Středověký hrad Tepenec u Jívové a jeho fortifikační systém

Název: Středověký hrad Tepenec u Jívové a jeho fortifikační systém
Variantní název:
  • Die mittelalterliche Burg Tepenec bei Jívová und ihre Fortifikationssystem
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2002, roč. 27, č. [1], s. 215-228
Rozsah
215-228
  • ISSN
    0231-5823
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Reference
[1] CDM 1908-1974: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae, Brün 1836-1903.

[2] ZDO I-VX: Die Landtafel des Markgrafthums Mähren, Brünn 1856, Moravské Zemské desky, Kraj Olomoucký II, Brno 1948.

[3] BARTOŠ, J.-KOVÁŘOVÁ, S., 1999: Dějiny obce Jívová, OÚ Jívová.

[4] BURIAN, V., 1968: Zpráva o zjišťovacím výzkumu hradu Tepence, VÚ Olomouc.

[5] BURIAN, V., 1970: Historickoarcheologický výzkum hradu Tepence v letech 1968-1969 (Jívová, okres Olomouc), Zprávy VÚO, 147, 2-10.

[6] BURIAN, V., 1979: Tepenec - moravský hrad markraběte Karla, Umění XXVII, 1979, 3, 245-249.

[7] BURIAN, V., 1985: Projektily těžkých palných zbraní z Tepence a Dolan, Zprávy KVM v Olomouci, 234, 20-25.

[8] DOHNAL, V., 1980: Zpráva o výzkumu, Tepenec-Jívová 1971-1975, KVM v Olomouci.

[9] DOHNAL, V., 1990: Zpráva o předstihovém výzkumu, zjišťovací sondáž Tepenec-Jívová, Vlastivědné muzeum v Olomouci 1991.

[10] DOHNAL, V., 2001: Olomoucký hrad v raném středověku. 10. až polovina 13. století, Olomouc.

[11] DURDÍK, T., 1995: Encyklopedie českých hradů, Praha.

[12] GARDAVSKÝ, Z., 1990: Hrad Helfenštejn, OV muzeum J. A. Komenského, Přerov.

[13] GREGOR, A.-CHALOUPKA, G.-NEKUDA, V.-RADIMSKÝ, J., 1965: Vlastivěda moravská. Vyškovsko, Brno.

[14] HOFFMANN, F., 1984: Morava před husitskou revolucí. Časopis Moravského muzea, LXIX, 49-78.

[15] KAFKA, F., 1993: Vláda Karla IV., Za jeho císařství (1355-1378), Země České koruny, rodová, říšská a evropská politika, II. díl (1364-1378), UK Praha.

[16] KALÁBEK, M., 2001: Karlův hrad, in: Archeologické zrcadlení, AC VM v Olomouci, 114-119.

[17] KALÁBEK, M.-TYMONOVÁ, M., 1999: Jívová (okr. Olomouc), Přehled výzkumů 40 (1997-1998), 236, 337.

[18] KOHOUTEK, J., 1997: Výzkum hradu Helfenštejna v Moravské bráně, AH 22, 235-247.

[19] KOPIČKOVÁ, B., 1980a: Olomoucké biskupství v zrcadle dynastických sporů posledních Lucemburků, Historická Olomouc a její současné problémy 3, 1980, 95-107.

[20] KOPIČKOVÁ, B., 1980b: Příspěvek k dynastické politice posledních Lucemburků v Olomouci, Vlastivědný věstník moravský XXXII, 1980, 1, 21-29.

[21] KOUŘIL, M., 1978: Bělkovice-Lašťany. 900 let od první písemné zmínky, Olomouc.

[22] KOUŘIL, P.-PRIX, D.-WIHODA, M., 1998: Středověké fortifikace a "Jesenická stezka" v údolí Černé Opavy, AH 23, 111-131.

[23] MENCLOVÁ, D., 1972: České hrady II, Praha.

[24] MEZNÍK, J., 1992: Politika moravských markrabat Jana Jindřich a Jošta, Mediaevalia Historica Bohemica 2, 1992, 91-99.

[25] MEZNÍK, J., 1998: Vlastníci a držitelé hradů a měst na Moravě 1350-1410, Sb. BU C 45, 1998, 51-65.

[26] MEZNÍK, J., 1999: Lucemburská Morava 1310-1423, Praha.

[27] MEZNÍK, J., 2000: Jan Jindřich jako markrabě moravský, in: Moravští Lucemburkové 1350-1411, Sborník prací města Brna, 37-71.

[28] NEKUDA, V.-UNGER J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě, Brno.

[29] PELZEL, F. M., 1783: Geschichte Kaiser Karls des Vierten, Königs in Böhmen, Erster Teil, Dresden.

[30] PLAČEK, M., 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha.

[31] PLAČEK, M., 2000: K vývoji hradů v období moravské lucemburské sekundogenitury, in: Moravští Lucemburkové 1350-1411, Brno.

[32] PROCHÁZKOVÁ, P.-KALÁBEK, M., 2000: Jívová (okr. Olomouc), Přehled výzkumů 41, 1999, 167-168.

[33] RODINA, J., 2001: Středověká keramika z hradu Tepenec, k. ú. Jívová, bakalářská práce FPF SU Opava.

[34] SPÁČIL, V., 1977: Dějiny obce do roku 1945. Od husitství do konce 16. století II., in: Velká Bystřice. Minulost a současnost, Ostrava.

[35] SPĚVÁČEK, J., 1986: Václav IV. 1361-1419, K předpokladům husitské revoluce, Praha

[36] SPURNÝ, F., 1991: Úsovsko ve středověku, in: Usovský hrad a zámek, OVM Šumperk

[37] SVITÁK, Z., 1992: "Rešovská" cesta. Příspěvek ke středověkým komunikacím XIII. století v Nízkém Jeseníku, Vlastivědný věstník moravský XLIV, 3, 362-368.

[38] ŠTĚPÁN, V., 1971: Úloha pánů z Kravař při vzniku husitského hnutí, Časopis Slezského muzea XX, 1, 10-21.

[39] ŠTĚPÁN, V., 1991a: Osobnost Lacka z Kravař, část první: Lackův politický vzestup, Časopis Matice moravské CX, 2, 217-238.

[40] ŠTĚPÁN, V., 1991b: Šumperk na počátku 15. století, Severní Morava 62, 1991, 3-7.

[41] ŠTĚPÁN, V., 1992a: Proskripční záznamy v nejstarší městské knize olomoucké, Okresní archiv v Olomouci 1, 20, 39-49.

[42] ŠTĚPÁN, V., 1992b: Zápas moravského markraběte Prokopa o Liptov v rámci středoevropské politiky na sklonku 14. století, HČ 40, 5, 541-555.

[43] ŠTĚPÁN, V., 2000: Jindřich z Nevojic. Osudy moravského hejtmana v předvečer husitské revoluce (Též o hradě Tepenci), VVM 1, 3-15.

[44] TYMONOVÁ, M., 1996: Nástin vývoje šlechtických sídel na Olomoucku, Střední Morava 3, 22-44.

[45] TYMONOVÁ, M.-KALÁBEK M., 1997: Dosavadní výsledky archeologického výzkumu lokality Tepenec na katastru obce Jívová (okr. Olomouc), Střední Morava 6, 89-95.

[46] UNGER, J., 1999: Život na lelekovickém hradě ve 14. století. Antropologická sociokulturní studie, Brno

[47] VÁLKA, J., 1980: Karlova integrace Moravy do českého státu, Jižní Morava I, 1980, 16, 43-53.