Název: Viva eterno Leopoldo! : Italian birthday serenatas by Johann Heinrich Schmelzer
Zdrojový dokument: Musicologica Brunensia. 2018, roč. 53, č. Supplementum, s. 35-46
Rozsah
35-46
-
ISSN1212-0391 (print)2336-436X (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/MB2018-S-3
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140863
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Both, secular as well as spiritual dramatic compositions by Johann Heinrich Schmelzer (1620/23–1680) represent only a fraction of the composer's work. Though its research brings rather surprising findings within the field of style problematic, it also helps to create a comprehensive view on opera and oratorio performances at the Imperial court. In the preserved serenata Le veglie ossequiose from 1679 we can see hints of distinctive synthesis of his compositional style with that of Antonio Draghi (1634/35–1700). Despite the fact, that the score for Schmelzer's first Italian serenata L'urna della sorte is not preserved, its printed libretto represents an interesting source, which can be used as an important comparative material. Therefore, the goal of this paper is to summarize the existing findings and compare them with analysis of preserved music and librettos.
Reference
[1] Currite, accurrite. CZ-Kra, A 265.
[2] Distinta specificatione dell'archivio musicale per il servizio della cappella, e camera cesarea. A-Wn, Suppl. Mus. M2451.
[3] Gli oblighi dell' universo. A-Wn, Mus. Hs. 17925.
[4] Hercules und Onfale. CZ-Kra, A 928,
[5] Inquietum est cor meum. CZ-Kra, A 230.
[6] I presagii dalla sorte. A-Wn, MF 6048; other exemplar available in Österreichisches Theatermuseum, under call number 792410-B.4.
[7] L'urna della sorte. A-Wn, 407381-A.Adl.3.
[8] Le veglie ossequiose. A-Wn, Mus. Hs. 16913.
[9] BASTL, Beatrix et al. (eds.). Habsburkové. Země Koruny české ve středoevropské monarchii: 1526–1740. 1st edition, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017.
[10] GMEINER, Josef. Die "Schlafkammerbibliothek" Kaiser Leopolds I. In Biblos, 43, (3–4). Wien: Biblos, 1994.
[11] HADAMOWSKY, Franz. Barocktheater am Wiener Kaiserhof 1625–1740. Mit einem Spielplan. In Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung. Wien: A. Sexl, 1952.
[12] HARRANDT, Andrea. Branchi (Bianchi), Girolamo. In Oesterreichisches Musiklexikon, Band 1, Wien: Verlag der Österreichische Akademie der Wissenschaften, 2002.
[13] HAVLÍK, Jiří. Jezuité a morové epidemie 1562–1713. In Jezuité a Klementinum. A. Richterová et I. Čornejová (eds.), Praha: NK Praha, 2006.
[14] HOFMANN, Ulrike. Die Serenata am Hofe Kaiser Leopold I. 1658–1705. Dissertation thesis. Wien: Universität Wien, 1975.
[15] KÖCHEL, Ludwig. J. J. Fux. Hofcompositor und Hofkapellmeister der Kaiser Leopold I., Josef I. und Karl VI. von 1698 bis 1740. Wien: A. Hölder, 1872.
[16] LEIBNITZ, Thomas. Die Musik der Kaiser im Spiegel der Wiener Hofmusikkapelle. In Spettacolo Barocco! Triumph des Theaters. Andrea Sommer-Mathis – Daniela Franke – Rudi Risatti (eds.). Wien: Michael Imhof Verlag, 2016.
[17] MIKULEC, Jiří. Leopold I. Život a vláda barokního Habsburka. Praha, Litomyšl: Paseka, 1997.
[18] NIUBÒ, Marc. Císařský dvůr v Praze v letech 1679–80 a oratorium o svatém Václavovi. Diploma thesis. Praha: FFUK, 2000.
[19] NIUBÒ, Marc. Leopold I. a hudba císařského dvora v Praze v letech 1679–1680. In Barokní Praha – barokní Čechie 1620–1740: sborník příspěvků z vědecké konference o fenoménu baroka v Čechách, Praha, Anežský klášter a Clam-Gallasův palác, 24.–27. září 2001. Olga Fejtová et al. (eds.). Vyd. 1. Praha: Scriptorium, 2004.
[20] NOE, Alfred. Minato, Nicolò (Nicola). In Oesterreichisches Musiklexikon, Band 3, Wien: Verlag der Österreichische Akademie der Wissenschaften, 2004.
[21] ROSAND, Elen–SEIFERT Herbert. Nicolò Minato. In The New Grove Dictionary of Music and Musicians, vol. 16, Stanley Sadie, John Tyrrell (eds.). 2nd edition, London: Macmillan, 2001.
[22] SCHÜLLEROVÁ, Silvie. Afektová teorie a hudebně rétorické figury. Dissertation thesis. Brno: Masaryk University, 2006.
[23] SCHNITZLER, Rudolf. Schmelzer, Johann Heinrich. In The New Grove Dictionary of Music and Musicians, vol. 22, Stanley Sadie, John Tyrrell (eds.). 2nd edition, London: Macmillan, 2001.
[24] SEHNAL, Jiří – PEŠKOVÁ, Jitřenka. Caroli de Liechtenstein-Castelcorno episcopi Olumucensis operum artis musicae collectio Cremsirii reservata. Praha: Bibliotheca nationalis rei publicae Bohemicae and Editio Supraphon, 1998.
[25] SEHNAL, Jiří. Pavel Vejvanovský and the Kroměříž music collection. Perspectives on seventeenth–century music in Moravia. Olomouc: Palacký University in Olomouc, 2008.
[26] SEHNAL, Jiří. Streicherstimmen in den Sonaten der Lichtensteinschen Musiksammlung in Kremsier. In SALMEN, Walter (ed.). Kontrabaß und Baßfunktion: Bericht über die vom 28. 8. bis 30. 8. 1984 in Innsbruck abgehaltene Fachtagung. Innsbruck: Edition Helbing, 1986, s. 71–76.
[27] SEIFERT, Herbert. Die Oper am Wiener Kaiserhof im 17. Jahrhundert. Tutzing: Verlegt bei Hans Schneider, 1985.
[28] SEIFERT, Herbert. Der Sig-prangende Hochzeit-Gott. Hochzeitsfeste am Wiener Kaiserhof 1622–1699. Wien: Musikwissenschaftlicher Verlag Wien, 1988.
[29] SLOUKA, Petr. Německojazyčné holdovací serenaty Johanna Heinricha Schmelzera. In Cantantibus organis: hudební kultura raného novověku ve středoevropských souvislostech: ad honorem Jiří Sehnal. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2016.
[30] SLOUKA, Petr. Hudebnědramatický provoz na dvoře císaře Leopolda I. In Koně v piškotech. Slavnosti na dvoře císaře Leopolda I. Kateřina Fajtlová – Miroslav Kindl (eds.). Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2017.
[31] TALBOT, Michael. Serenata. In The New Grove Dictionary of Music and Musicians, vol. 23, Stanley Sadie, John Tyrrell (eds.). 2nd edition, London: Macmillan, 2001.
[32] VESELÁ, Irena. Císařský styl v hudebně-dramatických dílech provedených za pobytu císaře Karla VI. v českých zemích roku 1723. Dissertation thesis. Brno: Masaryk University, 2007.
[33] WELLESZ, Egon. Die Ballet-Suiten von Johann Heinrich und Anton Andreas Schmelzer: ein Beitrag zur Geschichte der Musik österreichischen Hofe im 17. Jahrhundert. Wien: Alfred Hölder, 1914.
[34] ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. Praha: Nakladatelství Deus, 2013.
[2] Distinta specificatione dell'archivio musicale per il servizio della cappella, e camera cesarea. A-Wn, Suppl. Mus. M2451.
[3] Gli oblighi dell' universo. A-Wn, Mus. Hs. 17925.
[4] Hercules und Onfale. CZ-Kra, A 928,
[5] Inquietum est cor meum. CZ-Kra, A 230.
[6] I presagii dalla sorte. A-Wn, MF 6048; other exemplar available in Österreichisches Theatermuseum, under call number 792410-B.4.
[7] L'urna della sorte. A-Wn, 407381-A.Adl.3.
[8] Le veglie ossequiose. A-Wn, Mus. Hs. 16913.
[9] BASTL, Beatrix et al. (eds.). Habsburkové. Země Koruny české ve středoevropské monarchii: 1526–1740. 1st edition, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017.
[10] GMEINER, Josef. Die "Schlafkammerbibliothek" Kaiser Leopolds I. In Biblos, 43, (3–4). Wien: Biblos, 1994.
[11] HADAMOWSKY, Franz. Barocktheater am Wiener Kaiserhof 1625–1740. Mit einem Spielplan. In Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung. Wien: A. Sexl, 1952.
[12] HARRANDT, Andrea. Branchi (Bianchi), Girolamo. In Oesterreichisches Musiklexikon, Band 1, Wien: Verlag der Österreichische Akademie der Wissenschaften, 2002.
[13] HAVLÍK, Jiří. Jezuité a morové epidemie 1562–1713. In Jezuité a Klementinum. A. Richterová et I. Čornejová (eds.), Praha: NK Praha, 2006.
[14] HOFMANN, Ulrike. Die Serenata am Hofe Kaiser Leopold I. 1658–1705. Dissertation thesis. Wien: Universität Wien, 1975.
[15] KÖCHEL, Ludwig. J. J. Fux. Hofcompositor und Hofkapellmeister der Kaiser Leopold I., Josef I. und Karl VI. von 1698 bis 1740. Wien: A. Hölder, 1872.
[16] LEIBNITZ, Thomas. Die Musik der Kaiser im Spiegel der Wiener Hofmusikkapelle. In Spettacolo Barocco! Triumph des Theaters. Andrea Sommer-Mathis – Daniela Franke – Rudi Risatti (eds.). Wien: Michael Imhof Verlag, 2016.
[17] MIKULEC, Jiří. Leopold I. Život a vláda barokního Habsburka. Praha, Litomyšl: Paseka, 1997.
[18] NIUBÒ, Marc. Císařský dvůr v Praze v letech 1679–80 a oratorium o svatém Václavovi. Diploma thesis. Praha: FFUK, 2000.
[19] NIUBÒ, Marc. Leopold I. a hudba císařského dvora v Praze v letech 1679–1680. In Barokní Praha – barokní Čechie 1620–1740: sborník příspěvků z vědecké konference o fenoménu baroka v Čechách, Praha, Anežský klášter a Clam-Gallasův palác, 24.–27. září 2001. Olga Fejtová et al. (eds.). Vyd. 1. Praha: Scriptorium, 2004.
[20] NOE, Alfred. Minato, Nicolò (Nicola). In Oesterreichisches Musiklexikon, Band 3, Wien: Verlag der Österreichische Akademie der Wissenschaften, 2004.
[21] ROSAND, Elen–SEIFERT Herbert. Nicolò Minato. In The New Grove Dictionary of Music and Musicians, vol. 16, Stanley Sadie, John Tyrrell (eds.). 2nd edition, London: Macmillan, 2001.
[22] SCHÜLLEROVÁ, Silvie. Afektová teorie a hudebně rétorické figury. Dissertation thesis. Brno: Masaryk University, 2006.
[23] SCHNITZLER, Rudolf. Schmelzer, Johann Heinrich. In The New Grove Dictionary of Music and Musicians, vol. 22, Stanley Sadie, John Tyrrell (eds.). 2nd edition, London: Macmillan, 2001.
[24] SEHNAL, Jiří – PEŠKOVÁ, Jitřenka. Caroli de Liechtenstein-Castelcorno episcopi Olumucensis operum artis musicae collectio Cremsirii reservata. Praha: Bibliotheca nationalis rei publicae Bohemicae and Editio Supraphon, 1998.
[25] SEHNAL, Jiří. Pavel Vejvanovský and the Kroměříž music collection. Perspectives on seventeenth–century music in Moravia. Olomouc: Palacký University in Olomouc, 2008.
[26] SEHNAL, Jiří. Streicherstimmen in den Sonaten der Lichtensteinschen Musiksammlung in Kremsier. In SALMEN, Walter (ed.). Kontrabaß und Baßfunktion: Bericht über die vom 28. 8. bis 30. 8. 1984 in Innsbruck abgehaltene Fachtagung. Innsbruck: Edition Helbing, 1986, s. 71–76.
[27] SEIFERT, Herbert. Die Oper am Wiener Kaiserhof im 17. Jahrhundert. Tutzing: Verlegt bei Hans Schneider, 1985.
[28] SEIFERT, Herbert. Der Sig-prangende Hochzeit-Gott. Hochzeitsfeste am Wiener Kaiserhof 1622–1699. Wien: Musikwissenschaftlicher Verlag Wien, 1988.
[29] SLOUKA, Petr. Německojazyčné holdovací serenaty Johanna Heinricha Schmelzera. In Cantantibus organis: hudební kultura raného novověku ve středoevropských souvislostech: ad honorem Jiří Sehnal. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2016.
[30] SLOUKA, Petr. Hudebnědramatický provoz na dvoře císaře Leopolda I. In Koně v piškotech. Slavnosti na dvoře císaře Leopolda I. Kateřina Fajtlová – Miroslav Kindl (eds.). Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2017.
[31] TALBOT, Michael. Serenata. In The New Grove Dictionary of Music and Musicians, vol. 23, Stanley Sadie, John Tyrrell (eds.). 2nd edition, London: Macmillan, 2001.
[32] VESELÁ, Irena. Císařský styl v hudebně-dramatických dílech provedených za pobytu císaře Karla VI. v českých zemích roku 1723. Dissertation thesis. Brno: Masaryk University, 2007.
[33] WELLESZ, Egon. Die Ballet-Suiten von Johann Heinrich und Anton Andreas Schmelzer: ein Beitrag zur Geschichte der Musik österreichischen Hofe im 17. Jahrhundert. Wien: Alfred Hölder, 1914.
[34] ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. Praha: Nakladatelství Deus, 2013.