Název: K proměně osady Jemnice na královské město
Variantní název:
- Zur Umwandlung der Siedlung Jemnice (Jamnitz) zu einer königlichen Stadt
- Transformation of the Village of Jemnice into a Royal Town
Přispěvatel
Magar, Bernd (Translator of Summary)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2007, roč. 32, č. [1], s. 93-102
Rozsah
93-102
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140702
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Příspěvek hledá vysvětlení odmlky mezi první zprávou o městě a opevnění z r. 1227 a dalšími relacemi z let 1295, 1298 a 1327 (velké privilegium). S první zprávou spojuje tržní osadu s kostelem sv. Jakuba z poč. 13. stol., jež vznikla ze vsi a knížecího dvorce s románskou rotundou. Královské město by pak spolu s hradem typu francouzského kostela vyrůstalo za vlád Přemysla Otakara II. a Václava II. (1253–1305) a hradby obdrželo přibližně v průběhu 1. čtvrtiny 14. stol.
The contribution seeks explanation for the gap between the first mention of the town and its fortification from 1227 and further records from 1295, 1298 and 1327 (major privilege). The first mention refers to a market settlement with the Church of St. James from the early 13th century, which originated through the unification of a village, a princely homestead and a Romanesque rotunda. The royal town with a castle of the French-church type presumably developed under kings Přemysl Otakar II and Wenceslas II (1253–1305), with town walls constructed in the first quarter of the 14th century.
cze
eng
Reference
[1] BALBÍN, B., 1687: Miscellanea historica regni Bohemiae VII. Pragae.
[2] CDB II: Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae II (ed. G. Friedrich). Pragae 1912.
[3] CDM V: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae V (opus A. Boczek, ed. J. Chytil). Brünn 1850.
[4] CDM VI: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI (hg. P. R. v. Chlumecky, red. J. Chytil). Brünn 1854.
[5] CDM VII: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VII (hg. P. R. v. Chlumecky, red. J. Chytil). Brünn 1858.
[6] FIŠER, R., 2001: Klášter uprostřed lesa. Dvě studie o třebíčském benediktinském opatství. Brno.
[7] HORKY, J. E., 1821: Die Stadt Jamnitz in Mähren, Archiv für Geographie, Historie, Staats- und Kriegkunst 2, Nr. 27–28, 105–108, Nr. 34, 133–135, Nr. 35, 137–138, Nr. 38–39, 149–151, Nr. 43, 169–171, Nr. 44–45, 173–175, Nr. 48, 230–232, Nr. 62–63, 245–248.
[8] HOSÁK, L., 1955: Kritické poznámky k moravské středověké analistice, Sborník Vysoké školy pedagogické v Olomouci, Historie 2, 76–87. Praha.
[9] HOSÁK, L., 1964: K počátkům měst na jihozápadní Moravě. In: Zborník filozofickej fakulty Univerzity Komenského, Historica 15, 117–125.
[10] CHALOUPKA, G., 1952: Jemnice do počátku 16. století (Dějepisný nástin), VVM VII, 1–17, 49–57, 97–107.
[11] JECH, F., 1928: Založení a zlatá doba Jemnice. Jemnice.
[12] KOHOUTEK, J., 2004: Výzkum v presbytáři kostela Neposkvrněného početí Panny Marie ve Starém Městě u Bruntálu v roce 2002, AH 29, 493–504.
[13] KOBĚRSKÁ, L.–MACEK, P., 1997: Jemnice, zámek (okr. Třebíč). Strojopis SHP II. díl. Praha.
[14] KONEČNÝ, L., 1978: Emporové rotundy s válcovou věží, Umění XXVI, 385–413.
[15] KUČA, K., 1997: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku II, H – Kole, 605–611. Praha.
[16] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Doba slovanská. In: Pravěk Třebíčska, 149–171. Brno–Třebíč.
[17] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1997: Od připojení Moravy v rámec českého státu do válek husitských. In: Moravskobudějovicko a Jemnicko, Vlastivěda moravská (red. V. Nekuda), 151–239. Brno.
[18] NOVOTNÝ, V., 1913: České dějiny I/2, Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha.
[19] PESSINA DE CZECHOROD, T. J., 1677: Mars Moravicus, sive bela horrida... Pragae.
[20] PLAČEK, M., 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[21] PLAČEK, M., 1997: Hrady v hrazených moravských městech, AH 22, 199–215.
[22] POLÁČEK, L., 1991: Archeologický výzkum v Jemnici, Naším krajem 3, 86–88.
[23] POŠVÁŘ, J., 1955: Jemnice a mincmistr Martin, ČMM LXXIV, 286–290.
[24] PROCHÁZKA, R., 2000: Zrod středověkého města na příkladu Brna (K otázce odrazu společenské v archeologických pramenech). In: Medievalia archaeologica 2, Brno a jeho region (red. M. Ježek a J. Klápště), 7–158. Praha–Brno.
[25] PROCHÁZKA, R.–DOLEŽEL, J., 2001: Současný stav poznání počátků jihomoravských měst, PV 42/2000, 25–74. Brno.
[26] RAZÍM, V., 2003: Znojmo – středověká hraniční pevnost. Znojmo.
[27] RAZÍM, V., 2005: K vývoji a interpretaci hradu Týřova ve 13. století. Průzkumy památek 12, č. 1, 73–88.
[28] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle, městečko ostrovského kláštera. Praha.
[29] RICHTER, V., 1970: Vyšetření, jak vznikala některá moravská města, BMD IX, 137–149.
[30] SAMEK, B., 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska 2, J/N. Praha.
[31] SEDLÁK, J., 1971. Jemnice. Brno.
[32] SMUTNÝ, B., 1997: Jemnice. In: Moravskobudějovicko a Jemnicko, Vlastivěda moravská (red. V. Nekuda), 684–714. Brno.
[33] VÁLKA, J., 1981: Pešinův Mars Moravicus jako pramen a jako literatura k dějinám husitství, Husitský Tábor 4, 170–172.
[34] VRÁNA, J., 1936/1937: Jemnický hrad, dřívější sídlo knížecí, Od Horácka k Podyjí 13, 151–154.
[35] WIHODA, M., 1998: Geneze městského zřízení na Moravě jako zakladatelské dílo markraběte Vladislava Jindřicha?, SPFFBU C 45, 21–35.
[36] WIHODA, M., 2000: Přemyslovská Morava v dějinách českého státu. In: Dějiny Moravy a Matice moravská, Problémy a perspektivy (red. L. Jan et alii), 93–107. Brno.
[37] ZATLOUKAL, R., 1997: Městský hrad v Jemnici (okr. Třebíč), Naším krajem 8, 69–76.
[2] CDB II: Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae II (ed. G. Friedrich). Pragae 1912.
[3] CDM V: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae V (opus A. Boczek, ed. J. Chytil). Brünn 1850.
[4] CDM VI: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI (hg. P. R. v. Chlumecky, red. J. Chytil). Brünn 1854.
[5] CDM VII: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VII (hg. P. R. v. Chlumecky, red. J. Chytil). Brünn 1858.
[6] FIŠER, R., 2001: Klášter uprostřed lesa. Dvě studie o třebíčském benediktinském opatství. Brno.
[7] HORKY, J. E., 1821: Die Stadt Jamnitz in Mähren, Archiv für Geographie, Historie, Staats- und Kriegkunst 2, Nr. 27–28, 105–108, Nr. 34, 133–135, Nr. 35, 137–138, Nr. 38–39, 149–151, Nr. 43, 169–171, Nr. 44–45, 173–175, Nr. 48, 230–232, Nr. 62–63, 245–248.
[8] HOSÁK, L., 1955: Kritické poznámky k moravské středověké analistice, Sborník Vysoké školy pedagogické v Olomouci, Historie 2, 76–87. Praha.
[9] HOSÁK, L., 1964: K počátkům měst na jihozápadní Moravě. In: Zborník filozofickej fakulty Univerzity Komenského, Historica 15, 117–125.
[10] CHALOUPKA, G., 1952: Jemnice do počátku 16. století (Dějepisný nástin), VVM VII, 1–17, 49–57, 97–107.
[11] JECH, F., 1928: Založení a zlatá doba Jemnice. Jemnice.
[12] KOHOUTEK, J., 2004: Výzkum v presbytáři kostela Neposkvrněného početí Panny Marie ve Starém Městě u Bruntálu v roce 2002, AH 29, 493–504.
[13] KOBĚRSKÁ, L.–MACEK, P., 1997: Jemnice, zámek (okr. Třebíč). Strojopis SHP II. díl. Praha.
[14] KONEČNÝ, L., 1978: Emporové rotundy s válcovou věží, Umění XXVI, 385–413.
[15] KUČA, K., 1997: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku II, H – Kole, 605–611. Praha.
[16] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Doba slovanská. In: Pravěk Třebíčska, 149–171. Brno–Třebíč.
[17] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1997: Od připojení Moravy v rámec českého státu do válek husitských. In: Moravskobudějovicko a Jemnicko, Vlastivěda moravská (red. V. Nekuda), 151–239. Brno.
[18] NOVOTNÝ, V., 1913: České dějiny I/2, Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha.
[19] PESSINA DE CZECHOROD, T. J., 1677: Mars Moravicus, sive bela horrida... Pragae.
[20] PLAČEK, M., 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[21] PLAČEK, M., 1997: Hrady v hrazených moravských městech, AH 22, 199–215.
[22] POLÁČEK, L., 1991: Archeologický výzkum v Jemnici, Naším krajem 3, 86–88.
[23] POŠVÁŘ, J., 1955: Jemnice a mincmistr Martin, ČMM LXXIV, 286–290.
[24] PROCHÁZKA, R., 2000: Zrod středověkého města na příkladu Brna (K otázce odrazu společenské v archeologických pramenech). In: Medievalia archaeologica 2, Brno a jeho region (red. M. Ježek a J. Klápště), 7–158. Praha–Brno.
[25] PROCHÁZKA, R.–DOLEŽEL, J., 2001: Současný stav poznání počátků jihomoravských měst, PV 42/2000, 25–74. Brno.
[26] RAZÍM, V., 2003: Znojmo – středověká hraniční pevnost. Znojmo.
[27] RAZÍM, V., 2005: K vývoji a interpretaci hradu Týřova ve 13. století. Průzkumy památek 12, č. 1, 73–88.
[28] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle, městečko ostrovského kláštera. Praha.
[29] RICHTER, V., 1970: Vyšetření, jak vznikala některá moravská města, BMD IX, 137–149.
[30] SAMEK, B., 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska 2, J/N. Praha.
[31] SEDLÁK, J., 1971. Jemnice. Brno.
[32] SMUTNÝ, B., 1997: Jemnice. In: Moravskobudějovicko a Jemnicko, Vlastivěda moravská (red. V. Nekuda), 684–714. Brno.
[33] VÁLKA, J., 1981: Pešinův Mars Moravicus jako pramen a jako literatura k dějinám husitství, Husitský Tábor 4, 170–172.
[34] VRÁNA, J., 1936/1937: Jemnický hrad, dřívější sídlo knížecí, Od Horácka k Podyjí 13, 151–154.
[35] WIHODA, M., 1998: Geneze městského zřízení na Moravě jako zakladatelské dílo markraběte Vladislava Jindřicha?, SPFFBU C 45, 21–35.
[36] WIHODA, M., 2000: Přemyslovská Morava v dějinách českého státu. In: Dějiny Moravy a Matice moravská, Problémy a perspektivy (red. L. Jan et alii), 93–107. Brno.
[37] ZATLOUKAL, R., 1997: Městský hrad v Jemnici (okr. Třebíč), Naším krajem 8, 69–76.