Název: Železná jehlice z hradiště Kněží hora u Katovic (okres Strakonice) a obtížně datovatelné nálezy jehlic z výšinných sídlišť v širších souvislostech
Variantní název:
- An iron pin from the Kněží hora hillfort, near Katovice (Strakonice district) and the finds of pins which are difficult to date from elevated sites in a broader context
- Eine Eisennadel vom Burgwall Kněží hora bei Katovice (Bezirk Strakonice) und schwer datierbare Nadelfunde aus Höhensiedlungen in breiteren Zusammenhängen
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2019, roč. 44, č. 2, s. 1113-1125
Rozsah
1113-1125
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2019-2-26
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/141413
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Raně středověké jehlice vyrobené z různých materiálů patří v širším evropském kontextu k méně běžným nálezům. Nově nalezené exempláře zejména z Kněží hory u Katovic a Tismic dokládají míru rozšíření tohoto artefaktu, možnou jinakost v odívání v prostředí raně středověkých výšinných poloh a přispívají k diskusi týkající se datace a interpretace solitérních artefaktů nalezených mimo uzavřené celky.
Early medieval pins made of different materials belong with less common finds in a broader European context. Newly discovered specimens, especially from Kněží hora, near Katovice and Tismice, bear witness of the spreading of these artefacts and possible differences in clothing at early medieval elevated sites, and contribute to the discussion regarding the dating and interpretation of solitary artefacts excavated outside settlements.
Note
Podíl N. Profantové vznikl v rámci grantu GA ČR č. 18-00477S "Mezi avarskou a karolinskou říší".
Reference
[1] BÁRDOS, É.–GARAM, É., 2009: Das awarenzeitliche Gräberfeld in Zamárdi-Rétiföldek. Teil I. Monumenta Avarorum Archaeologica. Vol. 9. Budapest.
[2] BECKMANN, B., 1966: Studien über die Metallnadeln der römischen Kaiserzeit im freien Germanien. In: Saalburg Jahrbuch XXIII, 5–100. Berlin.
[3] BUBENÍK, J., 1992: Výzkum vrchu Rubín (Dolánky, obec Podbořany, okr. Louny) a jeho okolí v letech 1984–1989. Předběžná zpráva, AR XLIV, 216–230.
[4] BUBENÍK, J., 1997: Die Besiedlung des südöstlichen Vorfelds des Berges Rubín in der Burgwallzeit und ihre Chronologie (Ausgrabungen in den Jahren 1984–1991), PA LXXXVIII, 56–106.
[5] BUCHVALDEK, M.–SLÁMA, J.–ZEMAN, J., 1978: Slovanské hradiště u Kozárovic, Praehistorica 6, 84–85.
[6] ČAPEK, L.–MENŠÍK, P., 2019: Raně středověká keramika z Hradiště Kněží hora u Katovic (okres Strakonice) – Frühmittelalterliche Keramik vom Burgwall Kněží hora (Pfaffenberg) bei Katovice (Bezirk Strakonice), AH 44, 357–381.
[7] GABRIEL, I., 1981: Karolingische Reitersporen und andere Funde aus dem Gräberfeld von Bendorf, Kr. Rendsburg-Eckernförrde, Offa Bd. 38, 245–258.
[8] GEISLER, H., 1998: Das frühbairische Gräberfeld Straubing-Bajuwarenstraße I. Tafelband. Rahden/Westf.
[9] HABESTROH, C. et al., 2004: Das frühmittelalterliche Gräberfeld von Wirbenz, Gde. Speichersdorf, Lkr. Bayreuth. München.
[10] HANULIAK, M.–REJHOLCOVÁ, M., 1999: Pohrebisko v Čakajovciach (9.–12. storočie). Vyhodnotenie. Bratislava – Nitra.
[11] HÖKE, B., 2013: Der Merowingerzeitliche Bestattungsplatz von Neuburg a. d. Donau, St. Wolfgang. Materialhefte zur bayerischen Archäologie 97. Kallmünz.
[12] HRUBÝ, V., 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště "Na valách"– Staré Město. Die grossmährische Begräbnisstätte "Na valách". Praha.
[13] HRUBÝ, V., 1965: Staré Město – velkomoravský Velehrad – Velehrad – Staré Město – Die Centrum des Grossmährischen Reiches. Praha.
[14] JELÍNKOVÁ, D., 2005: Příspěvek k poznání ženského oděvu ve střední a mladší době hradištní, AR LVII, 549–560.
[15] KALOUSEK, F., 1971: Břeclav – Pohansko I. Velkomoravské pohřebiště u kostela – Großmährisches Gräberfeld bei der Kirche. Brno.
[16] KISS, A., 1977: Avar cemeteries in County Baranya. Cemeteries of the Avar Period (567–829) in Hungary Vol. 2. Budapest.
[17] KLANICA, Z., 1968: Výsledky čtrnácté sezóny výzkumu v Mikulčicích, okr. Hodonín, PV 1967, 61–85.
[18] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1967: Časně středověké nálezy jehlic v českých zemích, PA LVIII, 580–591.
[19] KRUMPHANZLOVÁ, Z. a kol., 2013: Raně středověké pohřebiště v Praze-Lahovicích. Praha.
[20] KUDRNÁČ, J., 1970: Klučov. Staroslovanské hradiště ve středních Čechách. K počátkům nestarších slovanských hradišť v Čechách. Praha.
[21] KUNA, M.–PROFANTOVÁ, N. a kol., 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách. Praha.
[22] LOSERT, H., 2012: Die Slawen in Nordostbayern, Fines Transire 21, 139–168.
[23] LOSERT, H.–PLETERSKI, A., 2003: Altererding in Oberbayern. Struktur des frühmittelalterlichen Gräberfeldes und "Ethnogenese" der Bajuwaren. Berlin – Ljubljana.
[24] LUTOVSKÝ, M., 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[25] LUTOVSKÝ, M., 2011: Jižní Čechy v raném středověku. Slovanské osídlení mezi Práchní a Chýnovem. České Budějovice.
[26] MAINMAN, A. J.–ROGERS, N. S. H., 2000: Craft, industry and Everyday Life: Finds from Anglo-Scandinavian York. York.
[27] MENŠÍK, P.–KRÁL, V., 2017: "Kněží hora" u Katovic. Raně středověká pevnost nad řekou Otavou z pohledu archeologického bádání. Strakonice.
[28] MENŠÍK, P.–STARKOVÁ, L.–KRÁL, V., 2019: Hradiště na Strakonicku. Předchůdci moderních opevněných sídel v pravěku a raném středověku z pohledu archeologie. Strakonice.
[29] MENŠÍK, P. a kol., v tisku: Menšík, P.–Čapek, L–Hložek, J.–Kočár, P.–Sůvová, Z.–Hošek, J., Die Höhensiedlung und der Burgwall Katovice "Kněží hora". Ein überregionales Zentrum im urzeitlichen und frühmittelalterlichen Südböhmen, Archäologisches Korrespondenzblatt.
[30] MILITKÝ, J.–PROFANTOVÁ, N.–VIDEMAN, J., 2013: Pozdně římské mince a denár Karla Velikého (768–814) z areálu hradiště Tismice, Numismatický sborník 27, 35–46.
[31] NIEDERLE, L., 1913: Život starých Slovanů. Díl 1, svazek 2. Základy kulturních starožitností slovanských. Praha.
[32] PÖLLATH, R., 2002: Karolingerzeitliche Gräberfelder in Nordostbayern. Eine archäologisch-historische Interpretation mit der Vorlage der Ausgrabungen von K. Schwarz in Weismain und Thurnau-Alladorf. Bd. I: Text, Bd. II: Abbildungen, Listen, Literatur, Bd. III: Katalog, Bd. IV: Tafeln. München.
[33] PROFANTOVÁ, N., 2015: Nová raně středověká výšinná poloha z Kosoře a Prahy-Radotína. In: V za(u)jetí malostranských stratigrafií: sborník k životnímu jubileu Jarmily Čihákové (Podliska, J., ed.), 80–95. Praha.
[34] PROFANTOVÁ, N., 2016: Ostruhy jako doklady přítomnosti elity v 8. a 9. století v Čechách – Sporen als Belege für die Präsenz von Eliten im 8. und 9. Jahrhundert in Böhmen, AH 41, 7–40.
[35] PROFANTOVÁ, N., 2016a: Tepací formy 7.–8. století z České republiky. In: Od Bachórza do Światowida ze Zbrucza. Tworzenie się słowiańskiej Europy w ujęciu archeologicznym, historycznym i językoznawczym. Księga jubileuszowa Profesora Michała Parczewskiego (Chudzińska, B.–Wojenka, M.–Woloszyn, M., edd.), 57–72. Kraków – Rzesów.
[36] PROFANTOVÁ, N., 2018: Fremd und örtlich. Fernkontakte und die Einbindung fremder Elemente in die lokale Kultur, Beispiel Mittelböhmen. In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen/Oberösterreich, 27. Treffen (Schmotz, K.–Gruber, P.–Chytráček, M., edd.), 235–251. Schlögen.
[37] PROFANTOVÁ, N., v tisku: Poznání hradiště kombinovaným detektorovým, povrchovým průzkumem, geofyzikou a malou sondáží. Příklad Tismice, okr. Kolín (8.–9. století). In: Współczesne metody badań wczesnośredniowiecznych grodów Europy Środkowo-Wschodniej (Moździoch, S., ed.). Wrocław.
[38] PROFANTOVÁ, N.–STOLZ, D., 2006: Kovové nálezy z hradiště v Tismicích a pokus o interpretaci významu hradiště, ASČ 10, 793–838.
[39] PROFANTOVÁ, N. a kol., 2015: Klecany. Raně středověká pohřebiště I. Praha.
[40] REJHOLCOVÁ, M., 1995: Pohrebisko v Čakajovciach (9.–12. storočie). Analýza. Nitra.
[41] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle. Městečko ostrovského kláštera. Praha.
[42] REMPEL, H., 1966: Reihengräberfriedhöfe des 8. bis 11. Jahrhunderts aus Sachsen-Anhalt, Sachsen und Thüringen. Deutsche Akademie der Wissenschaften zu Berlin. Schriften der Sektion für Vor- u. Frühgeschichte 20. Berlin.
[43] SCHWARZ, K., 1984: Frühmittelalterlicher Landesausbau im ostlichen Franken zwischen Steigerwald, Frankenwald und Oberpfälzer Wald. Mainz.
[44] SLÁMA, J., 1990: Slovanské pohřebiště. In: Lochenice. Z archeologických výzkumů na katastru obce. Praehistorica 16 (Buchvaldek, M.–Zeman, J., red.), 103–134. Praha.
[45] SPIONG, S., 2000: Fibeln und Gewandnadeln des 8. bis 12. Jahrhunderts in Zentraleuropa: eine archäologische Betrachtung ausgewählter Kleidungsbestandteile als Indikatoren menschlicher Identität. Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters. Beiheft 12. Bonn.
[46] SZŐKE, B. M., 2010: Mosaburg/Zalavár und Pannonien in der Karolingerzeit, Antaeus 31–32, 9–52.
[47] ŠOLLE, M., 1966: Stará Kouřim a projevy velkomoravské hmotné kultury v Čechách. Praha.
[48] ŠTEFAN, I.–KRUTINA, I., 2009: Raně středověké sídliště, hromadný hrob a pohřebiště na Budči, PA C, 119–212.
[49] UNGERMAN, Š., 2009: Archaika in den frühmittelalterlichen Gräbern in Mähren. In: My Things Changed Things. Social Development and Cultural Exchange in Prehistory, Antiquity, and the Middle Ages (Maříková Vlčková, P.–Mynářová, J.–Tomášek, M., edd.), 224–256. Prague.
[50] VIDA, T., 1997/1998: Veil pin or dress pin. Data to the question of Avar period pinwearing, Antaeus 24, 563–574, 811–815.
[2] BECKMANN, B., 1966: Studien über die Metallnadeln der römischen Kaiserzeit im freien Germanien. In: Saalburg Jahrbuch XXIII, 5–100. Berlin.
[3] BUBENÍK, J., 1992: Výzkum vrchu Rubín (Dolánky, obec Podbořany, okr. Louny) a jeho okolí v letech 1984–1989. Předběžná zpráva, AR XLIV, 216–230.
[4] BUBENÍK, J., 1997: Die Besiedlung des südöstlichen Vorfelds des Berges Rubín in der Burgwallzeit und ihre Chronologie (Ausgrabungen in den Jahren 1984–1991), PA LXXXVIII, 56–106.
[5] BUCHVALDEK, M.–SLÁMA, J.–ZEMAN, J., 1978: Slovanské hradiště u Kozárovic, Praehistorica 6, 84–85.
[6] ČAPEK, L.–MENŠÍK, P., 2019: Raně středověká keramika z Hradiště Kněží hora u Katovic (okres Strakonice) – Frühmittelalterliche Keramik vom Burgwall Kněží hora (Pfaffenberg) bei Katovice (Bezirk Strakonice), AH 44, 357–381.
[7] GABRIEL, I., 1981: Karolingische Reitersporen und andere Funde aus dem Gräberfeld von Bendorf, Kr. Rendsburg-Eckernförrde, Offa Bd. 38, 245–258.
[8] GEISLER, H., 1998: Das frühbairische Gräberfeld Straubing-Bajuwarenstraße I. Tafelband. Rahden/Westf.
[9] HABESTROH, C. et al., 2004: Das frühmittelalterliche Gräberfeld von Wirbenz, Gde. Speichersdorf, Lkr. Bayreuth. München.
[10] HANULIAK, M.–REJHOLCOVÁ, M., 1999: Pohrebisko v Čakajovciach (9.–12. storočie). Vyhodnotenie. Bratislava – Nitra.
[11] HÖKE, B., 2013: Der Merowingerzeitliche Bestattungsplatz von Neuburg a. d. Donau, St. Wolfgang. Materialhefte zur bayerischen Archäologie 97. Kallmünz.
[12] HRUBÝ, V., 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště "Na valách"– Staré Město. Die grossmährische Begräbnisstätte "Na valách". Praha.
[13] HRUBÝ, V., 1965: Staré Město – velkomoravský Velehrad – Velehrad – Staré Město – Die Centrum des Grossmährischen Reiches. Praha.
[14] JELÍNKOVÁ, D., 2005: Příspěvek k poznání ženského oděvu ve střední a mladší době hradištní, AR LVII, 549–560.
[15] KALOUSEK, F., 1971: Břeclav – Pohansko I. Velkomoravské pohřebiště u kostela – Großmährisches Gräberfeld bei der Kirche. Brno.
[16] KISS, A., 1977: Avar cemeteries in County Baranya. Cemeteries of the Avar Period (567–829) in Hungary Vol. 2. Budapest.
[17] KLANICA, Z., 1968: Výsledky čtrnácté sezóny výzkumu v Mikulčicích, okr. Hodonín, PV 1967, 61–85.
[18] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1967: Časně středověké nálezy jehlic v českých zemích, PA LVIII, 580–591.
[19] KRUMPHANZLOVÁ, Z. a kol., 2013: Raně středověké pohřebiště v Praze-Lahovicích. Praha.
[20] KUDRNÁČ, J., 1970: Klučov. Staroslovanské hradiště ve středních Čechách. K počátkům nestarších slovanských hradišť v Čechách. Praha.
[21] KUNA, M.–PROFANTOVÁ, N. a kol., 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách. Praha.
[22] LOSERT, H., 2012: Die Slawen in Nordostbayern, Fines Transire 21, 139–168.
[23] LOSERT, H.–PLETERSKI, A., 2003: Altererding in Oberbayern. Struktur des frühmittelalterlichen Gräberfeldes und "Ethnogenese" der Bajuwaren. Berlin – Ljubljana.
[24] LUTOVSKÝ, M., 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[25] LUTOVSKÝ, M., 2011: Jižní Čechy v raném středověku. Slovanské osídlení mezi Práchní a Chýnovem. České Budějovice.
[26] MAINMAN, A. J.–ROGERS, N. S. H., 2000: Craft, industry and Everyday Life: Finds from Anglo-Scandinavian York. York.
[27] MENŠÍK, P.–KRÁL, V., 2017: "Kněží hora" u Katovic. Raně středověká pevnost nad řekou Otavou z pohledu archeologického bádání. Strakonice.
[28] MENŠÍK, P.–STARKOVÁ, L.–KRÁL, V., 2019: Hradiště na Strakonicku. Předchůdci moderních opevněných sídel v pravěku a raném středověku z pohledu archeologie. Strakonice.
[29] MENŠÍK, P. a kol., v tisku: Menšík, P.–Čapek, L–Hložek, J.–Kočár, P.–Sůvová, Z.–Hošek, J., Die Höhensiedlung und der Burgwall Katovice "Kněží hora". Ein überregionales Zentrum im urzeitlichen und frühmittelalterlichen Südböhmen, Archäologisches Korrespondenzblatt.
[30] MILITKÝ, J.–PROFANTOVÁ, N.–VIDEMAN, J., 2013: Pozdně římské mince a denár Karla Velikého (768–814) z areálu hradiště Tismice, Numismatický sborník 27, 35–46.
[31] NIEDERLE, L., 1913: Život starých Slovanů. Díl 1, svazek 2. Základy kulturních starožitností slovanských. Praha.
[32] PÖLLATH, R., 2002: Karolingerzeitliche Gräberfelder in Nordostbayern. Eine archäologisch-historische Interpretation mit der Vorlage der Ausgrabungen von K. Schwarz in Weismain und Thurnau-Alladorf. Bd. I: Text, Bd. II: Abbildungen, Listen, Literatur, Bd. III: Katalog, Bd. IV: Tafeln. München.
[33] PROFANTOVÁ, N., 2015: Nová raně středověká výšinná poloha z Kosoře a Prahy-Radotína. In: V za(u)jetí malostranských stratigrafií: sborník k životnímu jubileu Jarmily Čihákové (Podliska, J., ed.), 80–95. Praha.
[34] PROFANTOVÁ, N., 2016: Ostruhy jako doklady přítomnosti elity v 8. a 9. století v Čechách – Sporen als Belege für die Präsenz von Eliten im 8. und 9. Jahrhundert in Böhmen, AH 41, 7–40.
[35] PROFANTOVÁ, N., 2016a: Tepací formy 7.–8. století z České republiky. In: Od Bachórza do Światowida ze Zbrucza. Tworzenie się słowiańskiej Europy w ujęciu archeologicznym, historycznym i językoznawczym. Księga jubileuszowa Profesora Michała Parczewskiego (Chudzińska, B.–Wojenka, M.–Woloszyn, M., edd.), 57–72. Kraków – Rzesów.
[36] PROFANTOVÁ, N., 2018: Fremd und örtlich. Fernkontakte und die Einbindung fremder Elemente in die lokale Kultur, Beispiel Mittelböhmen. In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen/Oberösterreich, 27. Treffen (Schmotz, K.–Gruber, P.–Chytráček, M., edd.), 235–251. Schlögen.
[37] PROFANTOVÁ, N., v tisku: Poznání hradiště kombinovaným detektorovým, povrchovým průzkumem, geofyzikou a malou sondáží. Příklad Tismice, okr. Kolín (8.–9. století). In: Współczesne metody badań wczesnośredniowiecznych grodów Europy Środkowo-Wschodniej (Moździoch, S., ed.). Wrocław.
[38] PROFANTOVÁ, N.–STOLZ, D., 2006: Kovové nálezy z hradiště v Tismicích a pokus o interpretaci významu hradiště, ASČ 10, 793–838.
[39] PROFANTOVÁ, N. a kol., 2015: Klecany. Raně středověká pohřebiště I. Praha.
[40] REJHOLCOVÁ, M., 1995: Pohrebisko v Čakajovciach (9.–12. storočie). Analýza. Nitra.
[41] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle. Městečko ostrovského kláštera. Praha.
[42] REMPEL, H., 1966: Reihengräberfriedhöfe des 8. bis 11. Jahrhunderts aus Sachsen-Anhalt, Sachsen und Thüringen. Deutsche Akademie der Wissenschaften zu Berlin. Schriften der Sektion für Vor- u. Frühgeschichte 20. Berlin.
[43] SCHWARZ, K., 1984: Frühmittelalterlicher Landesausbau im ostlichen Franken zwischen Steigerwald, Frankenwald und Oberpfälzer Wald. Mainz.
[44] SLÁMA, J., 1990: Slovanské pohřebiště. In: Lochenice. Z archeologických výzkumů na katastru obce. Praehistorica 16 (Buchvaldek, M.–Zeman, J., red.), 103–134. Praha.
[45] SPIONG, S., 2000: Fibeln und Gewandnadeln des 8. bis 12. Jahrhunderts in Zentraleuropa: eine archäologische Betrachtung ausgewählter Kleidungsbestandteile als Indikatoren menschlicher Identität. Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters. Beiheft 12. Bonn.
[46] SZŐKE, B. M., 2010: Mosaburg/Zalavár und Pannonien in der Karolingerzeit, Antaeus 31–32, 9–52.
[47] ŠOLLE, M., 1966: Stará Kouřim a projevy velkomoravské hmotné kultury v Čechách. Praha.
[48] ŠTEFAN, I.–KRUTINA, I., 2009: Raně středověké sídliště, hromadný hrob a pohřebiště na Budči, PA C, 119–212.
[49] UNGERMAN, Š., 2009: Archaika in den frühmittelalterlichen Gräbern in Mähren. In: My Things Changed Things. Social Development and Cultural Exchange in Prehistory, Antiquity, and the Middle Ages (Maříková Vlčková, P.–Mynářová, J.–Tomášek, M., edd.), 224–256. Prague.
[50] VIDA, T., 1997/1998: Veil pin or dress pin. Data to the question of Avar period pinwearing, Antaeus 24, 563–574, 811–815.