Název: Němci, německé právo a transformační změny 13. století : (několik úvah a jeden závěr)
Variantní název:
- Die Deutschen, das deutsche Recht und Transformationsänderungen des 13. Jahrhunderts : (einige Erwägungen und ein Schluß)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2003, roč. 28, č. [1], s. 33-46
Rozsah
33-46
-
ISSN0231-5823
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140506
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] Ann. Fuld. - Annales Fuldenses sive Annales regni Francorum orientalis. Ed. F. Kurze, MGH SS rer. Germ, in usum scholarum 7, Hannoverae 1891.
[2] CDB - Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, I. (805-1197). Ed. G. Friedrich, Pragae 1904—1907.
[3] CDB - Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, II. (1198-1230). Ed. G. Friedrich, Pragae 1912.
[4] CDB - Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, III.1-2 (1231-1240). Edd. G. Friedrich et Z. Kristen, Pragae 1942-1962.
[5] CDB - Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, III.3. Acta spuria et additamenta. Edd. G. Friedrich, Z. Kristen et J. Bistřický, Olomucii 2000.
[6] CDB - Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, IV.1. (1241-1253). Edd. J. Šebánek et S. Dušková, Pragae 1962.
[7] CDB - Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, V.2 (1267-1278). Edd. J. Šebánek et S. Dušková, Pragae 1981.
[8] FTB - Formulář biskupa Tobiáše z Bechyně (1279-1296). Ed. J. B. Novák, Praha 1903.
[9] Jarloch - Letopis Jarlocha, opata kláštera milevského, in: Fontes rerum Bohemicarum II. Ed. J. Emier, Praha 1874, 461-516.
[10] RBM - Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, II. (1253-1310). Ed. J. Emler, Pragae 1882.
[11] RBM - Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, IV. (1333-1346). Ed. J. Emler, Pragae 1892.
[12] Vincencius - Letopis Vincencia, kanovníka kostela pražského, in: Fontes rerum Bohemicarum II. Ed. J. Emler, Praha 1874, 407-460.
[13] BOLINA, P., 1986: K problematice kolonizace a počátků hradů na severovýchodní Moravě, Československý časopis historický 34, 565-584.
[14] BOHÁČ, Z., 1982: Otázky terminologie dějin osídlení a kolonizace za feudalismu, in: Historiografie čelem k budoucnosti. Sborník k šedesátinám J. Purše. Red. O. Felcman, J. Jeleček, T. Vojtěch, J. Žemlička, Praha, 359-373.
[15] BRACHMANN, J.-KLÁPŠTĚ, J. (Hrsg.), 1996: Hausbau und Raumstruktur früher Städten in Ostmitteleuropa. Památky archeologické - Supplementum 6, Praha.
[16] BRETHOLZ, B., 1912: Geschichte Böhmens und Mährens bis zum Aussterben der Přemysliden (1306), München-Leipzig.
[17] BRETHOLZ, B., 1921: Geschichte Böhmens und Mährens, I. Das Vorwalten des Deutschtums. Bis 1419, Reichenberg.
[18] CETWIŃSKI, M., 1981: Pochodzenie etniczne i więzy krwi rycerstwa śląskiego, in: Społeczeństwo Polski średniowiecznej. Zbiór studiów I. Red. S. K. Kuczyński, Warszawa, 40-85.
[19] CETWIŃSKI, M., 1986: Polak Albert i Niemiec Mroczko. Zarys przemian etnicznych i kulturalnych rycerstwa śląskiego do połowy XIV wieku, in: Niemcy - Polska w średniowieczu. Pod red. J. Strzelczyka, Poznań, 157-169.
[20] ČECHURA, J., 1997: Zákup na statcích vyšehradské kapituly ve 14. a 15. století, Právně historické studie 34, 39-62.
[21] DRABEK, A. M., 1966: Die Weisen. Eine niederösterreichisch-mährische Adelsfamilie unter Babenberger und Přemysliden, Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschichtsforschung 124, 292-332.
[22] FIALA, J., 1992: Osídlení Sedlecká na přelomu 12. a 13. století, Minulostí Západočeského kraje 28, 33-83.
[23] FLORJA, B., 1988: Ob etničeskich vzgljadach chronista Jarlocha, Folia Historica Bohemica 12, 109-122.
[24] FOCKE, F., 1887: Böhmen ist das angestammte Vaterland der Deutschböhmen. Ein Beitrag zur Geschichte der Deutschböhmen, Warnsdorf.
[25] GRAUS, F., 1957: Dějiny venkovského lidu v době předhusitské, II. Dějiny venkovského lidu od poloviny 13. stol. do roku 1419, Praha.
[26] HANĚL, J., 1874: O vlivu práva německého v Čechách a na Moravě (Nástin), Praha.
[27] HIGOUNET, Ch., 1990: Die deutsche Ostsiedlung im Mittelaller, 2. Aufl. München.
[28] HIRSCH, H., 1913: Die Kloslerimmunität seit dem Investiturstreit, Weimar.
[29] HOFFMANN, F., 1992: České město ve středověku, Praha.
[30] JAN, L., 1992: Ivanovice na Hané, Orlovice a johanitský řád (Příspěvek k poznání struktury a ekonomiky rytířských duchovních řádů do konce 15. století), Časopis Matice moravské 111, 199-226.
[31] JUREK, T., 1996: Obce rycerstwo na Śląsku do połowy XIV wieku, Poznań.
[32] JUREK, T., 1998: Die Entwicklung eines schlesischen Regionalbewußtseins im Mittelalter, Zeitschrift für Ostmitteleuropa-Forschung 47, 21-48.
[33] JURITSCH, G., 1905: Die Deutschen und ihre Rechte in Böhmen und Mähren im XIII. und XIV. Jahrhunderte, Programm des Staats-Ober-Gymnasium in Mies 1904-1905, Mies, 1-183.
[34] KEJŘ, J., 1998: Vznik městského zřízení v českých zemích, Praha.
[35] KLÁPŠTĚ, J., 1988: K některým problémům středověké kolonizace, Studia Mediaevalia Pragensia 1, 93-111.
[36] KLÁPŠTĚ, J., 1994a: Paměť krajiny středověkého Mostecka, Most.
[37] KLÁPŠTĚ, J., 1994b: Změna - středověká transformace a její předpoklady, in: Mediaevalia archaeologica bohemica 1993. Památky archeologické - Supplementum 2. Praha, 9-59.
[38] KOTYZA, O.-SMETANA, J., 1991: Zaniklá středověká osada Mury a města doksanského kláštera, Archeologické rozhledy 43, 611-632.
[39] KOUŘIL, P.-PRIX, D.-WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska, Brno-Opava.
[40] KÖRMENDY, A., 1995: Melioratio terrae. Vergleichende Untersuchungen über die Siedlungsbewegung im östlichen Mitteleuropa im 13.-14. Jahrhundert, Poznań.
[41] KÖTZSCHKE, R.-EBERT, W., 1937: Geschichte der ostdeutschen Kolonisation, 1937.
[42] KUBÍN, P., 2000: Blahoslavený Hroznata. Kritický životopis, Praha.
[43] KUHN, W., 1968: Die deutschrechtlichen Städte in Schlesien und Polen in der ersten Hälfte des 13. Jahrhunderts, Marburg/Lahn.
[44] LALIK, T., 1976: Pauperes w dokumentach czeskich początków XIII wieku, in: Cultus et cognitio. Studia z dziejów średniowiecznej kultury. Warszawa, 323-331.
[45] LdMit 1999 - Lexikon des Mittelalters V, Stuttgart-Weimar.
[46] LEŚNIEWSKA, D., 1998: Zur Beurteilung der "deutschen Kolonisation". Eine Skizze zur böhmischen Geschichtsschreibung, in: Struktur und Wandel im Früh- und Hochmiltelalter. Eine Bestandaufnahme aktueller Forschungen zur Germania Slavica. Hrsg. von Ch. Lübke, Stuttgart, 31-38.
[47] LIPPERT, J., 1898: Social-Geschichte Böhmens in vorhussitischer Zeit, II. Der sociale Einfluss der christlich-kirchlichen Organisationen und der deutschen Colonisation, Prag-Wien-Leipzig.
[48] LThK 1996 - Lexikon für Theologie und Kirche V, Freiburg-Basel-Rom-Wien.
[49] MATUSZEWSKI, J., 1936: Immunitet ekonomiczny w dobrach Kościoła w Polsce do roku 1381, Poznań.
[50] MEZNÍK, J., 1970: Národnostní složení předhusitské Prahy, Sborník historický 17, 5-31.
[51] NOVOTNÝ, V., 1937: České dějiny I.4. Rozmach české moci za Přemysla II. Otakara (1253-1271), Praha.
[52] PISKORSKI, J. M., 1990: Kolonizacja wiejska Pomorza Zachodniego w XIII i początkach XIV wieku na tle procesów osadniczych w średniowiecznej Europie, Poznań.
[53] PLAČEK, M., 1997: Rakouský rod pánů z Trnavy (Thürnau) a jejich vztahy k Moravě, Časopis Matice moravské 116, 79-92.
[54] PRAŽÁK, J., 1955: Privilegium Přemysla I. pro Doksany a jeho konfirmace z r. 1276 (Poznámky k dějinám doksanského klášterstrví ve XII. a XIII. století), Sborník archivních prací 5, 159-203.
[55] PROCHÁZKA, R.-DOLEŽEL, J., 2000: Současný stav poznání počátků jihomoravských měst. Přehled výzkumů 42, 25-74.
[56] SEDLÁČEK, A., 1997, 1998: Hrady, zámky a tvrze Království českého, X. Boleslavsko, XIV. Litoměřicko a Žatecko, 3. vyd. Praha.
[57] SCHRAGE, G. E., 2000: Zur Herkunft des Adels im Umfeld des Zisterzienserklosters Altzella. Ein Beitrag zur Assimilation der slawischen Oberschicht in der südlichen Germania Slavica in der Zeit um 1200, Zeitschrift für Ostmitteleuropa-Forschung 49, 1-18.
[58] SCHWARZ, E., 1931: Die Orstnamen der Sudetenländern als Geschichtsquelle, Berlin.
[59] SCHWARZ, E., 1961: Die Volkstumsverhältnisse in den Städten Böhmens und Mährens vor den Hussitenkriegen, Bohemia 2, 27-111.
[60] SCHWARZ, E., 1987: Volkstumsgeschichte der Sudetenländer, I. Böhmen, II. Mähren-Schlesien (= Handbuch der sudetendeutschen Kulturgeschichte, 3-4), 2. Aufl. München.
[61] SOVADINA, M., 1995: Dvůr Václava I., Sborník archivních prací 45, 3-40.
[62] ŠIMÁK, J. V., 1938: České dějiny, I.5. Středověká kolonisace v zemích českých, Praha.
[63] ŠMAHEL, F., 1984: Výsledky a výhledy výzkumu národnostní skladby českých měst od konce 13. do počátku 15. století, in: Národnostný vývoj miest na Slovensku do roku 1918. Red. R. Marsina, Martin, 239-254.
[64] TOMAS, J., 1983: Počátky města Litoměřic II., Ústecký sborník historický, 59-108.
[65] TŘEŠTÍK, D., 1997: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935), Praha.
[66] TŘEŠTÍK, D., 2001: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871, Praha.
[67] TYC, T., 1924: Początki kolonizacji wiejskiej na prawie niemieckim w Wielkopolsce (1200-1333), Poznań (nejnověji v: T. Tyc, Z średniowiecznych dziejów Wielkopolski i Pomorza. Wybór prac. Ed. J. M. Piskorski, Poznań 1997, 13-139).
[68] VACEK, F., 1919, 1920, 1921, 1922: Emfyteuse v Čechách ve XIII, a XIV. století, Agrární archiv 6,67-78, 130-144, 174-188; Časopis pro dějiny venkova 7, 1-61, 112-155; tamtéž 8, 17-42, 65-91, 113-137, 177-202; tamtéž 9, 1-24.
[69] VANĚČEK, V., 1933: Základy právního postavení klášterů a klášterního velkostatku ve starém českern státě (12.-15. stol.), I. Zakladatelská práva, Praha.
[70] VANĚČEK, V., 1937: Základy právního postavení klášterů a klášterního velkostatku ve starém českern státě (12.-15. stol.), II. Pozemková vrchnost, Praha.
[71] VANĚČEK, V., 1939: Základy právního postavení klášterů a klášterního velkostatku ve starém českern státě (12.-15. stol.), III. Imunita soudní, Praha.
[72] VANÍČEK, V., 2000: Velké dějiny zemí Koruny české, II. 1197-1250, Praha-Litomyšl.
[73] VELÍMSKÝ, T., 1992a: Hrabišici Všebor a Kojata a počátky vrcholně středověkého Mostu, Český časopis historický 90, 321-334.
[74] VELÍMSKÝ, T., 1992b: Zur Problematik der Stadtgründung des 13. Jahrhunderts in Kynšperk nad Ohří (Königsberg), Památky archeologické 83, 105-148.
[75] VODIČKA, J., 1959: Počátky špitálu sv. Ducha na Starém Brně (Období předjohanitské 1238-1243), Sborník Matice moravské 78, 161-204.
[76] WEIZSÄCKER, W., 1913: Das deutsche Recht der bäuerlichen Kolonisten Böhmens und Mährens im XIII. und XIV. Jahrhunderte, Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 51, 476-542.
[77] WEIZSÄCKER, W., 1921: Das Recht der Fremden in Böhmen, Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 59, 15-76.
[78] WOSTRY, W., 1922: Das Kolonisationsproblem, Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 60, 1-168.
[79] ZIENTARA, B., 1978: Der Ursprung des "deutschen Rechtes" (ius Theutonicum) auf dem Hintergrund der Siedlungsbewegung in West- und Mitteleuropa während des 11. und 12. Jahrhundert, Jahrbuch für Geschichte des Feudalismus 2, 119-148.
[80] ZIENTARA, B., 1980: Über ius Theutonicum in Schlesien, Acta Poloniae Historica 42, 231-246.
[81] ZIENTARA, B., 1981: Działalność lokacyjna jako droga awansu społecznego w Europie Środkowej XII-XIV w., Śłąski Kwartalnik Historyczny Sobótka 36, 43-57.
[82] ZYCHA, A., 1912: Prag. Ein Beitrag zur Rechtsgeschichte Böhmens im Beginn der Kolonisationszeit, Prag.
[83] ZYCHA, A., 1914, 1915: Über den Ursprung der Städte in Böhmen und die Städtepolitik der Přemysliden, Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 52, 2-76, 263-307, 559-605; tamtéž 53, 124-170.
[84] ŽEMLIČKA, J., 1985: Odboj kralevice Přemysla v letech 1248-1249 a jeho sociální zázemí, Československý časopis historický 33, 564—586.
[85] ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí (1034-1198), Praha.
[86] ŽEMLIČKA, J., 1999a: Markomané, Němci a středověká kolonizace (K historiografii jednoho problému v české medivistiky), Český časopis historický 97, 235-272.
[87] ŽEMLIČKA, J., 1999b: Středověká kolonizace v pojetí Františka Palackého a současný stav výzkumu, in: František Palacký 1798-1998. Dějiny a dnešek. Sborník z jubilejní konference. Vydal F. Šmahel za spolupráce E. Doležalové, Praha, 101-111.
[88] ŽEMLIČKA, J., 2000: Böhmen - von den slawischen Burgzentren zum spätmittelalterlichen Städtenetz, in: Städtelandschaft - Städtenetz - zentralörtliches Gefüge. Ansätze und Befunde zur Geschichte der Städte im hohen und späten Mittelalter. Hrsg. von M . Escher, A. Haverkamp und F. G. Hirschmann, Mainz, (= Trierer Historische Forschungen, 43), s. 233-253.
[89] ŽEMLIČKA, J., 2002a: Počátky Čech královských 1198-1253. Proměna státu a společnosti, Praha.
[90] ŽEMLIČKA, J., 2002b: K ujímání a formám německého práva v českých zemích, Marginalia Historica 6, 7-38.
[2] CDB - Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, I. (805-1197). Ed. G. Friedrich, Pragae 1904—1907.
[3] CDB - Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, II. (1198-1230). Ed. G. Friedrich, Pragae 1912.
[4] CDB - Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, III.1-2 (1231-1240). Edd. G. Friedrich et Z. Kristen, Pragae 1942-1962.
[5] CDB - Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, III.3. Acta spuria et additamenta. Edd. G. Friedrich, Z. Kristen et J. Bistřický, Olomucii 2000.
[6] CDB - Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, IV.1. (1241-1253). Edd. J. Šebánek et S. Dušková, Pragae 1962.
[7] CDB - Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, V.2 (1267-1278). Edd. J. Šebánek et S. Dušková, Pragae 1981.
[8] FTB - Formulář biskupa Tobiáše z Bechyně (1279-1296). Ed. J. B. Novák, Praha 1903.
[9] Jarloch - Letopis Jarlocha, opata kláštera milevského, in: Fontes rerum Bohemicarum II. Ed. J. Emier, Praha 1874, 461-516.
[10] RBM - Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, II. (1253-1310). Ed. J. Emler, Pragae 1882.
[11] RBM - Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, IV. (1333-1346). Ed. J. Emler, Pragae 1892.
[12] Vincencius - Letopis Vincencia, kanovníka kostela pražského, in: Fontes rerum Bohemicarum II. Ed. J. Emler, Praha 1874, 407-460.
[13] BOLINA, P., 1986: K problematice kolonizace a počátků hradů na severovýchodní Moravě, Československý časopis historický 34, 565-584.
[14] BOHÁČ, Z., 1982: Otázky terminologie dějin osídlení a kolonizace za feudalismu, in: Historiografie čelem k budoucnosti. Sborník k šedesátinám J. Purše. Red. O. Felcman, J. Jeleček, T. Vojtěch, J. Žemlička, Praha, 359-373.
[15] BRACHMANN, J.-KLÁPŠTĚ, J. (Hrsg.), 1996: Hausbau und Raumstruktur früher Städten in Ostmitteleuropa. Památky archeologické - Supplementum 6, Praha.
[16] BRETHOLZ, B., 1912: Geschichte Böhmens und Mährens bis zum Aussterben der Přemysliden (1306), München-Leipzig.
[17] BRETHOLZ, B., 1921: Geschichte Böhmens und Mährens, I. Das Vorwalten des Deutschtums. Bis 1419, Reichenberg.
[18] CETWIŃSKI, M., 1981: Pochodzenie etniczne i więzy krwi rycerstwa śląskiego, in: Społeczeństwo Polski średniowiecznej. Zbiór studiów I. Red. S. K. Kuczyński, Warszawa, 40-85.
[19] CETWIŃSKI, M., 1986: Polak Albert i Niemiec Mroczko. Zarys przemian etnicznych i kulturalnych rycerstwa śląskiego do połowy XIV wieku, in: Niemcy - Polska w średniowieczu. Pod red. J. Strzelczyka, Poznań, 157-169.
[20] ČECHURA, J., 1997: Zákup na statcích vyšehradské kapituly ve 14. a 15. století, Právně historické studie 34, 39-62.
[21] DRABEK, A. M., 1966: Die Weisen. Eine niederösterreichisch-mährische Adelsfamilie unter Babenberger und Přemysliden, Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschichtsforschung 124, 292-332.
[22] FIALA, J., 1992: Osídlení Sedlecká na přelomu 12. a 13. století, Minulostí Západočeského kraje 28, 33-83.
[23] FLORJA, B., 1988: Ob etničeskich vzgljadach chronista Jarlocha, Folia Historica Bohemica 12, 109-122.
[24] FOCKE, F., 1887: Böhmen ist das angestammte Vaterland der Deutschböhmen. Ein Beitrag zur Geschichte der Deutschböhmen, Warnsdorf.
[25] GRAUS, F., 1957: Dějiny venkovského lidu v době předhusitské, II. Dějiny venkovského lidu od poloviny 13. stol. do roku 1419, Praha.
[26] HANĚL, J., 1874: O vlivu práva německého v Čechách a na Moravě (Nástin), Praha.
[27] HIGOUNET, Ch., 1990: Die deutsche Ostsiedlung im Mittelaller, 2. Aufl. München.
[28] HIRSCH, H., 1913: Die Kloslerimmunität seit dem Investiturstreit, Weimar.
[29] HOFFMANN, F., 1992: České město ve středověku, Praha.
[30] JAN, L., 1992: Ivanovice na Hané, Orlovice a johanitský řád (Příspěvek k poznání struktury a ekonomiky rytířských duchovních řádů do konce 15. století), Časopis Matice moravské 111, 199-226.
[31] JUREK, T., 1996: Obce rycerstwo na Śląsku do połowy XIV wieku, Poznań.
[32] JUREK, T., 1998: Die Entwicklung eines schlesischen Regionalbewußtseins im Mittelalter, Zeitschrift für Ostmitteleuropa-Forschung 47, 21-48.
[33] JURITSCH, G., 1905: Die Deutschen und ihre Rechte in Böhmen und Mähren im XIII. und XIV. Jahrhunderte, Programm des Staats-Ober-Gymnasium in Mies 1904-1905, Mies, 1-183.
[34] KEJŘ, J., 1998: Vznik městského zřízení v českých zemích, Praha.
[35] KLÁPŠTĚ, J., 1988: K některým problémům středověké kolonizace, Studia Mediaevalia Pragensia 1, 93-111.
[36] KLÁPŠTĚ, J., 1994a: Paměť krajiny středověkého Mostecka, Most.
[37] KLÁPŠTĚ, J., 1994b: Změna - středověká transformace a její předpoklady, in: Mediaevalia archaeologica bohemica 1993. Památky archeologické - Supplementum 2. Praha, 9-59.
[38] KOTYZA, O.-SMETANA, J., 1991: Zaniklá středověká osada Mury a města doksanského kláštera, Archeologické rozhledy 43, 611-632.
[39] KOUŘIL, P.-PRIX, D.-WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska, Brno-Opava.
[40] KÖRMENDY, A., 1995: Melioratio terrae. Vergleichende Untersuchungen über die Siedlungsbewegung im östlichen Mitteleuropa im 13.-14. Jahrhundert, Poznań.
[41] KÖTZSCHKE, R.-EBERT, W., 1937: Geschichte der ostdeutschen Kolonisation, 1937.
[42] KUBÍN, P., 2000: Blahoslavený Hroznata. Kritický životopis, Praha.
[43] KUHN, W., 1968: Die deutschrechtlichen Städte in Schlesien und Polen in der ersten Hälfte des 13. Jahrhunderts, Marburg/Lahn.
[44] LALIK, T., 1976: Pauperes w dokumentach czeskich początków XIII wieku, in: Cultus et cognitio. Studia z dziejów średniowiecznej kultury. Warszawa, 323-331.
[45] LdMit 1999 - Lexikon des Mittelalters V, Stuttgart-Weimar.
[46] LEŚNIEWSKA, D., 1998: Zur Beurteilung der "deutschen Kolonisation". Eine Skizze zur böhmischen Geschichtsschreibung, in: Struktur und Wandel im Früh- und Hochmiltelalter. Eine Bestandaufnahme aktueller Forschungen zur Germania Slavica. Hrsg. von Ch. Lübke, Stuttgart, 31-38.
[47] LIPPERT, J., 1898: Social-Geschichte Böhmens in vorhussitischer Zeit, II. Der sociale Einfluss der christlich-kirchlichen Organisationen und der deutschen Colonisation, Prag-Wien-Leipzig.
[48] LThK 1996 - Lexikon für Theologie und Kirche V, Freiburg-Basel-Rom-Wien.
[49] MATUSZEWSKI, J., 1936: Immunitet ekonomiczny w dobrach Kościoła w Polsce do roku 1381, Poznań.
[50] MEZNÍK, J., 1970: Národnostní složení předhusitské Prahy, Sborník historický 17, 5-31.
[51] NOVOTNÝ, V., 1937: České dějiny I.4. Rozmach české moci za Přemysla II. Otakara (1253-1271), Praha.
[52] PISKORSKI, J. M., 1990: Kolonizacja wiejska Pomorza Zachodniego w XIII i początkach XIV wieku na tle procesów osadniczych w średniowiecznej Europie, Poznań.
[53] PLAČEK, M., 1997: Rakouský rod pánů z Trnavy (Thürnau) a jejich vztahy k Moravě, Časopis Matice moravské 116, 79-92.
[54] PRAŽÁK, J., 1955: Privilegium Přemysla I. pro Doksany a jeho konfirmace z r. 1276 (Poznámky k dějinám doksanského klášterstrví ve XII. a XIII. století), Sborník archivních prací 5, 159-203.
[55] PROCHÁZKA, R.-DOLEŽEL, J., 2000: Současný stav poznání počátků jihomoravských měst. Přehled výzkumů 42, 25-74.
[56] SEDLÁČEK, A., 1997, 1998: Hrady, zámky a tvrze Království českého, X. Boleslavsko, XIV. Litoměřicko a Žatecko, 3. vyd. Praha.
[57] SCHRAGE, G. E., 2000: Zur Herkunft des Adels im Umfeld des Zisterzienserklosters Altzella. Ein Beitrag zur Assimilation der slawischen Oberschicht in der südlichen Germania Slavica in der Zeit um 1200, Zeitschrift für Ostmitteleuropa-Forschung 49, 1-18.
[58] SCHWARZ, E., 1931: Die Orstnamen der Sudetenländern als Geschichtsquelle, Berlin.
[59] SCHWARZ, E., 1961: Die Volkstumsverhältnisse in den Städten Böhmens und Mährens vor den Hussitenkriegen, Bohemia 2, 27-111.
[60] SCHWARZ, E., 1987: Volkstumsgeschichte der Sudetenländer, I. Böhmen, II. Mähren-Schlesien (= Handbuch der sudetendeutschen Kulturgeschichte, 3-4), 2. Aufl. München.
[61] SOVADINA, M., 1995: Dvůr Václava I., Sborník archivních prací 45, 3-40.
[62] ŠIMÁK, J. V., 1938: České dějiny, I.5. Středověká kolonisace v zemích českých, Praha.
[63] ŠMAHEL, F., 1984: Výsledky a výhledy výzkumu národnostní skladby českých měst od konce 13. do počátku 15. století, in: Národnostný vývoj miest na Slovensku do roku 1918. Red. R. Marsina, Martin, 239-254.
[64] TOMAS, J., 1983: Počátky města Litoměřic II., Ústecký sborník historický, 59-108.
[65] TŘEŠTÍK, D., 1997: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935), Praha.
[66] TŘEŠTÍK, D., 2001: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871, Praha.
[67] TYC, T., 1924: Początki kolonizacji wiejskiej na prawie niemieckim w Wielkopolsce (1200-1333), Poznań (nejnověji v: T. Tyc, Z średniowiecznych dziejów Wielkopolski i Pomorza. Wybór prac. Ed. J. M. Piskorski, Poznań 1997, 13-139).
[68] VACEK, F., 1919, 1920, 1921, 1922: Emfyteuse v Čechách ve XIII, a XIV. století, Agrární archiv 6,67-78, 130-144, 174-188; Časopis pro dějiny venkova 7, 1-61, 112-155; tamtéž 8, 17-42, 65-91, 113-137, 177-202; tamtéž 9, 1-24.
[69] VANĚČEK, V., 1933: Základy právního postavení klášterů a klášterního velkostatku ve starém českern státě (12.-15. stol.), I. Zakladatelská práva, Praha.
[70] VANĚČEK, V., 1937: Základy právního postavení klášterů a klášterního velkostatku ve starém českern státě (12.-15. stol.), II. Pozemková vrchnost, Praha.
[71] VANĚČEK, V., 1939: Základy právního postavení klášterů a klášterního velkostatku ve starém českern státě (12.-15. stol.), III. Imunita soudní, Praha.
[72] VANÍČEK, V., 2000: Velké dějiny zemí Koruny české, II. 1197-1250, Praha-Litomyšl.
[73] VELÍMSKÝ, T., 1992a: Hrabišici Všebor a Kojata a počátky vrcholně středověkého Mostu, Český časopis historický 90, 321-334.
[74] VELÍMSKÝ, T., 1992b: Zur Problematik der Stadtgründung des 13. Jahrhunderts in Kynšperk nad Ohří (Königsberg), Památky archeologické 83, 105-148.
[75] VODIČKA, J., 1959: Počátky špitálu sv. Ducha na Starém Brně (Období předjohanitské 1238-1243), Sborník Matice moravské 78, 161-204.
[76] WEIZSÄCKER, W., 1913: Das deutsche Recht der bäuerlichen Kolonisten Böhmens und Mährens im XIII. und XIV. Jahrhunderte, Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 51, 476-542.
[77] WEIZSÄCKER, W., 1921: Das Recht der Fremden in Böhmen, Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 59, 15-76.
[78] WOSTRY, W., 1922: Das Kolonisationsproblem, Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 60, 1-168.
[79] ZIENTARA, B., 1978: Der Ursprung des "deutschen Rechtes" (ius Theutonicum) auf dem Hintergrund der Siedlungsbewegung in West- und Mitteleuropa während des 11. und 12. Jahrhundert, Jahrbuch für Geschichte des Feudalismus 2, 119-148.
[80] ZIENTARA, B., 1980: Über ius Theutonicum in Schlesien, Acta Poloniae Historica 42, 231-246.
[81] ZIENTARA, B., 1981: Działalność lokacyjna jako droga awansu społecznego w Europie Środkowej XII-XIV w., Śłąski Kwartalnik Historyczny Sobótka 36, 43-57.
[82] ZYCHA, A., 1912: Prag. Ein Beitrag zur Rechtsgeschichte Böhmens im Beginn der Kolonisationszeit, Prag.
[83] ZYCHA, A., 1914, 1915: Über den Ursprung der Städte in Böhmen und die Städtepolitik der Přemysliden, Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 52, 2-76, 263-307, 559-605; tamtéž 53, 124-170.
[84] ŽEMLIČKA, J., 1985: Odboj kralevice Přemysla v letech 1248-1249 a jeho sociální zázemí, Československý časopis historický 33, 564—586.
[85] ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí (1034-1198), Praha.
[86] ŽEMLIČKA, J., 1999a: Markomané, Němci a středověká kolonizace (K historiografii jednoho problému v české medivistiky), Český časopis historický 97, 235-272.
[87] ŽEMLIČKA, J., 1999b: Středověká kolonizace v pojetí Františka Palackého a současný stav výzkumu, in: František Palacký 1798-1998. Dějiny a dnešek. Sborník z jubilejní konference. Vydal F. Šmahel za spolupráce E. Doležalové, Praha, 101-111.
[88] ŽEMLIČKA, J., 2000: Böhmen - von den slawischen Burgzentren zum spätmittelalterlichen Städtenetz, in: Städtelandschaft - Städtenetz - zentralörtliches Gefüge. Ansätze und Befunde zur Geschichte der Städte im hohen und späten Mittelalter. Hrsg. von M . Escher, A. Haverkamp und F. G. Hirschmann, Mainz, (= Trierer Historische Forschungen, 43), s. 233-253.
[89] ŽEMLIČKA, J., 2002a: Počátky Čech královských 1198-1253. Proměna státu a společnosti, Praha.
[90] ŽEMLIČKA, J., 2002b: K ujímání a formám německého práva v českých zemích, Marginalia Historica 6, 7-38.