Porovnanie digitálnych a klasických archeologických dokumentačných metód na príklade stredovekých šachových figúrok

Název: Porovnanie digitálnych a klasických archeologických dokumentačných metód na príklade stredovekých šachových figúrok
Variantní název:
  • Digital and analogue documentation approaches in archaelogy : chess pieces as a case study
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2019, roč. 24, č. 2, s. 29-74
Rozsah
29-74
  • ISSN
    1805-918X (print)
    2336-4505 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Článok vychádza z bakalárskej práce Natálie Kosmelovej (2018). Prináša štandardnú súčasnú dokumentáciu drobných archeologických predmetov, rovnako tak popisuje dokumentáciu súboru pomocou vybraných 3D záznamových médií a vyhodnocuje možný prínos tohto druhu dokumentácie pre vedecké a prezentačne účely. Zároveň sú v článku komparované bežné aj inovatívne techniky. Záverom článku sú demonštrované možnosti publikácie, vizualizácie a prezentácie kultúrneho dedičstva. Skúmanú problematiku dopĺňajú vyhotovené 3D modely.
The article is based on the bachelor thesis of Natália Kosmelová (2018). The article describes the standard documentation of small archaeological finds used nowadays and also describes the documentation of the collections by chosen 3D data recorders. At the same time it evaluates the possible contribution of this type of documentation for scientific and presentational purposes. In the article innovate and routine techniques are simultaneously compared. In conclusion, the possibilities of publications, visualizations and presentation of cultural heritage are demonstrated. The researched topic is supplemented by finished 3D models.
Note
Článok je skrátenou a upravenou verziou bakalárskej diplomovej práce autorky (Kosmelová 2018).
Reference
[1] Boháč, O. 2014: Optické korelační systémy – průzkum a zhodnocení aktuálního stavu. Rukopis diplomové práce uloženej v ČVUT, FSv, obor Geodézie a kartografie, vedoucí práce Ing. Jindřich HODAČ, Ph.D. Praha.

[2] Boardman, J. 1998: Early Greek Vase Painting, Londýn: Thames and Hudson.

[3] Frank, R. – Kriesberg, A. – Yakel, E. – Faniel, I. 2015: Looting hoards of gold and poaching spotted owls: data confidentiality among archaeologists & zoologists. Proc. Assoc. Inf. Sci. Technol. 52 (1), 1–10.

[4] Frouz, M. – Králík M. 2015: Fotografie v biologické antropologii. Brno.

[5] Gilboa, A. – Kolomenkin, M. – Tal, A. – Shimshoni, I. 2013: Computer-based, automatic recording and illustration of complex archeological artifacts. In: Hunt, C. O. – Klein, R. G. – Rehren, Th. – Torrence, R. (eds.): Journal of Archaeological Science 40, 1329–1339. | DOI 10.1016/j.jas.2012.09.018

[6] Gruen, A. 2008: Image-based 3D recording and modeling of landscapes and large Cultural Heritage sites. In: Training Seminars on Research Planning, Conservation, Characterization and Management in Archaeological Sites. Bologna.

[7] Griffiths, N. – Jenner, A. – Wilson, Ch. 1990: Drawing Archaeological Finds. Salisbury.

[8] Johnson, J. S. 1994: Consolidation of Archaeological Bone. Journal of Field Archaeology 21, 221–233.

[9] Karasik, A. – Smilansky, U. 2008: 3D scanning technology as a standard archaeological tool for pottery analysis: practice and theory. Journal of Archaeological Science 35/5, 1148–1168. | DOI 10.1016/j.jas.2007.08.008

[10] Kasser, M. – Egels, Z. 2002: Digital Photogrammetry. New York.

[11] Katz, J. 2016: The Maya Music Project: Analaysis and documentation of ancient Mayamusical artifacts. Studien Zur Musikarchäologie X, 257–261.

[12] Katz, J. 2017: Digitized Maya Music: The creation of a 3D database of Maya musical artifacts. Digital Applications in Archaeology and Cultural Heritage 6, 29–37.

[13] Kenney, A. R. – Rieger, O.Y. 2000: Moving theory into Practice. Digital imaging for libraries and archives. Mountain View. RLG.

[14] Kochan, Š. 2014: Nálezový soubor ze středověké studny benediktinského proboštství v Brně Komárově. Rukopis diplomové práce uloženej v ÚAM FF MU Brno, vedoucí práce Mgr. Jana Mazáčková, Ph.D. Brno.

[15] Kochan, Š. – Sedláčková, H. – Vachůt, P. 2015: Nálezový soubor ze středověké studny benediktinského proboštství v Brně-Komárově. Pravěk NŘ 23, 231–287.

[16] Kosmelová, N. 2018: Aplikácia inovatívnych metód dokumentácie drobných archeologických artefaktov. Rukopis diplomovej práce uloženej na ÚAM FF MU Brno, vedúci práce Mgr. Vojtěch Nosek. Brno.

[17] Kuna, M. 2004: Nedestruktivní archeologie: Teorie, metody a cíle. Praha.

[18] Král, M. 2010: Adobe Photoshop Lightroom 2. Praha.

[19] Malina, O. 2008: Poznámky k možnostem 3D rekonstrukcí v archeologii, In: Macháček, J. (ed.): Počítačová podpora v archeologii 2. Brno – Praha – Plzeň, 212–216.

[20] Navrátil, R. 2016: Technologie skenování ve 3D [online, e-skripta]. [cit. 2018–06–26]. Dostupné z: http://www.spsks.cz/wp-content/uploads/2016/03/Technologie-skenov%C3%A1n%C3%AD-ve-3D-0.pdf

[21] Neustupný, E. 2007: Metoda archeologie. Plzeň.

[22] Nosek, V. 2014: Srovnání možností 3D fotogrammetrie a 3D skeneru při dokumentaci archeologických artefaktů. Rukopis diplomovej práce uloženej na ÚAM FF MU Brno. Vedúci práce Mgr. Dagmar Vachůtová, Ph.D. Brno.

[23] Orton, C. – Tyers, P. – Vince, A. 1993: Pottery in Archaeology. Cambridge.

[24] Plzák, J. 2016: Moderní dokumentační metody archeologických faktů, rkp. Dizertačnej práce uloženej na Západočeskej univerzite v Plzni.

[25] Págo, L. 1985: Úvod do muzejní konzervace a restaurování. Skripta FF UJEP, Brno.

[26] Porter, S. – Roussel, M. – Soressi, M. 2016: A Simple Photogrammetry Rig for the Reliable Creation of 3D Artifact Models in the Field: Lithic Examples from the Early Upper Paleolithic Sequence of Les Cottés (France). Advances in Archaeological Practice, 4(1), 71–86.

[27] Reindel, M. – Isla, J. – Otten, H. – Gorbahn, H. – Schwerin, J. 2014: Archäologische Forschungen in Peru und Honduras im Jahr 2013. Zeitschrift für Archäologie Außereuropäischer Kulturen 6, 289–308.

[28] Richards-Rissetto, H. – Schwerin, J. 2017: A Catch 22 of 3D Data Sustainability: Lessons in 3D Archaeological Data Management & Accessibility. Journal of Digital Applications in Archaeology and Cultural Heritage 6, 38–48.

[29] Smith, C. W. 2003: Archaeological Conservation Using Polymers: Practical Applications for Organic Artifact Stabilization. College Station.

[30] Skopec, R. 1956: Fotografie v našich službách. Praha.

[31] Švejnoha, J. 2010: Fotogrametrická dokumentace archeologických terénních výzkumů. Acta Fakulty Filozofické Západočeské univerzity v Plzni 1, 109–117.

[32] Valoch, K. – Lázničková-Galetová, M. 2009: Nejstarší umění střední Evropy. Brno.

[33] Zelinger, J. – Šimůnková, E. – Kotlík, P. 1982: Chemistry in Work of the Conservator. Academia, Praha.

[34] Wilczek , J. a kol. Prostorová dokumentace artefaktů a vytváření 3D modelů [online, rozpracovaná e-skripta]. [cit. 2018–06–26]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/elf3/mod/folder/view.php?id=159222

[35] Projekt Akadémie vied ČR Švédská knižní kořist z Čech a Moravy 1646–1648. https://www.knizni-korist.cz/

[36] Platforma na ktorej sú uložené 3D modely. https://sketchfab.com/eNKa44

[37] Cloud Compare. https://www.danielgm.net/cc/

[38] Archeologické 3D virtuálne múzeum. http://www.archaeo3d.com/virtualni-muzeum/

[39] Ukážka virtuálnej prehliadky v prostredí The MayaArch3D Project. http:3dom.fbk.eu/repository/files/vt_copan/index-EN.html

[40] Odkaz na oficiálne stránky Maya Arch 3D. http:www.mayaarch3d.org/language/en/sample-page/

[41] Odkaz na oficiílne stránky Dwarf digital. https:www.dwarfdigital.cz/index.php/archeologie/

[42] Odkaz na oficiálne stránky Historium Brugge. https:www.historium.be/en

[43] Odkaz na oficiálne stránky The 3D Giza Project. http:giza.fas.harvard.edu/

[44] Odkaz na oficiálne stránky Rome Reborn. https:www.romereborn.org/

[45] Hmatové rukavice Gloveone. https:avatarvr.es/

[46] Zoznam 3D formátov. https:fileinfo.com/filetypes/3d_image