Název: Kontaktní vztahy na hranici Moravy a Rakouska a jejich projevy
Variantní název:
- Die Kontaktbeziehungen an der Grenze Mährens und Österreichs und ihre Ausdrücke
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2003, roč. 28, č. [1], s. 211-222
Rozsah
211-222
-
ISSN0231-5823
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140513
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] BAKALA, J., 1964: Holasické pomezí v 11. a 12. století. ČSlM série B, 13, 105-117.
[2] BISTŘICKÝ J. et al., 1991: Moravské a slezské listiny liechtenštejnského archivu ve Vaduzu. Brno.
[3] BLÁHA, J., 1977: Výsledky revize některých drobných středověkých opevnění v horním Podyjí, AH 2, 45-58.
[4] BŘICHÁČEK, P., 1996: Pomezí (okr. Jindřichův Hradec) - výsledky I. etapy záchranného archeologického výzkumu. CaBo 5, 41-46.
[5] DEHIO, 1990: Dehio Handbuch, die Kunstdenkmäler Österreichs. Niederösterreich, nördlich der Donau. Wien.
[6] DRABEK, A., 1966: Die Waisen. Eine niederösterreichisch-mährische Adelsfamilie unter Babenbergen und Přemysliden, MIÖG 74, 292-332.
[7] DURDÍK, T., 1994: Kastellburgen des 13. Jahrhunderts in Mitteleuropa. Praha.
[8] EPPEL, F., 1974: Das Waldviertel. Seine Kunstwerke, historischen Lebens- und Siedlungsformen. Salzburg
[9] GALUSKA, L., 2000: Nejstarší dějiny Starého Města. In: Staré město v proměnách staletí, 30-117. Staré Město.
[10] HAŠEK, V.-MĚŘÍNSKÝ, Z.-PLAČEK, M., 1996: Archeogeofyzikální prospekce odstraněného hradu ve Valticích ve vztahu ke stavebně historické analýze zámku. CaBo 5, 119-128.
[11] HAVLÍK, L. E., 1978: Morava v 9. a 10. století. Praha.
[12] HORÁK, P., 1961: K statutům Konráda Oty, ČMatM 80, 267-280.
[13] HINZ, H., 1981: Motte und Donjon. Köln.
[14] HOSÁK, L., 1960: Moravsko-rakouská hranice v středověku, ČSPS 68, 68-80.
[15] HOSÁK, L., 1967: Středověká kolonizace Dyjskosvrateckého úvalu. Praha.
[16] JAN, L., 2002: Počátky Strážnice a panství pánů z Kravař. In: Pajer, J.: Strážnice, kapitoly z dějin města, 45-60. Strážnice.
[17] JEKL, K., 1976: Der Karner mit Ossarium. In: Hardegg und seine Gechichte (hsg. W. Enzenhofer), 166. Wien.
[18] JUSTOVÁ, J., 1990: Dolnorakouské Podunají v raném středověku. Praha.
[19] KLÁPŠTĚ, J.-ŽEMLIČKA, J., 1979: Studium dějin osídlení v Čechách a jeho další perspektivy, ČSČH 27, 884-906.
[20] KONEČNÝ, L., 1989: Znojemský karner, JM 28, 103-124.
[21] KONEČNÝ, L., 1992: Znojmo, bývalá tzv. loupežnická věž. In: Výzkum románské architektury VI, SPFFBU F 34—36/1990-1992, 202-204.
[22] KOSMAS, 1950: Kosmova kronika česká (ed. K. Hrdina). Praha.
[23] KRANNER, E., 1977: Ulrich von Sachsendorf. Ein höfischer Minnesänger im babenbergischen Österreich. Krems.
[24] KREUZER, A., 1967: Heilwid von Znaim und Herren von Mißlitz, Mährisch-schlesische Heimat 12, 242-253.
[25] KRZEMIEŃSKA, B.-TŘEŠTÍK, D., 1978: Hospodářské základy raně středověkého státu ve střední Evropě (Čechy, Polsko, Uhry v 10. a 11. století). In: Hospodářské dějiny 1, 149-230. Praha.
[26] KUDĚLKA, Z. et al., 1992: Výzkumy románské architektury na Moravě VI, SPFFBU F 34-36, 1990-1992.
[27] KUTHAN, J., 1976: Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století. České Budějovice.
[28] LECHNER, K., 1937: Besiedlugs- und Herrschsaftsgeschichte des Waldviertels. Das Waldviertel 7, 3-276.
[29] LECHNER, K., 1953: Die territoriale Entwicklung von Mark und Herzogtum Österreich, UH 24, 33-55.
[30] MENCLOVÁ, D., 1973: Beitrag zur Typologie der mährischen Burgen, SPFFBU, F 14-15, 97-128.
[31] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1982: Studium dějin osídlení na Moravě a ve Slezsku, AH 7, 113-156.
[32] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů, Památky archeologické 77, 18-80.
[33] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2001: Hradisko Břeclav-Pohansko a počátky břeclavského hradu. In: Archaeologia medievalis Moravica et Silesiana I/2000, Konference Pohansko 1999 (ed. Z. Měřínský), 71-90. Brno.
[34] MĚŘÍNSKÝ, Z.-PLAČEK, M., 1988: Nástin vývoje hradní architektury vrcholného středověku na Moravě a ve Slezsku do období husitských válek. AH 13, 217-249.
[35] MĚŘÍNSKÝ, Z.-PLAČEK, M., 1993: Hrad Šenkenberk a jeho úloha v kolonizaci Znojemska, AH 18, 211-223.
[36] MĚŘÍNSKÝ, Z.-PLAČEK, M., 2001: Vývoj hradu, města a jeho opevnění do ploviny 17. století. In: Město Valtice, 133-154. Valtice.
[37] NEUGEBAUER, J.-W., 1979: Wehranlagen und Grabhügel im politschen Bezirk Mistelbach. Veröffentlichungen der Österreichischen Arbeitsgemeinschaft für Ur- und Frühgeschichte, B. 11-12. Wien.
[38] NOVOTNÝ, V., 1928: České dějiny I. 3. Praha.
[39] PAUKRT, V., 1978: Moravské románské karnery a kaple tzv. Cyrilka v Podivíne. JM 14, 111-119.
[40] PEŠKA, J.-UNGER, J., 1993: Jungburgwallzeitliche Besiedlung bei Dürnholz, Bez. Břeclav (Lundenbure) in Mähren. Beiträge zur Mittelalterarcheologie in Österreich 9, 139-145.
[41] PLAČEK, M., 1991: Vztahy mezi hradním stavitelstvím moravského a rakouského horního Podyjí. In: XX. Mikulovské sympozium 1990, 247-260. Brno.
[42] PLAČEK, M., 1991a: Hrady v povodí Jihlavy a Rokytné. VVM 43, 145-157.
[43] PLAČEK, M., 1992: Hrady středního Podyjí. AH 17, 189-204.
[44] PLAČEK, M., 1997: Rakouský rod pánů z Trnavy (Thürnau) a jejich vztahy k Moravě. ČMatM 116, 79-92.
[45] PLAČEK, M., 1997a: Hrady v hrazených moravských městech. AH 22, 199-215.
[46] PLAČEK, M., 2001: Jakubov ve středověku. In: Jakubov u Moravských Budějovic, Sborník vydaný u příležitosti Setkání rodáků a přátel obce 2001, 3-11. Jakubov u Mor. Budějovic.
[47] PLAČEK, M., 2001a: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[48] PLAČEK, M., 2002: Vývoj města a jeho památky. In: Pajer, J.: Strážnice, kapitoly z dějin města, 75-106. Strážnice.
[49] PLAČEK, M., 2003: Rod Schenků-Pincernů na jižní Moravě. In: Vyškovský sborník 3, v tisku.
[50] PLAČEK, M.-PROCHÁZKA, R., 1986: K problematice opevněných sídel přelomu raného a vrcholného feudalismu (Teze). AH 11, 159-170.
[51] REICHHALTER, G.-KÜHTREIBER, K.-KÜHTREIBER, T., 2000: Burgen, Waldviertel und Wachau. St. Pölten.
[52] SAMEK, B., 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska 1 [A/I]. Praha.
[53] SAMEK, B., 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska 2 [J/N]. Praha.
[54] SCHAD'N, H. P., 1953: Die Hausberge und verwändte Wehranlagen in Niederösterreich. Prähistorische Forschungen 3. Wien.
[55] SCHWARZ, M., 1998: Výzkumné pohledy na vídeňský dvorský hrad/Hofburg. In: Česko-rakouské vztahy ve 13. století. Sborník příspěvků ze sympozia konaného 26.-27. září 1996 ve Znojmě, 197-202. Praha.
[56] SVITÁK, Z., 1993: Klášter magdalenitek v Dobřanech, SPFFBU C 40, 9-21.
[57] TIRAY, J., 1925: Dačický okres. Vlastivěda moravská. Brno.
[58] TŘEŠTÍK, D., 2001: "Eine grosse Stadt der Slawen namens Prag" (Staaten und Sklaven in Mitteleuropa im 10. Jahrhundert). In: Boleslav II. Der tschechische Staat um das Jahr 1000, Colloquia medievalia Pragensia 2, 93-138. Praha.
[59] UNGER, J., 1968: Tvrziště na zaniklé osadě Aloch u Valtic. JM 4, 85-89.
[60] UNGER, J., 1985: Hrady na Pavlovských vrších. Mikulov.
[61] WIHODA, M., 1997: Přemyslovská expanze v horním Slezsku a vznik holasické provincie. Acta historica et museologica 3, 34—43.
[62] ZEMEK, M., 1972: Moravsko-uherská hranice v 10. až 13. století. Brno.
[63] ZUBER, R., 1972: Osídlení Jesenicka do XV. století. Opava.
[64] ŽEMLIČKA, J., 1978: K charakteristice středověké kolonizace v Čechách. ČSČH 26, 58-81.
[65] ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí. Praha.
[2] BISTŘICKÝ J. et al., 1991: Moravské a slezské listiny liechtenštejnského archivu ve Vaduzu. Brno.
[3] BLÁHA, J., 1977: Výsledky revize některých drobných středověkých opevnění v horním Podyjí, AH 2, 45-58.
[4] BŘICHÁČEK, P., 1996: Pomezí (okr. Jindřichův Hradec) - výsledky I. etapy záchranného archeologického výzkumu. CaBo 5, 41-46.
[5] DEHIO, 1990: Dehio Handbuch, die Kunstdenkmäler Österreichs. Niederösterreich, nördlich der Donau. Wien.
[6] DRABEK, A., 1966: Die Waisen. Eine niederösterreichisch-mährische Adelsfamilie unter Babenbergen und Přemysliden, MIÖG 74, 292-332.
[7] DURDÍK, T., 1994: Kastellburgen des 13. Jahrhunderts in Mitteleuropa. Praha.
[8] EPPEL, F., 1974: Das Waldviertel. Seine Kunstwerke, historischen Lebens- und Siedlungsformen. Salzburg
[9] GALUSKA, L., 2000: Nejstarší dějiny Starého Města. In: Staré město v proměnách staletí, 30-117. Staré Město.
[10] HAŠEK, V.-MĚŘÍNSKÝ, Z.-PLAČEK, M., 1996: Archeogeofyzikální prospekce odstraněného hradu ve Valticích ve vztahu ke stavebně historické analýze zámku. CaBo 5, 119-128.
[11] HAVLÍK, L. E., 1978: Morava v 9. a 10. století. Praha.
[12] HORÁK, P., 1961: K statutům Konráda Oty, ČMatM 80, 267-280.
[13] HINZ, H., 1981: Motte und Donjon. Köln.
[14] HOSÁK, L., 1960: Moravsko-rakouská hranice v středověku, ČSPS 68, 68-80.
[15] HOSÁK, L., 1967: Středověká kolonizace Dyjskosvrateckého úvalu. Praha.
[16] JAN, L., 2002: Počátky Strážnice a panství pánů z Kravař. In: Pajer, J.: Strážnice, kapitoly z dějin města, 45-60. Strážnice.
[17] JEKL, K., 1976: Der Karner mit Ossarium. In: Hardegg und seine Gechichte (hsg. W. Enzenhofer), 166. Wien.
[18] JUSTOVÁ, J., 1990: Dolnorakouské Podunají v raném středověku. Praha.
[19] KLÁPŠTĚ, J.-ŽEMLIČKA, J., 1979: Studium dějin osídlení v Čechách a jeho další perspektivy, ČSČH 27, 884-906.
[20] KONEČNÝ, L., 1989: Znojemský karner, JM 28, 103-124.
[21] KONEČNÝ, L., 1992: Znojmo, bývalá tzv. loupežnická věž. In: Výzkum románské architektury VI, SPFFBU F 34—36/1990-1992, 202-204.
[22] KOSMAS, 1950: Kosmova kronika česká (ed. K. Hrdina). Praha.
[23] KRANNER, E., 1977: Ulrich von Sachsendorf. Ein höfischer Minnesänger im babenbergischen Österreich. Krems.
[24] KREUZER, A., 1967: Heilwid von Znaim und Herren von Mißlitz, Mährisch-schlesische Heimat 12, 242-253.
[25] KRZEMIEŃSKA, B.-TŘEŠTÍK, D., 1978: Hospodářské základy raně středověkého státu ve střední Evropě (Čechy, Polsko, Uhry v 10. a 11. století). In: Hospodářské dějiny 1, 149-230. Praha.
[26] KUDĚLKA, Z. et al., 1992: Výzkumy románské architektury na Moravě VI, SPFFBU F 34-36, 1990-1992.
[27] KUTHAN, J., 1976: Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století. České Budějovice.
[28] LECHNER, K., 1937: Besiedlugs- und Herrschsaftsgeschichte des Waldviertels. Das Waldviertel 7, 3-276.
[29] LECHNER, K., 1953: Die territoriale Entwicklung von Mark und Herzogtum Österreich, UH 24, 33-55.
[30] MENCLOVÁ, D., 1973: Beitrag zur Typologie der mährischen Burgen, SPFFBU, F 14-15, 97-128.
[31] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1982: Studium dějin osídlení na Moravě a ve Slezsku, AH 7, 113-156.
[32] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů, Památky archeologické 77, 18-80.
[33] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2001: Hradisko Břeclav-Pohansko a počátky břeclavského hradu. In: Archaeologia medievalis Moravica et Silesiana I/2000, Konference Pohansko 1999 (ed. Z. Měřínský), 71-90. Brno.
[34] MĚŘÍNSKÝ, Z.-PLAČEK, M., 1988: Nástin vývoje hradní architektury vrcholného středověku na Moravě a ve Slezsku do období husitských válek. AH 13, 217-249.
[35] MĚŘÍNSKÝ, Z.-PLAČEK, M., 1993: Hrad Šenkenberk a jeho úloha v kolonizaci Znojemska, AH 18, 211-223.
[36] MĚŘÍNSKÝ, Z.-PLAČEK, M., 2001: Vývoj hradu, města a jeho opevnění do ploviny 17. století. In: Město Valtice, 133-154. Valtice.
[37] NEUGEBAUER, J.-W., 1979: Wehranlagen und Grabhügel im politschen Bezirk Mistelbach. Veröffentlichungen der Österreichischen Arbeitsgemeinschaft für Ur- und Frühgeschichte, B. 11-12. Wien.
[38] NOVOTNÝ, V., 1928: České dějiny I. 3. Praha.
[39] PAUKRT, V., 1978: Moravské románské karnery a kaple tzv. Cyrilka v Podivíne. JM 14, 111-119.
[40] PEŠKA, J.-UNGER, J., 1993: Jungburgwallzeitliche Besiedlung bei Dürnholz, Bez. Břeclav (Lundenbure) in Mähren. Beiträge zur Mittelalterarcheologie in Österreich 9, 139-145.
[41] PLAČEK, M., 1991: Vztahy mezi hradním stavitelstvím moravského a rakouského horního Podyjí. In: XX. Mikulovské sympozium 1990, 247-260. Brno.
[42] PLAČEK, M., 1991a: Hrady v povodí Jihlavy a Rokytné. VVM 43, 145-157.
[43] PLAČEK, M., 1992: Hrady středního Podyjí. AH 17, 189-204.
[44] PLAČEK, M., 1997: Rakouský rod pánů z Trnavy (Thürnau) a jejich vztahy k Moravě. ČMatM 116, 79-92.
[45] PLAČEK, M., 1997a: Hrady v hrazených moravských městech. AH 22, 199-215.
[46] PLAČEK, M., 2001: Jakubov ve středověku. In: Jakubov u Moravských Budějovic, Sborník vydaný u příležitosti Setkání rodáků a přátel obce 2001, 3-11. Jakubov u Mor. Budějovic.
[47] PLAČEK, M., 2001a: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[48] PLAČEK, M., 2002: Vývoj města a jeho památky. In: Pajer, J.: Strážnice, kapitoly z dějin města, 75-106. Strážnice.
[49] PLAČEK, M., 2003: Rod Schenků-Pincernů na jižní Moravě. In: Vyškovský sborník 3, v tisku.
[50] PLAČEK, M.-PROCHÁZKA, R., 1986: K problematice opevněných sídel přelomu raného a vrcholného feudalismu (Teze). AH 11, 159-170.
[51] REICHHALTER, G.-KÜHTREIBER, K.-KÜHTREIBER, T., 2000: Burgen, Waldviertel und Wachau. St. Pölten.
[52] SAMEK, B., 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska 1 [A/I]. Praha.
[53] SAMEK, B., 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska 2 [J/N]. Praha.
[54] SCHAD'N, H. P., 1953: Die Hausberge und verwändte Wehranlagen in Niederösterreich. Prähistorische Forschungen 3. Wien.
[55] SCHWARZ, M., 1998: Výzkumné pohledy na vídeňský dvorský hrad/Hofburg. In: Česko-rakouské vztahy ve 13. století. Sborník příspěvků ze sympozia konaného 26.-27. září 1996 ve Znojmě, 197-202. Praha.
[56] SVITÁK, Z., 1993: Klášter magdalenitek v Dobřanech, SPFFBU C 40, 9-21.
[57] TIRAY, J., 1925: Dačický okres. Vlastivěda moravská. Brno.
[58] TŘEŠTÍK, D., 2001: "Eine grosse Stadt der Slawen namens Prag" (Staaten und Sklaven in Mitteleuropa im 10. Jahrhundert). In: Boleslav II. Der tschechische Staat um das Jahr 1000, Colloquia medievalia Pragensia 2, 93-138. Praha.
[59] UNGER, J., 1968: Tvrziště na zaniklé osadě Aloch u Valtic. JM 4, 85-89.
[60] UNGER, J., 1985: Hrady na Pavlovských vrších. Mikulov.
[61] WIHODA, M., 1997: Přemyslovská expanze v horním Slezsku a vznik holasické provincie. Acta historica et museologica 3, 34—43.
[62] ZEMEK, M., 1972: Moravsko-uherská hranice v 10. až 13. století. Brno.
[63] ZUBER, R., 1972: Osídlení Jesenicka do XV. století. Opava.
[64] ŽEMLIČKA, J., 1978: K charakteristice středověké kolonizace v Čechách. ČSČH 26, 58-81.
[65] ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí. Praha.