společenské XLV, 83—106.
[37] JANÁK, J., 1991: Moravská a slezská správa a samospráva v letech 1740 až 1948. In: Za Moravu. Historická identita Moravy, 41—60. Brno. Zvl. otisk z VVM XLII, 1990, 338—356.
[38] JUSTOVÁ, J., 1990: Dolnorakouské Podunají v raném středověku. Slovanská archeologie k jeho osídlení v 6.—11. století. Praha.
[39] KLANICA, Z., 1972: Předvelkomoravské pohřebiště v Dolních Dunajovicích, St AÚ ČSAV Brno, roč. I, sv. 1. Praha.
[40] KOUŘIL, P.—MEŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1990: Mährische und schlesische Burgen des 13. Jahrhunderts in mitteleuropäischen Zusammenhängen. In: Castrum Bene 1989. 229 bis 246. Gzöngzös.
[41] KRASKOVSKÁ, Ľ., 1972: Slovansko-avarské pohrebisko pri Záhorskej Bystrici. Bratislava.
[42] KRZEMIEŃSKA, B., 1977: Politický vzestup českého státu za knížete Oldřicha (1012—1034), ČsČH XXV, 246—272.
[43] KRZEMIEŃSKA, B., 1980: Wann erfolgte der Anschluß Mährens an den böhmischen Staat?, Historica 19, 195—243.
[44] KRZEMIEŃSKA, B., 1981: Einige Bemerkungen zur energetischen Situation an der Schwelle des Hochmittelalters die Wärmeenergie. In: Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum Special Issue 16, 87—124. Prague.
[45] KRZEMIEŃSKA, B., 1985: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě. Ostrava.
[46] KRZEMIEŃSKA, B., 1986: Břetislav I. Praha.
[47] KUTHAN, J., 1982: Architektura v přemyslovském státě 13. století. In: Umění doby posledních Přemyslovců, 181—351. Rotoky u Prahy—Praha.
[48] KUTHAN, J., 1983: Počátky a rozmach gotické architektury v Čechách. K problematice cisterciácké stavební tvorby. Praha.
[49] KUTHAN, J., 1986: K otázce geneze kastelů krále Přemysla Otakara II. In: Itálie, Čechy a střední Evropa, 109—121. Praha.
[50] KUTHAN, J., 1991: Zakladatelské dílo krále Přemysla Otakara II. v Rakousku a ve Štýrsku. Praha.
[51] LABUDA, G., 1960: Utrata Moraw przez państwo polskie w XI wieku. In: Studia z dziejów polskich i czechosłowackich, tom 1, 93—124. Wrocław.
[52] LÍBAL, D., 1990: Slohový rozbor architektonických detailů Přemyslovského paláce a jejich datování. In: Historická Olomouc a její současné problémy VIII, 155—162. Olomouc.
[53] MALECZYŃSKI, K., 1960: Polska a Czechy w latach 966-986. In: Studia z dziejów polskich i czechosłowackich, tom 1, 51—71. Wrocław.
[54] MAREŠOVÁ, K., 1977: Přesleny ze sadského lupku, ČMMZ, Vědy společenské LXII, 29—38.
[55] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1969: Přehled typů loštické keramiky, jejich vývoj a datování, VVM XXI, 89—105.
[56] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1976: rec. Zpráva o IV. celostátním semináři o středověké keramice v Opavě, Zprávy ČSSA při ČSAV XVII, 1975, seš. 1—2, str. 1—91, ČMatMor XCV, 345—348.
[57] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady), AH 6, 147—197.
[58] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1982: Nálezy středověké keramiky v Častohosticích (okr. Třebíč) a otázka regionální diferenciace středověké keramiky na Moravě, VVM XXXIV, 354—361.
[59] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1984: Otnošenija materiaľnoj kuľtury slavjanskogo perioda v Moraviji k oblasti jugo-vostočnoj Jevropy. In : Rapports, co-rapports, communications tchécoslovaques pour le Ve Congrès de l'Association internationale d'études du Sud-Est européen, 89—97. Prague.
[60] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Církevní instituce na Moravě a jejich úloha ve vývoji hospodářství a osídlení od 10. století do předhusitského období, AH 10, 375—393.
[61] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Doba slovanská. In: Pravěk Třebíčska, 147—171. Brno—Třebíč.
[62] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986a: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů, PA LXXVII, 18—80.
[63] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986b: Podíl archeologie na výzkumu středověké architektury 11. až 1. poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 11, 25—38.
[64] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987: Příspěvek k možnostem rekonstrukce středověké krajiny, území zaniklých vesnic a typů sídlišť, AH 12, 111—128.
[65] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: Počátky osídlení Brtnicka a nejstarší dějiny obce. In: Dějiny Brtnice a připojených obcí, 13—49. Brno.
[66] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: K problematice osídlení Znojemska a Bítovska v předvelkomoravském a velkomoravském období, ČMMZ LXXIV, Vědy společenské, 111—120.
[67] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989a: Století posledních Přemyslovců na Moravě a ve Slezsku ve světle archeologických výzkumů a nálezů, AH 14, 19—42.
[68] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1990: Počátky moravských dějin, VVM XLII, 301—315; též ve sborníku Za Moravu. Historická identita Moravy, Brno 1991, 9—20.
[69] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1990a: Provoz a vybavení domácnosti ve vyšším sociálním prostředí (měšťanstvo a šlechta) na základě pramenů archeologických, AH 15, 19—42.
[70] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1990b: Vývoj osídleni Jihlavska do 13. století (Nástin), VSV, Oddíl věd společenských VII, 129—141.
[71] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Hrad Rokštejn na Jihlavsku. Deset let archeologického výzkumu, VVM XLIII, 413 až 427.
[72] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991a: Keramika 6. až 1. poloviny 13. století na Moravě a její vztahy ke slezské oblasti, Śląskie Prace Prahistoryczne 2, 163—184.
[73] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991b: Vývoj osídlení na Moravě a ve Slezsku (současný stav výzkumu), AH 16, 27—36.
[74] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991c: Vztahy Moravy k okolním oblastem v hmotné kultuře 10.—13. století. In: XX. MS 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, 225—232. Brno.
[75] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1992: K chronologickému postavení přezek se zdobeným kruhovým rámečkem a zeslabením v místě uchycení očka trnu. Sborník Kruhu přátel Muzea hlavního města Prahy II, v tisku.
[76] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1992a: Problematik der Entstehung der südmährischen Städte und deren Beziehungen zum donauländischen Gebiet. In: Sborník sympózia Podunajské mestá, Smolenice 30. 9. až 4. 10. 1991, v tisku.
[77] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1988: Nástin vývoje hradní architektury vrcholného středověku na Moravě a ve Slezsku do období husitských válek, AH 13, 220—249.
[78] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1989: K podobě nejstarší kamenné fáze hradu Bítova (okres Znojmo), Castellologica bohemica 1, 229—244. Praha.
[79] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1989a: Rokštejn, středověký hrad na Jihlavsku (jeho dějiny, stavební vývoj a výsledky archeologického výzkumu 1981—1989). Brno—Brtnice.
[80] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1991: Anfänge der Burgsteinarchitektur in Mähren und Schlesien und ihre mitteleuropäischen Wechselbeziehungen, ČMMZ, Vědy společenské LXXVI, 85—106.
[81] MĚŘÍNSKÝ, Z.—UNGER, J., 1979: Osídlení dolního Podyjí a dolního Pomoraví v 10. až 13. stol. ve světle archeologických pramenů. In: Mikulovská sympozia 1978, 67—72. Praha.
[82] MĚŘÍNSKÝ, Z.—UNGER, J., 1983: Archeologický výzkum pozůstatků kostela na zaniklé vsi Koválov u Žabčic, JM 19, sv. 22, 119—135.
[83] MĚŘÍNSKÝ, Z.—UNGER, J., 1987: Zaniklá ves Koválov u Žabčic (archeologické nálezy). Sbírky Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov.
[84] MICHNA, P., 1982: K utváření raně středověké Moravy (Olomouc a historické Olomoucko v 9. až počátku 13. století), ČsČH XXX, 716—744.
[85] MICHNA, P., 1988: K poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace. In: Rodná země, 222—284. Brno.
[86] MICHNA, P.—POJSL, M., 1938: Románský palác na Olomouckém hradě. Archeologie a památková obnova. Brno.
[87] MITSCHA-MÄRHEIM, H., 1941: Die frühmittelalterlichen Gräberfunde von Mistelbach, Katzelsdorf, Münchendorf und Schwechat, Niederdonau. Natur und Kultur 8. Wien—Leipzig.
[88] NEKUDA, V., 1976: Příspěvek k charakteristice středověké zemědělské usedlosti na Moravě, AH 1, 33—48.
[89] NEKUDA, V., 1982: Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů zaniklých osad, AH 7, 33—66.
[90] NEKUDA, V., 1984: Vesnický středověký dům na Moravě, AH 9, 21—37.
[91] NEKUDA, V., 1986: Sociální skladba středověké vesnice a její odraz v architektuře, AH 11, 387—393.
[92] NEKUDA, V., 1987: Základní otázky historicko-archeologického studia vesnického sídla, domu a dvora, AH 12, 33—46.
[93] NEKUDA, V., 1989: L' étude des villages désertés au moyen âge en Moravie (Tchécoslovaquie), ČMMZ, Vědy společenské LXXIV, 161—202.
[94] NIEDERLE, L., 1909: Slovanský svět. Zeměpisný a statistický obraz současného Slovanstva. Praha.
[95] NIKOLAU, S., 1910: Ottův malý atlas zeměpisný (82 velkých, 57 drobných map, 17 plánů měst). Praha.
[96] NOVÝ, L. et. al., 1974: Dějiny techniky v Československu (do konce 18. století). Praha.
[97] NOVÝ, R., 1972: Přemyslovský stát 11. a 12. století. Praha.
[98] OPRAVIL, E., 1974: Moravskoslezský pomezní les do začátku kolonizace. In: Archeologický sborník, Ostravské muzeum, 113—133. Ostrava.
[99] PARÁDÍ, N., 1975: A Nyáregyháza-pusztapótharaszti kincslelet, Folia archaeologica XXVI, 119—161.
[100] PLESINGER, V., 1906: Národnostní mapa Moravy a Slezska, V. Plesinger, 1 : 200 000. Budyně n. O.
[101] PODBORSKÝ, V.-VILDOMEC, V., 1972: Pravěk Znojemska. Brno.
[102] POLÁČEK, L., 1991: K raně středověkému osídlení povodí Bíhanky na Jemnicku, AH 16, 55—72.
[103] POULÍK, J., 1988: K otázce vzniku předvelkomoravských hradišť, SlArch XXXVI, 189—216.
[104] PROCHÁZKA, R., 1978: Hlavní rysy staroslovanské opevňovací techniky na Moravě, VVM XXX, 268—279.
[105] PROCHÁZKA, R., 1984: Pozdně hradištní keramika v některých moravských regionech, AR XXXVI, 430—442.
[106] PROCHÁZKA, R., 1991: Brünner Keramik des 13. und der ersten Hälfte des 14. Jahrhundert und die Frage ihrer auswärtigen Beziehungen. In: XX. MS 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, 233—246. Mikulov—Brno.
[107] PROCHÁZKA, R.—PLAČEK, M., 1986: K problematice opevněných sídel přelomu raného a vrcholného feudalismu na Moravě (Teze), AH 11, 159—170.
[108] PROCHÁZKA, R.—ŠTROF, A., 1983: Příspěvek k osídlení Bořitova a Černé Hory na Blanensku, VVM XXXV, 46—58.
[109] RADOMĚRSKÝ, P., 1955: Obol mrtvých u Slovanů v Čechách a na Moravě, SbNM v Praze, řada A-Historia, roč. IX, 3—81.
[110] RADOMĚRSKÝ, P., 1956: Poklad komárovský, ČS1M В V, 1—10.
[111] RAZÍM, V., 1992: Kastel středoevropského typu?, AH 17, 133—139.
[112] SCHEUFLER, V., 1972: Lidové hrnčířství v českých zemích. Praha.
[113] SCHRÁNIL, J., 1925: Několik příspěvků k poznání kulturních proudů v zemích českých v X. а XI. věku — Stříbrný "Agnus Dei" nalezený u Komárova ve Slezsku, OP IV, 175—177.
[114] SCHWARZ, E., 1931: Die Ortsnamen der Sudetenländer als Geschichtsquelle. München—Berlin.
[115] SCHWARZ, E., 1939: Untersuchungen zur deutschen Sprach- und Volkstumgeschichte Mittelmährens. Brünn—Leipzig.
[116] SKUTIL, J., 1937: Avarské nálezy na Moravě. Litovel.
[117] SLÁMA, J., 1988: Čechy v raném středověku III. Archeologie o počátcích přemyslovského státu. Praehistorica XIV. Praha.
[118] STAŇA, Č., 1967: K poznání vývoje velkomoravských výšinných hradišť, AR XIX, 699—704.
[119] STAŇA, Č., 1987: Záchranný výzkum na Horním náměstí v Přerově (okr. Přerov). PV 1984, 38—40. Brno.
[120] STAŇA, Č., 1989: Dritte Saison der archäologischen Grabung am Horní náměstí (Oberring) in Přerov (Bez. Přerov), PV 1986, 58—62. Brno.
[121] ŠTĚPÁNEK, M., 1965: Opevněná sídliště 8.—12. století ve střední Evropě. Praha.
[122] TUREK, R., 1962: Zlomkové stříbro z kelčského nálezu, NumSb VII, 83—117.
[123] TUREK, R., 1971: Územní předpoklady vzniku moravských údělných knížectví, SPFFBU E 16, 151—170.
[124] UNGER, J. 1970: Rakouská značkovaná keramika na jižní Moravě, JM 6, 61—65.
[125] UNGER, J. 1981: Nálezy z objektu datovaného mincí na tvrzišti "Kulatý kopec" u Žabčic (okr. Brno-venkov), AH 1981, 315—325.
[126] UNGER, J. 1984: Nálezy importované keramiky na břeclavském okrese v 15. a 16. stol. In: XIII. MS 1993. Dějiny řemesel a průmyslu na jižní Moravě, 176—185. Praha.
[127] UNGER, J. 1984a: Základní horizonty keramiky 12.—15. stol. na soutoku Jihlavy a Svratky, okr. Břeclav, AR XXXVI, 288-296.
[128] UNGER, J. 1989: Feudální sídlo z 13. století na zaniklé vsi Koválov u Žabčic (archeologické nálezy). Sbírky Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov.
[129] VÁLKA, J., 1986: Morava ve struktuře a historii českého lenního a stavovského státu. In: Moravský historický sborník (Historica moravica), 22—45. Brno.
[130] VÁLKA, J., 1991: Dějiny Moravy, díl 1. Středověká Morava. Vlastivěda moravská, Země a lid. Nová řada, sv. 5. Brno.
[131] VAŇKOVÁ, H., 1981: Osídlení Mohelnická v raném a vrcholném středověku, rkp. nepublikované dipl. práce na katedře archeologie a muzeologie FF UJEP v Brně. Brno.
[132] VÁVRA, I., 1972: Polská cesta, HG 8, 3—30.
[133] ZUBER, R., 1972: Osídlení Jesenicka do XV. století. Opava.
[134] ŽEMLIČKÁ, J., 1979: Ekonomika českých zemí v období přechodu od raného k vrcholnému feudalismu. Folia historica Bohemica 1, 109—129.
[135] ŽEMLIČKÁ, J., 1982: Společenský a hospodářský vývoj v době posledních Přemyslovců. In: Umění doby posledních Přemyslovců, 17—21. Roztoky u Prahy—Praha.
[136] ŽEMLIČKÁ, J., 1986: Století posledních Přemyslovců (Český stát a společnost ve 13. století). Praha.
[137] ŽEMLIČKÁ, J., 1991: Středověké osídlení a studium hospodářských dějin, AH 16, 37—43.