Název: Dějiny tvoří "ti malí", aneb, Život a dílo Emanuela Ambrose
Variantní název:
- The history is created by "the little ones" : the life and work of Emanuel Ambros
Zdrojový dokument: Musicologica Brunensia. 2019, roč. 54, č. 2, s. 89-104
Rozsah
89-104
-
ISSN1212-0391 (print)2336-436X (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/MB2019-2-8
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/141915
Type: Článek
Jazyk
Licence: CC BY-SA 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
The study maps the life and creative legacy of Emanuel Ambrose (1885–1955), who significantly influenced the cultural development in Moravia. From the position of secondary school teacher, popular-educational worker and music critic he educated the widest social classes of population during the era which absented some of today's inherent mass media. Ambrose's organizational ambitions found application in Olomouc and Brno where, in addition to cooperation with local associations, he initiated the establishment of new corporations, or organized valuable concert productions.
Note
Příspěvek vznikl za podpory MŠMT, grant IGA_FF_2018_010: Hranice popularity v hudbě 19. až 21. století a grant IGA_FF_2019_006.
Reference
[1] AMBROS, Emanuel. Bedřich Smetana. S obsahy všech mistrových oper. Brno: Průboj, 1944.
[2] AMBROS, Emanuel. Dvacet let české opery v Olomouci (1920–1940). In Vlastivěda střední a severní Moravy. Díl II. Střední a severní Morava v minulosti. Část prvá. Studie z kulturních dějin střední a severní Moravy. Černý, Norbert (ed.). Přerov, 1942, s. 536–550.
[3] AMBROS, Emanuel. Janáček – dramatik. In Výroční zpráva Družstva českého divadla v Olomouci za dobu od 1. července 1927 do 30. června 1928. Olomouc, 1928, s. 5–11.
[4] AMBROS, Emanuel. Ředitel Josef Klvaňa a hudba. In Čtyřicet let československého státního reálného gymnasia Josefa Klvani v Kyjově 1898–1938. Kolaja, Maxmilián (ed.). Kyjov, 1938, s. 175.
[5] BALÓDY, Milan: Život a dílo Emanuela Ambrose (1885–1955). Olomouc 2017. Univerzita Palackého v Olomouci, filozofická fakulta, katedra muzikologie.
[6] FISCHER, Richard (ed.). Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc, 1938.
[7] FRIC, Ota. Ambros Emanuel. In Fric, Ota (ed.). Hudba na Kroměřížsku a Zdounecku. Kroměříž, 1941.
[8] FUHRICH, Karel. Vzpomínky starého lékárníka. Olomouc, 1948.
[9] GREGOR, Vladimír. Vladimír Ambros. Prostějov: Okresní vlastivědné muzeum, 1969.
[10] PEČMAN, Rudolf. Jan Racek. Vědec a člověk. Brno: Opus musicum, 2010, s. 213.
[11] VOHNOUTOVÁ EL ROUMHAINOVÁ, Suzanne: Počátky Klubu moravských skladatelů (1919–1928). Brno 2013. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, filozofická fakulta, ústav hudební vědy.
[12] VYSLOUŽIL, Jiří. Vladimír Helfert. In Vladimír Helfert. Pokrokový vědec a člověk. Brno, 1975, s. 9.
[13] SILNÁ, Ingrid. Ezechiel Ambros. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011.
[14] SMETANA, Robert. O nový český hudební život. Olomouc: Spolek pro komorní hudbu, 1947.
[15] ŠLAPANSKÁ, Eva. Jak jsem je znala. Vzpomínky na významné osobnosti kulturního života spjaté s Brnem. Brno: SVAN, 2001.
[16] ŠTĚDROŇ, Bohumír. Ambros Emanuel. In Československý hudební slovník osob a institucí. Černušák, Gracian – Štědroň, Bohumír – Nováček, Zdenko (eds.). Svazek první. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963, s. 25–26.
[2] AMBROS, Emanuel. Dvacet let české opery v Olomouci (1920–1940). In Vlastivěda střední a severní Moravy. Díl II. Střední a severní Morava v minulosti. Část prvá. Studie z kulturních dějin střední a severní Moravy. Černý, Norbert (ed.). Přerov, 1942, s. 536–550.
[3] AMBROS, Emanuel. Janáček – dramatik. In Výroční zpráva Družstva českého divadla v Olomouci za dobu od 1. července 1927 do 30. června 1928. Olomouc, 1928, s. 5–11.
[4] AMBROS, Emanuel. Ředitel Josef Klvaňa a hudba. In Čtyřicet let československého státního reálného gymnasia Josefa Klvani v Kyjově 1898–1938. Kolaja, Maxmilián (ed.). Kyjov, 1938, s. 175.
[5] BALÓDY, Milan: Život a dílo Emanuela Ambrose (1885–1955). Olomouc 2017. Univerzita Palackého v Olomouci, filozofická fakulta, katedra muzikologie.
[6] FISCHER, Richard (ed.). Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc, 1938.
[7] FRIC, Ota. Ambros Emanuel. In Fric, Ota (ed.). Hudba na Kroměřížsku a Zdounecku. Kroměříž, 1941.
[8] FUHRICH, Karel. Vzpomínky starého lékárníka. Olomouc, 1948.
[9] GREGOR, Vladimír. Vladimír Ambros. Prostějov: Okresní vlastivědné muzeum, 1969.
[10] PEČMAN, Rudolf. Jan Racek. Vědec a člověk. Brno: Opus musicum, 2010, s. 213.
[11] VOHNOUTOVÁ EL ROUMHAINOVÁ, Suzanne: Počátky Klubu moravských skladatelů (1919–1928). Brno 2013. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, filozofická fakulta, ústav hudební vědy.
[12] VYSLOUŽIL, Jiří. Vladimír Helfert. In Vladimír Helfert. Pokrokový vědec a člověk. Brno, 1975, s. 9.
[13] SILNÁ, Ingrid. Ezechiel Ambros. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011.
[14] SMETANA, Robert. O nový český hudební život. Olomouc: Spolek pro komorní hudbu, 1947.
[15] ŠLAPANSKÁ, Eva. Jak jsem je znala. Vzpomínky na významné osobnosti kulturního života spjaté s Brnem. Brno: SVAN, 2001.
[16] ŠTĚDROŇ, Bohumír. Ambros Emanuel. In Československý hudební slovník osob a institucí. Černušák, Gracian – Štědroň, Bohumír – Nováček, Zdenko (eds.). Svazek první. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963, s. 25–26.