Název: Raně středověké sídliště v Žerotíně, trať Cepový rybník
Variantní název:
- An early medieval settlement in Žerotín, the Cepový rybník site
- Eine frühmittelalterliche Siedlung in Žerotín, Lage Cepový rybník
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2019, roč. 44, č. 2, s. 835-853
Rozsah
835-853
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2019-2-15
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/141402
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Předložený článek se zabývá výzkumem K. Ludikovského v trati Cepový rybník na katastru obce Žerotína. Roku 1959 zde byla prozkoumána dvě pyrotechnická zařízení interpretovaná jako prosté železářské výhně. Analýza vyzvednuté keramiky umožnila tento výrobní areál datovat do konce 9. až průběhu 10. století. V roce 2018 proběhla revize všech nálezů uložených ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, a to jak nálezů pocházejících z výzkumu, tak i starších náhodně získaných střepů z této trati. Nový rozbor keramiky umožňuje klást zdejší osídlení do první poloviny 10. až první poloviny 11. století. Provedená analýza strusky z výzkumů doložila, že zde probíhalo kovářské zpracování železa.
This article discusses the research conducted by K. Ludikovský at the Cepový rybník site in the cadastral zone of the village of Žerotín. Two pyrotechnical facilities were investigated there in 1959, interpreted as simple smelting furnaces. The analysis of pottery enabled the dating of the production complex to the late 9th century or the 10th century. In 2018, the revision of all finds held by the Regional Museum in Olomouc was carried out, both finds from the research and older, randomly acquired sherds from the site. The new analysis of pottery places the local settlement between the first half of the 10th century and the first half of the 11th century, while the analysis of slags yielded by the research confirms that iron was processed on the site.
Reference
[1] BALCÁRKOVÁ, A., 2013: Povelkomoravská a mladohradištní keramika datovaná mincemi z Kostic – Zadního hrúdu – Post-Great Moravian and Late Hillfort pottery dated by coinsfrom Kostice – Zadní hrúd, AR LXV, 786–824.
[2] BALCÁRKOVÁ, A.–DRESLER, P.–MACHÁČEK, J., 2017: Povelkomoravská a mladohradištní keramika v prostoru dolního Podyjí – Die Nachgrossmährishen und Jungburgwallzeitliche Keramik aus dem unteren Thayatal. Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity 476. Brno.
[3] BERAN, V. et al., 2013: Beran, V.–Hajnovalá, M.–Kos, P.–Lisá, L.–Parma, D., Geoarcheologický výzkum raně středověké kovárny z Modřic u Brna, Živá archeologie – REA 15, 25–31.
[4] BLÁHA, J., 2000: Mladohradištní keramika z Olomouce datovaná mincemi. Olomouc Pekařská ulice, výzkum 1982–1984. Nepublikovaný rukopis, ulož. v odborné knihovně NPÚ ÚOP v Olomouci.
[5] BLÁHA, J., 2001: Archeologické poznatky k vývoji a významu Olomouce v období Velkomoravské říše – Archäologische Erkenntnisse zur Entwicklung und Bedeutung von Olmütz zur Zeit des Großmährischen Reiches. In: Velká Morava mezi východem a západem. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17 (Galuška, L.–Kouřil, P.–Měřínský, Z., edd.), 41–68. Brno.
[6] BOLINA, P., 1999: K interpretaci a datování Zdíkových listin – Zur Interpretation und Datierung der Urkunden von Hainrich Zdík, ČČH 97, 273–292.
[7] DEMEK, J. a kol., 1987: Hory a nížiny. Praha.
[8] DOSTÁL, B.–ŠTECL, J.–MALINA, J., 1971: Kamenné brousky z areálu velkomoravského velmožského dvorce na Pohansku u Břeclavi – Točiľnyje kamni usaďby velikomoravskogo veľmoži v Poganske pod g. Břeclav, SPFFBU E 16, 175–184.
[9] DRESLER, P., 2011: Surovinová základna Pohanska u Břeclavi – Die Rohstoffbasis von Pohansko bei Břeclav/Lundenburg, Forum urbes medii aevi VI, 46–61.
[10] ETTLER, V. et al., 2001: Ettler, V.–Legendre, O.–Bodénan, F.–Touray, J.-C., Primary phases and natural weathering of old lead-zinc pyrometallurgical slag from Příbram, Czech Republic, Canadian Mineralogist 39, 873–888. | DOI 10.2113/gscanmin.39.3.873
[11] ETTLER, V.–ČERVINKA, R.–JOHAN, Z., 2009: Mineralogy of medieval slags from lead and silver smelting (Bohutín, Příbram district, Czech republic): towards estimation of historical smelting condition, Archaeometry 51, 6, 987–1007. https://doi.org/10.1111/j.1475-4754.2008.00455.x | DOI 10.1111/j.1475-4754.2008.00455.x
[12] FALTÝNEK, K.–NOVÁK, J.–ŠLÉZAR, P., 2018: Raně středověké osídlení v Moravičanech na Soutoku – Early Middle Ages settlement in Moravičany at the Soutok, PV 59, 119–159.
[13] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2014: Haňovice (okr. Olomouc), PV 55, 212–214.
[14] FÜRYOVÁ, K. et al., 1991: Füryová, K.–Míček, M.–Mihok, Ľ.–Tomčo, Š., Začiatky železiarstva vo východnej části Gemera v stredoveku – Beginnings of ironworking in the eastern part of Gemer in the Middle Ages, ZbSNM LXXXV, 107–144.
[15] GALUŠKA, L., 1992: Dvě velkomoravské kovárny s depoty ze Starého Města – Two great Moravian forging shops with hoards from Staré Město, ČMM LXXVII, 123–161.
[16] GOLÁŇOVÁ, P.–MALÝ, K., 2017: Doklady hutnické výroby z doby železné v Olomouci-Neředíně – Evidence of Iron Age bloomery smelting from Olomouc-Neředín, AR LXIX, 44–73.
[17] GOŠ, V., 1977: Slovanská keramika 10.–13. století na severní Moravě – Slawische Keramik des 10.–13. Jahrhunderts in Nordmähren, VVM XXIX, 291–303.
[18] GREGEROVÁ, M. a kol., 2010: Petroarcheologie keramiky. Brno.
[19] HAVRDA, J.–PODLISKA, J., 2011: Hutnictví kovů v podhradí Pražského hradu – Die Hüttenwessen in Suburbium der Prager Burg, Forum urbes medii aevi VI, 68–97.
[20] HAVRDA, J.–PODLISKA, J.–ZAVŘEL, J., 2001: Surovinové zdroje, výroba a zpracování železa v raně středověké Praze (historie, současný stav a další perspektivy bádání) – Sources of raw materials, the production and working of iron in early medieval Prague (the history, present state and future perspectives of research), AR LIII, 91–118.
[21] HAVRDA, J.–TRYML, M., 2013: Nebovidy. Středověká osada v pražském podhradí – Nebovidy. Medieval settlement around Prague Castle. Praha.
[22] HLAVA, M., 2007: Laténské osídlení Uničovska – Dei latėnezeitliche Besiedlung der Region von Uničov, Pravěk – Supplementum 17, 87–171.
[23] HLUBEK, L., 2017: Žerotín (okr. Olomouc), PV 58, 260.
[24] HLUBEK, L., 2018: Raně středověké sídliště na katastru Hnojic, trať Mošťanky, Střední Morava 45, 133–136.
[25] HLUBEK, L.–ŠLÉZAR, P., 2014: Doklady zpracování železa v raném středověku na území Uničovska a Litovelska – Belege für eine frühmittelalterliche Eisenverarbeitung in der Region Uničov und Litovel, AH 39, 583–607.
[26] JANÍČKOVÁ, K., 2013: Mineralogie a chemismus strusek po tavbě stříbrných rud z vybraných lokalit v havlíčkobrodském rudním revíru – Mineralogy and chemistry of slags produced by silver metallurgy from selected localities in the Havlíčkův Brod Ore District. Rkp. nepubl. diplomové práce na PřF UP Olomouc, vedoucí práce RNDr. Zdeněk Dolníček, Ph.D.
[27] JEŽEK, M.–ŘÍDKÝ, J.–VARADZIN, L.–ZAVŘEL, J., 2011: K železářské výrobě kolem přelomu 12. a 13. století v Knovízi, okr. Kladno – On 12th–13th centuries ironworks in Knovíz, Central Bohemia, AR LXIII, 331–339.
[28] KALČÍK, L., 2015: Povelkomoravské osídlení hradiska Staré zámky u Líšně – Die nach Großmährische Besiedlung des Burgwalls Staré Zámky bei Líšeň, PV 56, 127–200.
[29] KAPUSTA, J., 2013: Mineralogie a chemismus strusek po tavbě stříbrných rud z vybraných lokalit v jihlavském rudním revíru – Mineralogy and chemistry of slags produced by silver metallurgy from selected localities in the Jihlava Ore District. Rkp. nepubl. diplomové práce na PřF UP Olomouc, vedoucí práce RNDr. Zdeněk Dolníček, Ph.D.
[30] KAVÁN, J., 1961: Kamenné brousky a jejich funkce u Slovanů na našem území – Handscheleifsteine und ihre Funktion bei den Slawen im userem Gebeite. In: Sborník Československé společnosti archeologické při ČSAV 1, 39–44. Brno.
[31] KLÍMA, B., 1985: Velkomoravská kovárna na podhradí v Mikulčicích – Die Grossmährische Schmiede auf der Unterburg in Mikulčice, PA LXXVI, 428–455.
[32] LAPÁČEK, J., 2012: Po stopách Žerotínů. Přerov.
[33] LUDIKOVSKÝ, K., 1960: Staroslovanské železářské pece v Žerotíně – Altslawische Eisenschmelzöfen in Žerotín, Bez. Šternberk, PV 1959, 106–107.
[34] LUDIKOVSKÝ, K., 1960a: Žerotín, NZ č. j. 2132/60, ulož. v archivu Archeologického Ústavu AV ČR v Brně, v. v. i.
[35] LUDIKOVSKÝ, K., 1961: Staroslovanské železářské pece v Žerotíně u Šternberka – Altslawische Eisenschmelzöfen in Žerotín bei Šternberk. In: Sborník Československé společnosti archeologické při ČSAV 1, 48–57. Brno.
[36] MACHÁČEK, J. et al., 2007: Macháček, J.–Gregerová, M.–Hložek, M.–Hošek, J., Raně středověká kovodělná výroba na Pohansku u Břeclavi – Frühmittelalterliche metallverarbeitende Produktion in Pohansko bei Břeclav, PA XICVIII, 129–184.
[37] MONÍK, M.–ŠLÉZAR, P., 2012: An analysis of metalworking by-products from the medieval town of Uničov, Interdisciplinaria Archaeologica III, č. 2, 197–203.
[38] MORAV, K., 1965: Pravěká hrazená osada se železnými pecemi u Štarnova?, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 121, 30.
[39] MORAV, K., 2000: Hornictví na Šternersku. In: Zdař bůh – Glück auf, 53–71. Moravský Beroun.
[40] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě – Hausberge und Festen in Mähren. Brno.
[41] OPLUŠTIL, Z., 1931: Šternbersko. Vlastivědná čítanka. Vyškov.
[42] PLEINER, R., 1953: Železářské objekty ve sklepení Betlémské kaple v Praze – Constructions sidérurgiques dans les caves de la Chapelle Bethléem à Prague, AR V, 646–653, 657–659, 708, 716–717.
[43] PLEINER, R., 1984: Hutnictví železa v českých zemích a na Slovensku v době předfeudální a raně feudální. In: Dějiny hutnictví železa v Československu 1 (Pruš, J., ed.), 11–58. Praha.
[44] PLEINER, R., 2000: Iron in archeology. The European bloomery smelters. Praha.
[45] PLEINER, R., 2006: Iron in Archaeology. Early European Blacksmiths. Praha.
[46] PODLISKA, J.–ZAVŘEL, J., 2006: K problematice identifikace a interpretace archeometalurgického materiálu na příkladu raně středověké Prahy – Identifikation und Interpretation des archäologischen Materials auf dem Beispiel des frühmittelalterlichen Prags, AH 31, 389–402.
[47] PROCHÁZKA, R., 2017: Hrad Přerov v raném středověku (9.–11. století) a počátky mladohradištní hmotné kultury – Castle Přerov in Early Middle Ages (9th–11th century) and the beginning of the Young Hillfort material culture. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 54. Brno.
[48] SEETHARAMAN, S., ed., 2014: Treatise on proces metalurgy. Volume 2. Elsevier.
[49] SKÁCEL, J., 1966: Železorudná ložiska moravskoslezského devonu – Die Eisenerzlagerstätten des Mährisch-schlesischen Devons, Rozpravy Československé akademie věd, Řada matematických a přírodních věd 76, sešit 11, 3–59.
[50] SKUTIL, J., 1954: Oddělení pro prehistorii, Zprávy SLUKO 33–34, 3.
[51] SKUTIL, J., Nedatováno: Pňovice (okr. Olomouc). Zpráva ulož. v archivní složce Pňovice v Archivu nálezových zpráv VMO.
[52] SPÁČIL, V. a kol., 1985: Pečeti a znaky měst, městeček a obcí olomouckého okresu. Olomouc.
[53] STAŇA, Č., 1958: Seznam výzkumů Archeologického ústavu ČSAV, odb. v Brně v roce 1958, PV 1958, 108–109.
[54] SOUCHOPOVÁ, V., 1986: Hutnictví železa v 8.–11. století na západní Moravě – Die Eisenverhüttung des 8.–11. Jh. In West Mähren. Studie Archeologického ústavu ČSAV v Brně XIII. Sv. 1. Praha.
[55] SOUCHOPOVÁ, V., 1995: Počátky západoslovanského hutnictví ve světle pramenů z Moravy – The beginnings of the metallurgy of iron among western Slavs in the light of sources from Moravia. Studie Archeologického ústavu AV ČR v Brně XV. Sv. 1. Brno.
[56] STRÖBELE, F. et al., 2010: Ströbele, F.–Wenzel, T.–Kronz, A.–Hildebrandt, L. H.–Markl, G., Mineralogical and geochemical characterization of high-medieval lead-silver smelting slags from Wiesloch near Heidelberg (Germany) – an approach to process reconstruction, Archaeological and Anthropological Sciences 2, 191–215. https://doi.org/10.1007/s12520-010-0039-7 | DOI 10.1007/s12520-010-0039-7
[57] SVOBODA, R., 2016: Mineralogie a chemismus strusek po tavbě stříbrných rud z lokality Cvilínek (pelhřimovský rudní revír) – Mineralogy and chemistry of slags produced bysilver metallurgy from Cvilínek locality in the Pelhřimov Ore District. Rkp. nepubl. diplomové práce na PřF UP Olomouc, vedoucí práce RNDr. Zdeněk Dolníček, Ph.D.
[58] ŠLÉZAR, P., 2017: Archeologický výzkum u kostela Panny Marie Sněžné. Příspěvek problematice počátků opevnění a církevních staveb na olomouckém Předhradí – Archaeological excavation at the Church of Our Lady of the Snow. On the origins of the fortification and sacred architekture in Předhradí (Outer Bailey) of Olomouc, PV 58, 97–127.
[59] TÖRÖK, B. et al., 2018: Török, B.–Gallina, Z.–Kovács, Á.–Kristály, F., Early medieval bloomery centre at Zamárdi (Hungary), AR LXX, 404–420.
[60] TRŇÁČKOVÁ, Z., 1965: Přírůstky Archeologického oddělení Vlastivědného ústavu v Olomouci v r. 1963–1964, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 121, 27–28.
[61] TRŇÁČKOVÁ, Z., 1967: Přírůstky Archeologického oddělení Vlastivědného ústavu v Olomouci v r. 1966, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 133, 16–17.
[62] TRŇÁČKOVÁ, Z., 1967a: Štarnov. "U kapličky". Hlášení o nálezu. Rkp. ulož. v Archivu nálezových zpráv Vlastivědného muzea v Olomouci.
[63] TRŇÁČKOVÁ, Z., 1968: Přírůstky Archeologického oddělení Vlastivědného ústavu v Olomouci v r. 1967, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 140, 24–25.
[64] VALÍČEK, J., 1963: Objev dalších železářských pecí na Šternbersku, Stráž lidu. List komunistické strany československé kraje olomouckého, roč. 43, 19. dubna 1963, 3.
[65] VAŘEKA, P., 1997: Železářský výrobní areál ze 12. století ve Slivenci – Ein Eisenverarbeitungsareal aus dem 12. Jahrhundert in Slivenec, Archaeologica Pragensia 13, 121–129.
[66] VENDTOVÁ, V., 1969: Slovanské osídlenie Pobedima a okolia – Die slawische Besiedlung von Pobedim und Umgebung, SlArch XVII, 199–234.
[67] VRÁNA, J., 2009: Raně středověké sídlištní objekty na lokalitě v Olomouci – Slavoníně, trať "Pod Hřbitovem" – Early medieval settlement features on site Olomouc-Slavonín, Pod hřbitovem, Archeologické centrum Olomouc, ročenka 2008, 216–232.
[68] VRÁNA, J., 2018: Hospodářské zázemí olomouckého hradu v raném středověku. Rkp. nepubl. disertační práce na KA FF UKO, Bratislava, vedoucí práce doc. PhDr. Michal Slivka, CSc.
[69] ZMEŠKALOVÁ, B., 2010: Mineralogické studium artefaktů po železářské výrobě v okolí Bystřice pod Hostýnem – Mineralogical study of artefacts after production of iron in the surroundings of Bystřice p. Hostýnem. Rkp. nepubl. diplomové práce na PřF UP Olomouc, vedoucí práce RNDr. Zdeněk Dolníček, Ph.D.
[2] BALCÁRKOVÁ, A.–DRESLER, P.–MACHÁČEK, J., 2017: Povelkomoravská a mladohradištní keramika v prostoru dolního Podyjí – Die Nachgrossmährishen und Jungburgwallzeitliche Keramik aus dem unteren Thayatal. Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity 476. Brno.
[3] BERAN, V. et al., 2013: Beran, V.–Hajnovalá, M.–Kos, P.–Lisá, L.–Parma, D., Geoarcheologický výzkum raně středověké kovárny z Modřic u Brna, Živá archeologie – REA 15, 25–31.
[4] BLÁHA, J., 2000: Mladohradištní keramika z Olomouce datovaná mincemi. Olomouc Pekařská ulice, výzkum 1982–1984. Nepublikovaný rukopis, ulož. v odborné knihovně NPÚ ÚOP v Olomouci.
[5] BLÁHA, J., 2001: Archeologické poznatky k vývoji a významu Olomouce v období Velkomoravské říše – Archäologische Erkenntnisse zur Entwicklung und Bedeutung von Olmütz zur Zeit des Großmährischen Reiches. In: Velká Morava mezi východem a západem. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17 (Galuška, L.–Kouřil, P.–Měřínský, Z., edd.), 41–68. Brno.
[6] BOLINA, P., 1999: K interpretaci a datování Zdíkových listin – Zur Interpretation und Datierung der Urkunden von Hainrich Zdík, ČČH 97, 273–292.
[7] DEMEK, J. a kol., 1987: Hory a nížiny. Praha.
[8] DOSTÁL, B.–ŠTECL, J.–MALINA, J., 1971: Kamenné brousky z areálu velkomoravského velmožského dvorce na Pohansku u Břeclavi – Točiľnyje kamni usaďby velikomoravskogo veľmoži v Poganske pod g. Břeclav, SPFFBU E 16, 175–184.
[9] DRESLER, P., 2011: Surovinová základna Pohanska u Břeclavi – Die Rohstoffbasis von Pohansko bei Břeclav/Lundenburg, Forum urbes medii aevi VI, 46–61.
[10] ETTLER, V. et al., 2001: Ettler, V.–Legendre, O.–Bodénan, F.–Touray, J.-C., Primary phases and natural weathering of old lead-zinc pyrometallurgical slag from Příbram, Czech Republic, Canadian Mineralogist 39, 873–888. | DOI 10.2113/gscanmin.39.3.873
[11] ETTLER, V.–ČERVINKA, R.–JOHAN, Z., 2009: Mineralogy of medieval slags from lead and silver smelting (Bohutín, Příbram district, Czech republic): towards estimation of historical smelting condition, Archaeometry 51, 6, 987–1007. https://doi.org/10.1111/j.1475-4754.2008.00455.x | DOI 10.1111/j.1475-4754.2008.00455.x
[12] FALTÝNEK, K.–NOVÁK, J.–ŠLÉZAR, P., 2018: Raně středověké osídlení v Moravičanech na Soutoku – Early Middle Ages settlement in Moravičany at the Soutok, PV 59, 119–159.
[13] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2014: Haňovice (okr. Olomouc), PV 55, 212–214.
[14] FÜRYOVÁ, K. et al., 1991: Füryová, K.–Míček, M.–Mihok, Ľ.–Tomčo, Š., Začiatky železiarstva vo východnej části Gemera v stredoveku – Beginnings of ironworking in the eastern part of Gemer in the Middle Ages, ZbSNM LXXXV, 107–144.
[15] GALUŠKA, L., 1992: Dvě velkomoravské kovárny s depoty ze Starého Města – Two great Moravian forging shops with hoards from Staré Město, ČMM LXXVII, 123–161.
[16] GOLÁŇOVÁ, P.–MALÝ, K., 2017: Doklady hutnické výroby z doby železné v Olomouci-Neředíně – Evidence of Iron Age bloomery smelting from Olomouc-Neředín, AR LXIX, 44–73.
[17] GOŠ, V., 1977: Slovanská keramika 10.–13. století na severní Moravě – Slawische Keramik des 10.–13. Jahrhunderts in Nordmähren, VVM XXIX, 291–303.
[18] GREGEROVÁ, M. a kol., 2010: Petroarcheologie keramiky. Brno.
[19] HAVRDA, J.–PODLISKA, J., 2011: Hutnictví kovů v podhradí Pražského hradu – Die Hüttenwessen in Suburbium der Prager Burg, Forum urbes medii aevi VI, 68–97.
[20] HAVRDA, J.–PODLISKA, J.–ZAVŘEL, J., 2001: Surovinové zdroje, výroba a zpracování železa v raně středověké Praze (historie, současný stav a další perspektivy bádání) – Sources of raw materials, the production and working of iron in early medieval Prague (the history, present state and future perspectives of research), AR LIII, 91–118.
[21] HAVRDA, J.–TRYML, M., 2013: Nebovidy. Středověká osada v pražském podhradí – Nebovidy. Medieval settlement around Prague Castle. Praha.
[22] HLAVA, M., 2007: Laténské osídlení Uničovska – Dei latėnezeitliche Besiedlung der Region von Uničov, Pravěk – Supplementum 17, 87–171.
[23] HLUBEK, L., 2017: Žerotín (okr. Olomouc), PV 58, 260.
[24] HLUBEK, L., 2018: Raně středověké sídliště na katastru Hnojic, trať Mošťanky, Střední Morava 45, 133–136.
[25] HLUBEK, L.–ŠLÉZAR, P., 2014: Doklady zpracování železa v raném středověku na území Uničovska a Litovelska – Belege für eine frühmittelalterliche Eisenverarbeitung in der Region Uničov und Litovel, AH 39, 583–607.
[26] JANÍČKOVÁ, K., 2013: Mineralogie a chemismus strusek po tavbě stříbrných rud z vybraných lokalit v havlíčkobrodském rudním revíru – Mineralogy and chemistry of slags produced by silver metallurgy from selected localities in the Havlíčkův Brod Ore District. Rkp. nepubl. diplomové práce na PřF UP Olomouc, vedoucí práce RNDr. Zdeněk Dolníček, Ph.D.
[27] JEŽEK, M.–ŘÍDKÝ, J.–VARADZIN, L.–ZAVŘEL, J., 2011: K železářské výrobě kolem přelomu 12. a 13. století v Knovízi, okr. Kladno – On 12th–13th centuries ironworks in Knovíz, Central Bohemia, AR LXIII, 331–339.
[28] KALČÍK, L., 2015: Povelkomoravské osídlení hradiska Staré zámky u Líšně – Die nach Großmährische Besiedlung des Burgwalls Staré Zámky bei Líšeň, PV 56, 127–200.
[29] KAPUSTA, J., 2013: Mineralogie a chemismus strusek po tavbě stříbrných rud z vybraných lokalit v jihlavském rudním revíru – Mineralogy and chemistry of slags produced by silver metallurgy from selected localities in the Jihlava Ore District. Rkp. nepubl. diplomové práce na PřF UP Olomouc, vedoucí práce RNDr. Zdeněk Dolníček, Ph.D.
[30] KAVÁN, J., 1961: Kamenné brousky a jejich funkce u Slovanů na našem území – Handscheleifsteine und ihre Funktion bei den Slawen im userem Gebeite. In: Sborník Československé společnosti archeologické při ČSAV 1, 39–44. Brno.
[31] KLÍMA, B., 1985: Velkomoravská kovárna na podhradí v Mikulčicích – Die Grossmährische Schmiede auf der Unterburg in Mikulčice, PA LXXVI, 428–455.
[32] LAPÁČEK, J., 2012: Po stopách Žerotínů. Přerov.
[33] LUDIKOVSKÝ, K., 1960: Staroslovanské železářské pece v Žerotíně – Altslawische Eisenschmelzöfen in Žerotín, Bez. Šternberk, PV 1959, 106–107.
[34] LUDIKOVSKÝ, K., 1960a: Žerotín, NZ č. j. 2132/60, ulož. v archivu Archeologického Ústavu AV ČR v Brně, v. v. i.
[35] LUDIKOVSKÝ, K., 1961: Staroslovanské železářské pece v Žerotíně u Šternberka – Altslawische Eisenschmelzöfen in Žerotín bei Šternberk. In: Sborník Československé společnosti archeologické při ČSAV 1, 48–57. Brno.
[36] MACHÁČEK, J. et al., 2007: Macháček, J.–Gregerová, M.–Hložek, M.–Hošek, J., Raně středověká kovodělná výroba na Pohansku u Břeclavi – Frühmittelalterliche metallverarbeitende Produktion in Pohansko bei Břeclav, PA XICVIII, 129–184.
[37] MONÍK, M.–ŠLÉZAR, P., 2012: An analysis of metalworking by-products from the medieval town of Uničov, Interdisciplinaria Archaeologica III, č. 2, 197–203.
[38] MORAV, K., 1965: Pravěká hrazená osada se železnými pecemi u Štarnova?, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 121, 30.
[39] MORAV, K., 2000: Hornictví na Šternersku. In: Zdař bůh – Glück auf, 53–71. Moravský Beroun.
[40] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě – Hausberge und Festen in Mähren. Brno.
[41] OPLUŠTIL, Z., 1931: Šternbersko. Vlastivědná čítanka. Vyškov.
[42] PLEINER, R., 1953: Železářské objekty ve sklepení Betlémské kaple v Praze – Constructions sidérurgiques dans les caves de la Chapelle Bethléem à Prague, AR V, 646–653, 657–659, 708, 716–717.
[43] PLEINER, R., 1984: Hutnictví železa v českých zemích a na Slovensku v době předfeudální a raně feudální. In: Dějiny hutnictví železa v Československu 1 (Pruš, J., ed.), 11–58. Praha.
[44] PLEINER, R., 2000: Iron in archeology. The European bloomery smelters. Praha.
[45] PLEINER, R., 2006: Iron in Archaeology. Early European Blacksmiths. Praha.
[46] PODLISKA, J.–ZAVŘEL, J., 2006: K problematice identifikace a interpretace archeometalurgického materiálu na příkladu raně středověké Prahy – Identifikation und Interpretation des archäologischen Materials auf dem Beispiel des frühmittelalterlichen Prags, AH 31, 389–402.
[47] PROCHÁZKA, R., 2017: Hrad Přerov v raném středověku (9.–11. století) a počátky mladohradištní hmotné kultury – Castle Přerov in Early Middle Ages (9th–11th century) and the beginning of the Young Hillfort material culture. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 54. Brno.
[48] SEETHARAMAN, S., ed., 2014: Treatise on proces metalurgy. Volume 2. Elsevier.
[49] SKÁCEL, J., 1966: Železorudná ložiska moravskoslezského devonu – Die Eisenerzlagerstätten des Mährisch-schlesischen Devons, Rozpravy Československé akademie věd, Řada matematických a přírodních věd 76, sešit 11, 3–59.
[50] SKUTIL, J., 1954: Oddělení pro prehistorii, Zprávy SLUKO 33–34, 3.
[51] SKUTIL, J., Nedatováno: Pňovice (okr. Olomouc). Zpráva ulož. v archivní složce Pňovice v Archivu nálezových zpráv VMO.
[52] SPÁČIL, V. a kol., 1985: Pečeti a znaky měst, městeček a obcí olomouckého okresu. Olomouc.
[53] STAŇA, Č., 1958: Seznam výzkumů Archeologického ústavu ČSAV, odb. v Brně v roce 1958, PV 1958, 108–109.
[54] SOUCHOPOVÁ, V., 1986: Hutnictví železa v 8.–11. století na západní Moravě – Die Eisenverhüttung des 8.–11. Jh. In West Mähren. Studie Archeologického ústavu ČSAV v Brně XIII. Sv. 1. Praha.
[55] SOUCHOPOVÁ, V., 1995: Počátky západoslovanského hutnictví ve světle pramenů z Moravy – The beginnings of the metallurgy of iron among western Slavs in the light of sources from Moravia. Studie Archeologického ústavu AV ČR v Brně XV. Sv. 1. Brno.
[56] STRÖBELE, F. et al., 2010: Ströbele, F.–Wenzel, T.–Kronz, A.–Hildebrandt, L. H.–Markl, G., Mineralogical and geochemical characterization of high-medieval lead-silver smelting slags from Wiesloch near Heidelberg (Germany) – an approach to process reconstruction, Archaeological and Anthropological Sciences 2, 191–215. https://doi.org/10.1007/s12520-010-0039-7 | DOI 10.1007/s12520-010-0039-7
[57] SVOBODA, R., 2016: Mineralogie a chemismus strusek po tavbě stříbrných rud z lokality Cvilínek (pelhřimovský rudní revír) – Mineralogy and chemistry of slags produced bysilver metallurgy from Cvilínek locality in the Pelhřimov Ore District. Rkp. nepubl. diplomové práce na PřF UP Olomouc, vedoucí práce RNDr. Zdeněk Dolníček, Ph.D.
[58] ŠLÉZAR, P., 2017: Archeologický výzkum u kostela Panny Marie Sněžné. Příspěvek problematice počátků opevnění a církevních staveb na olomouckém Předhradí – Archaeological excavation at the Church of Our Lady of the Snow. On the origins of the fortification and sacred architekture in Předhradí (Outer Bailey) of Olomouc, PV 58, 97–127.
[59] TÖRÖK, B. et al., 2018: Török, B.–Gallina, Z.–Kovács, Á.–Kristály, F., Early medieval bloomery centre at Zamárdi (Hungary), AR LXX, 404–420.
[60] TRŇÁČKOVÁ, Z., 1965: Přírůstky Archeologického oddělení Vlastivědného ústavu v Olomouci v r. 1963–1964, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 121, 27–28.
[61] TRŇÁČKOVÁ, Z., 1967: Přírůstky Archeologického oddělení Vlastivědného ústavu v Olomouci v r. 1966, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 133, 16–17.
[62] TRŇÁČKOVÁ, Z., 1967a: Štarnov. "U kapličky". Hlášení o nálezu. Rkp. ulož. v Archivu nálezových zpráv Vlastivědného muzea v Olomouci.
[63] TRŇÁČKOVÁ, Z., 1968: Přírůstky Archeologického oddělení Vlastivědného ústavu v Olomouci v r. 1967, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 140, 24–25.
[64] VALÍČEK, J., 1963: Objev dalších železářských pecí na Šternbersku, Stráž lidu. List komunistické strany československé kraje olomouckého, roč. 43, 19. dubna 1963, 3.
[65] VAŘEKA, P., 1997: Železářský výrobní areál ze 12. století ve Slivenci – Ein Eisenverarbeitungsareal aus dem 12. Jahrhundert in Slivenec, Archaeologica Pragensia 13, 121–129.
[66] VENDTOVÁ, V., 1969: Slovanské osídlenie Pobedima a okolia – Die slawische Besiedlung von Pobedim und Umgebung, SlArch XVII, 199–234.
[67] VRÁNA, J., 2009: Raně středověké sídlištní objekty na lokalitě v Olomouci – Slavoníně, trať "Pod Hřbitovem" – Early medieval settlement features on site Olomouc-Slavonín, Pod hřbitovem, Archeologické centrum Olomouc, ročenka 2008, 216–232.
[68] VRÁNA, J., 2018: Hospodářské zázemí olomouckého hradu v raném středověku. Rkp. nepubl. disertační práce na KA FF UKO, Bratislava, vedoucí práce doc. PhDr. Michal Slivka, CSc.
[69] ZMEŠKALOVÁ, B., 2010: Mineralogické studium artefaktů po železářské výrobě v okolí Bystřice pod Hostýnem – Mineralogical study of artefacts after production of iron in the surroundings of Bystřice p. Hostýnem. Rkp. nepubl. diplomové práce na PřF UP Olomouc, vedoucí práce RNDr. Zdeněk Dolníček, Ph.D.