Název: Kachle s lichtenštejnskými znaky ve sbírce Slezského zemského muzea
Variantní název:
- Kacheln mit liechtensteinischen Wappen in der Sammlung des Schlesischen Landesmuseums
- Tiles with Liechtenstein Coats of Arms in the Collection of the Silesian Provincial Museum
Přispěvatel
Magar, Bernd (Translator of Summary)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2007, roč. 32, č. [1], s. 501-510
Rozsah
501-510
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140731
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Heraldická ikonografie kachlových výrobků představuje vedle památek výtvarných, numismatických, sfragistických či epigrafických důležitý pramen, který umožňuje poměrně přesné určení doby jejich vzniku a poskytuje řadu důležitých informací o vlastnických poměrech, rodových svazcích, společenském statusu či politicko-náboženské orientaci držitelů erbovních znaků. Lichtenštejnskou heraldiku, reprezentovanou nálezy kachlů z města Opavy, ze zámku v Litultovicích a zaniklého hradu Vikštejna, dokládají znaky prvních dvou příslušníků karlistické linie Karla z Lichtenštejna (1569–1627) a jeho syna Karla Eusebia (1611–1684), jejichž obsah vyjadřuje společenské postavení a pocty, jež oba získali ve službách habsburských panovníků, z jejichž vůle se stali držiteli dvou slezských knížectví – Opavska a Krnovska. Dekorování znaku Karla z Lichtenštejna knížecí korunou a Řádem zlatého rouna svědčí o mimořádném postavení tohoto předního aristokrata říše, který aktivně prosazoval neomezenou moc císaře a zájmy katolické církve v této části monarchie. Kamna s lichtenštejnskými znaky se proto objevují v prostředí, kde byla akceptována prohabsbursky orientovaná politika a jejich instalace v interiérech měšťanských domácností a šlechtických sídel sledovala kromě funkce výhřevné a reprezentační i konsekvence politicko-manifestační.
Heraldic iconography of tile products presents, apart from artistic, numismatic, sphragistic and epigraphic evidence, an important source enabling precise dating of the period of origin, and provides vital information about ownership and family ties, social status and political-religious leanings of coat-of-arm holders. The Liechtenstein heraldry, documented by tile finds from Opava, the Litultovice chateau and the ruins of the Vikštejn castle, is represented by the coats of arms of the first two members of the Carlinist line, Karel of Liechtenstein (1569–1627) and his son Karel Eusebius (1611–1684). Their contents bear witness to the social status and honours both aristocrats achieved in the service of Habsburg sovereigns who appointed them rulers of two Silesian principalities, Opava and Krnov. The coat of arms of Karel of Liechtenstein, decorated with a princely crown and the Order of the Golden Fleece, testifies to the prominent position of this nobleman who actively promoted the unlimited power of the emperor and Catholic interests in this part of the Austro-Hungarian monarchy. Stoves with Liechtenstein coats of arms appear in environments where Habsburg politics was endorsed; apart from being a heating device and a decorative element, their installation in burgher interiors and aristocratic residences frequently manifested political stances of the owner.
cze
eng
Reference
[1] BUBEN, M. M., 1994: Encyklopedie heraldiky. Praha.
[2] BUBEN, M. M., 1995: Liechtensteinové. I. část. In: Střední Evropa. Revue pro středoevropskou kulturu a politiku 11, 49, 108–120.
[3] BŮŽEK, V.–HRDLIČKA, J.–KRÁL, P.–VYBÍRAL, Z., 2002: Věk urozených. Šlechta v českých zemích na prahu novověku. Praha–Litomyšl.
[4] FUKALA, R., 1995: Jan Jiří Krnovský. Stavovské povstání a zápas s Habsburky. České Budějovice.
[5] FUKALA, R., 1988: Liechtenstein. In: Myška, M. (ed.) Biografický slovník Slezska a severní Moravy, sešit 10, 90–108.
[6] FUKALA, R., 2001: Protilichtenštejnská opozice na Opavsku v letech 1613–1617, ČMM CXX, 67–90.
[7] HOSÁK, L., 2004: Historický místopis země Moravskoslezské. Reprint 1. vydání z roku 1938. Praha.
[8] CHOCHOLATÝ, F., 1992: Vývoj zemského znaku země opavské. Sborník příspěvků z konference českých, moravských a slezských heraldiků, konané ve dnech 7.–8. června 1991 v Pardubicích. Pardubice.
[9] INDRA, B., 1966 K renesančnímu stavitelství na severovýchodní Moravě a ve Slezsku. Pramenné zprávy o vlašských a domácích stavitelích do 30leté války, ČSM B XV, 128–148.
[10] JUCHELKA, J., 2003: Objev úpravy břehů mlýnského náhonu v Opavě, Sborník NPÚ v Ostravě, 51–54.
[11] MĚŘIČKA, V., 1983a: Zlaté rouno ve faleristice a v numismatice (1. část), Numismatické listy XXXVIII, č. 1, 13–18.
[12] MĚŘIČKA, V., 1983b: Zlaté rouno ve faleristice a v numismatice (2. část), Numismatické listy XXXVIII, č. 2, 45–50.
[13] MÜLLER, K., 1992: Heraldická symbolika Slezska. In: Slezsko, 8–92. Opava.
[14] NEBESKÝ, J. J. K., 1999: Znak Liechtensteinů v 17. století, ročníková práce ÚHM FPF Slezské Univerzity. Opava (publikováno na internetových stránkách http://nebesky.tripod.com).
[15] NEBESKÝ, J. J. K., 2001: Liechtensteinský příspěvek k moravské komunální heraldice (Hustopeče, Prostějov, Úsov, Valtice), Jižní Morava 37, 300–304.
[16] NEBESKÝ, J. J. K., 2002: Znak Liechtensteinů v 17. století. In: Genealogia ac heraldica Bohemica, 72– 95. Praha.
[17] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno–Opava.
[18] KOUŘILOVÁ, D., 1975: Hrad Vikštejn, Vlastivědné listy 1/2, 20–22.
[19] KOUŘILOVÁ, D., 1978: Hrad Vikštejn. Opava.
[20] KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů, Archaeologiae Regionalis Fontes 8, Olomouc.
[21] PLAČEK, M., 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[22] PRIX, D.–ZEZULA, M., 2002: Záchranný archeologický výzkum a stavebně historický průzkum minoritského kláštera v Opavě. In: Badania archeologiczne na Górnym Śłasku i ziemiach pogranicznych w latach 1999–2000, 303–313. Katowice.
[23] ŽUPANIČ, J., 2006: Nová šlechta rakouského císařství. Praha.
[24] ŠIKULOVÁ, V., 1973: Nálezy z hradu Vikštejna, obec Radkov-Dubová (okr. Opava), Přehled výzkumů 1972, 87–88. Brno.
[25] ŠIKULOVÁ, V., 1999: Kachlel s heraldickým znakem (heslo č. 125, 228). In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550, IV. Opava, 228, č. 125. Brno.
[26] ŠIKULOVÁ, V., 2004: Habánské umyvadlo Jana Jiřího Krnovského nalezené v Opavě. In: Sborník k dějinám města 4, 19–28.
[27] TERYNGEROVÁ, H., 1997: Opava (okr. Opava). Dolní nám. 18, č. p. 308 (parc. č. 392 st.), Přehled výzkumů 1993–1994, 228. Brno.
[28] TICHÁ, J., 1999: Karel z Lichtenštejna – kníže opavský, ročníková práce ÚHM FPF Slezské Univerzity v Opavě. Opava.
[29] TYMONOVÁ, M., 2002: Kachle se znaky saských kurfiřtů z rodu Wetinů z hradu Cvilína, AH 30, 547–469.
[30] ZEZULA, M., 2004: Opava (okr. Opava), Pekařská ulice č. o. 11 a 13, p. p. č. 327 a 324, Přehled výzkumů 45, 228–229.
[31] ZUKAL, J., 1912: Pamětihodnosti opavské. Črty kulturní a místopisné. Opava.
[32] ZUKAL, J., 1916: Slezské konfiskace 1620–1630. Pokutování povstalé šlechty v Krnovsku, Opavsku a Osoblažsku po bitvě pobělohorské a po vpádu Mansfeldově. Praha.
[33] ŽEMLIČKA, J., 1986: Století posledních Přemyslovců. Český stát a společnost ve 13. století. Praha.
[2] BUBEN, M. M., 1995: Liechtensteinové. I. část. In: Střední Evropa. Revue pro středoevropskou kulturu a politiku 11, 49, 108–120.
[3] BŮŽEK, V.–HRDLIČKA, J.–KRÁL, P.–VYBÍRAL, Z., 2002: Věk urozených. Šlechta v českých zemích na prahu novověku. Praha–Litomyšl.
[4] FUKALA, R., 1995: Jan Jiří Krnovský. Stavovské povstání a zápas s Habsburky. České Budějovice.
[5] FUKALA, R., 1988: Liechtenstein. In: Myška, M. (ed.) Biografický slovník Slezska a severní Moravy, sešit 10, 90–108.
[6] FUKALA, R., 2001: Protilichtenštejnská opozice na Opavsku v letech 1613–1617, ČMM CXX, 67–90.
[7] HOSÁK, L., 2004: Historický místopis země Moravskoslezské. Reprint 1. vydání z roku 1938. Praha.
[8] CHOCHOLATÝ, F., 1992: Vývoj zemského znaku země opavské. Sborník příspěvků z konference českých, moravských a slezských heraldiků, konané ve dnech 7.–8. června 1991 v Pardubicích. Pardubice.
[9] INDRA, B., 1966 K renesančnímu stavitelství na severovýchodní Moravě a ve Slezsku. Pramenné zprávy o vlašských a domácích stavitelích do 30leté války, ČSM B XV, 128–148.
[10] JUCHELKA, J., 2003: Objev úpravy břehů mlýnského náhonu v Opavě, Sborník NPÚ v Ostravě, 51–54.
[11] MĚŘIČKA, V., 1983a: Zlaté rouno ve faleristice a v numismatice (1. část), Numismatické listy XXXVIII, č. 1, 13–18.
[12] MĚŘIČKA, V., 1983b: Zlaté rouno ve faleristice a v numismatice (2. část), Numismatické listy XXXVIII, č. 2, 45–50.
[13] MÜLLER, K., 1992: Heraldická symbolika Slezska. In: Slezsko, 8–92. Opava.
[14] NEBESKÝ, J. J. K., 1999: Znak Liechtensteinů v 17. století, ročníková práce ÚHM FPF Slezské Univerzity. Opava (publikováno na internetových stránkách http://nebesky.tripod.com).
[15] NEBESKÝ, J. J. K., 2001: Liechtensteinský příspěvek k moravské komunální heraldice (Hustopeče, Prostějov, Úsov, Valtice), Jižní Morava 37, 300–304.
[16] NEBESKÝ, J. J. K., 2002: Znak Liechtensteinů v 17. století. In: Genealogia ac heraldica Bohemica, 72– 95. Praha.
[17] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno–Opava.
[18] KOUŘILOVÁ, D., 1975: Hrad Vikštejn, Vlastivědné listy 1/2, 20–22.
[19] KOUŘILOVÁ, D., 1978: Hrad Vikštejn. Opava.
[20] KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů, Archaeologiae Regionalis Fontes 8, Olomouc.
[21] PLAČEK, M., 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[22] PRIX, D.–ZEZULA, M., 2002: Záchranný archeologický výzkum a stavebně historický průzkum minoritského kláštera v Opavě. In: Badania archeologiczne na Górnym Śłasku i ziemiach pogranicznych w latach 1999–2000, 303–313. Katowice.
[23] ŽUPANIČ, J., 2006: Nová šlechta rakouského císařství. Praha.
[24] ŠIKULOVÁ, V., 1973: Nálezy z hradu Vikštejna, obec Radkov-Dubová (okr. Opava), Přehled výzkumů 1972, 87–88. Brno.
[25] ŠIKULOVÁ, V., 1999: Kachlel s heraldickým znakem (heslo č. 125, 228). In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550, IV. Opava, 228, č. 125. Brno.
[26] ŠIKULOVÁ, V., 2004: Habánské umyvadlo Jana Jiřího Krnovského nalezené v Opavě. In: Sborník k dějinám města 4, 19–28.
[27] TERYNGEROVÁ, H., 1997: Opava (okr. Opava). Dolní nám. 18, č. p. 308 (parc. č. 392 st.), Přehled výzkumů 1993–1994, 228. Brno.
[28] TICHÁ, J., 1999: Karel z Lichtenštejna – kníže opavský, ročníková práce ÚHM FPF Slezské Univerzity v Opavě. Opava.
[29] TYMONOVÁ, M., 2002: Kachle se znaky saských kurfiřtů z rodu Wetinů z hradu Cvilína, AH 30, 547–469.
[30] ZEZULA, M., 2004: Opava (okr. Opava), Pekařská ulice č. o. 11 a 13, p. p. č. 327 a 324, Přehled výzkumů 45, 228–229.
[31] ZUKAL, J., 1912: Pamětihodnosti opavské. Črty kulturní a místopisné. Opava.
[32] ZUKAL, J., 1916: Slezské konfiskace 1620–1630. Pokutování povstalé šlechty v Krnovsku, Opavsku a Osoblažsku po bitvě pobělohorské a po vpádu Mansfeldově. Praha.
[33] ŽEMLIČKA, J., 1986: Století posledních Přemyslovců. Český stát a společnost ve 13. století. Praha.