Název: Zaniklá hrnčířská pec středověkého Veligradu-Starého Města - důsledek vpádu Matouše Čáka Trenčanského na Moravu roku 1315?
Variantní název:
- Eingegangener Töpferofen im mittelalterlichen Veligrad-Staré Město (Altstadt) - infolge des Einfalls Matouš Čák von Trenčín nach Mähren im Jahr 1315?
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2003, roč. 28, č. [1], s. 591-609
Rozsah
591-609
-
ISSN0231-5823
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140541
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] GALUŠKA L., 1989: Výrobní areál velkomoravských klenotníků ze Starého Města-Uherského Hradiště, PA LXXX, 405-454.
[2] GALUŠKA L., 1993: Slovanská keramika v oblasti staroměstské aglomerace od konce 8. do poloviny 10. století. In: Slovácko XXXV, 101-113.
[3] GALUŠKA L., 1998: Die großmährische Siedlungsagglomeration Staré Město-Uherské Hradiště und ihre Brfestigungen. In: J. Henning und A. T. Ruttkay (Hrsg): Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittel- und Osteuropa, 341-348. Bonn.
[4] GALUŠKA L., 2000: Nejstarší dějiny Starého Města. In: Staré Město v proměnách staletí, 29-117. Staré Město.
[5] GALUŠKA L., 2002: Deset let archeologických výzkumů Moravského zemského muzea v oblasti Starého Města (1992- 2001), PV za r. 2001, v tisku.
[6] GOŠ, V., 1982: Hrnčířské pece severní Moravy. In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami, 25-33. Brno.
[7] HRUBÝ, V., 1965: Keramika antických tvarů v době velkomoravské, ČMM-VS L, 37-62.
[8] HRUBÝ, V., 1965a: Staré Město. Velkomoravský Velehrad. Praha.
[9] KRAJÍC, R., 1982: Výzkum středověké keramické pece v Táboře, AR XXXIV, 269-277.
[10] KRONIKA ZBRASLAVSKÁ. Chronicon aulae Regiae 1952. Praha.
[11] NEKUDA, V.-REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[12] POJSL, M., 2000: Proměna Veligradu ve Staré Město. In: Staré Město v proměnách staletí, 120-140. Staré Město.
[13] POJSL, M., 2001: Proměna Veligradu ve Staré Město. In: Galuška, L.-Kouřil, P.-Měřínský, Z.: Velká Morava mezi východem a západem, Spisy Arch. Ústavu AV ČR Brno 17, 305-313. Brno.
[14] PROCHÁZKA, R.-SULITKOVÁ, L., 1984: Uherské Hradiště ve 13.-15. století. Uherské Hradiště.
[15] SKÁCEL, J., 1958: Z dějin Slovácka. Gottwaldov.
[16] SNÁŠIL, R., 1970: Příspěvek k technologii pálení černé hrnčiny na Slovácku, Český lid 57, 328-334.
[17] SNÁŠIL, R., 1982: Hrnčířská pec z trhové vsi Veligradu. In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami, 3-24. Brno.
[18] SNÁŠIL, R., 1982a: Keramický depot z počátku 14. století z Uherského Hradiště-Starého Města (okr. Uherské Hradiště), PV za r. 1980, 44-46.
[19] SNÁŠIL, R., 1987: Výsledky archeologických výzkumů Slováckého muzea za období 1981-1985. In: Slovácko XXVIII, 1986, 33-46.
[20] VERBÍK, A., 1981: Středověké město. In: Uherské Hradiště. Dějiny města, 81-124. Brno.
[21] VLKOLINSKÁ, I., 2002: Pece z lokality Nitra, poloha Lupká, Študijné zvesti SAV 35, 229-245.
[22] ZATLOUKAL, R., 2000: Archeologické doklady hrnčířství ve 13. až první polovině 16. století na Moravě a ve Slezsku, Archaeologia technica 11, 60-74.
[2] GALUŠKA L., 1993: Slovanská keramika v oblasti staroměstské aglomerace od konce 8. do poloviny 10. století. In: Slovácko XXXV, 101-113.
[3] GALUŠKA L., 1998: Die großmährische Siedlungsagglomeration Staré Město-Uherské Hradiště und ihre Brfestigungen. In: J. Henning und A. T. Ruttkay (Hrsg): Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittel- und Osteuropa, 341-348. Bonn.
[4] GALUŠKA L., 2000: Nejstarší dějiny Starého Města. In: Staré Město v proměnách staletí, 29-117. Staré Město.
[5] GALUŠKA L., 2002: Deset let archeologických výzkumů Moravského zemského muzea v oblasti Starého Města (1992- 2001), PV za r. 2001, v tisku.
[6] GOŠ, V., 1982: Hrnčířské pece severní Moravy. In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami, 25-33. Brno.
[7] HRUBÝ, V., 1965: Keramika antických tvarů v době velkomoravské, ČMM-VS L, 37-62.
[8] HRUBÝ, V., 1965a: Staré Město. Velkomoravský Velehrad. Praha.
[9] KRAJÍC, R., 1982: Výzkum středověké keramické pece v Táboře, AR XXXIV, 269-277.
[10] KRONIKA ZBRASLAVSKÁ. Chronicon aulae Regiae 1952. Praha.
[11] NEKUDA, V.-REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[12] POJSL, M., 2000: Proměna Veligradu ve Staré Město. In: Staré Město v proměnách staletí, 120-140. Staré Město.
[13] POJSL, M., 2001: Proměna Veligradu ve Staré Město. In: Galuška, L.-Kouřil, P.-Měřínský, Z.: Velká Morava mezi východem a západem, Spisy Arch. Ústavu AV ČR Brno 17, 305-313. Brno.
[14] PROCHÁZKA, R.-SULITKOVÁ, L., 1984: Uherské Hradiště ve 13.-15. století. Uherské Hradiště.
[15] SKÁCEL, J., 1958: Z dějin Slovácka. Gottwaldov.
[16] SNÁŠIL, R., 1970: Příspěvek k technologii pálení černé hrnčiny na Slovácku, Český lid 57, 328-334.
[17] SNÁŠIL, R., 1982: Hrnčířská pec z trhové vsi Veligradu. In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami, 3-24. Brno.
[18] SNÁŠIL, R., 1982a: Keramický depot z počátku 14. století z Uherského Hradiště-Starého Města (okr. Uherské Hradiště), PV za r. 1980, 44-46.
[19] SNÁŠIL, R., 1987: Výsledky archeologických výzkumů Slováckého muzea za období 1981-1985. In: Slovácko XXVIII, 1986, 33-46.
[20] VERBÍK, A., 1981: Středověké město. In: Uherské Hradiště. Dějiny města, 81-124. Brno.
[21] VLKOLINSKÁ, I., 2002: Pece z lokality Nitra, poloha Lupká, Študijné zvesti SAV 35, 229-245.
[22] ZATLOUKAL, R., 2000: Archeologické doklady hrnčířství ve 13. až první polovině 16. století na Moravě a ve Slezsku, Archaeologia technica 11, 60-74.