Název: Výsledky dendrochronologického výskumu obytnej veže Trenčianskeho hradu
Variantní název:
- Results of dendrochronological research of the residential tower of Trenčín Castle
- Ergebnis der dendrochronologischen Untersuchung des Wohnturms von Burg Trenčín
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2019, roč. 44, č. 2, s. 665-675
Rozsah
665-675
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2019-2-7
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/141394
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Príspevok približuje výsledky dendrochronologického výskumu piatich stavebných driev obytnej veže, ktorá patrí k najstarším zachovaným profánnym objektom komitátneho Trenčianskeho hradu. Vzorkované drevá tvoria zvyšky stropného prievlaku a trámov ochodze staršieho románskeho jadra veže. Datovanie doby výrubu pre štyri z piatich vzorkovaných drevených prvkov prináša nové argumenty pre datovanie výstavby veže a dopĺňa doterajšie predstavy o časovom zaradení najstarších architektúr hradu.
This article introduces dendrochronological research of timbers from the residential tower, one of the oldest preserved profane buildings of Trenčín Castle. In its earlier Romanesque stone masonry, remains of five oak beams survived: a central ceiling beam, three supports of parapet walk, and a beam of unknown function. Four of them were successfully dated and produced first chronometric evidence for the construction of the tower. Our research presents the most recent contribution to the historic-architectural and archaeological discussions on chronology of the earliest architectures of this county castle.
Note
Príspevok je venovaný pamiatke PhDr. Tamary Nešporovej (28. 11. 1942 – 10. 10. 2006), ktorá sa ako archeologička Trenčianskeho múzea významnou mierou zaslúžila o výskum Trenčianskeho hradu. Tento výskum bol podporený Agentúrou pre výskum a vývoj na základe zmlúv APVV-0598-10 a APVV-14-0550, spoločnosťou ProMonument s.r.o., Zlaté Moravce a sponzormi Dendrochronologického laboratória Bratislava.
Reference
[1] BELJAK, J.–BELJAK PAŽINOVÁ, N., 2018: Výskum a obnova Pustého hradu vo Zvolene. In: Beljak Pažinová, N.–Borzová, Z., Stredné Slovensko v stredoveku – Vývoj osídlenia regiónu pred udelením mestských privilégií mestu Zvolen, 212–235. Zvolen.
[2] BELJAK, J.–BELJAK PAŽINOVÁ, N.–ŠIMKOVIC, M., 2018: Pustý hrad vo Zvolene a hrad Peťuša vo svetle aktuálnych výskumov. Zvolen.
[3] BILLAMBOZ, A., 2005: Classes of dating quality. In: Abstract Book of Eurodendro 2005, International Conference of Dendrochronology, 28. 9. – 2. 10. 2005, Viterbo, Italy (Sarlatto, M.–Di Filippo, A.–Piovesan, G.–Romagnoli, M., edd.), 12. Viterbo.
[4] BÓNA, M. a kol., 2019: Trenčín – Trenčiansky hrad. Architektonicko-historický výskum vybraných objektov v juhovýchodnej časti hradného jadra. Výskumná dokumentácia 2019, ulož. v Archíve KPÚ v Trenčíne.
[5] BRUNOVSKÝ, F. a kol., 1991: Brunovský, F.–Fiala, A.–Nešporová, T.–Šišmiš, M., Trenčiansky hrad. Martin.
[6] FELD, I., 2000: 13. századi nemesi várak toronyépületei. In: Castrum Bene Hírlevél (Terei, Gy., szerk.). Budapest.
[7] FELD, I., 2015: Királyi várak az Árpád-kori medium regni területén. In: In medio regni Hungariae: régészeti, művészettörténeti és történeti kutatások "az ország közepén" (Benkő, E.–Orosz, K., edd.), 677–704. Budapest.
[8] FIALA, A., 1976: Trenčín – hrad, Matúšova veža – dodatok PPÚ. Výskumná dokumentácia 1976, ulož. v Archíve KPÚ v Trenčíne.
[9] FIALA, A., 1977: Obytná veža Trenčianskeho hradu, Pamiatky a príroda VII, č. 2, 13–15.
[10] FIALA, A., 1979: Trenčín – Hrad NKP. Doplnkové výskumy a PPÚ v jednotlivých situáciách horného hradu a veľkého nádvoria vypracované podľa postupu opravných prác v r. 1978–1979. Výskumná dokumentácia 1979, ulož. v Archíve KPÚ v Trenčíne.
[11] FIALA, A., 1988: Obnova Matúšovej veže Trenčianskeho hradu, Ochrana pamiatok a prírody v západoslovenskom kraji, č. 2, 73–74.
[12] FIALA, A., 1997: Premeny Trenčianskeho hradu, Pamiatky a múzeá, č. 3, 10–13.
[13] HEUSSNER, K.-U., 1999: Wieviel fehlt? – Ein Beitrag zur Genauigkeit von dendrochronologischen Datierungen. In: Den Bogen spannen... Festschrift für Bernhard Gramsch zum 65. Geburtstag. Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas 20 (Cziesla, E.–Kersting, T.–Pratsch, S., edd.), 523–525. Weissbach.
[14] CHOMA, M.–BARTA, P., 2016: Dendrochronologický výskum stavebných konštrukcií na Trenčianskom hrade, okr. Trenčín. Dendrochronologické laboratórium Bratislava. Výskumná dokumentácia 2016, ulož. v Archíve KPÚ v Trenčíne.
[15] MATEJKA, M.–BÓNA, M., 2016: NKP Hrad Trenčín. Architektonicko-historický výskum PO múr hradbový IX. a batéria. Výskumná dokumentácia 2016, ulož. v Archíve KPÚ v Trenčíne.
[16] MENCLOVÁ, D., 1956: Hrad Trenčín. Bratislava.
[17] MENCLOVÁ, D., 1973: Príspevok k typológii hradov, zámkov a kaštieľov na Slovensku. In: Pisoň, Š., Hrady, zámky a kaštiele na Slovensku, 397–445. Martin.
[18] MIKLÓS, Zs., 1983: Ásatás Márianosztra-Biberváron, Archaeologiai Értesitő 110, č. 1, 10–23.
[19] MIKLÓS, Zs., 1998: Váralja-Várfő XIII. századi vára, A Wosinszky Mór Múzeum Évkönyve 20, 127–156.
[20] NEŠPOROVÁ, T., 1974: Výsledky historicko-archeologického výskumu na Trenčianskom hrade, Vlastivedný časopis XXIII, č. 3, 142–143.
[21] NEŠPOROVÁ, T., 1997: Hrad Trenčín v archeologických prameňoch, Pamiatky a múzeá, č. 3, 6–9.
[22] POMFYOVÁ, B. a kol., 2015: Stredoveký kostol – historické a funkčné premeny architektúry. I. zv. Bratislava.
[23] PROKOP, O. a kol., 2016: Prokop, O.–Kolář, T.–Büntgen, U.–Kyncl, J.–Kyncl, T.–Bošeľa, M.–Choma, M.–Barta, P.–Rybníček, M., On the palaeoclimatic potential of a millennium-long oak ring width chronology from Slovakia, Dendrochronologia 40, 93–101. https://doi.org/10.1016/j.dendro.2016.08.001 | DOI 10.1016/j.dendro.2016.08.001
[24] RUTTKAY, A., 1999: Feudálne sídla na Slovensku do polovice 13. storočia, Pamiatky a múzeá, č. 2, 19–23.
[25] SCHWEINGRUBER, F. H., 1990: Mikroskopische Holzanatomie. Birmensdorf.
[26] SLIVKA, M., 1990: Die Anfänge des Burgbaues in der Ostslowakei, Castrum Bene – Várak a 13. században, 1989, 86–93.
[27] SLIVKA, M., 2002: Veže ako dominanty domínií (Symbolika a geneticko-typologický vývoj na Slovensku), Archaeologia Historica Polona 12, 9–29.
[28] ŠTEFANOVIČOVÁ, T., 1995: K vývoju stredovekých hradov na Slovensku v 11. až 13. storočí, Zborník FF UK – Historica XLI, 7–11.
[2] BELJAK, J.–BELJAK PAŽINOVÁ, N.–ŠIMKOVIC, M., 2018: Pustý hrad vo Zvolene a hrad Peťuša vo svetle aktuálnych výskumov. Zvolen.
[3] BILLAMBOZ, A., 2005: Classes of dating quality. In: Abstract Book of Eurodendro 2005, International Conference of Dendrochronology, 28. 9. – 2. 10. 2005, Viterbo, Italy (Sarlatto, M.–Di Filippo, A.–Piovesan, G.–Romagnoli, M., edd.), 12. Viterbo.
[4] BÓNA, M. a kol., 2019: Trenčín – Trenčiansky hrad. Architektonicko-historický výskum vybraných objektov v juhovýchodnej časti hradného jadra. Výskumná dokumentácia 2019, ulož. v Archíve KPÚ v Trenčíne.
[5] BRUNOVSKÝ, F. a kol., 1991: Brunovský, F.–Fiala, A.–Nešporová, T.–Šišmiš, M., Trenčiansky hrad. Martin.
[6] FELD, I., 2000: 13. századi nemesi várak toronyépületei. In: Castrum Bene Hírlevél (Terei, Gy., szerk.). Budapest.
[7] FELD, I., 2015: Királyi várak az Árpád-kori medium regni területén. In: In medio regni Hungariae: régészeti, művészettörténeti és történeti kutatások "az ország közepén" (Benkő, E.–Orosz, K., edd.), 677–704. Budapest.
[8] FIALA, A., 1976: Trenčín – hrad, Matúšova veža – dodatok PPÚ. Výskumná dokumentácia 1976, ulož. v Archíve KPÚ v Trenčíne.
[9] FIALA, A., 1977: Obytná veža Trenčianskeho hradu, Pamiatky a príroda VII, č. 2, 13–15.
[10] FIALA, A., 1979: Trenčín – Hrad NKP. Doplnkové výskumy a PPÚ v jednotlivých situáciách horného hradu a veľkého nádvoria vypracované podľa postupu opravných prác v r. 1978–1979. Výskumná dokumentácia 1979, ulož. v Archíve KPÚ v Trenčíne.
[11] FIALA, A., 1988: Obnova Matúšovej veže Trenčianskeho hradu, Ochrana pamiatok a prírody v západoslovenskom kraji, č. 2, 73–74.
[12] FIALA, A., 1997: Premeny Trenčianskeho hradu, Pamiatky a múzeá, č. 3, 10–13.
[13] HEUSSNER, K.-U., 1999: Wieviel fehlt? – Ein Beitrag zur Genauigkeit von dendrochronologischen Datierungen. In: Den Bogen spannen... Festschrift für Bernhard Gramsch zum 65. Geburtstag. Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas 20 (Cziesla, E.–Kersting, T.–Pratsch, S., edd.), 523–525. Weissbach.
[14] CHOMA, M.–BARTA, P., 2016: Dendrochronologický výskum stavebných konštrukcií na Trenčianskom hrade, okr. Trenčín. Dendrochronologické laboratórium Bratislava. Výskumná dokumentácia 2016, ulož. v Archíve KPÚ v Trenčíne.
[15] MATEJKA, M.–BÓNA, M., 2016: NKP Hrad Trenčín. Architektonicko-historický výskum PO múr hradbový IX. a batéria. Výskumná dokumentácia 2016, ulož. v Archíve KPÚ v Trenčíne.
[16] MENCLOVÁ, D., 1956: Hrad Trenčín. Bratislava.
[17] MENCLOVÁ, D., 1973: Príspevok k typológii hradov, zámkov a kaštieľov na Slovensku. In: Pisoň, Š., Hrady, zámky a kaštiele na Slovensku, 397–445. Martin.
[18] MIKLÓS, Zs., 1983: Ásatás Márianosztra-Biberváron, Archaeologiai Értesitő 110, č. 1, 10–23.
[19] MIKLÓS, Zs., 1998: Váralja-Várfő XIII. századi vára, A Wosinszky Mór Múzeum Évkönyve 20, 127–156.
[20] NEŠPOROVÁ, T., 1974: Výsledky historicko-archeologického výskumu na Trenčianskom hrade, Vlastivedný časopis XXIII, č. 3, 142–143.
[21] NEŠPOROVÁ, T., 1997: Hrad Trenčín v archeologických prameňoch, Pamiatky a múzeá, č. 3, 6–9.
[22] POMFYOVÁ, B. a kol., 2015: Stredoveký kostol – historické a funkčné premeny architektúry. I. zv. Bratislava.
[23] PROKOP, O. a kol., 2016: Prokop, O.–Kolář, T.–Büntgen, U.–Kyncl, J.–Kyncl, T.–Bošeľa, M.–Choma, M.–Barta, P.–Rybníček, M., On the palaeoclimatic potential of a millennium-long oak ring width chronology from Slovakia, Dendrochronologia 40, 93–101. https://doi.org/10.1016/j.dendro.2016.08.001 | DOI 10.1016/j.dendro.2016.08.001
[24] RUTTKAY, A., 1999: Feudálne sídla na Slovensku do polovice 13. storočia, Pamiatky a múzeá, č. 2, 19–23.
[25] SCHWEINGRUBER, F. H., 1990: Mikroskopische Holzanatomie. Birmensdorf.
[26] SLIVKA, M., 1990: Die Anfänge des Burgbaues in der Ostslowakei, Castrum Bene – Várak a 13. században, 1989, 86–93.
[27] SLIVKA, M., 2002: Veže ako dominanty domínií (Symbolika a geneticko-typologický vývoj na Slovensku), Archaeologia Historica Polona 12, 9–29.
[28] ŠTEFANOVIČOVÁ, T., 1995: K vývoju stredovekých hradov na Slovensku v 11. až 13. storočí, Zborník FF UK – Historica XLI, 7–11.