Název: Vývoj kachlových kamen ve svědectví ikonografického materiálu a národopisných paralel
Variantní název:
- Entwicklung der Kachelöfen im Zeugnis der ikonographischen Quellen und der ethnographischen Parallelen
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2002, roč. 27, č. [1], s. 535-553
Rozsah
535-553
-
ISSN0231-5823
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140485
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] BRYCH, V.-STEHLÍKOVÁ, D.-ŽEGKLITZ, J., 1990: Pražské kachle doby gotické a renesanční. Praha.
[2] BOTÍK, J.-SLAVKOVSKÝ, P. a kol., 1995: Encyklopédia ľudovej kultúry Slovenska 1. Bratislava, hesla: komín, s. 249; kachle, kachliarstvo, kachlica, s. 223-224; ohnisko, s. 430-?
[3] BOTÍK, J.-SLAVKOVSKÝ, P. a kol., 1995a: Encyklopédia ľudovej kultúry Slovenska 2. Bratislava, hesla: pec, peciarstvo, s. 26-27; sušenie ovoce, potravín, sušiareň ovocia, s. 211.
[4] BSE (Boľšaja sovetskaja enciklopedija) 13, 1973 (3e izdanie). Moskva, tab. XII:6.
[5] BSE (Boľšaja sovetskaja enciklopedija) - BSE 18/§§1974§§ (3e izdanie). Moskva.
[6] ČAPLOVIČ, P., 1980: Ľud Oravy v minulosti. Martin.
[7] ČERNOHORSKÝ, K., 1937: Těšínská svatební truhla lidová z roku 1725. Lubilejní X. ročenka Slezské muzejní společnosti v Orlové. Orlová.
[8] ČESKOSLOVENSKÁ VLASTIVĚDA III/1968: Československá vlastivěda III. Lidová kultura. Praha.
[9] DAL', V., II/1881: Tolkovyj slovar' živago velikoruskago jazyka. Tom vtoroj. S. Peterburg-Moskva, 641-642 /ovin/.
[10] DAL', V., IV/1882: Tolkovyj slovar' živago velikoruskago jazyka. Tom červertyj. S. Peterburg-Moskva, 96 (riga).
[11] DĄBROWSKA, M., 1976: Proba systematyki kafli i metody ich dokumentacji. Biuletyn informacyjny PKZ 32. Warszawa, s. 74-81.
[12] DĄBROWSKA, M., 1987: Kafle i piece kachelowe w Polsce do konca XVIII wieku. Wroclaw.
[13] DLABAL, S., 2000: Nábytkové umění. Vybrané kapitoly z historie.
[14] EAS 1990: Etnografický atlas Slovenska. Bratislava.
[15] ERNÉE, M.-STEJSKAL, A., 2001: Zima a teplo - okrajový i ústřední problém předmoderního člověka. Úvaha o sálajících kamnech a mrazivém zápraží. Dějiny a současnost č. 5. Praha, s. 5-10.
[16] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S., 1977: Das Fundmaterial des Hausbergs zu Gaiselberg. Niederösterreich. Archeologia Austriaca 61-62. Wien, 209-336.
[17] FRANZ, R., 1969: Der Kachelofen. 1. Auflage. Graz.
[18] FROLEC, V., 1975: Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[19] FROLEC, V., 1987: Vesnická stavební kultura mezi středověkem a novověkem.
[20] FROLEC, V.-VAŘEKA, J., 1983: Encyklopedie Lidová architektura. Praha-Bratislava, hesla: ohniště, s. 136-137; otopné zařízení, s. 147, 151; pazderna, s. 157; pec, s. 157-159; sušárna ovoce, s. 217; sušná jizba, s. 218.
[21] GAVAZZI, M., 1969: Ognjišni peči slovensko-hrvatskoga graničnog područja. Časopis za zgodovino i narodopisje 5 (XL). Bašev zbornik. Maribor, s. 479-485.
[22] HAROKOVÁ, E.-GELNAR, J., 1971: Život a tradice Těšínská v minulosti. Kapitoly o životě a kultuře lidu těšínské vesnice v 18. a 19. století. Český Těšín.
[23] HAZLBAUER, Z.-ŠPAČEK, J., 1989: Poznámky k výrobě renezančních kachlů s přihlédnutím k nálezům ve středním Polabí. ČNM CLV, 1986, 144-186.
[24] HEROUT, J., 1992: Slabikář návštěvníků památek. Pardubice. (Dotisk třetího přepracovaného vydání).
[25] HOLL, I., 1958: Középkori kályhácsempék Magyarorságon I. (Mittelalterliche Ofenkacheln in Ungarn I.) Budapest Régiségei XVIII. Budapest, 211-300.
[26] HOLME, Ch. (Editor), 1911: Peasant Art in Austria and Hungary. London-Paris-New York.
[27] JINDRA, E., 1930-1931: Olejna ve Sloupnici. Od Trstenické stezky X. Litomyšl, s. 147-150.
[28] KOCH, W., 1971: Malý lexikon architektúry. Ilustrovaný vreckový lexikón s autorovými 900 kresbami. Bratislava.
[29] KOCH, W., 1998: Evropská architektura. Encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. Praha.
[30] KRAJÍC, R., 1997: Středověká kachlová kamna v Táboře. Archeologický výzkum v Křížkově ulici čp. 28. Tábor.
[31] KRZEMIEŃSKA, B., 1974: Technika v počátcích feudálního období (10.-13. století). In: Dějiny techniky v Československu 1. Praha.
[32] LANGER, J.-VAŘEKA, J., 1983: Naše lidové stavby. Praha.
[33] LANGER, K., 1955: Atlas ľudových stavieb. Martin.
[34] LAUDOVÁ, H., 1958: Lidové taneční slavnosti a zábavy období národního obrození I - Jihočeská lidová taneční zábava "konopická". disertační práce. Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Praze.
[35] LAZIŠŤAN, E.-MICHAJLOV, J., 1971: Drevené stavby na Slovensku. Mariin.
[36] MENCL, V., 1980: Lidová architektura v Československu. Praha.
[37] MNL I, 1977: Magyár néprajzi lexikon I (A-E). Budapest.
[38] MNL II, 1979: Magyár néprajzi lexikon II (F-Ka). Budapest.
[39] MNL III, 1980: Magyár néprajzi lexikon III (K-Né). Budapest.
[40] MNL IV, 1981: Magyár néprajzi lexikon IV (A-Szé). Budapest.
[41] MNL V, 1982: Magyár néprajzi lexikon V (Sz-Zs). Budapest.
[42] NEKUDA, V., 1972: Středověká vesnice Mstěnice. Deset let archeologického výzkumu 1960-1970. VVM XXIV. Brno, 12-45.
[43] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice I. Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Brno.
[44] NEKUDA, V., 1987: Základní otázky historickoarcheologického studia vesnického sídla, domu a dvora. AH 12. Brno, 33-46.
[45] NEKUDA, V.-REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[46] NEUSTUPNÝ, J., 1946: Pravěké dějiny Lužice. Praha.
[47] NIEDERLE, L., ŽSS I/2 1913: Život starých Slovanů I/2. Praha.
[48] OLEJNÍK, J., 1978: Ľud pod Tatrami. Martin.
[49] PETRÁŇ, J. a kol., 1985: Dějiny hmotné kultury I/1a. Praha. 2. Praha.
[50] PLESSINGEROVÁ, A., 1963: Vývoj topeniště, jeho využití a význam ve slovenských obcích pod Javorníky. SbNM v Praze, A - historie 17, č. 4-5, 149-235.
[51] PRAŽÁK, V., 1966: Vývojové epochy a stupně topenišť v českém a slovenském lidovém obydlí. Český lid 53. Praha, s, 321-348.
[52] PRESOVÁ, L., 1978: Stará Kréta. Život za časů krále Mínoa. Praha.
[53] SABJÁN, T., 1991: Népi cserépkályhák. múszak Közmüvelödési Kiadó. Budapest.
[54] SABJÁN, T., 1991: Középkori elemek népi cserépkályháinkon (Mittelaltealterliche Sztilelemente an volkstümlichen Ofenkacheln) in Sceri M Dél-Dunántul népi építészete. Szentendre-Pécz.
[55] SES (Sovetskij enciklopedičeskij slovar'). 1981. Moskva, 925.
[56] SKRUŽNÝ, L., 1963: Příspěvek k třídění a chronologii slovanských otopných zařízení na území ČSSR. Pam. arch. LIV/2, 234-265.
[57] SKRUŽNÝ, L., 1973: Misky s kruhovým otvorem (diskusní příspěvek). Zpravodaj středočeské vlastivědy a kronikářství V, sešit 3-4. Roztoky u Prahy, 122-129.
[58] SKRUŽNÝ, L., 1978: Druhá společenská dělba práce ve světle pomocných věd historických. AH 3. Brno, 283-302.
[59] SKRUŽNÝ, L., 1980: Několik poznámek k otázce vývoje a funkce pece na slovanských, středověkých a novověkých objektech i mimo ně. AH 5. Brno, 221-243.
[60] SKRUŽNÝ, L., 1991: Keramické dymníky zvané "kochy", "kozuby", "krby", "krbečky" a "sopouchy" v ikonografickém materiálu Chebského muzea v Chebu a ve sbírkových fondech českých a moravských muzeí. AH 16, 305-321.
[61] SKRUŽNÝ, L., 1999: Keramické dymníky zvané "kochy", "kozuby", "krby", "krbečky" a "sopouchy" v ikonografickém materiálu Chebského muzea v Chebu a ve sbírkových fondech moravských, slovenských i českých muzeí. Sborník Chebského muzea 1998. Cheb, 139-159.
[62] SKRUŽNÝ, L.-ŠPAČEK, J., 2001: Výtvarné a užitkové aspekty kamnových kachlů. Městské muzeum v Čelákovicích.
[63] STAŇA, Č., 1960: Slovanské obytné objekty na hradišti Staré Zámky u Líšně. Pam. arch. LI/1, 240-293.
[64] STADTLUFT, 1992: Stadtluft, Hiersbrei und Bettelmönch 1992 (1993). Die Stadt um 1300. (Katalog zur Ausstellung.) Herausgegeben vom Landesdenkmalami Baden-Württemberg und der Stadt Zürich.
[65] STRÁNSKÁ, D., 1962: Súsky, skřínky a strychy na východní Moravě a ve Slezsku. Časopis Slezského muzea v Opavě, vědy historické 11. Opava, 1-20.
[66] ŠAUROVÁ, D., 1962: Nález středověké pece na chleba na Slavkovsku. AR IV. Praha, 701-704.
[67] ŠAUROVÁ, D., 1971: Systematický výzkum zaniklé středověké vesnice Konůvky na Slavkovsku. Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů 1. Sborník prací přednesených na II. celostátním semináři o problematice zaniklých středověkých vesnic. Uherské Hradiště, s. 169-183.
[68] ŠAUROVÁ, D., 1973: Nejstarší hrnčířské čepele a rydla. Poznatky z výzkumů v Konůvkách. VVM 25, 252-256.
[69] ŠENFELDOVÁ, H., 1984: Lidové techniky zdobení dřeva. in Technologie lidové výroby, sv. 6. Praha.
[70] ŠPAČEK, J., 1977: Čelákovická tvrz. Archaeologia historica 2, 127-136. Brno.
[71] ŠPAČEK, J., 1979: Dosavadní výsledky výzkumu zaniklého středověkého hrádku v Toušemi, okr. Praha-východ. Archaeologia historica 4, 119-128. Brno.
[72] ŠPAČEK, J.-BOHÁČOVÁ, I., 2000: Výsledky záchranného archeologického výzkumu v areálu okolí baziliky sv. Václava ve Staré Boleslavi. Předběžná zpráva z let 1997 - 1998. AH 25, 307-322. Brno.
[73] TREICHLER, H. P. a kol., 1991: Abenteuer Schweiz. Geschichte in Jahrhundertschritten.
[74] TURNSKÝ, M., 1989: Lidový nábytek v českých zemích. Slovník etnografických muzejních reálií II. Národní muzeum v Praze.
[75] UNGER, J., 1994: Koválov. Šlechtické sídlo 13. století na jižní Moravě. Prameny k dějinám a kultuře Moravy 4. Brno
[76] VEČERKOVÁ, E., 1994: Lidový nábytek na Moravě. Katalog MZM. Brno.
[77] VOTROUBKOVÁ, I., 2000: Čtyři obrazy ze života lidského. Národopisná revue sešit 1-2. Strážnice, s. 47-48.
[2] BOTÍK, J.-SLAVKOVSKÝ, P. a kol., 1995: Encyklopédia ľudovej kultúry Slovenska 1. Bratislava, hesla: komín, s. 249; kachle, kachliarstvo, kachlica, s. 223-224; ohnisko, s. 430-?
[3] BOTÍK, J.-SLAVKOVSKÝ, P. a kol., 1995a: Encyklopédia ľudovej kultúry Slovenska 2. Bratislava, hesla: pec, peciarstvo, s. 26-27; sušenie ovoce, potravín, sušiareň ovocia, s. 211.
[4] BSE (Boľšaja sovetskaja enciklopedija) 13, 1973 (3e izdanie). Moskva, tab. XII:6.
[5] BSE (Boľšaja sovetskaja enciklopedija) - BSE 18/§§1974§§ (3e izdanie). Moskva.
[6] ČAPLOVIČ, P., 1980: Ľud Oravy v minulosti. Martin.
[7] ČERNOHORSKÝ, K., 1937: Těšínská svatební truhla lidová z roku 1725. Lubilejní X. ročenka Slezské muzejní společnosti v Orlové. Orlová.
[8] ČESKOSLOVENSKÁ VLASTIVĚDA III/1968: Československá vlastivěda III. Lidová kultura. Praha.
[9] DAL', V., II/1881: Tolkovyj slovar' živago velikoruskago jazyka. Tom vtoroj. S. Peterburg-Moskva, 641-642 /ovin/.
[10] DAL', V., IV/1882: Tolkovyj slovar' živago velikoruskago jazyka. Tom červertyj. S. Peterburg-Moskva, 96 (riga).
[11] DĄBROWSKA, M., 1976: Proba systematyki kafli i metody ich dokumentacji. Biuletyn informacyjny PKZ 32. Warszawa, s. 74-81.
[12] DĄBROWSKA, M., 1987: Kafle i piece kachelowe w Polsce do konca XVIII wieku. Wroclaw.
[13] DLABAL, S., 2000: Nábytkové umění. Vybrané kapitoly z historie.
[14] EAS 1990: Etnografický atlas Slovenska. Bratislava.
[15] ERNÉE, M.-STEJSKAL, A., 2001: Zima a teplo - okrajový i ústřední problém předmoderního člověka. Úvaha o sálajících kamnech a mrazivém zápraží. Dějiny a současnost č. 5. Praha, s. 5-10.
[16] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S., 1977: Das Fundmaterial des Hausbergs zu Gaiselberg. Niederösterreich. Archeologia Austriaca 61-62. Wien, 209-336.
[17] FRANZ, R., 1969: Der Kachelofen. 1. Auflage. Graz.
[18] FROLEC, V., 1975: Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[19] FROLEC, V., 1987: Vesnická stavební kultura mezi středověkem a novověkem.
[20] FROLEC, V.-VAŘEKA, J., 1983: Encyklopedie Lidová architektura. Praha-Bratislava, hesla: ohniště, s. 136-137; otopné zařízení, s. 147, 151; pazderna, s. 157; pec, s. 157-159; sušárna ovoce, s. 217; sušná jizba, s. 218.
[21] GAVAZZI, M., 1969: Ognjišni peči slovensko-hrvatskoga graničnog područja. Časopis za zgodovino i narodopisje 5 (XL). Bašev zbornik. Maribor, s. 479-485.
[22] HAROKOVÁ, E.-GELNAR, J., 1971: Život a tradice Těšínská v minulosti. Kapitoly o životě a kultuře lidu těšínské vesnice v 18. a 19. století. Český Těšín.
[23] HAZLBAUER, Z.-ŠPAČEK, J., 1989: Poznámky k výrobě renezančních kachlů s přihlédnutím k nálezům ve středním Polabí. ČNM CLV, 1986, 144-186.
[24] HEROUT, J., 1992: Slabikář návštěvníků památek. Pardubice. (Dotisk třetího přepracovaného vydání).
[25] HOLL, I., 1958: Középkori kályhácsempék Magyarorságon I. (Mittelalterliche Ofenkacheln in Ungarn I.) Budapest Régiségei XVIII. Budapest, 211-300.
[26] HOLME, Ch. (Editor), 1911: Peasant Art in Austria and Hungary. London-Paris-New York.
[27] JINDRA, E., 1930-1931: Olejna ve Sloupnici. Od Trstenické stezky X. Litomyšl, s. 147-150.
[28] KOCH, W., 1971: Malý lexikon architektúry. Ilustrovaný vreckový lexikón s autorovými 900 kresbami. Bratislava.
[29] KOCH, W., 1998: Evropská architektura. Encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. Praha.
[30] KRAJÍC, R., 1997: Středověká kachlová kamna v Táboře. Archeologický výzkum v Křížkově ulici čp. 28. Tábor.
[31] KRZEMIEŃSKA, B., 1974: Technika v počátcích feudálního období (10.-13. století). In: Dějiny techniky v Československu 1. Praha.
[32] LANGER, J.-VAŘEKA, J., 1983: Naše lidové stavby. Praha.
[33] LANGER, K., 1955: Atlas ľudových stavieb. Martin.
[34] LAUDOVÁ, H., 1958: Lidové taneční slavnosti a zábavy období národního obrození I - Jihočeská lidová taneční zábava "konopická". disertační práce. Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Praze.
[35] LAZIŠŤAN, E.-MICHAJLOV, J., 1971: Drevené stavby na Slovensku. Mariin.
[36] MENCL, V., 1980: Lidová architektura v Československu. Praha.
[37] MNL I, 1977: Magyár néprajzi lexikon I (A-E). Budapest.
[38] MNL II, 1979: Magyár néprajzi lexikon II (F-Ka). Budapest.
[39] MNL III, 1980: Magyár néprajzi lexikon III (K-Né). Budapest.
[40] MNL IV, 1981: Magyár néprajzi lexikon IV (A-Szé). Budapest.
[41] MNL V, 1982: Magyár néprajzi lexikon V (Sz-Zs). Budapest.
[42] NEKUDA, V., 1972: Středověká vesnice Mstěnice. Deset let archeologického výzkumu 1960-1970. VVM XXIV. Brno, 12-45.
[43] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice I. Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Brno.
[44] NEKUDA, V., 1987: Základní otázky historickoarcheologického studia vesnického sídla, domu a dvora. AH 12. Brno, 33-46.
[45] NEKUDA, V.-REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[46] NEUSTUPNÝ, J., 1946: Pravěké dějiny Lužice. Praha.
[47] NIEDERLE, L., ŽSS I/2 1913: Život starých Slovanů I/2. Praha.
[48] OLEJNÍK, J., 1978: Ľud pod Tatrami. Martin.
[49] PETRÁŇ, J. a kol., 1985: Dějiny hmotné kultury I/1a. Praha. 2. Praha.
[50] PLESSINGEROVÁ, A., 1963: Vývoj topeniště, jeho využití a význam ve slovenských obcích pod Javorníky. SbNM v Praze, A - historie 17, č. 4-5, 149-235.
[51] PRAŽÁK, V., 1966: Vývojové epochy a stupně topenišť v českém a slovenském lidovém obydlí. Český lid 53. Praha, s, 321-348.
[52] PRESOVÁ, L., 1978: Stará Kréta. Život za časů krále Mínoa. Praha.
[53] SABJÁN, T., 1991: Népi cserépkályhák. múszak Közmüvelödési Kiadó. Budapest.
[54] SABJÁN, T., 1991: Középkori elemek népi cserépkályháinkon (Mittelaltealterliche Sztilelemente an volkstümlichen Ofenkacheln) in Sceri M Dél-Dunántul népi építészete. Szentendre-Pécz.
[55] SES (Sovetskij enciklopedičeskij slovar'). 1981. Moskva, 925.
[56] SKRUŽNÝ, L., 1963: Příspěvek k třídění a chronologii slovanských otopných zařízení na území ČSSR. Pam. arch. LIV/2, 234-265.
[57] SKRUŽNÝ, L., 1973: Misky s kruhovým otvorem (diskusní příspěvek). Zpravodaj středočeské vlastivědy a kronikářství V, sešit 3-4. Roztoky u Prahy, 122-129.
[58] SKRUŽNÝ, L., 1978: Druhá společenská dělba práce ve světle pomocných věd historických. AH 3. Brno, 283-302.
[59] SKRUŽNÝ, L., 1980: Několik poznámek k otázce vývoje a funkce pece na slovanských, středověkých a novověkých objektech i mimo ně. AH 5. Brno, 221-243.
[60] SKRUŽNÝ, L., 1991: Keramické dymníky zvané "kochy", "kozuby", "krby", "krbečky" a "sopouchy" v ikonografickém materiálu Chebského muzea v Chebu a ve sbírkových fondech českých a moravských muzeí. AH 16, 305-321.
[61] SKRUŽNÝ, L., 1999: Keramické dymníky zvané "kochy", "kozuby", "krby", "krbečky" a "sopouchy" v ikonografickém materiálu Chebského muzea v Chebu a ve sbírkových fondech moravských, slovenských i českých muzeí. Sborník Chebského muzea 1998. Cheb, 139-159.
[62] SKRUŽNÝ, L.-ŠPAČEK, J., 2001: Výtvarné a užitkové aspekty kamnových kachlů. Městské muzeum v Čelákovicích.
[63] STAŇA, Č., 1960: Slovanské obytné objekty na hradišti Staré Zámky u Líšně. Pam. arch. LI/1, 240-293.
[64] STADTLUFT, 1992: Stadtluft, Hiersbrei und Bettelmönch 1992 (1993). Die Stadt um 1300. (Katalog zur Ausstellung.) Herausgegeben vom Landesdenkmalami Baden-Württemberg und der Stadt Zürich.
[65] STRÁNSKÁ, D., 1962: Súsky, skřínky a strychy na východní Moravě a ve Slezsku. Časopis Slezského muzea v Opavě, vědy historické 11. Opava, 1-20.
[66] ŠAUROVÁ, D., 1962: Nález středověké pece na chleba na Slavkovsku. AR IV. Praha, 701-704.
[67] ŠAUROVÁ, D., 1971: Systematický výzkum zaniklé středověké vesnice Konůvky na Slavkovsku. Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů 1. Sborník prací přednesených na II. celostátním semináři o problematice zaniklých středověkých vesnic. Uherské Hradiště, s. 169-183.
[68] ŠAUROVÁ, D., 1973: Nejstarší hrnčířské čepele a rydla. Poznatky z výzkumů v Konůvkách. VVM 25, 252-256.
[69] ŠENFELDOVÁ, H., 1984: Lidové techniky zdobení dřeva. in Technologie lidové výroby, sv. 6. Praha.
[70] ŠPAČEK, J., 1977: Čelákovická tvrz. Archaeologia historica 2, 127-136. Brno.
[71] ŠPAČEK, J., 1979: Dosavadní výsledky výzkumu zaniklého středověkého hrádku v Toušemi, okr. Praha-východ. Archaeologia historica 4, 119-128. Brno.
[72] ŠPAČEK, J.-BOHÁČOVÁ, I., 2000: Výsledky záchranného archeologického výzkumu v areálu okolí baziliky sv. Václava ve Staré Boleslavi. Předběžná zpráva z let 1997 - 1998. AH 25, 307-322. Brno.
[73] TREICHLER, H. P. a kol., 1991: Abenteuer Schweiz. Geschichte in Jahrhundertschritten.
[74] TURNSKÝ, M., 1989: Lidový nábytek v českých zemích. Slovník etnografických muzejních reálií II. Národní muzeum v Praze.
[75] UNGER, J., 1994: Koválov. Šlechtické sídlo 13. století na jižní Moravě. Prameny k dějinám a kultuře Moravy 4. Brno
[76] VEČERKOVÁ, E., 1994: Lidový nábytek na Moravě. Katalog MZM. Brno.
[77] VOTROUBKOVÁ, I., 2000: Čtyři obrazy ze života lidského. Národopisná revue sešit 1-2. Strážnice, s. 47-48.