Stavebné kamene Kostola Sv. Emeráma na Nitrianskom hrade

Název: Stavebné kamene Kostola Sv. Emeráma na Nitrianskom hrade
Autor: Pivko, Daniel
Přispěvatel
Magar, Bernd (Translator of Summary)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2007, roč. 32, č. [1], s. 389-403
Rozsah
389-403
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Článok sa zaoberá výskumami v r. 2005–2006, ktoré pozostávali z mapovania kamenných kvádrov a architektonických článkov exteriéru i interiéru kostola. Zisťoval sa materiál, rozmery, opracovanie a poškodenie kvádrov. Štúdiom výbrusov hornín a literatúry sa určoval ich petrografický typ a pôvod. Štatisticky sa vyhodnotili rozmery kvádrov. Výskumom sa zistili 3 hlavné petrografické typy hornín: sarmatské vápence zatiaľ s neurčeným pôvodom, sarmatské tufy z Pohronského Inovca a pliocénne pieskovce z okolia Piešťan. Výskum ukázal nejednotnosť typov, veľkosti a opracovania kamenných kvádrov. Výskum upresnil možnosti sekundárneho i viacnásobného použitia kamenných kvádrov v niekoľkých sakrálnych stavbách za sebou.
The article maps research performed in 2005–2006 into the stone building blocks and architectural elements in the St. Emerám church exterior and interior, in the course of which materials, dimensions, work performed on the blocks and damage to them were analysed. Studies of rock sections and the literature served to define the petrographic types and origins of the blocks, while their dimensions were statistically assessed. The research has defined three main petrographic rock types: Sarmat limestone of as-yet-unidentified origin, Sarmat tufa from the Pohronský Inovec area and Pliocene sandstone from the Piešťany region. The results reveal non-homogeneity of type, size and working of the building blocks. In addition, the research points out secondary and multiple usage of stone blocks in several successive sacred buildings.
Reference
[1] BEDNÁR, P., 1998: Nitriansky hrad v 9. až 13. storočí. Autoreferát dizertáčnej práce.

[2] BEDNÁR, P., 2005: Nitriansky hrad vo svetle archeologického výskumu. In: Ruttkay, M. (edit.), Dávne dejiny Nitry a okolia, 91–98. Nitra.

[3] BEDNÁR, P.–STANÍK, I., 1993: Archeologický a stavebno-historický výskum Nitrianského hradu v rokoch 1988–1991. In: Nitra. Príspevky k najstarším dejinám mesta, 127–141. Nitra.

[4] BÖHM, J.–MENCL, V., 1931: Výskum na hrade nitranském 1930–1931, PA XXXVII, 64–78.

[5] ČAMBAL, P., 2002: Návrh na reštaurovanie kamenných prvkov v kostole sv. Emerána. Archív PÚ SR.

[6] FORDINÁL K.–NAGY, A., 1997: Hlavinské vrstvy – okrajové vrchno-panónske sedimenty v podunajskej panve, Mineralia Slovaca 29, 401–406.

[7] HODÁL, J., 1930: Kostol kniežaťa Privinu v Nitre. Výbor cirkevno-národných slávností v Nitre.

[8] HODÁL, J., 1933: Kostol Privinov v Nitre v pravom svetle. Nitra.

[9] HOLKA, J., 1994: Matka diecéznych chrámov. Nitra.

[10] KONEČNÝ, V. (edit.), 1998: Geologická mapa regiónu Štiavnických vrchov a Pohronského Inovca. Ministerstvo životného prostredia.

[11] JUDÁK, V., 1999: Nitrianske biskupstvo v dejinách. Ústav pre vzťah štátu a cirkvi.

[12] MAGLAY, J. (edit.), 2006: Geologická mapa Podunajskej nížiny – Trnavskej pahorkatiny. ŠGÚDŠ, Bratislava.

[13] MENCL, V., 1933: Stredoveká architektúra na nitrianskom hrade. In: Eisner, J.–Formánek, R.–Hofman, J.–Janšák, Š.–Mencl, V.–Wágner, V., Nitra. Dejiny a umenie Nitrianskeho zámku. Spolok Sv. Vojtecha, 60–99. Trnava.

[14] MIŠÍK, M., 1966: Microfacies of the Mesozoic and Tertiary limestones of the West Carpathians. Bratislava.

[15] MIŠÍK, M., 1997: Stratigrafické a priestorové rozmiestnenie vápencov s kalcitovými, hematitovými a illitovými ooidmi v Západných Karpatoch, Mineralia Slovaca 29, 83–112.

[16] PAULUSOVÁ, S., 1999: Kostol svätého Michala v Nitre-Dražovciach, Pamiatky a múzeá 2/1999; http://www.snm.sk/old/pamiatky/Pam_TEXT_99_2.htm#Silvia%20Paulusová.

[17] PUŠKÁROVÁ, B., 1993: Románska a predrománska architektúra Nitry. In: Nitra. Príspevky k najstarším dejinám mesta, 142–157. Nitra.

[18] SAMUEL, O.–BEDNÁR, P., 2002: Archeologický výskum sakristie Nitrianskeho hradu, AH 28, 375–385.

[19] SZAFARZIK, F., 1904: Magyar korona országai területén létezö köbányák. Részletes ismertetése. A Magyar kiraly földtani intézet kiadványai. Budapest.

[20] STEINHÜBEL, J., 2004: Nitrianské kniežatstvo. Počiatky stredovekého Slovenska. Bratislava.