Název: Súčasný stav výskumu problematiky remeselnej výroby u Germánov v oblasti juhozápadného Slovenska a Moravy v dobe rímskej
Variantní název:
- Current state of research in the subject of Germanic craft produktion in the southwestern Slovakia and Moravia in the Roman period
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2019, roč. 24, č. 1, s. 77-112
Rozsah
77-112
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SAB2019-1-4
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/142463
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-SA 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Príspevok sa venuje archeologickým dokladom remeselnej výroby u Germánov v oblasti dnešnej Moravy a juhozápadného Slovenska v dobe rímskej. Pozornosť je venovaná chronologickej a geografickej distribúcii lokalít, výpovednej hodnote jednotlivých archeologických prameňov a komparácii situácie vo vymedzenom priestore so susednými oblasťami. Aspekty ako rozsiahle obchodné kontakty, vplyv iných kultúr, ale tiež stav výskumu a terénna metodika, mohli byť príčinou nerovnomerného priestorového a časového rozloženia týchto lokalít na sledovanom území. Najčastejšie sa objavujú predovšetkým doklady po spracovaní železa a farebných kovov, ale tiež po výrobe keramiky. V menšej miere je doložená činnosť spojená so spracovaním organických materiálov ako tkáčstvo, garbiarstvo, či výroba predmetov z kostí a parohoviny.
The article is dealing with archaeological evidence for the Roman-Period Germanic craft production on the territory of what is now Moravia and southwestern Slovakia. Attention is paid to chronological and geographical distribution of sites, information value of individual archaeological sources and comparison of the situation in the defined area with neighbouring regions. Aspects like extensive trading contacts, influence of other cultures, but also the state and methods of archaeological research, might have caused an uneven spatial and temporal distribution of these sites over the studied territory. Most frequent is the evidence for processing of iron and nonferrous metals and for pottery making. Activities connected with processing of organic materials, such as weaving, hide tanning or production of articles from bone and antler, are evidenced to a lesser extent.
Note
Tento článok vychádza z nepublikovanej diplomovej práce: Szabová, A. – Hospodárstvo stredodunajských Germánov. Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave – Katedra archeológie, 2018. Školiteľ: prof. PhDr. Eduard Krekovič, CSc.
Reference
[1] Aufderhaar, I. 2009: From the goldsmith's point of view: gilding on metals during the first millennium AD – techniques and their development in the Germanic area. ArcheoSciences, revue d'archéométrie 33, 243–253.
[2] Baumeister, M. 2004: Metallrecycling in der Frühgeschichte. Untersuchungen zur technischen, wirtschaftlichen und gesellschaftlichen Rolle sekundärer Metallverwertung im 1. Jahrtausend n. Chr. Leidorf.
[3] Bazovský, I. 2007: Depot železných predmetov z germánskeho sídliska v Čataji (okr. Senec, juhozápadné Slovensko). In: Droberjar, E. – Chvojka, O. (eds.): Archeologie barbarů 2006, Svazek 1. Sborník příspěvků z II. protohistorické konference (České Budějovice, 21.–24. 11. 2006). České Budějovice, 249–260.
[4] Bazovský, I. 2009: Doklady výroby spôn v naddunajskom barbariku. In: M. Karwowski – E. Droberjar (eds.): Archeologia Barbarzyńców 2008: powiązania i kontakty w świecie barbarzyńskim, Collectio Archaeologica. Resoviensis 13, Rzeszów, 433–438.
[5] Bazovský, I. 2010: Depot z doby rímskej z Dunajskej Lužnej. In: Beljak, J. – Březinová, G. – Varsik, V. (eds.): Archeológia barbarov 2009. Hospodárstvo Germánov. Sídliskové a ekonomické štruktúry od neskorej doby laténskej po včasný stredovek. Nitra, 13–32.
[6] Beljak, J. 2008: Východná enkláva Kvádov (Osada v Štúrove v kontexte germánskeho osídlenia na Pohroní a Poiplí). Nitra.
[7] Berkovec, T. 2002: Vyškov (okr. Brno). Přehled výzkumů 43, 245.
[8] Bönisch, E. 2011: Römischer Schrott...an der Neiße recycelt. Ausgrabungen des germanischen Areals bei Jänswalde. In: Schopper, F. (ed.): Ausgrabungen im Niederlausitzer Braunkohlenrevier 2008. Brandenburgisches Landesamt für Denkmalpflege und Archäologisches Landesmuseum Wünsdorf, 123–126.
[9] Brumlich, M. 2010: Bequemer Arbeitsplatz. Spätkaiserzeitliche Eisenverhüttung bei Klein Görigk, Lkr. Spree-Neiße. Archäologie in Berlin und Brandenburg 2008, 58–60.
[10] Březinová, G. 2003: Výskum na ploche staveniska Shell (1996). In: Březinová, G. a kolektív (ed.): Nitra-Chrenová. Archeologické výskumy na plochách stavenísk Shell a Baumax. Nitra, 19–38.
[11] Březinová, G. – Benediková, L. 2003: Výskum na ploche staveniska Baumax (1999–2000). In: Březinová, G. a kolektív (ed.): Nitra-Chrenová. Archeologické výskumy na plochách stavenísk Shell a Baumax. Nitra, 39–64.
[12] Březinová, H. – Poppová-Urbanová, K. 2009: Fragmenty textilu na bronzovém vědru z doby římské z Řepova. Archeologické rozhledy LXI/1, 101–117.
[13] Bursák, D. 2015: Několik poznámek k výrobě železa a sídlištní hierarchii v prvních dvou stoletích n. l. Praehistorica XXXII/2, 45–54.
[14] Bursák, D. – Kacl, P. – Trojánková, O. – Zavřel, J. 2018: Hutnictví železa v industriální osadě v Praze-Bubenči. Příklad dílny z doby římské z Papírenské ulice. Archaeologica Pragensia 24, 363–408.
[15] Čerkun, J. 1995: Kováčske dielne z doby laténskej a rímskej v Zakarpatsku. Štud. zvesti AÚ SAV 31, 99–104.
[16] Čižmář, Z. 2010: Nálezy odlévacích forem z doby laténské a římské na Moravě. Archeologické rozhledy LXII/1, 126–136.
[17] Dąbrowska, T. 1997: Kamieńczyk. Ein Gräberfeld der Przeworsk-Kultur in Ostmasowien. Monumenta Archaeologica Barbarica III. Krakow.
[18] Dobrzańska H. 1990: Osada z późnego okresu rzymskiego w Igołomi, woj. krakowskie, Część II, Kraków.
[19] Drahošová, V. 1993: Ďalšie nálezy zo Skalice. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1992, 31.
[20] Droberjar, E. 1997: Studien zu den germanischen Siedlungen der älteren römischen Kaiserzeit in Mähren. Fontes Archaeologici Pragenses, Volumen 21. Praha.
[21] Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.
[22] Droberjar, E. 2007: "Veteres illic Sueborum praedae et nostris e provinciis lixae ac negotiatores reperti…" (Tacitus, Ann. II, 62, 3). K interpretaci římských importů u českých Svébů v době Marobudově. In: Droberjar, E. – Chvojka, O. (eds.): Archeologie barbarů 2006, Svazek 1. Sborník příspěvků z II. protohistorické konference (České Budějovice, 21.–24. 11. 2006). České Budějovice, 41–91.
[23] Droberjar, E. 2008: Aktuální stav výzkumu labskogermánských sídlišť doby římské a doby stěhování národů v Čechách. In: Droberjar, E. – Komoróczy, B. – Vachůtová, D. (eds.): Barbarská sídliště. Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů (Archeologie barbarů 2007). Brno, 11–21.
[24] Droberjar, E. – Frána, J. 2004: Antická mosaz (aurichalcum) v českých nálezech časné doby římské. Archeologie ve středních Čechách 8, 441–462.
[25] Dušek, S. 1992: Römische Handwerker im germanischen Thüringen, Teil B. Stuttgard.
[26] Ďuga, M. – Vachůtová, D. – Zeman, T. 2011: Hrubá Vrbka (okr. Hodonín). Přehled výzkumů 52/1, 221–224.
[27] Elschek, K. 1997: Archeologický výskum v Zohore v roku 1995. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1995, 40–43.
[28] Elschek, K. 1998: Tematický výskum na sídlisku z doby rímskej v Bratislave-Devínskej Novej Vsi. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1996, 45 – 47.
[29] Elschek, K. 1999: Záchranný archeologický výskum v Lábe. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1997, 38–39.
[30] Elschek, K. 2000: Eine Eisenverhüttungswerkstatt der älteren römischen Kaiserzeit aus Bratislava-Dúbravka. In: Friesinger, H. – Pieta, K. – Rajtár, J. (eds.): Metallgewinnung und -Verarbeitung in der Antike (Schwerpunkt Eisen). Archaeologica Slovaca Monographiae, Tomus III. Nitra, 33–46.
[31] Elschek, K. 2006: Polykultúrne sídlisko v Bratislave-Devínskej Novej Vsi a doklad spracovania farebných kovov počas mladšej doby rímskej. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 2004, 63–67.
[32] Elschek, K. 2011a: Veľkoplošný záchranný výskum v areáli A.S.A. Zohor. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 2008, 85–87.
[33] Elschek, K. 2011b: Produktionsobjekte der älteren römischen Kaiserzeit aus Zohor. Zborník SNM CV, Archeológia 21, 175–182.
[34] Elschek, K. 2014: Osídlenie Zohora od praveku po včasný stredovek. Zohor 1314–2014. Zohor, 15–38.
[35] Elschek, K. 2017: Bratislava-Dúbravka. Im 1. bis 4. Jahrhundert n. Chr. Germanischer Fürstensitz mit römischen Bauten und die germanische Besiedlung. Nitra.
[36] Elschek, K. – Groh, S. – Kolníková, E. 2015: Eine neue germanische Siedlung und römisch-germanische ländliche Niederlassung von Stupava-Mást (Westslowakei). Slovenská archeológia LXIII/1, 63–114.
[37] Filipová, M. – Harangozóová, E. 2014: Sídliště z doby římské v Hrušovanech u Brna (okr. Brno-venkov). Pravěk Nová řada 22, 257–311.
[38] Frolík, J. – Jílek, J. – Jiřík, J. – Urbanová, K. 2011: Sídliště vinařické skupiny z Prahy-Kobylis. In: Droberjar, E. (ed.): Archeologie barbarů 2010. Hroby a pohřebiště Germánů mezi Labem a Dunajem. Sborník příspěvků ze VI. Protohistorické konference Hradec Králové, 6.–9. září 2010. Olomouc, 415–451.
[39] Geisler, M. – Šedo, O. 1993: Druhá sezóna záchranného výzkumu na trase dálnice v poloze Žleby u Vyškova (okr. Vyškov). Přehled výzkumů 35, 85–86.
[40] Giumlia-Mair, A. 2000: Roman Mettalurgy: Workshops, Alloys, Techniques and Open Questions. In: Giumlia-Mair, A. (ed.): Ancient Metallurgy between Oriental Alps and Pannonian Plain. Workshop - Trieste, 29–30 October 1998. Aquileia (Udine) : Associazione nazionale per Aquileia, 107–120.
[41] Godłowski, K. 1991: Jakuszowice – a multi-period settlement in southern Poland. Antiquity 65, 662–75.
[42] Gozdowski, M. 1956: Osada z okresu rzymskiego w Wólce Łasieckiej, pow. Łowicz, w świetle badań w 1952 roku. Materiały starożytne I. Wrocław, 105–132.
[43] Gustavs, S. 1989: Werkabfälle eines germanischen Feinschmiedes von Klein Köris, Kr. Königs Wusterhausen. In: Gramsch, B. (ed.): Veröffentlichungen des Museums für Ur- und Frühgeschichte Potsdam. Berlin, 147–180.
[44] Günther, K. 1990: Siedlung und Werkstätten von Feinschmieden der älteren Römischen Kaiserzeit bei Warburg-Daseburg. Bodenaltertümer Westfalens 24. Aschendorff.
[45] Halama, J. – Zeman, T. 2009: Nálezy žernovů z kontextů doby římské v Čechách a na Moravě. In: Karwowski, M. – Droberjar, E. (eds.): Archeologia Barbarzyńców 2008: powiązania i kontakty w świecie barbarzyńskim. Collectio Archaeologica Resoviensis XIII. Rzeszów, 479–530.
[46] Hegewisch, M. 2011: Zur Drehscheibenkeramik im Westen der Germania magna. Anfänge, Weiterentwicklung und Verbreitung. In: Bemmann, J. – Hegewisch, M. – Meyer, M. – Schmauder, M. (eds.): Drehscheibentöpferei im Barbaricum: Technologietransfer und Professionalisierung eines Handwerks am Rande des Römischen Imperiums. Akten der Internationalen Tagung in Bonn vom 11. bis 14. Juni 2009. Bonn, 119–174.
[47] Hellich, J. 1921: Nový příspěvek ke kultuře laténských žárových hrobů na Horkách u V. Opolan, Pam. Arch. XXXII, 103–110.
[48] Henning, J. 1977: Entwicklungstendenzen der Keramikproduktion an der mittleren und unteren Donau im 1. Jahrhundert u. Z. Zeitschrift für Archäologie 11, 181–206.
[49] Hensel, Z. 1979: Metaloznawcze badania przedmiotów żelaznych z miejscowości Tłuste, woj. Warszawa, stan. 1. Sprawozdania Archeologiczne Vol. 31, 129–139.
[50] Hložek, M. 2001: Železářské pece na sídlišti ze starší doby římské v poloze Rúdník u Vacenovic (okr. Hodonín). Archaeologia technica 12, 5–10.
[51] Hornik, P. – Jílek, J. 2014: Sídliště z časné doby římské v Plotištích nad Labem (okr. Hradec Králové). In: B. Komoróczy (ed.): Sociální diferenciace barbarských komunit (Archeologie barbarů 2011). Brno, 181–219.
[52] Hošek, J. – Komoróczy, B. – Beran, V. 2012: Metalografická analýza železných dřevoobráběcích nástrojů z období markomanských válek v oblasti Mušova. In: Březinová, G. – Varsik, V. (eds.): Archeológia na prahu histórie. K životnému jubileu Karola Pietu. Nitra, 271–288.
[53] Hrnčiarik, E. 2014: Belege der germanischen handwerklichen Tätigkeit in der Slowakei. Anodos 11/2011, 149–157.
[54] Hrnčiarik, E. 2015: Rímske a germánske výrobky z kosti, parohoviny a slonoviny z auxiliárneho kastela v Iži v kontexte severopanónskej hraničnej zóny. Trnava.
[55] Cheben, I. – Ruttkay, M. 1995: Záchranné výskumy v Cíferi-Páci a v Čataji. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1993, 67 – 69.
[56] Chytrá, H. 2011: Přesleny jako součást výbavy hrobů doby římské v Čechách, na Moravě a na jihozápadním Slovensku. In: Droberjar, E. (eds.): Archeologie barbarů 2010. Hroby a pohřebiště Germánů mezi Labem a Dunajem. Sborník příspěvků ze VI. Protohistorické konference Hradec Králové, 6.–9. září 2010. Olomouc, 389–394.
[57] Istvánovits, E. – Kulcsár, V. – Mérai, D. 2011: Roman Age Barbarian Pottery Workshops in the Great Hungarian Plain. In: Bemmann, J. – Hegewisch, M. – Meyer, M. – Schmauder, M. (ed.): Drehscheibentöpferei im Barbaricum: Technologietransfer und Professionalisierung eines Handwerks am Rande des Römischen Imperiums. Akten der Internationalen Tagung in Bonn vom 11. bis 14. Juni 2009. Bonn, 355–369.
[58] Jančo, M. 2000: Germánska dielňa z Berouna, Havlíčkovej ulice. In: Čech, P. – Dobeš, M. (eds.): Sborník Miroslavu Buchvaldkovi. Most, 107–110.
[59] Jiřík, J. 2006: Vybrané sídlištní situace mladší doby římské až časné fáze doby stěhování národů v severozápadních Čechách. In: Droberjar, E. – Chvojka, O. (eds.): Archeologie barbarů 2006, Svazek 2. Sborník příspěvků z II. protohistorické konference (České Budějovice, 21. – 24. 11. 2006). České Budějovice, 535–564.
[60] Jílek, J. 2016: Roman Metal Vessels in the Milieu of Germanic Elites in the Middle Danube Region. Studia Hercynia XIX/1–2, 169–188.
[61] Jílek, J. – Vokolek, V. – Urbanová, K. 2014: Tkalcovská dílna ze Slepotic, okr. Pardubice. Předběžné vyhodnocení. Zbor. SNM CVIII, Arch. 24, 271–294.
[62] Jílek, J. – Vokolek, V. – Beková, M. – Bek, T. – Urbanová, K. – Hornik, P. 2015: Sídliště z časné doby římské ve Slepoticích. Archeologie východních Čech 6 (2013), 21–334.
[63] Jurečko, P. 1981a: K problematike kultúrno-spoločenských vzťahov na sídliskách z doby rímskej na východnom Slovensku. Slovenská archeológia XXIX/2, 313–339.
[64] Jurečko, P. 1981b: Problematika tzv. sivej keramiky v dobe rímskej so zreteľom na výsledky výskumu na východnom Slovensku. Hist. Carpatica XII, 169–209.
[65] Kalábek, M. 2006: Germánské osídlení Olomouce. In: Droberjar, E. – Lutovský, M. (eds.): Archeologie barbarů 2005. Sborník příspěvků z I. protohistorické konference "Pozdně keltské, germánské a časně slovanské osídlení" Kounice, 20.–22. září 2005. Praha, 431–450.
[66] Kalábek, M. 2011: Hulín (okr. Kroměříž). Přehled vyzkumů 52/1, 224.
[67] Kalábek, M. 2017: Hněvotín (okr. Olomouc). Přehled výzkumů 58/1, 249–250.
[68] Kalábek, M. – Šrámek, F. 2006: Germánské hrnčířské pece v Olomouci-Neředíně a Olomouci-Slavoníně. Archeologické centrum Olomouc. Ročenka 2005, 206–243.
[69] Kašpárek, F. 2008: Germánské sídliště z doby římské ve Slatinicích na Olomoucku. In: Droberjar, E. – Komoróczy, B. – Vachůtová, D. (eds.): Barbarská sídliště. Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů (Archeologie barbarů 2007). Brno, 177–200.
[70] Klemet, J. 2016: Buntmetallverarbeitung von einer kaiserzeitlichen Ansiedlung in Neunheilingen, Unstrut-Hainich-Kreis. In: Voß, H. U. – Müller-Scheeßel, N. (eds.): Archäologie zwischen Römern und Barbaren. Zur Datierung und Verbreitung römischer Metallarbeiten des 2. und 3. Jahrhunderts n. Chr. im Reich und im Barbaricum – ausgewählte Beispiele (Gefäße, Fibeln, Bestandteile militärischer Ausrüstung, Kleingerät, Münzen), Teil II. Bonn, 817–838.
[71] Kolník, T. 1959: Germánske hroby zo staršej doby rímskej zo Zohora, Žlkoviec a Kostolnej pri Dunaji. Slovenská archeológia VII/1, 144–162.
[72] Kolník, T. 1962: Nové sídliskové nálezy z doby rímskej na Slovensku. Archeologické rozhledy XIV/3, 344–397, 371–380.
[73] Kolník, T. 1964: Honosné spony mladšej doby rímskej vo svetle nálezov z juhozápadného Slovenska. Slovenská archeológia XII/2, 409–446.
[74] Kolník, T. 1978: Ďalšia etapa výskumu v Cíferi-Páci. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1977, 128–137.
[75] Kolník, T. 1981: Sídliskové nálezy z doby rímskej v Abraháme. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1980, 133–135.
[76] Kolník, T. – Mitáš, V. 2012: Archeologické nálezy k osídleniu Bohdanoviec nad Trnavou a niekoľko poznámok k činnosti detektoristov. Študijné zvesti Archeologického ústavu SAV 51, 35–74.
[77] Kolník, T. – Roth, P. 1985: Záchranný výskum na diaľnici v Pobedime. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1984, 129–132.
[78] Kolník, T. – Roth, P. 2011: Pravouhlé jamové žiaroviská s prepálenými stenami z neskorej doby rímskej v Pobedime. Zborník SNM CV, Archeológia 21, 183–186.
[79] Kolník, T. – Roth, P. 2012: Pravouhlé jamové žiaroviská z doby rímskej. In: Březinová, G. – Varsik, V. (ed.): Archeológia na prahu histórie. K životnému jubileu Karola Pietu. Nitra, 303–330.
[80] Kolník, T. – Varsik, V. 2006: Hrnčiarske pece z mladšej doby rímskej v Cíferi-Páci. Zborník SNM C, Archeológia 16, 409–432.
[81] Kolník, T. – Varsik, V. – Vladár, J. 2007: Branč, Germánska osada z 2. až 4. storočia. Archaeologica Slovaca Monographiae–Zväzok 10. Nitra.
[82] Komoróczy, B. 2008: Hradisko (Burgstall) u Mušova ve světle výzkumů v letech 1994–2007. In: Droberjar, E. – Komoróczy, B. – Vachůtová, D. (eds.): Barbarská sídliště. Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů (Archeologie barbarů 2007). Brno, 391–438.
[83] Kostelníková, M. 2002: Die Textilien. In: Peška, J. – Tejral, J. (eds.): Das germanische Königsgrab von Mušov in Mähren. Teil 2. Mainz, 485–487.
[84] Kraskovská, Ľ. 1959: Hroby z doby rímskej v Zohore. Slovenská archeológia VII/1, 99–143.
[85] Lamiová-Schmiedlová, M. 2002: Fund eines Webstuhls aus der römischen Kaiserzeit in Ostrovany, bez. Sabinov. In: Kuzmová, K. – Pieta, K. – Rajtár, J. (eds.): Zwischen Rom und Barbaricum. Nitra, 325–328.
[86] Lamiová-Schmiedlová, M. – Luštíková, L. – Tomášová, B. 2011: Štvorhranné pece na sídliskách z doby rímskej na východnom Slovensku. Zbor. SNM CV, Arch. 21, 187–190.
[87] Lamiová-Schmiedlová, M. – Tomášová, B. 1991: Výskum v Medzanoch. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1989, 62.
[88] Lau, N. 2007: Die Pferdegeschirre aus dem Thorsberger Moor – Neue Forschungen zu den Ausrüstungen germanischer Reiter. In: Grünewald, Ch. – Capelle, T. (eds.): Innere Strukturen von Siedlungen und Gräberfeldern als Spiegel gesellschaftlicher Wirklichkeit? Akten des 57. Internationalen Sachsensymposions vom 26. bis 30. August 2006 in Münster. Aschendorff Münster, 127 – 135.
[89] Lečbych, M. 2015: Žarošice (okr. Hodonín). Přehled výzkumů 56/1, 219–220.
[90] Leube, A. 2009: Studien zu Wirtschaft und Siedlung bei den germanischen Stämmen im nördlichen Mitteleuropa während des 1. bis 5./6. Jahrhunderts n. Chr. Mainz am Rhein.
[91] Loskotová, Z. 2009: Hrnčířské pece z doby římské ze Slezska. Neplachovice, Holasovice a Opava-Kateřinky. Opava.
[92] Loskotová, Z. 2011: Die Przeworsk-Kultur im südlichen Teil des Oberschlesiens am Ende der römischen Kaiserzeit und am Anfang der Völkerwanderungszeit. Přehled výzkumů 52 – 1, 111 – 137.
[93] Łuczkiewicz, P. 2008: Sobieszyn, Fdst. 14, pow. Ryki, Wojw. Lubelskie. Eine Siedlung der Przeworsk-Kultur aus der jüngeren vorrömischen Eisenzeit und der frührömischen Kaiserzeit in Ostpolen. In: Droberjar, E. – Komoróczy, B. – Vachůtová, D. (eds.): Barbarská sídliště. Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů (Archeologie barbarů 2007). Brno, 259–278.
[94] Ludikovský, K. – Souchopová, V. 1980: Výsledky 3. sezony výzkumu hutnické oblasti v Sudicích. Přehled výzkumů 22, 51–52.
[95] Ludikovský, K. – Souchopová, V. – Hašek, V. 1978: Druhá etapa výzkumu hutnického střediska z mladší doby římské v Sudicích. Přehled výzkumů 21, 49–50.
[96] Madyda-Legutko, R. – Rodzińska-Nowak, J. 2014: Pochówek metalurga z cmentarzyska kultury przeworskiej w Prusieku, Stan. 25, pow. Sanocki. In: Madyda-Legutko, R. – Rodzińska-Nowak, J. (eds.): Honoratissimum assensus genus est armis laudare. Kraków, 277–290.
[97] Mihok, Ľ. – Pribulová, A. 2002: Metalografický výskum železných výrobkov z mladšej doby rímskej a sťahovania národov na Slovensku. Študiné zvesti Archeologického ústavu SAV 35, 83–112.
[98] Mikulková, B. 1996: Hrnčířská pec z doby římské z Tvarožné, okr. Brno-venkov. Pravěk Nová řada 6, 175–186.
[99] Mikulková, B. 2013: Rousínov (k. ú. Rousínovec, okr. Vyškov). Přehled výzkumů 54/1, 208–209.
[100] Mikulková, B. 2018: Rousínov (k. ú. Rousínov u Vyškova, okr. Vyškov). Přehled výzkumů 59/1, 212.
[101] Motyková-Šneidrová, K. – Pleiner, R. 1987: Die römerzeitliche Siedlung mit Eisenhütten in Ořech bei Prag. Pam. Arch. LXXVIII, 371–448.
[102] Musteaţă, S. 2017: Antler manufacturing in the central and Eastern Europe during Late Antiquity. In: Rubel, A. (ed.): Die Barbaren Roms Inklusion, Exklusion und Identität im Römischen Reich und im Barbaricum (1.–3. Jahrhundert n. Chr.). Hartung-Gorre Verlag, 199–237.
[103] Olędzki, M. 2008: The settlement complex of Wólka Domaniowska near Radom. In: Droberjar, E. – Komoróczy, B. – Vachůtová, D. (eds.): Barbarská sídliště. Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů (Archeologie barbarů 2007). Brno, 305–325.
[104] Ondrouch, V. 1957: Bohaté hroby z doby rímskej na Slovensku. Bratislava.
[105] Orzechowski, S. 2015: "Czarna metalurgia" ludności kultury przeworskiej. Społeczne i ekonomiczne aspekty produkcji. In: Tyszler, L. – Droberjar, E. (eds.): Archeologia Barbarzyńców 2014. BARBARI SVPERIORES ET INFERIORES. Łódź–Wieluń, 433–450.
[106] Parma, D. 2009: Syrovice (okr. Brno-venkov). Přehled výzkumů 50, 338.
[107] Parma, D. 2012: Kroměříž (okr. Kroměříž). Přehled výzkumů 53/1, 184–185.
[108] Pavelčík, J. 1978: Pec z období římského imperia z Uherského Brodu–Rolnické ulice (okr. Uherské Hradiště), Přehled výzkumů 21, 48.
[109] Pernička, R. M. 1969: Nově objevená hrnčířská dílna z doby římské v Chrlicích. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, Řada E13/1968, 117–138.
[110] Peškař, I. 1962: Objev železářské dílny z doby římské na sídlišti u Křepic, okr. Břeclav. Přehled výzkumů 6, 74–78.
[111] Peškař, I. 1973: Objev chaty a železářského zařízení na sídlišti z doby římské v Rajhradě (okr. Brno-venkov). Přehled výzkumů 17, 49–50.
[112] Peškař, I. 1988: Hrnčířské pece z doby římské na Moravě. Památky archeologické LXXIX, 106–169.
[113] Pieta, K. 1974: Sídlisko z doby rímskej v Beluši. Slovenská archeológia XXII/1, 89 – 106.
[114] Pieta, K. 1993: Nitra. Príspevky k najstarším dejinám mesta. Nitra.
[115] Pieta, K. 1996: Liptovská Mara. Včasnohistorické centrum severného Slovenska. Nitra.
[116] Pieta, K. 2002a: Kováčstvo v dobe rímskej a v dobe sťahovania národov na Slovensku. Študijné zvesti Archeologického ústavu SAV 35, 61–74.
[117] Pieta, K. 2002b: Anmerkungen zum Grab aus Čáčov. In: Kuzmová, K. – Pieta, K. – Rajtár, J. (eds.): Zwischen Rom und Barbaricum. Nitra, 343–354.
[118] Pieta, K. – Furmánek, V. 1985: Počiatky odievania na Slovensku. Bratislava.
[119] Pleiner, R. 1958: Základy slovanského železářského hutnictví v českých zemích. Vývoj přímé výroby železa z rud od doby halštatské do 12. věku. Praha.
[120] Pleiner, R. 1962: Staré evropské kovářství. Praha.
[121] Pleiner, R. 1978: Část XIII. Doba římská. 11. Ostatní řemeslné obory. In: Pleiner, R. – Rybová, A. (eds.): Pravěké dějiny Čech. Praha, 731–734.
[122] Pleiner, R. 1989: Iron making and working on the territory of Czechoslovakia until Middle Ages. In: Pleiner, R. (ed.): Archaeometallurgy of iron 1967–1987. Symposium Liblice 1987. Praha, 93–108.
[123] Roth, P. 2010: Metalurgia železa Keltov a Germánov. In: Beljak, J. – Březinová, G. – Varsik, V. (eds.): Archeológia barbarov 2009. Hospodárstvo Germánov. Sídliskové a ekonomické štruktúry od neskorej doby laténskej po včasný stredovek. Nitra, 341–350.
[124] Salač, V. 2010: K rozsahu a významu tzv. keltského dědictví v hospodářství starší doby římské v Čechách a ve střední Evropě. In: Beljak, J. – Březinová, G. – Varsik, V. (eds.): Archeológia barbarov 2009. Hospodárstvo Germánov. Sídliskové a ekonomické štruktúry od neskorej doby laténskej po včasný stredovek. Nitra, 351–370.
[125] Sauer, F. 1994: Eine germanische Siedlung mit Depotfund in der KG Hanfthal, Niederösterreich. In: Friesinger, H. – Tejral, J. – Stuppner, A. (eds.): Markomannenkriege – Ursachen und Wirkungen. Brno, 263–283.
[126] Schlette, F. 1977: Germáni mezi Thorsbergem a Ravennou. Kulturní dějiny Germánů do konce doby stěhování národů. Praha.
[127] Schuster, J. 2004: Herzsprung. Eine kaiserzeitliche bis völkerwanderungszeitliche Siedlung in der Uckermark. Berliner archäologische Forschungen – Band 1. Rahden/Westf.
[128] Skowron, J. 2010: Obiekty produkcyjne z osad ludności kultury przeworskiej w Polsce środkowej. In: Beljak, J. – Březinová, G. – Varsik, V. (eds.): Archeológia barbarov 2009. Hospodárstvo Germánov. Sídliskové a ekonomické štruktúry od neskorej doby laténskej po včasný stredovek. Nitra, 419–448.
[129] Słomska, J. 2015: Słów kilka o krośnie pionowym w kulturze przeworskiej. In: Tyszler, L. – Droberjar, E. (eds.): Barbari svperiores et inferiores : Archeologia barbarzyńców 2014. Procesy integracji środkowoeuropejskiego Barbaricum Polska - Czechy - Morawy – Słowacja. Łódź–Wieluń, 451–458.
[130] Stabrava, P. – Kováčik, P. 2009: Opava (k. ú. Kylešovice, okr. Opava). Přehled výzkumů 50, 331–332.
[131] Stuppner, A. 1984: Ringelsdorf. Fundberichte aus Österreich 22/1983, 302–303.
[132] Stuppner, A. 2006: Rund um den Oberleiserberg. Archäologische Denkmale der Gemeinden Ernstbrunn und Niederleis. Ernstbrunn.
[133] Stuppner, A. 2011: Der Oberleiserberg und die Spätkaiserzeitliche Drehscheibenkeramik im nördlichen Niederösterreich. In: Bemmann, J. – Hegewisch, M. – Meyer, M. – Schmauder, M. (eds.): Drehscheibentöpferei im Barbaricum: Technologietransfer und Professionalisierung eines Handwerks am Rande des Römischen Imperiums. Akten der Internationalen Tagung in Bonn vom 11. bis 14. Juni 2009. Bonn, 315–332.
[134] Šebesta, B. 2010: Príspevok k interpretácii vybraných objektov z germánskych sídlisk v Branči-Helyföldeku a Chotíne-Delihegy. In: Beljak, J. – Březinová, G. – Varsik, V. (eds.): Archeológia barbarov 2009. Hospodárstvo Germánov. Sídliskové a ekonomické štruktúry od neskorej doby laténskej po včasný stredovek. Nitra, 449–466.
[135] Šedo, O. 2001: Mikulov (okr. Břeclav). Přehled výzkumů 42, 188–189.
[136] Šedo, O. 2011: Poznámky k nálezům kvadratických pecí na barbarských sídlištích doby římské. Zborník SNM CV, Archeológia 21, 207–214.
[137] Šikulová, V. 1978: Hrnčířská pec z mladší doby římské v Holasovicích. Přehled výzkumů 21, 51–52.
[138] Štolcová, T. – Kolník, T. 2010: Tkáčske dielne z neskorej doby rímskej v Cíferi-Páci. In: Beljak, J. – Březinová, G. – Varsik, V. (eds.): Archeológia barbarov 2009. Hospodárstvo Germánov. Sídliskové a ekonomické štruktúry od neskorej doby laténskej po včasný stredovek. Nitra, 467–487.
[139] Švaňa, K. 2011: The Influence of Roman Provincial Pottery Manufacture on the Production of the Suebic Wheel-Made Pottery. Anodos 10/2010, 283–293.
[140] Tajer, A. 2007: Vrchoslavice, okr. Prostějov. "Na dílech". Doba římská. Sídliště (?) Záchranný výzkum. Přehled výzkumů 48, 403.
[141] Tejral, J. 2008: Ke zvláštnostem sídlištního vývoje v době římské na území severně od středního Dunaje. In: Droberjar, E. – Komoróczy, B. – Vachůtová, D. (eds.): Barbarská sídliště. Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů (Archeologie barbarů 2007). Brno, 67–98.
[142] Thér, R. – Droberjar, E. – Gregor, M. – Lisá, L. – Kočár, P. – Kočárová, R. 2010: Vápenické pece z doby římské v lokalitě Tuněchody (okr. Chrudim). Archeologické rozhledy LXII/2, 326–347.
[143] Tomczak, E: 2008: Piece prażalnicze odkryte na stanowisku 4 w Imielinie, województwo śląskie. In: Błażejewski, A. (ed.): Labor et Patientia. Studia Archaeologica Stanislao Pazda Dedicata. Wrocław, 253–263.
[144] Turčan, V. 1985: Germánsky výrobný objekt zo Stupavy. Zborník SNM LXXIX, História 25, 93–116.
[145] Turčan, V. 1995: Igram. In: Ruttkay, M. (ed.): Archeológia a ropa. Záchranné archeologické výskumy na trase výstavby preložky ropovodu mimo Žitného ostrova. Nitra, 13.
[146] Turčan, V. 2005: Objekt č. 1/96 zo Stupavy, poloha Morávkove pole. Zborník SNM XCIX, Archeológia 15, 293–300.
[147] Tyszler, E. 2008: Z badań nad produkcją wapienniczą na osadzie kultury przeworskiej w Konopnicy, pow. Wieluń, woj. łódzkie. In: Błażejewski, A. (ed.): Labor et Patientia. Studia Archaeologica Stanislao Pazda Dedicata. Wrocław, 243–252.
[148] Urbanová, K. 2018: Skripta – Textilní produkce, část vývojová [online]. [citované 24. 1. 2018]. Dostupné na internete: https://www.academia.edu/3424959/Skripta_-_textiln%C3%AD_produkce_%C4%8D%C3%A1st_v%C3%BDvojov%C3%A1_-_
[149] Vaday, A. 2005: Adatok a szarmaták fémművességéhez (Tiszaföldvár-téglagyár). A Szántó Kovács Múzeum Évkönyve 7, 151–198.
[150] Vachůtová, D. 2005: Brněnsko v době římské. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, Řada M 8–9/2003–2004, 111–189.
[151] Vachůtová, D. 2008: Stručný přehled bádání o sídlištích doby římské na Moravě. In: Droberjar, E. – Komoróczy, B. – Vachůtová, D. (eds.): Barbarská sídliště. Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů (Archeologie barbarů 2007). Brno, 23–35.
[152] Vachůtová, D. 2011: Drehscheibenkeramik aus Jiříkovice und anderen Fundplätzen in Mähren. Der Forschungsstand. In: Bemmann, J. – Hegewisch, M. – Meyer, M. – Schmauder, M. (eds.): Drehscheibentöpferei im Barbaricum: Technologietransfer und Professionalisierung eines Handwerks am Rande des Römischen Imperiums. Akten der Internationalen Tagung in Bonn vom 11. bis 14. Juni 2009. Bonn, 309–314.
[153] Vachůtová, D. – Zeman, T. 2010: Výrobní objekty z nově objevené germánské osady v Hrubé Vrbce. In: Beljak, J. – Březinová, G. – Varsik, V. (eds.): Archeológia barbarov 2009. Hospodárstvo Germánov. Sídliskové a ekonomické štruktúry od neskorej doby laténskej po včasný stredovek. Nitra, 509–526.
[154] Varsik, V. 2003: Záchranný výskum v Jakubove. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 2002, 157–159.
[155] Varsik, V. 2004a: Mazanica a troska zo sídliska z doby rímskej v Bratislave-Trnávke. Študijné zvesti Archeologického ústavu SAV 36, 15–24.
[156] Varsik, V. 2004b: Zur Entwicklung der quadischen Siedlung von Veľký Meder (SW-Slowakei). Študijné zvesti Archeologického ústavu SAV 36, 257–275.
[157] Varsik, V. 2011a: Germánske osídlenie na východnom predpolí Bratislavy. Sídliská z doby rímskej v Bratislave-Trnávke a okolí. Nitra.
[158] Varsik, V. 2011b: Slovensko na hraniciach Rímskej ríše. Kvádske sídlisko – Vnútorná štruktúra a chronologický vývoj. Vysokoškolský učebný text. Trnava.
[159] Varsik, V. 2012: Hospodárstvo Germánov v bratislavskom priestore. In: Šedivý, J. – Štefanovičová, T. (eds.): Dejiny Bratislavy 1. Od počiatkov do prelomu 12. a 13. storočia. Brezalauspurc na križovatke kultúr. Bratislava, 254–256.
[160] Varsik, V. 2014: Technische Anlagen in den quadischen Siedlungen aus der Südwestslowakei. Anodos 11/2011, 297–316.
[161] Varsik, V. – Elschek, K. 2001: Dve záchranné akcie medzi Bratislavou-Vajnormi a Ivankou pri Dunaji. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 2000, 208–209.
[162] Varsik, V. – Hanuliak, M. – Kovár, B. 2006: Záchranný výskum v Beckove. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 2004, 204–211.
[163] Varsik, V. – Kolník, T. 2011: Die spätrömische Töpferei von Cífer-Pác, Westslowakei. In: Bemmann, J. – Hegewisch, M. – Meyer, M. – Schmauder, M. (eds.): Drehscheibentöpferei im Barbaricum: Technologietransfer und Professionalisierung eines Handwerks am Rande des Römischen Imperiums. Akten der Internationalen Tagung in Bonn vom 11. bis 14. Juni 2009. Bonn, 333–354.
[164] Varsik, V. – Kolník, T. 2014: Cífer-Pác – Nové poznatky o neskoroantickom sídle kvádskej elity. In: B. Komoróczy (ed.): Sociální diferenciace barbarských komunit (Archeologie barbarů 2011). Brno, 277–293.
[165] Venclová, N. 1995: Specializovaná výroba: Teorie a modely. Archeologické rozhledy XLVII/4, 541 – 564.
[166] Venclová, N. a kol. 2008: Hutnický region Říčansko. Praha.
[167] Volkmann, A. 2012: Eisenproduktionswerkplätze der späten römischen Kaiserzeit (3.–5. Jh. AD) im inneren Barbaricum. Forschungen zur Völkerwanderungszeit und zum Frühmittelalter Europas 2012, 7–18.
[168] Voß, H. U. 1998: Archäologische Quellen. In: Voß, H. U. – Hammer, P. – Lutz, J. (eds.): Römische und germanische Bunt- und Edelmetallfunde im Vergleich. Archäometallurgische Untersuchungen ausgehend von elbgermanischen Körpergräbern. Mainz am Rhein, 123–157.
[169] Voß, H. U. 2006: Werkstatt und Werkzeug. In: Beck, H. – Geuenich, D. – Steuer, H. (eds.): Reallexikon Der Germanischen Altertumskunde: Band 33. Berlin, New York, 463–465.
[170] Voß, H. U. – Wigg-Wolf, D. 2017: Romans and Roman Finds in the Central European Barbaricum: A New View on Romano-Germanic Relations? In: Sánches, S. G. – Guglielmi, A. (eds.): Romans and Barbarians Beyond the Frontiers. Archaeology, Ideology and Identities in the North. Oxford, 105–124.
[171] Waldhauser, J. 1974: Železářská redukční pec z Nejdeku (okr. Břeclav). Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, Řada E 18–19/1973–1974, 322–325.
[172] Weski, T. 1983: Zum Problem spezialisierter Handwerker in der römischen Kaiserzeit. Archäologisches Korrespondenzblatt 13, 111 – 114.
[173] Wójcik, T. 1986: Osada kultury przeworskiej z młodszego okresu lateńskiego i okresu wpływów rzymskich ze stanowiska Kraków–Nowa Huta 76 (Branice). Materiały archeologiczne Nowej Huty 10. Krakow, 73–102.
[174] Zeman, T. 2001a: Germánská kostěná a parohová industrie doby římské ve středoevropském barbariku. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, Řada M6/2001, 107–174.
[175] Zeman, T. 2001b: Struktura a vývoj osídlení JV Moravy v době římské. Slovácko XLIII, 87–106.
[176] Zeman, T. 2006: Sídliště z pozdní doby římské ve Zlechově. In: Droberjar, E. – Lutovský, M. (eds.): Archeologie barbarů 2005. Sborník příspěvků z I. protohistorické konference "Pozdně keltské, germánské a časně slovanské osídlení" Kounice, 20.–22. září 2005. Praha, 451–469.
[177] Zeman, T. 2009: Archeologické datování kontra absolutní data na příkladu vybraných objektů ze sídliště ve Zlechově. Zborník SNM CIII, Archeológia 19, 283–294.
[178] Zezulová, M. – Šedo, O. 2002: Vávrovice (okr. Opava). Přehled výzkumů 43, 243–244.
[179] Żychliński, D. 2010: Roszarnia lnu ze stanowiska 21 w Daniszewie, pow. Koło, woj. wiel- kopolskie jako przyczynek do poznania gospodarki ludności kultury przeworskiej z początków młodszego okresu przedrzymskiego. In: Beljak, J. – Březinová, G. – Varsik, V. (eds.): Archeológia barbarov 2009. Hospodárstvo Germánov. Sídliskové a ekonomické štruktúry od neskorej doby laténskej po včasný stredovek. Nitra, 537–543.
[2] Baumeister, M. 2004: Metallrecycling in der Frühgeschichte. Untersuchungen zur technischen, wirtschaftlichen und gesellschaftlichen Rolle sekundärer Metallverwertung im 1. Jahrtausend n. Chr. Leidorf.
[3] Bazovský, I. 2007: Depot železných predmetov z germánskeho sídliska v Čataji (okr. Senec, juhozápadné Slovensko). In: Droberjar, E. – Chvojka, O. (eds.): Archeologie barbarů 2006, Svazek 1. Sborník příspěvků z II. protohistorické konference (České Budějovice, 21.–24. 11. 2006). České Budějovice, 249–260.
[4] Bazovský, I. 2009: Doklady výroby spôn v naddunajskom barbariku. In: M. Karwowski – E. Droberjar (eds.): Archeologia Barbarzyńców 2008: powiązania i kontakty w świecie barbarzyńskim, Collectio Archaeologica. Resoviensis 13, Rzeszów, 433–438.
[5] Bazovský, I. 2010: Depot z doby rímskej z Dunajskej Lužnej. In: Beljak, J. – Březinová, G. – Varsik, V. (eds.): Archeológia barbarov 2009. Hospodárstvo Germánov. Sídliskové a ekonomické štruktúry od neskorej doby laténskej po včasný stredovek. Nitra, 13–32.
[6] Beljak, J. 2008: Východná enkláva Kvádov (Osada v Štúrove v kontexte germánskeho osídlenia na Pohroní a Poiplí). Nitra.
[7] Berkovec, T. 2002: Vyškov (okr. Brno). Přehled výzkumů 43, 245.
[8] Bönisch, E. 2011: Römischer Schrott...an der Neiße recycelt. Ausgrabungen des germanischen Areals bei Jänswalde. In: Schopper, F. (ed.): Ausgrabungen im Niederlausitzer Braunkohlenrevier 2008. Brandenburgisches Landesamt für Denkmalpflege und Archäologisches Landesmuseum Wünsdorf, 123–126.
[9] Brumlich, M. 2010: Bequemer Arbeitsplatz. Spätkaiserzeitliche Eisenverhüttung bei Klein Görigk, Lkr. Spree-Neiße. Archäologie in Berlin und Brandenburg 2008, 58–60.
[10] Březinová, G. 2003: Výskum na ploche staveniska Shell (1996). In: Březinová, G. a kolektív (ed.): Nitra-Chrenová. Archeologické výskumy na plochách stavenísk Shell a Baumax. Nitra, 19–38.
[11] Březinová, G. – Benediková, L. 2003: Výskum na ploche staveniska Baumax (1999–2000). In: Březinová, G. a kolektív (ed.): Nitra-Chrenová. Archeologické výskumy na plochách stavenísk Shell a Baumax. Nitra, 39–64.
[12] Březinová, H. – Poppová-Urbanová, K. 2009: Fragmenty textilu na bronzovém vědru z doby římské z Řepova. Archeologické rozhledy LXI/1, 101–117.
[13] Bursák, D. 2015: Několik poznámek k výrobě železa a sídlištní hierarchii v prvních dvou stoletích n. l. Praehistorica XXXII/2, 45–54.
[14] Bursák, D. – Kacl, P. – Trojánková, O. – Zavřel, J. 2018: Hutnictví železa v industriální osadě v Praze-Bubenči. Příklad dílny z doby římské z Papírenské ulice. Archaeologica Pragensia 24, 363–408.
[15] Čerkun, J. 1995: Kováčske dielne z doby laténskej a rímskej v Zakarpatsku. Štud. zvesti AÚ SAV 31, 99–104.
[16] Čižmář, Z. 2010: Nálezy odlévacích forem z doby laténské a římské na Moravě. Archeologické rozhledy LXII/1, 126–136.
[17] Dąbrowska, T. 1997: Kamieńczyk. Ein Gräberfeld der Przeworsk-Kultur in Ostmasowien. Monumenta Archaeologica Barbarica III. Krakow.
[18] Dobrzańska H. 1990: Osada z późnego okresu rzymskiego w Igołomi, woj. krakowskie, Część II, Kraków.
[19] Drahošová, V. 1993: Ďalšie nálezy zo Skalice. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1992, 31.
[20] Droberjar, E. 1997: Studien zu den germanischen Siedlungen der älteren römischen Kaiserzeit in Mähren. Fontes Archaeologici Pragenses, Volumen 21. Praha.
[21] Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.
[22] Droberjar, E. 2007: "Veteres illic Sueborum praedae et nostris e provinciis lixae ac negotiatores reperti…" (Tacitus, Ann. II, 62, 3). K interpretaci římských importů u českých Svébů v době Marobudově. In: Droberjar, E. – Chvojka, O. (eds.): Archeologie barbarů 2006, Svazek 1. Sborník příspěvků z II. protohistorické konference (České Budějovice, 21.–24. 11. 2006). České Budějovice, 41–91.
[23] Droberjar, E. 2008: Aktuální stav výzkumu labskogermánských sídlišť doby římské a doby stěhování národů v Čechách. In: Droberjar, E. – Komoróczy, B. – Vachůtová, D. (eds.): Barbarská sídliště. Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů (Archeologie barbarů 2007). Brno, 11–21.
[24] Droberjar, E. – Frána, J. 2004: Antická mosaz (aurichalcum) v českých nálezech časné doby římské. Archeologie ve středních Čechách 8, 441–462.
[25] Dušek, S. 1992: Römische Handwerker im germanischen Thüringen, Teil B. Stuttgard.
[26] Ďuga, M. – Vachůtová, D. – Zeman, T. 2011: Hrubá Vrbka (okr. Hodonín). Přehled výzkumů 52/1, 221–224.
[27] Elschek, K. 1997: Archeologický výskum v Zohore v roku 1995. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1995, 40–43.
[28] Elschek, K. 1998: Tematický výskum na sídlisku z doby rímskej v Bratislave-Devínskej Novej Vsi. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1996, 45 – 47.
[29] Elschek, K. 1999: Záchranný archeologický výskum v Lábe. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1997, 38–39.
[30] Elschek, K. 2000: Eine Eisenverhüttungswerkstatt der älteren römischen Kaiserzeit aus Bratislava-Dúbravka. In: Friesinger, H. – Pieta, K. – Rajtár, J. (eds.): Metallgewinnung und -Verarbeitung in der Antike (Schwerpunkt Eisen). Archaeologica Slovaca Monographiae, Tomus III. Nitra, 33–46.
[31] Elschek, K. 2006: Polykultúrne sídlisko v Bratislave-Devínskej Novej Vsi a doklad spracovania farebných kovov počas mladšej doby rímskej. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 2004, 63–67.
[32] Elschek, K. 2011a: Veľkoplošný záchranný výskum v areáli A.S.A. Zohor. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 2008, 85–87.
[33] Elschek, K. 2011b: Produktionsobjekte der älteren römischen Kaiserzeit aus Zohor. Zborník SNM CV, Archeológia 21, 175–182.
[34] Elschek, K. 2014: Osídlenie Zohora od praveku po včasný stredovek. Zohor 1314–2014. Zohor, 15–38.
[35] Elschek, K. 2017: Bratislava-Dúbravka. Im 1. bis 4. Jahrhundert n. Chr. Germanischer Fürstensitz mit römischen Bauten und die germanische Besiedlung. Nitra.
[36] Elschek, K. – Groh, S. – Kolníková, E. 2015: Eine neue germanische Siedlung und römisch-germanische ländliche Niederlassung von Stupava-Mást (Westslowakei). Slovenská archeológia LXIII/1, 63–114.
[37] Filipová, M. – Harangozóová, E. 2014: Sídliště z doby římské v Hrušovanech u Brna (okr. Brno-venkov). Pravěk Nová řada 22, 257–311.
[38] Frolík, J. – Jílek, J. – Jiřík, J. – Urbanová, K. 2011: Sídliště vinařické skupiny z Prahy-Kobylis. In: Droberjar, E. (ed.): Archeologie barbarů 2010. Hroby a pohřebiště Germánů mezi Labem a Dunajem. Sborník příspěvků ze VI. Protohistorické konference Hradec Králové, 6.–9. září 2010. Olomouc, 415–451.
[39] Geisler, M. – Šedo, O. 1993: Druhá sezóna záchranného výzkumu na trase dálnice v poloze Žleby u Vyškova (okr. Vyškov). Přehled výzkumů 35, 85–86.
[40] Giumlia-Mair, A. 2000: Roman Mettalurgy: Workshops, Alloys, Techniques and Open Questions. In: Giumlia-Mair, A. (ed.): Ancient Metallurgy between Oriental Alps and Pannonian Plain. Workshop - Trieste, 29–30 October 1998. Aquileia (Udine) : Associazione nazionale per Aquileia, 107–120.
[41] Godłowski, K. 1991: Jakuszowice – a multi-period settlement in southern Poland. Antiquity 65, 662–75.
[42] Gozdowski, M. 1956: Osada z okresu rzymskiego w Wólce Łasieckiej, pow. Łowicz, w świetle badań w 1952 roku. Materiały starożytne I. Wrocław, 105–132.
[43] Gustavs, S. 1989: Werkabfälle eines germanischen Feinschmiedes von Klein Köris, Kr. Königs Wusterhausen. In: Gramsch, B. (ed.): Veröffentlichungen des Museums für Ur- und Frühgeschichte Potsdam. Berlin, 147–180.
[44] Günther, K. 1990: Siedlung und Werkstätten von Feinschmieden der älteren Römischen Kaiserzeit bei Warburg-Daseburg. Bodenaltertümer Westfalens 24. Aschendorff.
[45] Halama, J. – Zeman, T. 2009: Nálezy žernovů z kontextů doby římské v Čechách a na Moravě. In: Karwowski, M. – Droberjar, E. (eds.): Archeologia Barbarzyńców 2008: powiązania i kontakty w świecie barbarzyńskim. Collectio Archaeologica Resoviensis XIII. Rzeszów, 479–530.
[46] Hegewisch, M. 2011: Zur Drehscheibenkeramik im Westen der Germania magna. Anfänge, Weiterentwicklung und Verbreitung. In: Bemmann, J. – Hegewisch, M. – Meyer, M. – Schmauder, M. (eds.): Drehscheibentöpferei im Barbaricum: Technologietransfer und Professionalisierung eines Handwerks am Rande des Römischen Imperiums. Akten der Internationalen Tagung in Bonn vom 11. bis 14. Juni 2009. Bonn, 119–174.
[47] Hellich, J. 1921: Nový příspěvek ke kultuře laténských žárových hrobů na Horkách u V. Opolan, Pam. Arch. XXXII, 103–110.
[48] Henning, J. 1977: Entwicklungstendenzen der Keramikproduktion an der mittleren und unteren Donau im 1. Jahrhundert u. Z. Zeitschrift für Archäologie 11, 181–206.
[49] Hensel, Z. 1979: Metaloznawcze badania przedmiotów żelaznych z miejscowości Tłuste, woj. Warszawa, stan. 1. Sprawozdania Archeologiczne Vol. 31, 129–139.
[50] Hložek, M. 2001: Železářské pece na sídlišti ze starší doby římské v poloze Rúdník u Vacenovic (okr. Hodonín). Archaeologia technica 12, 5–10.
[51] Hornik, P. – Jílek, J. 2014: Sídliště z časné doby římské v Plotištích nad Labem (okr. Hradec Králové). In: B. Komoróczy (ed.): Sociální diferenciace barbarských komunit (Archeologie barbarů 2011). Brno, 181–219.
[52] Hošek, J. – Komoróczy, B. – Beran, V. 2012: Metalografická analýza železných dřevoobráběcích nástrojů z období markomanských válek v oblasti Mušova. In: Březinová, G. – Varsik, V. (eds.): Archeológia na prahu histórie. K životnému jubileu Karola Pietu. Nitra, 271–288.
[53] Hrnčiarik, E. 2014: Belege der germanischen handwerklichen Tätigkeit in der Slowakei. Anodos 11/2011, 149–157.
[54] Hrnčiarik, E. 2015: Rímske a germánske výrobky z kosti, parohoviny a slonoviny z auxiliárneho kastela v Iži v kontexte severopanónskej hraničnej zóny. Trnava.
[55] Cheben, I. – Ruttkay, M. 1995: Záchranné výskumy v Cíferi-Páci a v Čataji. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1993, 67 – 69.
[56] Chytrá, H. 2011: Přesleny jako součást výbavy hrobů doby římské v Čechách, na Moravě a na jihozápadním Slovensku. In: Droberjar, E. (eds.): Archeologie barbarů 2010. Hroby a pohřebiště Germánů mezi Labem a Dunajem. Sborník příspěvků ze VI. Protohistorické konference Hradec Králové, 6.–9. září 2010. Olomouc, 389–394.
[57] Istvánovits, E. – Kulcsár, V. – Mérai, D. 2011: Roman Age Barbarian Pottery Workshops in the Great Hungarian Plain. In: Bemmann, J. – Hegewisch, M. – Meyer, M. – Schmauder, M. (ed.): Drehscheibentöpferei im Barbaricum: Technologietransfer und Professionalisierung eines Handwerks am Rande des Römischen Imperiums. Akten der Internationalen Tagung in Bonn vom 11. bis 14. Juni 2009. Bonn, 355–369.
[58] Jančo, M. 2000: Germánska dielňa z Berouna, Havlíčkovej ulice. In: Čech, P. – Dobeš, M. (eds.): Sborník Miroslavu Buchvaldkovi. Most, 107–110.
[59] Jiřík, J. 2006: Vybrané sídlištní situace mladší doby římské až časné fáze doby stěhování národů v severozápadních Čechách. In: Droberjar, E. – Chvojka, O. (eds.): Archeologie barbarů 2006, Svazek 2. Sborník příspěvků z II. protohistorické konference (České Budějovice, 21. – 24. 11. 2006). České Budějovice, 535–564.
[60] Jílek, J. 2016: Roman Metal Vessels in the Milieu of Germanic Elites in the Middle Danube Region. Studia Hercynia XIX/1–2, 169–188.
[61] Jílek, J. – Vokolek, V. – Urbanová, K. 2014: Tkalcovská dílna ze Slepotic, okr. Pardubice. Předběžné vyhodnocení. Zbor. SNM CVIII, Arch. 24, 271–294.
[62] Jílek, J. – Vokolek, V. – Beková, M. – Bek, T. – Urbanová, K. – Hornik, P. 2015: Sídliště z časné doby římské ve Slepoticích. Archeologie východních Čech 6 (2013), 21–334.
[63] Jurečko, P. 1981a: K problematike kultúrno-spoločenských vzťahov na sídliskách z doby rímskej na východnom Slovensku. Slovenská archeológia XXIX/2, 313–339.
[64] Jurečko, P. 1981b: Problematika tzv. sivej keramiky v dobe rímskej so zreteľom na výsledky výskumu na východnom Slovensku. Hist. Carpatica XII, 169–209.
[65] Kalábek, M. 2006: Germánské osídlení Olomouce. In: Droberjar, E. – Lutovský, M. (eds.): Archeologie barbarů 2005. Sborník příspěvků z I. protohistorické konference "Pozdně keltské, germánské a časně slovanské osídlení" Kounice, 20.–22. září 2005. Praha, 431–450.
[66] Kalábek, M. 2011: Hulín (okr. Kroměříž). Přehled vyzkumů 52/1, 224.
[67] Kalábek, M. 2017: Hněvotín (okr. Olomouc). Přehled výzkumů 58/1, 249–250.
[68] Kalábek, M. – Šrámek, F. 2006: Germánské hrnčířské pece v Olomouci-Neředíně a Olomouci-Slavoníně. Archeologické centrum Olomouc. Ročenka 2005, 206–243.
[69] Kašpárek, F. 2008: Germánské sídliště z doby římské ve Slatinicích na Olomoucku. In: Droberjar, E. – Komoróczy, B. – Vachůtová, D. (eds.): Barbarská sídliště. Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů (Archeologie barbarů 2007). Brno, 177–200.
[70] Klemet, J. 2016: Buntmetallverarbeitung von einer kaiserzeitlichen Ansiedlung in Neunheilingen, Unstrut-Hainich-Kreis. In: Voß, H. U. – Müller-Scheeßel, N. (eds.): Archäologie zwischen Römern und Barbaren. Zur Datierung und Verbreitung römischer Metallarbeiten des 2. und 3. Jahrhunderts n. Chr. im Reich und im Barbaricum – ausgewählte Beispiele (Gefäße, Fibeln, Bestandteile militärischer Ausrüstung, Kleingerät, Münzen), Teil II. Bonn, 817–838.
[71] Kolník, T. 1959: Germánske hroby zo staršej doby rímskej zo Zohora, Žlkoviec a Kostolnej pri Dunaji. Slovenská archeológia VII/1, 144–162.
[72] Kolník, T. 1962: Nové sídliskové nálezy z doby rímskej na Slovensku. Archeologické rozhledy XIV/3, 344–397, 371–380.
[73] Kolník, T. 1964: Honosné spony mladšej doby rímskej vo svetle nálezov z juhozápadného Slovenska. Slovenská archeológia XII/2, 409–446.
[74] Kolník, T. 1978: Ďalšia etapa výskumu v Cíferi-Páci. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1977, 128–137.
[75] Kolník, T. 1981: Sídliskové nálezy z doby rímskej v Abraháme. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1980, 133–135.
[76] Kolník, T. – Mitáš, V. 2012: Archeologické nálezy k osídleniu Bohdanoviec nad Trnavou a niekoľko poznámok k činnosti detektoristov. Študijné zvesti Archeologického ústavu SAV 51, 35–74.
[77] Kolník, T. – Roth, P. 1985: Záchranný výskum na diaľnici v Pobedime. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1984, 129–132.
[78] Kolník, T. – Roth, P. 2011: Pravouhlé jamové žiaroviská s prepálenými stenami z neskorej doby rímskej v Pobedime. Zborník SNM CV, Archeológia 21, 183–186.
[79] Kolník, T. – Roth, P. 2012: Pravouhlé jamové žiaroviská z doby rímskej. In: Březinová, G. – Varsik, V. (ed.): Archeológia na prahu histórie. K životnému jubileu Karola Pietu. Nitra, 303–330.
[80] Kolník, T. – Varsik, V. 2006: Hrnčiarske pece z mladšej doby rímskej v Cíferi-Páci. Zborník SNM C, Archeológia 16, 409–432.
[81] Kolník, T. – Varsik, V. – Vladár, J. 2007: Branč, Germánska osada z 2. až 4. storočia. Archaeologica Slovaca Monographiae–Zväzok 10. Nitra.
[82] Komoróczy, B. 2008: Hradisko (Burgstall) u Mušova ve světle výzkumů v letech 1994–2007. In: Droberjar, E. – Komoróczy, B. – Vachůtová, D. (eds.): Barbarská sídliště. Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů (Archeologie barbarů 2007). Brno, 391–438.
[83] Kostelníková, M. 2002: Die Textilien. In: Peška, J. – Tejral, J. (eds.): Das germanische Königsgrab von Mušov in Mähren. Teil 2. Mainz, 485–487.
[84] Kraskovská, Ľ. 1959: Hroby z doby rímskej v Zohore. Slovenská archeológia VII/1, 99–143.
[85] Lamiová-Schmiedlová, M. 2002: Fund eines Webstuhls aus der römischen Kaiserzeit in Ostrovany, bez. Sabinov. In: Kuzmová, K. – Pieta, K. – Rajtár, J. (eds.): Zwischen Rom und Barbaricum. Nitra, 325–328.
[86] Lamiová-Schmiedlová, M. – Luštíková, L. – Tomášová, B. 2011: Štvorhranné pece na sídliskách z doby rímskej na východnom Slovensku. Zbor. SNM CV, Arch. 21, 187–190.
[87] Lamiová-Schmiedlová, M. – Tomášová, B. 1991: Výskum v Medzanoch. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1989, 62.
[88] Lau, N. 2007: Die Pferdegeschirre aus dem Thorsberger Moor – Neue Forschungen zu den Ausrüstungen germanischer Reiter. In: Grünewald, Ch. – Capelle, T. (eds.): Innere Strukturen von Siedlungen und Gräberfeldern als Spiegel gesellschaftlicher Wirklichkeit? Akten des 57. Internationalen Sachsensymposions vom 26. bis 30. August 2006 in Münster. Aschendorff Münster, 127 – 135.
[89] Lečbych, M. 2015: Žarošice (okr. Hodonín). Přehled výzkumů 56/1, 219–220.
[90] Leube, A. 2009: Studien zu Wirtschaft und Siedlung bei den germanischen Stämmen im nördlichen Mitteleuropa während des 1. bis 5./6. Jahrhunderts n. Chr. Mainz am Rhein.
[91] Loskotová, Z. 2009: Hrnčířské pece z doby římské ze Slezska. Neplachovice, Holasovice a Opava-Kateřinky. Opava.
[92] Loskotová, Z. 2011: Die Przeworsk-Kultur im südlichen Teil des Oberschlesiens am Ende der römischen Kaiserzeit und am Anfang der Völkerwanderungszeit. Přehled výzkumů 52 – 1, 111 – 137.
[93] Łuczkiewicz, P. 2008: Sobieszyn, Fdst. 14, pow. Ryki, Wojw. Lubelskie. Eine Siedlung der Przeworsk-Kultur aus der jüngeren vorrömischen Eisenzeit und der frührömischen Kaiserzeit in Ostpolen. In: Droberjar, E. – Komoróczy, B. – Vachůtová, D. (eds.): Barbarská sídliště. Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů (Archeologie barbarů 2007). Brno, 259–278.
[94] Ludikovský, K. – Souchopová, V. 1980: Výsledky 3. sezony výzkumu hutnické oblasti v Sudicích. Přehled výzkumů 22, 51–52.
[95] Ludikovský, K. – Souchopová, V. – Hašek, V. 1978: Druhá etapa výzkumu hutnického střediska z mladší doby římské v Sudicích. Přehled výzkumů 21, 49–50.
[96] Madyda-Legutko, R. – Rodzińska-Nowak, J. 2014: Pochówek metalurga z cmentarzyska kultury przeworskiej w Prusieku, Stan. 25, pow. Sanocki. In: Madyda-Legutko, R. – Rodzińska-Nowak, J. (eds.): Honoratissimum assensus genus est armis laudare. Kraków, 277–290.
[97] Mihok, Ľ. – Pribulová, A. 2002: Metalografický výskum železných výrobkov z mladšej doby rímskej a sťahovania národov na Slovensku. Študiné zvesti Archeologického ústavu SAV 35, 83–112.
[98] Mikulková, B. 1996: Hrnčířská pec z doby římské z Tvarožné, okr. Brno-venkov. Pravěk Nová řada 6, 175–186.
[99] Mikulková, B. 2013: Rousínov (k. ú. Rousínovec, okr. Vyškov). Přehled výzkumů 54/1, 208–209.
[100] Mikulková, B. 2018: Rousínov (k. ú. Rousínov u Vyškova, okr. Vyškov). Přehled výzkumů 59/1, 212.
[101] Motyková-Šneidrová, K. – Pleiner, R. 1987: Die römerzeitliche Siedlung mit Eisenhütten in Ořech bei Prag. Pam. Arch. LXXVIII, 371–448.
[102] Musteaţă, S. 2017: Antler manufacturing in the central and Eastern Europe during Late Antiquity. In: Rubel, A. (ed.): Die Barbaren Roms Inklusion, Exklusion und Identität im Römischen Reich und im Barbaricum (1.–3. Jahrhundert n. Chr.). Hartung-Gorre Verlag, 199–237.
[103] Olędzki, M. 2008: The settlement complex of Wólka Domaniowska near Radom. In: Droberjar, E. – Komoróczy, B. – Vachůtová, D. (eds.): Barbarská sídliště. Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů (Archeologie barbarů 2007). Brno, 305–325.
[104] Ondrouch, V. 1957: Bohaté hroby z doby rímskej na Slovensku. Bratislava.
[105] Orzechowski, S. 2015: "Czarna metalurgia" ludności kultury przeworskiej. Społeczne i ekonomiczne aspekty produkcji. In: Tyszler, L. – Droberjar, E. (eds.): Archeologia Barbarzyńców 2014. BARBARI SVPERIORES ET INFERIORES. Łódź–Wieluń, 433–450.
[106] Parma, D. 2009: Syrovice (okr. Brno-venkov). Přehled výzkumů 50, 338.
[107] Parma, D. 2012: Kroměříž (okr. Kroměříž). Přehled výzkumů 53/1, 184–185.
[108] Pavelčík, J. 1978: Pec z období římského imperia z Uherského Brodu–Rolnické ulice (okr. Uherské Hradiště), Přehled výzkumů 21, 48.
[109] Pernička, R. M. 1969: Nově objevená hrnčířská dílna z doby římské v Chrlicích. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, Řada E13/1968, 117–138.
[110] Peškař, I. 1962: Objev železářské dílny z doby římské na sídlišti u Křepic, okr. Břeclav. Přehled výzkumů 6, 74–78.
[111] Peškař, I. 1973: Objev chaty a železářského zařízení na sídlišti z doby římské v Rajhradě (okr. Brno-venkov). Přehled výzkumů 17, 49–50.
[112] Peškař, I. 1988: Hrnčířské pece z doby římské na Moravě. Památky archeologické LXXIX, 106–169.
[113] Pieta, K. 1974: Sídlisko z doby rímskej v Beluši. Slovenská archeológia XXII/1, 89 – 106.
[114] Pieta, K. 1993: Nitra. Príspevky k najstarším dejinám mesta. Nitra.
[115] Pieta, K. 1996: Liptovská Mara. Včasnohistorické centrum severného Slovenska. Nitra.
[116] Pieta, K. 2002a: Kováčstvo v dobe rímskej a v dobe sťahovania národov na Slovensku. Študijné zvesti Archeologického ústavu SAV 35, 61–74.
[117] Pieta, K. 2002b: Anmerkungen zum Grab aus Čáčov. In: Kuzmová, K. – Pieta, K. – Rajtár, J. (eds.): Zwischen Rom und Barbaricum. Nitra, 343–354.
[118] Pieta, K. – Furmánek, V. 1985: Počiatky odievania na Slovensku. Bratislava.
[119] Pleiner, R. 1958: Základy slovanského železářského hutnictví v českých zemích. Vývoj přímé výroby železa z rud od doby halštatské do 12. věku. Praha.
[120] Pleiner, R. 1962: Staré evropské kovářství. Praha.
[121] Pleiner, R. 1978: Část XIII. Doba římská. 11. Ostatní řemeslné obory. In: Pleiner, R. – Rybová, A. (eds.): Pravěké dějiny Čech. Praha, 731–734.
[122] Pleiner, R. 1989: Iron making and working on the territory of Czechoslovakia until Middle Ages. In: Pleiner, R. (ed.): Archaeometallurgy of iron 1967–1987. Symposium Liblice 1987. Praha, 93–108.
[123] Roth, P. 2010: Metalurgia železa Keltov a Germánov. In: Beljak, J. – Březinová, G. – Varsik, V. (eds.): Archeológia barbarov 2009. Hospodárstvo Germánov. Sídliskové a ekonomické štruktúry od neskorej doby laténskej po včasný stredovek. Nitra, 341–350.
[124] Salač, V. 2010: K rozsahu a významu tzv. keltského dědictví v hospodářství starší doby římské v Čechách a ve střední Evropě. In: Beljak, J. – Březinová, G. – Varsik, V. (eds.): Archeológia barbarov 2009. Hospodárstvo Germánov. Sídliskové a ekonomické štruktúry od neskorej doby laténskej po včasný stredovek. Nitra, 351–370.
[125] Sauer, F. 1994: Eine germanische Siedlung mit Depotfund in der KG Hanfthal, Niederösterreich. In: Friesinger, H. – Tejral, J. – Stuppner, A. (eds.): Markomannenkriege – Ursachen und Wirkungen. Brno, 263–283.
[126] Schlette, F. 1977: Germáni mezi Thorsbergem a Ravennou. Kulturní dějiny Germánů do konce doby stěhování národů. Praha.
[127] Schuster, J. 2004: Herzsprung. Eine kaiserzeitliche bis völkerwanderungszeitliche Siedlung in der Uckermark. Berliner archäologische Forschungen – Band 1. Rahden/Westf.
[128] Skowron, J. 2010: Obiekty produkcyjne z osad ludności kultury przeworskiej w Polsce środkowej. In: Beljak, J. – Březinová, G. – Varsik, V. (eds.): Archeológia barbarov 2009. Hospodárstvo Germánov. Sídliskové a ekonomické štruktúry od neskorej doby laténskej po včasný stredovek. Nitra, 419–448.
[129] Słomska, J. 2015: Słów kilka o krośnie pionowym w kulturze przeworskiej. In: Tyszler, L. – Droberjar, E. (eds.): Barbari svperiores et inferiores : Archeologia barbarzyńców 2014. Procesy integracji środkowoeuropejskiego Barbaricum Polska - Czechy - Morawy – Słowacja. Łódź–Wieluń, 451–458.
[130] Stabrava, P. – Kováčik, P. 2009: Opava (k. ú. Kylešovice, okr. Opava). Přehled výzkumů 50, 331–332.
[131] Stuppner, A. 1984: Ringelsdorf. Fundberichte aus Österreich 22/1983, 302–303.
[132] Stuppner, A. 2006: Rund um den Oberleiserberg. Archäologische Denkmale der Gemeinden Ernstbrunn und Niederleis. Ernstbrunn.
[133] Stuppner, A. 2011: Der Oberleiserberg und die Spätkaiserzeitliche Drehscheibenkeramik im nördlichen Niederösterreich. In: Bemmann, J. – Hegewisch, M. – Meyer, M. – Schmauder, M. (eds.): Drehscheibentöpferei im Barbaricum: Technologietransfer und Professionalisierung eines Handwerks am Rande des Römischen Imperiums. Akten der Internationalen Tagung in Bonn vom 11. bis 14. Juni 2009. Bonn, 315–332.
[134] Šebesta, B. 2010: Príspevok k interpretácii vybraných objektov z germánskych sídlisk v Branči-Helyföldeku a Chotíne-Delihegy. In: Beljak, J. – Březinová, G. – Varsik, V. (eds.): Archeológia barbarov 2009. Hospodárstvo Germánov. Sídliskové a ekonomické štruktúry od neskorej doby laténskej po včasný stredovek. Nitra, 449–466.
[135] Šedo, O. 2001: Mikulov (okr. Břeclav). Přehled výzkumů 42, 188–189.
[136] Šedo, O. 2011: Poznámky k nálezům kvadratických pecí na barbarských sídlištích doby římské. Zborník SNM CV, Archeológia 21, 207–214.
[137] Šikulová, V. 1978: Hrnčířská pec z mladší doby římské v Holasovicích. Přehled výzkumů 21, 51–52.
[138] Štolcová, T. – Kolník, T. 2010: Tkáčske dielne z neskorej doby rímskej v Cíferi-Páci. In: Beljak, J. – Březinová, G. – Varsik, V. (eds.): Archeológia barbarov 2009. Hospodárstvo Germánov. Sídliskové a ekonomické štruktúry od neskorej doby laténskej po včasný stredovek. Nitra, 467–487.
[139] Švaňa, K. 2011: The Influence of Roman Provincial Pottery Manufacture on the Production of the Suebic Wheel-Made Pottery. Anodos 10/2010, 283–293.
[140] Tajer, A. 2007: Vrchoslavice, okr. Prostějov. "Na dílech". Doba římská. Sídliště (?) Záchranný výzkum. Přehled výzkumů 48, 403.
[141] Tejral, J. 2008: Ke zvláštnostem sídlištního vývoje v době římské na území severně od středního Dunaje. In: Droberjar, E. – Komoróczy, B. – Vachůtová, D. (eds.): Barbarská sídliště. Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů (Archeologie barbarů 2007). Brno, 67–98.
[142] Thér, R. – Droberjar, E. – Gregor, M. – Lisá, L. – Kočár, P. – Kočárová, R. 2010: Vápenické pece z doby římské v lokalitě Tuněchody (okr. Chrudim). Archeologické rozhledy LXII/2, 326–347.
[143] Tomczak, E: 2008: Piece prażalnicze odkryte na stanowisku 4 w Imielinie, województwo śląskie. In: Błażejewski, A. (ed.): Labor et Patientia. Studia Archaeologica Stanislao Pazda Dedicata. Wrocław, 253–263.
[144] Turčan, V. 1985: Germánsky výrobný objekt zo Stupavy. Zborník SNM LXXIX, História 25, 93–116.
[145] Turčan, V. 1995: Igram. In: Ruttkay, M. (ed.): Archeológia a ropa. Záchranné archeologické výskumy na trase výstavby preložky ropovodu mimo Žitného ostrova. Nitra, 13.
[146] Turčan, V. 2005: Objekt č. 1/96 zo Stupavy, poloha Morávkove pole. Zborník SNM XCIX, Archeológia 15, 293–300.
[147] Tyszler, E. 2008: Z badań nad produkcją wapienniczą na osadzie kultury przeworskiej w Konopnicy, pow. Wieluń, woj. łódzkie. In: Błażejewski, A. (ed.): Labor et Patientia. Studia Archaeologica Stanislao Pazda Dedicata. Wrocław, 243–252.
[148] Urbanová, K. 2018: Skripta – Textilní produkce, část vývojová [online]. [citované 24. 1. 2018]. Dostupné na internete: https://www.academia.edu/3424959/Skripta_-_textiln%C3%AD_produkce_%C4%8D%C3%A1st_v%C3%BDvojov%C3%A1_-_
[149] Vaday, A. 2005: Adatok a szarmaták fémművességéhez (Tiszaföldvár-téglagyár). A Szántó Kovács Múzeum Évkönyve 7, 151–198.
[150] Vachůtová, D. 2005: Brněnsko v době římské. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, Řada M 8–9/2003–2004, 111–189.
[151] Vachůtová, D. 2008: Stručný přehled bádání o sídlištích doby římské na Moravě. In: Droberjar, E. – Komoróczy, B. – Vachůtová, D. (eds.): Barbarská sídliště. Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů (Archeologie barbarů 2007). Brno, 23–35.
[152] Vachůtová, D. 2011: Drehscheibenkeramik aus Jiříkovice und anderen Fundplätzen in Mähren. Der Forschungsstand. In: Bemmann, J. – Hegewisch, M. – Meyer, M. – Schmauder, M. (eds.): Drehscheibentöpferei im Barbaricum: Technologietransfer und Professionalisierung eines Handwerks am Rande des Römischen Imperiums. Akten der Internationalen Tagung in Bonn vom 11. bis 14. Juni 2009. Bonn, 309–314.
[153] Vachůtová, D. – Zeman, T. 2010: Výrobní objekty z nově objevené germánské osady v Hrubé Vrbce. In: Beljak, J. – Březinová, G. – Varsik, V. (eds.): Archeológia barbarov 2009. Hospodárstvo Germánov. Sídliskové a ekonomické štruktúry od neskorej doby laténskej po včasný stredovek. Nitra, 509–526.
[154] Varsik, V. 2003: Záchranný výskum v Jakubove. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 2002, 157–159.
[155] Varsik, V. 2004a: Mazanica a troska zo sídliska z doby rímskej v Bratislave-Trnávke. Študijné zvesti Archeologického ústavu SAV 36, 15–24.
[156] Varsik, V. 2004b: Zur Entwicklung der quadischen Siedlung von Veľký Meder (SW-Slowakei). Študijné zvesti Archeologického ústavu SAV 36, 257–275.
[157] Varsik, V. 2011a: Germánske osídlenie na východnom predpolí Bratislavy. Sídliská z doby rímskej v Bratislave-Trnávke a okolí. Nitra.
[158] Varsik, V. 2011b: Slovensko na hraniciach Rímskej ríše. Kvádske sídlisko – Vnútorná štruktúra a chronologický vývoj. Vysokoškolský učebný text. Trnava.
[159] Varsik, V. 2012: Hospodárstvo Germánov v bratislavskom priestore. In: Šedivý, J. – Štefanovičová, T. (eds.): Dejiny Bratislavy 1. Od počiatkov do prelomu 12. a 13. storočia. Brezalauspurc na križovatke kultúr. Bratislava, 254–256.
[160] Varsik, V. 2014: Technische Anlagen in den quadischen Siedlungen aus der Südwestslowakei. Anodos 11/2011, 297–316.
[161] Varsik, V. – Elschek, K. 2001: Dve záchranné akcie medzi Bratislavou-Vajnormi a Ivankou pri Dunaji. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 2000, 208–209.
[162] Varsik, V. – Hanuliak, M. – Kovár, B. 2006: Záchranný výskum v Beckove. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 2004, 204–211.
[163] Varsik, V. – Kolník, T. 2011: Die spätrömische Töpferei von Cífer-Pác, Westslowakei. In: Bemmann, J. – Hegewisch, M. – Meyer, M. – Schmauder, M. (eds.): Drehscheibentöpferei im Barbaricum: Technologietransfer und Professionalisierung eines Handwerks am Rande des Römischen Imperiums. Akten der Internationalen Tagung in Bonn vom 11. bis 14. Juni 2009. Bonn, 333–354.
[164] Varsik, V. – Kolník, T. 2014: Cífer-Pác – Nové poznatky o neskoroantickom sídle kvádskej elity. In: B. Komoróczy (ed.): Sociální diferenciace barbarských komunit (Archeologie barbarů 2011). Brno, 277–293.
[165] Venclová, N. 1995: Specializovaná výroba: Teorie a modely. Archeologické rozhledy XLVII/4, 541 – 564.
[166] Venclová, N. a kol. 2008: Hutnický region Říčansko. Praha.
[167] Volkmann, A. 2012: Eisenproduktionswerkplätze der späten römischen Kaiserzeit (3.–5. Jh. AD) im inneren Barbaricum. Forschungen zur Völkerwanderungszeit und zum Frühmittelalter Europas 2012, 7–18.
[168] Voß, H. U. 1998: Archäologische Quellen. In: Voß, H. U. – Hammer, P. – Lutz, J. (eds.): Römische und germanische Bunt- und Edelmetallfunde im Vergleich. Archäometallurgische Untersuchungen ausgehend von elbgermanischen Körpergräbern. Mainz am Rhein, 123–157.
[169] Voß, H. U. 2006: Werkstatt und Werkzeug. In: Beck, H. – Geuenich, D. – Steuer, H. (eds.): Reallexikon Der Germanischen Altertumskunde: Band 33. Berlin, New York, 463–465.
[170] Voß, H. U. – Wigg-Wolf, D. 2017: Romans and Roman Finds in the Central European Barbaricum: A New View on Romano-Germanic Relations? In: Sánches, S. G. – Guglielmi, A. (eds.): Romans and Barbarians Beyond the Frontiers. Archaeology, Ideology and Identities in the North. Oxford, 105–124.
[171] Waldhauser, J. 1974: Železářská redukční pec z Nejdeku (okr. Břeclav). Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, Řada E 18–19/1973–1974, 322–325.
[172] Weski, T. 1983: Zum Problem spezialisierter Handwerker in der römischen Kaiserzeit. Archäologisches Korrespondenzblatt 13, 111 – 114.
[173] Wójcik, T. 1986: Osada kultury przeworskiej z młodszego okresu lateńskiego i okresu wpływów rzymskich ze stanowiska Kraków–Nowa Huta 76 (Branice). Materiały archeologiczne Nowej Huty 10. Krakow, 73–102.
[174] Zeman, T. 2001a: Germánská kostěná a parohová industrie doby římské ve středoevropském barbariku. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, Řada M6/2001, 107–174.
[175] Zeman, T. 2001b: Struktura a vývoj osídlení JV Moravy v době římské. Slovácko XLIII, 87–106.
[176] Zeman, T. 2006: Sídliště z pozdní doby římské ve Zlechově. In: Droberjar, E. – Lutovský, M. (eds.): Archeologie barbarů 2005. Sborník příspěvků z I. protohistorické konference "Pozdně keltské, germánské a časně slovanské osídlení" Kounice, 20.–22. září 2005. Praha, 451–469.
[177] Zeman, T. 2009: Archeologické datování kontra absolutní data na příkladu vybraných objektů ze sídliště ve Zlechově. Zborník SNM CIII, Archeológia 19, 283–294.
[178] Zezulová, M. – Šedo, O. 2002: Vávrovice (okr. Opava). Přehled výzkumů 43, 243–244.
[179] Żychliński, D. 2010: Roszarnia lnu ze stanowiska 21 w Daniszewie, pow. Koło, woj. wiel- kopolskie jako przyczynek do poznania gospodarki ludności kultury przeworskiej z początków młodszego okresu przedrzymskiego. In: Beljak, J. – Březinová, G. – Varsik, V. (eds.): Archeológia barbarov 2009. Hospodárstvo Germánov. Sídliskové a ekonomické štruktúry od neskorej doby laténskej po včasný stredovek. Nitra, 537–543.