Název: Opevnění Nový hrad (zámeček) u Stráže (okres Tachov) : zeměpanská strážnice a celnice z přelomu 12. a 13. století
Variantní název:
- The Nový hrad (Zámeček) fortification near Stráž (Tachov district) : a guardhouse and custom-house from the late 12th/early 13th century
- Die Befestigung Nový hrad (Schlössl) bei Stráž (Bezirk Tachov) : eine landesherrliche Wach- und Zollstation von der Wende des 12. und 13. Jahrhunderts
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2019, roč. 44, č. 2, s. 627-663
Rozsah
627-663
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2019-2-6
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/141393
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Mezi Stráží a Přimdou na Tachovsku se nachází mohutné zemní opevnění, jehož původ a účel nebyly dosud vysvětleny. Opevnění čtvercového půdorysu 82 × 83m tvořené vnitřním valem, příkopem ve tvaru písmene V a vnějším valem je situované v rovinatém terénu. Relikty byly dosud interpretovány jako pozdně středověký dvůr či raně středověké hradiště. Situaci komplikují nálezy raně středověké keramiky i výrazný, velmi dobře dochovaný tvar reliktu atypický pro uvedené druhy lokalit. Terénní průzkum i rešerše historických map ukázaly úzkou a stěžejní vazbu na jednu z hlavních větví zemské stezky (později tzv. Norimberské). Nové poznatky přinesla i aplikace detektorové prospekce a archeologická sondáž. Obsahem příspěvku jsou informace o průzkumu objektu, datování a interpretace středověké lokality jako strážnice/ celnice z přelomu 12. a 13. století.
A mighty fortification the origin and purpose of which are yet to be explained is located between Stráž and Přimda in the Tachov region. The fortification on a square ground plan of 82 × 83m consisted of an internal rampart, a V-shaped ditch and an external rampart and is situated in a flat terrain. Its remains have been interpreted as a late medieval manor or an early medieval hillfort. The situation is complicated by the finds of early medieval pottery and the distinct, well-preserved shape of the fortification, unusual for the mentioned types of sites. Terrain research and comparison with historical maps showed a close and important link with one of the main branches of the land route (later called the Nuremberg route). New findings were also yielded by metal detecting and archaeological probing. The key part of this contribution is information about research into the feature, its dating and the interpretation of this medieval site as a guardhouse/custom-house from the late 12th/early 13th century.
Note
Článek je výstupem výzkumného cíle Archeologie (dílčí cíl Terénní identifikace a dokumentace vybraných archeologických lokalit a opomíjených archeologických památek v krajině za pomoci nových dokumentačních metod), financovaného z institucionální podpory Ministerstva kultury na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace NPÚ.
Reference
[1] BAŠTA, J., 1987: K otázce poznání a interpretace strážišť. In: Ročenka Klubu Augusta Sedláčka, 47–49. Plzeň.
[2] BAŠTÁŘ, J., 1973: Dějiny města Stráže u Tachova, Sborník Okresního muzea v Tachově, č. 9, 1–9.
[3] BĚLOHLÁVEK, M. a kol., 1985: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy. Praha.
[4] BIRNER, Z., 1976: Chodsko a Český les. Praha.
[5] BRUNNER, G., 2007: Eine Typologie von Hufnägeln als Mittel für Datierungen, Mittelalter: Zeitschrift des Schweizerischen Burgenvereins 12, 1–10. Dostupné z http://www.e-periodica.ch.
[6] ČTVERÁK, V. a kol., 2003: Čtverák, V.–Lutovský, M.–Slabina, M.–Smejtek, L., Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha.
[7] DURDÍK, T., 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[8] DURDÍK, T., 2002: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha.
[9] DURDÍK, T., 2005: Hrady. In: Český les. Příroda – historie – život// (Dudák, V.–Dudáková, A., edd.), 451–466. Praha.
[10] FIŠERA, Z., 2002: Ke stavební podobě středověkých strážnic. In: Dějiny staveb 2002. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2002, 46–49. Plzeň.
[11] FRÖHLICH, J., 1971: Opevnění z doby hradištní u Kučeře, Výběr z prací členů historického kroužku při Jihočeském muzeu 8, č. 1, 19–20.
[12] FRÖHLICH, J., 1973: Kučeř, o. Písek. In: Výzkumy v Čechách 1970, 56–57. Praha.
[13] FRÖHLICH, J., 1997: Písecko v zrcadle archeologie. Písek.
[14] FRÖHLICH, J.–MICHÁLEK, J., 1978: Archeologické nemovité památky v okrese Písek. Zprávy Československé společnosti archeologické při Čs. akademii věd. Praha – Nitra – Brno.
[15] HAJŠMAN, J., 2001: Takzvaný Nový hrad u Stráže, Hláska XII, č. 4, 49–54.
[16] HRAŠE, J. K., 1885: Zemské stezky, strážnice a brány v Čechách. Nové Město nad Metují.
[17] HRUBÁ, H.–HRUBÝ, J., 2018: Nový hrad u Stráže (okres Tachov). Keramické nálezy. Plzeň.
[18] CHOC, P., 1967: S mečem i štítem. Praha.
[19] KOČÁROVÁ, R., 2019: Nový Hrad, k. ú. Stráž u Tachova. Zpráva o antrakologické analýze. Kokořov.
[20] KÖFERL, J., 1890: Der politische Bezirk Tachau. Eine Heimatskunde für Haus und Schule unter Mitwirkung der Bezirks-Lehrerschaft. Tachau.
[21] KOŠTIAL, J. Ch., 2016: Nový hrad u Stráže, polní opevnění. Zaměření terénních reliktů. Geodetická a výkresová dokumentace výzkumu pro NPÚ ÚOP v Plzni (technická zpráva). Praha.
[22] KOUŘIL, P.–ŽÁČEK, R., 1989: Středověké opevnění v moravskoslezských Beskydech – Mittelalterliche Befestigung in den Mährisch-Schlesischen Beskiden, CB 1, 271–275.
[23] KRŮL, M., 2010: Stav výzkumu novověkých opevnění slezsko-uhersko-polské hranice. In: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945. Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově, 8–18. Jaroměř – Josefov.
[24] KŘIVÁNEK, R., 2017: Stráž u Tachova (Nový hrad), okr. Tachov. Závěrečná zpráva o geofyzikálním průzkumu. Praha.
[25] KUČA, K., 2008: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VII. Praha.
[26] LACHMAN, V., 2018: Vyjádření geologa k archeologickému výzkumu – hradiště Stráž z 5. 11. 2018, ulož. v archivu oddělení archeologie NPÚ ÚOP v Plzni.
[27] MATOUŠEK, V., 2006: Třebel. Obraz krajiny s bitvou. Praha.
[28] MATOUŠEK, V.–HRNČIŘÍK, P.–ŠÁMAL, Z., 2018: Rozvadov 1621: Výzkum bojiště třicetileté války. Praha.
[29] MAUR, E., 1970: Panství Planá za války o rakouské dědictví, Sborník Okresního muzea v Tachově, č. 4, 1–6.
[30] MAUR, E., 1984: Chodové. Historie a historická tradice. Praha.
[31] MEDUNA, P., 1990: Morphology of field fortifications od the 17th–19th ccenturies, Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 75–86.
[32] MINÁTOVÁ, H., 1979: Komunikace na území Českého lesa v letech 1500–1848, Sborník Okresního muzea v Tachově, č. 12, 26–35.
[33] NOVÁČEK, K., 1993: Hlášení Západočeského muzea v Plzni č. j. 364/93.
[34] OHLAVA, R.–SABOL, M., 2018: Nový Hrad u Stráže. Geodetické zaměření sond. Praha.
[35] PLAČEK, M., 1990: Fortifikace ke kontrole a zajištění středověkých komunikací – Fortifikationen zur kontrolle und Sicherung mettelalterlicher Verbindungswege, AH 15, 203–215.
[36] POSTRÁNECKÁ, K.–WASKOVÁ, M., 2008: Změny v lokaci středověké vsi Ostrov na Tachovsku – Änderungen auf der Grabungsstätte des mittelalterlichen Dorfes Ostrov um Tachov, AH 33, 73–83.
[37] PROCHÁZKA, Z., 1984: Stráž, okr. Tachov. In: Výzkumy v Čechách 1980–1981, 118. Praha.
[38] PROCHÁZKA, Z., 1992: Stráž. Stavební a kulturní památky západních Čech č. 12. Domažlice.
[39] PROCHÁZKA, Z., 1995: Stříbrsko a Borsko. Historicko-turistický průvodce č. 4. Domažlice.
[40] PROCHÁZKA, Z.–ÚLOVEC, J., 1988: Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov. Praha.
[41] PROCHÁZKA, Z.–ÚLOVEC, J., 1991: Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov 3. Praha.
[42] ROUBÍK, F., 1938: Silnice v Čechách a jejich vývoj. Praha.
[43] ROUBÍK, F., 1940: Chodské majestáty. Praha.
[44] SEDLÁČEK, A., 1927: Hrady, zámky a tvrze Království českého XV. Praha.
[45] SEDLÁČEK, A., 1998: Hrady, zámky a tvrze Království českého XIII. Praha (1. vydání 1905).
[46] SOKOL, P., 2011: Šibenice u Přimdy, okres Tachov. Z výsledků systematického povrchového průzkumu šibeničních vrchů západních Čech – Galgen bei Přimda, Kreis Tachov. Aus den Ergebnissen der systematischen Oberflächenuntersuchung der Galgenberge, AZČ 2, 182–188.
[47] SOKOL, P., 2014: Archeologie na hradě Přimda – Archaeology at Přimda Castle, Památky západních Čech 4, 53–68.
[48] SOKOL, P., 2014a: K podobě, funkční struktuře a původu románského donjonu hradu Přimda – Zur Gestalt, Funktionsstruktur und Herkunft des romanischen Donjon der Burg Přimda. In: Dějiny staveb 2014. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2014, 5–22. Plzeň.
[49] SOKOL, P., 2015: Výzkum a dokumentace zříceniny hradu Přimda. Aplikace dokumentačních a prospekčních metod v areálu hradní zříceniny – Untersuchung und Dokumentation der Burgruine Přimda. Die Anwendung von Dokumentations- und Prospektionsmethoden im Areal der Burgruine, AH 40, 429–455.
[50] SOKOL, P., 2015a: Zřícenina hradu Přimda – laserová dokumentace a trojrozměrný model donjonu – The ruins of Přimda Castle – laser documentation and a three-dimensional model of the donjon, CB 15, 60–73.
[51] SOKOL, P., 2016: Šibenice u Přimdy. Archeologický výzkum objektu se zvláštním symbolickým a sociálním významem – Ein Galgen bei Přimda. Archäologische Ausgrabung eines Objektes von besonderer symbolischer und socialer Bedeutung, AH 41, 501–523.
[52] SOKOL, P.–PREKOP, F., 2013: Nová zjištění na hradě Přimda. Vizuální průzkum a zaměření areálu hradní zříceniny – New finding at Přimda Castle. Visual Research and focus of the castle ruins, ZPP 73, 448–455.
[53] SVOBODA, L. a kol., 1998: Encyklopedie českých tvrzí. I. díl. Praha.
[54] ŠÍDA, P., 2005: Strážné systémy, ASČ 9, 589–603.
[55] ŠIROKÝ, R.–NOVÁČEK, K., 1998: K počátkům Norimberské cesty na Tachovsku – Zu den Anfängen des Nürbergerweges auf dem Gebiet von Tachov, AH 23, 59–71.
[56] TUREK, R., 1970: Stavební ráz středověkých hradů na Tachovsku, Sborník Okresního muzea v Tachově, č. 5, 1–15.
[57] ULRICHOVÁ, E., 2010: Novověké vojenské tábory na Jičínsku, in: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945. In: Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově, 23–32. Jaroměř – Josefov.
[58] VÁVRA, I., 1973: Řezenská a Norimberská cesta, HG 11, 31–100.
[59] WALDHAUSER, J., 1992: Problém identifikace keltských čtyřúhelníkových valů (Viereckschanzen) v Čechách – Problem der Identifikation der keltischen Viereckschanzen in Böhmen, AR XLIV, 548–559.
[60] ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí. Praha.
[61] Analýza výškopisu. Dostupné z: https://ags.cuzk.cz/dmr/#, cit. 6. 3. 2019.
[62] Archivní mapy. Dostupné z: https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/pohledy/archiv.html, cit. 20. 1. 2016.
[63] Letecká mapa Čech a Moravy z roku 1953. Dostupné z: https://kontaminace.cenia.cz/, cit. 12. 4. 2019.
[64] Památkový katalog. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?presenter=ElementsResults&action=element&element=18657003, nebo https://pamatkovykatalog.cz?element=18657003&action=element&presenter=ElementsResults, cit. 6. 3. 2019.
[2] BAŠTÁŘ, J., 1973: Dějiny města Stráže u Tachova, Sborník Okresního muzea v Tachově, č. 9, 1–9.
[3] BĚLOHLÁVEK, M. a kol., 1985: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy. Praha.
[4] BIRNER, Z., 1976: Chodsko a Český les. Praha.
[5] BRUNNER, G., 2007: Eine Typologie von Hufnägeln als Mittel für Datierungen, Mittelalter: Zeitschrift des Schweizerischen Burgenvereins 12, 1–10. Dostupné z http://www.e-periodica.ch.
[6] ČTVERÁK, V. a kol., 2003: Čtverák, V.–Lutovský, M.–Slabina, M.–Smejtek, L., Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha.
[7] DURDÍK, T., 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[8] DURDÍK, T., 2002: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha.
[9] DURDÍK, T., 2005: Hrady. In: Český les. Příroda – historie – život// (Dudák, V.–Dudáková, A., edd.), 451–466. Praha.
[10] FIŠERA, Z., 2002: Ke stavební podobě středověkých strážnic. In: Dějiny staveb 2002. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2002, 46–49. Plzeň.
[11] FRÖHLICH, J., 1971: Opevnění z doby hradištní u Kučeře, Výběr z prací členů historického kroužku při Jihočeském muzeu 8, č. 1, 19–20.
[12] FRÖHLICH, J., 1973: Kučeř, o. Písek. In: Výzkumy v Čechách 1970, 56–57. Praha.
[13] FRÖHLICH, J., 1997: Písecko v zrcadle archeologie. Písek.
[14] FRÖHLICH, J.–MICHÁLEK, J., 1978: Archeologické nemovité památky v okrese Písek. Zprávy Československé společnosti archeologické při Čs. akademii věd. Praha – Nitra – Brno.
[15] HAJŠMAN, J., 2001: Takzvaný Nový hrad u Stráže, Hláska XII, č. 4, 49–54.
[16] HRAŠE, J. K., 1885: Zemské stezky, strážnice a brány v Čechách. Nové Město nad Metují.
[17] HRUBÁ, H.–HRUBÝ, J., 2018: Nový hrad u Stráže (okres Tachov). Keramické nálezy. Plzeň.
[18] CHOC, P., 1967: S mečem i štítem. Praha.
[19] KOČÁROVÁ, R., 2019: Nový Hrad, k. ú. Stráž u Tachova. Zpráva o antrakologické analýze. Kokořov.
[20] KÖFERL, J., 1890: Der politische Bezirk Tachau. Eine Heimatskunde für Haus und Schule unter Mitwirkung der Bezirks-Lehrerschaft. Tachau.
[21] KOŠTIAL, J. Ch., 2016: Nový hrad u Stráže, polní opevnění. Zaměření terénních reliktů. Geodetická a výkresová dokumentace výzkumu pro NPÚ ÚOP v Plzni (technická zpráva). Praha.
[22] KOUŘIL, P.–ŽÁČEK, R., 1989: Středověké opevnění v moravskoslezských Beskydech – Mittelalterliche Befestigung in den Mährisch-Schlesischen Beskiden, CB 1, 271–275.
[23] KRŮL, M., 2010: Stav výzkumu novověkých opevnění slezsko-uhersko-polské hranice. In: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945. Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově, 8–18. Jaroměř – Josefov.
[24] KŘIVÁNEK, R., 2017: Stráž u Tachova (Nový hrad), okr. Tachov. Závěrečná zpráva o geofyzikálním průzkumu. Praha.
[25] KUČA, K., 2008: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VII. Praha.
[26] LACHMAN, V., 2018: Vyjádření geologa k archeologickému výzkumu – hradiště Stráž z 5. 11. 2018, ulož. v archivu oddělení archeologie NPÚ ÚOP v Plzni.
[27] MATOUŠEK, V., 2006: Třebel. Obraz krajiny s bitvou. Praha.
[28] MATOUŠEK, V.–HRNČIŘÍK, P.–ŠÁMAL, Z., 2018: Rozvadov 1621: Výzkum bojiště třicetileté války. Praha.
[29] MAUR, E., 1970: Panství Planá za války o rakouské dědictví, Sborník Okresního muzea v Tachově, č. 4, 1–6.
[30] MAUR, E., 1984: Chodové. Historie a historická tradice. Praha.
[31] MEDUNA, P., 1990: Morphology of field fortifications od the 17th–19th ccenturies, Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 75–86.
[32] MINÁTOVÁ, H., 1979: Komunikace na území Českého lesa v letech 1500–1848, Sborník Okresního muzea v Tachově, č. 12, 26–35.
[33] NOVÁČEK, K., 1993: Hlášení Západočeského muzea v Plzni č. j. 364/93.
[34] OHLAVA, R.–SABOL, M., 2018: Nový Hrad u Stráže. Geodetické zaměření sond. Praha.
[35] PLAČEK, M., 1990: Fortifikace ke kontrole a zajištění středověkých komunikací – Fortifikationen zur kontrolle und Sicherung mettelalterlicher Verbindungswege, AH 15, 203–215.
[36] POSTRÁNECKÁ, K.–WASKOVÁ, M., 2008: Změny v lokaci středověké vsi Ostrov na Tachovsku – Änderungen auf der Grabungsstätte des mittelalterlichen Dorfes Ostrov um Tachov, AH 33, 73–83.
[37] PROCHÁZKA, Z., 1984: Stráž, okr. Tachov. In: Výzkumy v Čechách 1980–1981, 118. Praha.
[38] PROCHÁZKA, Z., 1992: Stráž. Stavební a kulturní památky západních Čech č. 12. Domažlice.
[39] PROCHÁZKA, Z., 1995: Stříbrsko a Borsko. Historicko-turistický průvodce č. 4. Domažlice.
[40] PROCHÁZKA, Z.–ÚLOVEC, J., 1988: Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov. Praha.
[41] PROCHÁZKA, Z.–ÚLOVEC, J., 1991: Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov 3. Praha.
[42] ROUBÍK, F., 1938: Silnice v Čechách a jejich vývoj. Praha.
[43] ROUBÍK, F., 1940: Chodské majestáty. Praha.
[44] SEDLÁČEK, A., 1927: Hrady, zámky a tvrze Království českého XV. Praha.
[45] SEDLÁČEK, A., 1998: Hrady, zámky a tvrze Království českého XIII. Praha (1. vydání 1905).
[46] SOKOL, P., 2011: Šibenice u Přimdy, okres Tachov. Z výsledků systematického povrchového průzkumu šibeničních vrchů západních Čech – Galgen bei Přimda, Kreis Tachov. Aus den Ergebnissen der systematischen Oberflächenuntersuchung der Galgenberge, AZČ 2, 182–188.
[47] SOKOL, P., 2014: Archeologie na hradě Přimda – Archaeology at Přimda Castle, Památky západních Čech 4, 53–68.
[48] SOKOL, P., 2014a: K podobě, funkční struktuře a původu románského donjonu hradu Přimda – Zur Gestalt, Funktionsstruktur und Herkunft des romanischen Donjon der Burg Přimda. In: Dějiny staveb 2014. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2014, 5–22. Plzeň.
[49] SOKOL, P., 2015: Výzkum a dokumentace zříceniny hradu Přimda. Aplikace dokumentačních a prospekčních metod v areálu hradní zříceniny – Untersuchung und Dokumentation der Burgruine Přimda. Die Anwendung von Dokumentations- und Prospektionsmethoden im Areal der Burgruine, AH 40, 429–455.
[50] SOKOL, P., 2015a: Zřícenina hradu Přimda – laserová dokumentace a trojrozměrný model donjonu – The ruins of Přimda Castle – laser documentation and a three-dimensional model of the donjon, CB 15, 60–73.
[51] SOKOL, P., 2016: Šibenice u Přimdy. Archeologický výzkum objektu se zvláštním symbolickým a sociálním významem – Ein Galgen bei Přimda. Archäologische Ausgrabung eines Objektes von besonderer symbolischer und socialer Bedeutung, AH 41, 501–523.
[52] SOKOL, P.–PREKOP, F., 2013: Nová zjištění na hradě Přimda. Vizuální průzkum a zaměření areálu hradní zříceniny – New finding at Přimda Castle. Visual Research and focus of the castle ruins, ZPP 73, 448–455.
[53] SVOBODA, L. a kol., 1998: Encyklopedie českých tvrzí. I. díl. Praha.
[54] ŠÍDA, P., 2005: Strážné systémy, ASČ 9, 589–603.
[55] ŠIROKÝ, R.–NOVÁČEK, K., 1998: K počátkům Norimberské cesty na Tachovsku – Zu den Anfängen des Nürbergerweges auf dem Gebiet von Tachov, AH 23, 59–71.
[56] TUREK, R., 1970: Stavební ráz středověkých hradů na Tachovsku, Sborník Okresního muzea v Tachově, č. 5, 1–15.
[57] ULRICHOVÁ, E., 2010: Novověké vojenské tábory na Jičínsku, in: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945. In: Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově, 23–32. Jaroměř – Josefov.
[58] VÁVRA, I., 1973: Řezenská a Norimberská cesta, HG 11, 31–100.
[59] WALDHAUSER, J., 1992: Problém identifikace keltských čtyřúhelníkových valů (Viereckschanzen) v Čechách – Problem der Identifikation der keltischen Viereckschanzen in Böhmen, AR XLIV, 548–559.
[60] ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí. Praha.
[61] Analýza výškopisu. Dostupné z: https://ags.cuzk.cz/dmr/#, cit. 6. 3. 2019.
[62] Archivní mapy. Dostupné z: https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/pohledy/archiv.html, cit. 20. 1. 2016.
[63] Letecká mapa Čech a Moravy z roku 1953. Dostupné z: https://kontaminace.cenia.cz/, cit. 12. 4. 2019.
[64] Památkový katalog. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?presenter=ElementsResults&action=element&element=18657003, nebo https://pamatkovykatalog.cz?element=18657003&action=element&presenter=ElementsResults, cit. 6. 3. 2019.