Název: Odraz domácí války v produkci brněnských kamnářů druhé poloviny 15. století
Variantní název:
- Widerspiegelung des Heimkrieges in der Produktion der Brünner Ofensetzer in der zweiten Hälfte des 15. Jahrhunderts
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2004, roč. 29, č. [1], s. 581-597
Rozsah
581-597
-
ISSN0231-5823
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140596
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] BALETKA, T., 1995: Šlechtické nemovitosti v Brně v době markraběte Jošta (1375-1411), Časopis Matice moravské (dále ČMM) 114.
[2] BALETKA, T., 1996: Dvůr, rezidence a kancelář moravského markraběte Jošta (1375-1411), Sborník archivních prací (dále SAP) 46.
[3] CEJNKOVÁ, D.-LOSKOTOVÁ, I., 1994: Rytířská kamna na Špilberku. Forum brunense, 181-188.
[4] DIE HEILIGEN, 1982: Die Heiligen Drei Könige - Darstellung und Verehrung. Köln.
[5] DŘÍMAL, J., 1965: Politika moravských měst za feudálních rozbrojů ve čtyřicátých letech 15. století. Sborník Matice moravské 84.
[6] DŘÍMAL, J., 1966: Účast moravských královských měst na politickém vývoji českých zemí za bezvládí v letech 1446-1453, Brno v minulosti a dnes (dále BMD) 8, 75-117.
[7] FRANZ, A., 1903: Alte Ofenkacheln. Zeitschrift des Mährischen Landesmuseums, III. Band, 2. Heft, 123-188.
[8] FUNDORT KLOSTER, 2000: Archäeologie im Klösterreich. Katalog zur Ausstellung im Stift Altenburg. Fundberichte aus Österreich Materialheft A8, Wien.
[9] HAZLBAUER, Z., 1998: Krása středověkých kamen. Odraz náboženských idejí v českém uměleckém řemesle. Praha, 89-94.
[10] HOENSCH, Jörg K., 1999: Mathias Corvinus. Diplomat, Feldherr und Mäzen. Graz-Wien-Köln.
[11] HOFFMANN, F., 1986: Bojové družiny před husitskou revolucí na jižní Moravě, Jižní Morava (dále JM), roč. 22, sv. 25, 99-113.
[12] HOFFMANN, F., 1988: Bojová družina Erharta Pušky z Kunštátu. (K dějinám předhusitské a husitské Moravy), Vlastivědný věstník moravský 40, 56-63.
[13] HOLL, I., 1971: Középkori kályhacsempék Magyarországon II. Budapest régiségei 22, 161-207.
[14] HOSÁK, L., 1946: Bolehradice v době předhusitské. Časopis společnosti přátel starožitností 54.
[15] HOSÁK, L., 1968: Páni z Lichtenburka na Bítově, Cornštejně a Vranově, JM sv. 4.
[16] HOSÁK, L., 1970: Přehled dějin Kunštátu do doby bělohorské. In: Příspěvky k dějinám Kunštátu na Moravě. Kunštát.
[17] CHAMONIKOLA, K., 1999: Kapitoly k sochařství a deskové malbě. Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. II. Brno, 245-300.
[18] JORDÁNKOVÁ, H.-LOSKOTOVÁ, I., 2002: Špilberská kachlová kamna a jejich stavebníci, AH 27.
[19] JORDÁNKOVÁ, H.-SULITKOVÁ, L., 1995: Domy pánů z Pernštejna v kontextu šlechtické držby v královském městě Brně, Sborník Pernštejnové v českých dějinách, Pardubice.
[20] KALINA, T., 1950: Moravské zemské desky 1480-1566. Kraj brněnský (dále ZDB II). Praha.
[21] KRŠKA, I., 1965: Jiří z Poděbrad a Brno v letech 1466-1467, BMD 7, 124-129.
[22] MERTA, D., 2001: Brno, Obchodní galerie Velký Špalíček. Nálezová zpráva o záchranném archeologickém výzkumu. Uloženo v MuMB.
[23] MEZNÍK, J., 1999: Lucemburská Morava 1310-1423. Praha.
[24] NEKUDA, V., 1963: Nálezy středověkých hrnčířských pecí na Moravě. Časopis Moravského musea XL - VIII, 57-84.
[25] OTTA, 1997: Ottová encyklopedie obecných vědomostí na CD-ROM.
[26] PÁNEK, J., 1983: Historický spis o pánech ze Šternberka a otázka autorství Václava Březana, SAP 33, 443-482.
[27] PÁRAL, V.-RIEDLOVÁ, M.-UNGER, J.: 1994: Zvířecí kosti z hradu Lelekovice (okr. Brno-venkov). AH 19, s. 199-205.
[28] PÁRAL, V.-MĚCHUROVÁ, Z.-RIEDLOVÁ, M., 1995: Zvířecí kosti ze zaniklé středověké vsi Konůvky (okr. Vyškov). AH 20, s. 417-425.
[29] PEŠKA, M.-ZATLOUKALOVÁ, D., 2002: Nálezová zpráva z archeologického výzkumu brněnské Reduty, uloženo v ARCHAIA Brno, o.p.s.
[30] POKLUDA, Z., 1998: Konec šternberské vlády na Světlově a Veselí, Zlínsko od minulosti k současnosti 15.
[31] ROHLÍK, M., 1957: Moravské zemské desky III 1567-1641. Kraj brněnský (dále ZDB III). Praha.
[32] SMETÁNKA, Z., 1969: K morfologii českých středověkých kachlů. PA 1969, č. 1, 228-265.
[33] SPÄTMITTELALTER, 2001: Spätmittelalter am Oberrhein. Alltag, Handwerk und Handel 1350-1525. Katalogband. Stuttgart.
[34] STEHLÍKOVÁ, D., 1999: Umělecká řemesla mezi vrcholnou gotikou a renesancí. Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. IV. Opava, 207-234.
[35] ŠTĚPÁN, V., 2002: Moravský markrabě Jošt (1354-1411). Brno.
[36] URBÁNEK, R., 1930: České dějiny. Věk poděbradský. Díl III. Část 3. Praha.
[37] URBÁNEK, R., 1962: Věk poděbradský. Čechy za kralování Jiříka z Poděbrad. Léta 1460-1464. IV. Praha.
[38] VÁLKA, J., 1971: Politická závěť Viléma z Pernštejna (1520-1521). (Příspěvek k dějinám českého politického myšlení v době jagelovské), ČMM 90.
[39] VÁLKA, J., 1991: Dějiny Moravy, Středověká Morava. Vlastivěda moravská. Země a lid. Nová řada 5. Brno.
[40] VIČAR, O., 1965: Místopis Brna v polovici 14. století, BMD.
[41] VONDRUŠKA, V., 1991: Církevní rok a lidové obyčeje, aneb kalendárium světců a světic, mučedníků a mučednic, pojednávající o víře českého lidu k nim, jakož i o liturgii katolické, Brno.
[42] WAGNER, E.-DROBNÁ, Z.-DURDÍK, J., 1956: Kroje, zbroj a zbraně doby předhusitské a husitské, Praha.
[2] BALETKA, T., 1996: Dvůr, rezidence a kancelář moravského markraběte Jošta (1375-1411), Sborník archivních prací (dále SAP) 46.
[3] CEJNKOVÁ, D.-LOSKOTOVÁ, I., 1994: Rytířská kamna na Špilberku. Forum brunense, 181-188.
[4] DIE HEILIGEN, 1982: Die Heiligen Drei Könige - Darstellung und Verehrung. Köln.
[5] DŘÍMAL, J., 1965: Politika moravských měst za feudálních rozbrojů ve čtyřicátých letech 15. století. Sborník Matice moravské 84.
[6] DŘÍMAL, J., 1966: Účast moravských královských měst na politickém vývoji českých zemí za bezvládí v letech 1446-1453, Brno v minulosti a dnes (dále BMD) 8, 75-117.
[7] FRANZ, A., 1903: Alte Ofenkacheln. Zeitschrift des Mährischen Landesmuseums, III. Band, 2. Heft, 123-188.
[8] FUNDORT KLOSTER, 2000: Archäeologie im Klösterreich. Katalog zur Ausstellung im Stift Altenburg. Fundberichte aus Österreich Materialheft A8, Wien.
[9] HAZLBAUER, Z., 1998: Krása středověkých kamen. Odraz náboženských idejí v českém uměleckém řemesle. Praha, 89-94.
[10] HOENSCH, Jörg K., 1999: Mathias Corvinus. Diplomat, Feldherr und Mäzen. Graz-Wien-Köln.
[11] HOFFMANN, F., 1986: Bojové družiny před husitskou revolucí na jižní Moravě, Jižní Morava (dále JM), roč. 22, sv. 25, 99-113.
[12] HOFFMANN, F., 1988: Bojová družina Erharta Pušky z Kunštátu. (K dějinám předhusitské a husitské Moravy), Vlastivědný věstník moravský 40, 56-63.
[13] HOLL, I., 1971: Középkori kályhacsempék Magyarországon II. Budapest régiségei 22, 161-207.
[14] HOSÁK, L., 1946: Bolehradice v době předhusitské. Časopis společnosti přátel starožitností 54.
[15] HOSÁK, L., 1968: Páni z Lichtenburka na Bítově, Cornštejně a Vranově, JM sv. 4.
[16] HOSÁK, L., 1970: Přehled dějin Kunštátu do doby bělohorské. In: Příspěvky k dějinám Kunštátu na Moravě. Kunštát.
[17] CHAMONIKOLA, K., 1999: Kapitoly k sochařství a deskové malbě. Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. II. Brno, 245-300.
[18] JORDÁNKOVÁ, H.-LOSKOTOVÁ, I., 2002: Špilberská kachlová kamna a jejich stavebníci, AH 27.
[19] JORDÁNKOVÁ, H.-SULITKOVÁ, L., 1995: Domy pánů z Pernštejna v kontextu šlechtické držby v královském městě Brně, Sborník Pernštejnové v českých dějinách, Pardubice.
[20] KALINA, T., 1950: Moravské zemské desky 1480-1566. Kraj brněnský (dále ZDB II). Praha.
[21] KRŠKA, I., 1965: Jiří z Poděbrad a Brno v letech 1466-1467, BMD 7, 124-129.
[22] MERTA, D., 2001: Brno, Obchodní galerie Velký Špalíček. Nálezová zpráva o záchranném archeologickém výzkumu. Uloženo v MuMB.
[23] MEZNÍK, J., 1999: Lucemburská Morava 1310-1423. Praha.
[24] NEKUDA, V., 1963: Nálezy středověkých hrnčířských pecí na Moravě. Časopis Moravského musea XL - VIII, 57-84.
[25] OTTA, 1997: Ottová encyklopedie obecných vědomostí na CD-ROM.
[26] PÁNEK, J., 1983: Historický spis o pánech ze Šternberka a otázka autorství Václava Březana, SAP 33, 443-482.
[27] PÁRAL, V.-RIEDLOVÁ, M.-UNGER, J.: 1994: Zvířecí kosti z hradu Lelekovice (okr. Brno-venkov). AH 19, s. 199-205.
[28] PÁRAL, V.-MĚCHUROVÁ, Z.-RIEDLOVÁ, M., 1995: Zvířecí kosti ze zaniklé středověké vsi Konůvky (okr. Vyškov). AH 20, s. 417-425.
[29] PEŠKA, M.-ZATLOUKALOVÁ, D., 2002: Nálezová zpráva z archeologického výzkumu brněnské Reduty, uloženo v ARCHAIA Brno, o.p.s.
[30] POKLUDA, Z., 1998: Konec šternberské vlády na Světlově a Veselí, Zlínsko od minulosti k současnosti 15.
[31] ROHLÍK, M., 1957: Moravské zemské desky III 1567-1641. Kraj brněnský (dále ZDB III). Praha.
[32] SMETÁNKA, Z., 1969: K morfologii českých středověkých kachlů. PA 1969, č. 1, 228-265.
[33] SPÄTMITTELALTER, 2001: Spätmittelalter am Oberrhein. Alltag, Handwerk und Handel 1350-1525. Katalogband. Stuttgart.
[34] STEHLÍKOVÁ, D., 1999: Umělecká řemesla mezi vrcholnou gotikou a renesancí. Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. IV. Opava, 207-234.
[35] ŠTĚPÁN, V., 2002: Moravský markrabě Jošt (1354-1411). Brno.
[36] URBÁNEK, R., 1930: České dějiny. Věk poděbradský. Díl III. Část 3. Praha.
[37] URBÁNEK, R., 1962: Věk poděbradský. Čechy za kralování Jiříka z Poděbrad. Léta 1460-1464. IV. Praha.
[38] VÁLKA, J., 1971: Politická závěť Viléma z Pernštejna (1520-1521). (Příspěvek k dějinám českého politického myšlení v době jagelovské), ČMM 90.
[39] VÁLKA, J., 1991: Dějiny Moravy, Středověká Morava. Vlastivěda moravská. Země a lid. Nová řada 5. Brno.
[40] VIČAR, O., 1965: Místopis Brna v polovici 14. století, BMD.
[41] VONDRUŠKA, V., 1991: Církevní rok a lidové obyčeje, aneb kalendárium světců a světic, mučedníků a mučednic, pojednávající o víře českého lidu k nim, jakož i o liturgii katolické, Brno.
[42] WAGNER, E.-DROBNÁ, Z.-DURDÍK, J., 1956: Kroje, zbroj a zbraně doby předhusitské a husitské, Praha.