Název: Nedestruktivní výzkum zaniklé Havraně (okres Nymburk) : příspěvek k podobě raně středověkých center nižšího řádu
Variantní název:
- Non-destructive research into the deserted Havraň locality (Nymburk district) : a contribution to the form of early medieval centres of the lower rank
- Zerstörungsfreie Untersuchung der Wüstung Havraň (Bezirk Nymburk) : ein Beitrag zum Aussehen frühmittelalterlicher Zentren niederer Ordnung
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2020, roč. 45, č. 1, s. 67-91
Rozsah
67-91
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2020-1-3
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/142958
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Předkládaná studie shrnuje v ýsledky analytických povrchových sběrů a velkoplošného geofyzikálního průzkumu, které byly realizovány v poloze Havransko, k. ú. Vestec nad Mrlinou, okr. Nymburk. Havraň plnila dle písemných pramenů v raném středověku roli správního centra nižšího řádu, ve vrcholném středověku se zde nacházela tvrz typu motte s hospodářským dvorem a několika poddanskými usedlostmi. Cílem nedestruktivního archeologického výzkumu bylo především poznání podoby raně středověkého osídlení a jeho proměn ve vrcholném středověku. Nedestruktivní výzkum potvrdil chronologické zařazení lokality do raného až pozdního středověku (nejpozději 10. až 15. století). Na základě výsledků povrchových sběrů lze sledovat poměrně výrazné posuny osídlení v jednotlivých fázích, které byly vyčleněny na základě technologických keramických tříd. Geofyzikální prospekce ukázala nejvyšší koncentraci sídlištních objektů na terénní vlně táhnoucí se napříč zkoumanou plochou, kde byly zároveň zjištěny největší kumulace keramiky při povrchových sběrech.
This study sums up the results of analytical field-walking and large-scale geophysical survey conducted in the Havransko area, in the Vestec nad Mrlinou cadastral zone (Nymburk district, Central Bohemia). According to written sources, Havraň in the early Middle Ages played the part of an administrative centre of the lower rank, while in the high Middle Ages it included a manor of the motte and bailey type and several peasant farmsteads. The objective of non-destructive archaeological research was, in particular, the study of the form of early medieval settlement and its transformations in the high Middle Ages. The non-destructive research confirmed the chronological classification of the site regarding the period between the early and late Middle Ages (between the 10th and the 15th century at the latest). Based on the results of field-walking, relatively distinct settlement shifts in the individual phases can be observed, determined on the basis of technological pottery classes. Geophysical survey showed the highest concentration of settlement features on a terrain undulation stretching across the investigated area which also contained the largest accumulation of pottery revealed by field-walking.
Note
Tento příspěvek byl podpořen výzkumným projektem GA UK č. 130318 s názvem "Křehká stabilita – úživnost polních systémů ve středověkých Čechách", řešeným na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Projekt byl dále podpořen Studentským vědeckým stipendiem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy 2018. Příspěvek vznikl v rámci projektu "Kreativita a adaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy v propojeném světě", reg. č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734, financovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Der vorliegende Beitrag wurde von dem an der Philosophischen Fakultät der Karls-Universität durchgeführten Forschungsprojekt GA UK Nr. 130318 – "Eine zerbrechliche Stabilität - das Ernährungsvermögen von Feldsystemen im mettelalterlichen Böhmen" gefördert. Das Projekt wurde ferner gefördert vom Studentischen Wissenschaftsstipendium der Philosophischen Fakultät der Karls-Universität 2018. Der Beitrag entstand im Rahmen des Projektes "Kreativität und Adaptabilität als Voraussetzung für den Erfolg Europas in einer vernetzten Welt" (Reg.-Nr.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734) finanziert vom Europäischen Fonds für regionale Entwicklung.
Reference
[1] Grundries von Hawransko, Státní oblastní archiv Praha, fond Velkostatek Poděbrady, inv. č. 39.
[2] Mappa über dem zur Kayserlichen Herrschaft Podiebrad gehörigen Phasan-gartten Hawransko gennant (Johann Joseph Mann, 1749), Státní oblastní archiv Praha, fond Velkostatek Poděbrady, inv. č. 39.
[3] Skica terénní situace lokality Havraň, Archiv Polabského muzea v Poděbradech, fond Hellich, složka Havraň, inv. č. H 13 883.
[4] AČ 36: Desky dvorské království českého. Druhá kniha provolací z let 1411–1448. Archiv český 36 (Friedrich, G., ed.). Praha 1941.
[5] AČ 37: Čtvrtá kniha provolací desk dvorských z let 1453–1480, část 1, kraje A–E. Archiv český 37 (Friedrich, G., ed.). Praha 1941.
[6] CDB II: Codex Diplomaticus et Epistolaris Regni Bohemiae, T. II (1197–1230) (Friedrich, G., ed.). Pragae 1912.
[7] CDB III/I: Codex Diplomaticus et Epistolaris Regni Bohemiae, T. III/1 (1230–1238) (Friedrich, G.–Kristen, Z., edd.). Pragae 1942.
[8] RDP: Registra decimarum papalium (Tomek, W. W., ed.). Praha 1873.
[9] BOHÁČOVÁ, I., 2003: Keramika. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku Mediaevalia archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 393–394, 397–458. Praha.
[10] BOHÁČOVÁ, I.–ŠPAČEK, J., 2001: Soubor keramiky z počátků vrcholného středověku ze Staré Boleslavi – A ceramic assemblage dating to the beginning of the High Middle Ages from Stará Boleslav, Archeologické výzkumy ve středních Čechách 5, 599–621.
[11] BARTOŠKOVÁ, A., 2000: Libice nad Cidlinou – výzkum předhradí v roce 1997 – Libice nad Cidlinou Untersuchungen in der Vorburg im J. 1997, PA XCI, 315–344.
[12] ČORNEJOVÁ, M., 2009: Tvoření nejstarších českých místních jmen. Bohemika z 11.–13. století. Spisy Masarykovy univerzity v Brně, Filozofická fakulta 383. Brno.
[13] DEMEK, J.–MACKOVČIN, P. a kol., 2006: Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Brno.
[14] DOLEŽAL, L., 1893: Úprava vodstva na Poděbradsku i v okolí a její výsledky. Praha.
[15] ELLEDER, L. a kol., 2020: Vzestup a úpadek poděbradského a nymburského rybníkářství pohledem historické hydrologie, Vodohospodářské technicko-ekonomické informace 62, č. 1, 18–31.
[16] HELLICH, J., 1918: Výzkumy na hradišti Havraňském, PA XXX, 35–37.
[17] KALHOUS, D., 2010: Od Libice ke Kolínu. Dějiny jedné oblasti do husitství (část I.) – From Libice to Kolín. The history of one region until the Hussite Movement (Part I), Mediaevalia Historica Bohemica 13, č. 2, 7–58.
[18] KALHOUS, D., 2011: Od Libice ke Kolínu. Dějiny jedné oblasti do husitství (část II.) – From Libice to Kolín. The history of one region until the Hussite Movement (Part II), Mediaevalia Historica Bohemica 14, č. 1, 7–70.
[19] KALOUSEK, J., 1875: Veleliby, Vykleky a Havraň, PA X, 485–492.
[20] KESTŘÁNEK, J.–KŘÍŽ, H.–NOVOTNÝ, S.–PÍŠE, J.–VLČEK, V. 1984: Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha.
[21] KLÁPŠTĚ, J., 1978: Středověké osídlení Černokostelecka – Die mittelaterliche Besiedlung im Raum von Černý Kostelec – Средневоковое заселение Чернокостелецка, PA LIX, 423–472.
[22] KLÁPŠTĚ, J., 2012: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[23] KLÍR, T., 2002: Osídlení mezi Nymburkem a Křincem ve středověku a raném novověku, Polabí 36, 92–157.
[24] KLÍR, T., 2003: Plužiny pozdně středověkých sídel na příkladě severovýchodního Nymburska, Mediaevalia Historica Bohemica 9, 245–292.
[25] KLÍR, T., 2014: Das Hinterland des fürstlichen Hofes in Sadská und der Burg Podiebrad. Entwicklung und Ende eines Jagdforstes. In: Křivoklát – Pürglitz. Jagd, Wald, Herrscherrepräsentation. Studia Jagellonica Lipsiensia 17 (Fajt, J.–Hörsch, M.–Razím, V., edd.), 255–273. Ostfildern.
[26] KLÍR, T., 2016: Zaniklé středověké vsi ve výzkumném záměru Ústavu pro archeologii Univerzity Karlovy v Praze. Zaniklý Spindelbach (Krušné hory), Kří a Hol (střední Čechy). In: Wieś Zaginiona. Stan i Perspektywy Badań (Nocuń, P.–Fokt, K.–Przybyła-Dumin, A., edd.), 17–58. Chorzów.
[27] KLÍR, T.–VOJTĚCHOVSKÝ, T., 2013: Sídelní kontext nejstarší venkovské sakrální architektury. Vykleky číšníka Zbraslava a jeho ženy Domaslavy – Der Siedlungskontext der ältesten ländlichen Sakralarchitektur. Das Dorf Vykleky des Kellermeisters Zbraslav und seiner Frau Domoslava, AH 38, 327–353.
[28] KOŽÍŠEK, K., red., 1912: Poděbradsko. Obraz minulosti i přítomnosti III. Část druhá. Místopis okresu Nymburského. Nymburk.
[29] KULHÁNEK, F., 1912: Dějiny královského města Nymburka. In: Poděbradsko. Obraz minulosti i přítomnosti III. Část druhá. Místopis okresu Nymburského (Kožíšek, K., red.), 347–806. Nymburk.
[30] LÍBAL, D., 2001: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha.
[31] MAŘÍK, J., 2009: Libická sídelní aglomerace a její zázemí v raném středověku – Early Medieval Agglomeration of Libice and its Hinterland. Dissertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque 7. Praha.
[32] MIKYŠKA, R., 1970: Geobotanická mapa ČSSR. Praha
[33] MÜLLER, V., ed., 1993: Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000, list 13–14 Nymburk. Praha.
[34] NĚMEČEK, J.–LÉROVÁ, Z., 2009: Atlas půd České republiky. Praha.
[35] NOVÝ, R., 1991: Diplomatické poznámky k donačním listinám českých klášterů a kapitul do konce 12. století, Studia Mediaevalia Pragensia 2, 125–146.
[36] PEKAŘ, J., 1906: O správním rozdělení země České do polovice 13. století. In: Sborník prací historických. Praha.
[37] PRINCOVÁ-JUSTOVÁ, J., 1994: Die burgwallzeitliche Keramik aus Libice nad Cidlinou. In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Forschungsprobleme des frühen Mittelalters I, 193–205. Brno.
[38] PROFOUS, A., 1949: Místní jména v Čechách. Díl I. Praha.
[39] PROFOUS, A., 1957: Místní jména v Čechách. Díl IV. Praha.
[40] SEDLÁČKOVÁ, H.–VELÍMSKÝ, T., 1993: Archeologický výzkum v historickém jádru Nymburka v roce 1990 – Archäologische Forschungen im Stadtkern von Nymburk im Jahre 1990, AR XLV, 644–660.
[41] SLÁMA, J., 1986: Střední Čechy v raném středověku II. Hradiště, příspěvky k jejich dějinám a významu. Praehistorica 11. Praha.
[42] SMETÁNKA, Z.–KLÁPŠTĚ, J., 1979: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých osad, AR XXXI, 614–631.
[43] SMETÁNKA, Z.–KLÁPŠTĚ, J., 1981: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých vsí na Černokostelecku, PA LXXII, 416–458.
[44] ŠOLLE, M., 1972: Zur Entwicklung der frühmittelalterlichen slawischen Keramik im Bereiche Ostböhmens, Vznik a počátky Slovanů 7, 141–177.
[45] VELÍMSKÝ, T., 2016: O královském podčeším, který toužil stát se stolníkem. In: Středověký kaleidoskop pro muže s hůlkou. Věnováno Františku Šmahelovi k životnímu jubileu (Doležalová, E.–Sommer, P., edd.), 654–666. Praha.
[46] VEVERKA, J., 1949: K dějinám rybníkářství ve středním Polabí, Český lid 9–10, 161–166, 205–210.
[47] VOGT, K., 1938: Die Burg in Böhmen bis zum Ende des 12. Jahrhunderts. Forschungen zur Sudetendeutschen Heimatkunde 8. Reichenberg – Leipzig.
[48] ZEMAN, J., 2014: Zpráva o geofyzikálním průzkumu lokality Vestec-Havransko. Nepublikovaná zpráva.
[49] ŽEMLIČKA, J., 1983: Královský číšník Zbraslav a jeho dědictví, HG 21, 117–130.
[50] ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí. Praha.
[51] Česká geologická služba. Dostupné z: http://mapy.geology.cz/geocr_25/, cit. 25. 3. 2020.
[52] Mapa potenciální přirozené vegetace. Dostupné z: http://ms1.cenia.cz/php/micka5/page/53748492-fbc4-4c95-8e37-2df9c0a80137/, cit. 25. 3. 2020.
[53] Základní mapa ČR 1 : 10 000 a 1 : 200 000, DMR 5G (Stínovaný model reliéfu). Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/, cit. 25. 3. 2020.
[2] Mappa über dem zur Kayserlichen Herrschaft Podiebrad gehörigen Phasan-gartten Hawransko gennant (Johann Joseph Mann, 1749), Státní oblastní archiv Praha, fond Velkostatek Poděbrady, inv. č. 39.
[3] Skica terénní situace lokality Havraň, Archiv Polabského muzea v Poděbradech, fond Hellich, složka Havraň, inv. č. H 13 883.
[4] AČ 36: Desky dvorské království českého. Druhá kniha provolací z let 1411–1448. Archiv český 36 (Friedrich, G., ed.). Praha 1941.
[5] AČ 37: Čtvrtá kniha provolací desk dvorských z let 1453–1480, část 1, kraje A–E. Archiv český 37 (Friedrich, G., ed.). Praha 1941.
[6] CDB II: Codex Diplomaticus et Epistolaris Regni Bohemiae, T. II (1197–1230) (Friedrich, G., ed.). Pragae 1912.
[7] CDB III/I: Codex Diplomaticus et Epistolaris Regni Bohemiae, T. III/1 (1230–1238) (Friedrich, G.–Kristen, Z., edd.). Pragae 1942.
[8] RDP: Registra decimarum papalium (Tomek, W. W., ed.). Praha 1873.
[9] BOHÁČOVÁ, I., 2003: Keramika. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku Mediaevalia archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 393–394, 397–458. Praha.
[10] BOHÁČOVÁ, I.–ŠPAČEK, J., 2001: Soubor keramiky z počátků vrcholného středověku ze Staré Boleslavi – A ceramic assemblage dating to the beginning of the High Middle Ages from Stará Boleslav, Archeologické výzkumy ve středních Čechách 5, 599–621.
[11] BARTOŠKOVÁ, A., 2000: Libice nad Cidlinou – výzkum předhradí v roce 1997 – Libice nad Cidlinou Untersuchungen in der Vorburg im J. 1997, PA XCI, 315–344.
[12] ČORNEJOVÁ, M., 2009: Tvoření nejstarších českých místních jmen. Bohemika z 11.–13. století. Spisy Masarykovy univerzity v Brně, Filozofická fakulta 383. Brno.
[13] DEMEK, J.–MACKOVČIN, P. a kol., 2006: Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Brno.
[14] DOLEŽAL, L., 1893: Úprava vodstva na Poděbradsku i v okolí a její výsledky. Praha.
[15] ELLEDER, L. a kol., 2020: Vzestup a úpadek poděbradského a nymburského rybníkářství pohledem historické hydrologie, Vodohospodářské technicko-ekonomické informace 62, č. 1, 18–31.
[16] HELLICH, J., 1918: Výzkumy na hradišti Havraňském, PA XXX, 35–37.
[17] KALHOUS, D., 2010: Od Libice ke Kolínu. Dějiny jedné oblasti do husitství (část I.) – From Libice to Kolín. The history of one region until the Hussite Movement (Part I), Mediaevalia Historica Bohemica 13, č. 2, 7–58.
[18] KALHOUS, D., 2011: Od Libice ke Kolínu. Dějiny jedné oblasti do husitství (část II.) – From Libice to Kolín. The history of one region until the Hussite Movement (Part II), Mediaevalia Historica Bohemica 14, č. 1, 7–70.
[19] KALOUSEK, J., 1875: Veleliby, Vykleky a Havraň, PA X, 485–492.
[20] KESTŘÁNEK, J.–KŘÍŽ, H.–NOVOTNÝ, S.–PÍŠE, J.–VLČEK, V. 1984: Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha.
[21] KLÁPŠTĚ, J., 1978: Středověké osídlení Černokostelecka – Die mittelaterliche Besiedlung im Raum von Černý Kostelec – Средневоковое заселение Чернокостелецка, PA LIX, 423–472.
[22] KLÁPŠTĚ, J., 2012: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[23] KLÍR, T., 2002: Osídlení mezi Nymburkem a Křincem ve středověku a raném novověku, Polabí 36, 92–157.
[24] KLÍR, T., 2003: Plužiny pozdně středověkých sídel na příkladě severovýchodního Nymburska, Mediaevalia Historica Bohemica 9, 245–292.
[25] KLÍR, T., 2014: Das Hinterland des fürstlichen Hofes in Sadská und der Burg Podiebrad. Entwicklung und Ende eines Jagdforstes. In: Křivoklát – Pürglitz. Jagd, Wald, Herrscherrepräsentation. Studia Jagellonica Lipsiensia 17 (Fajt, J.–Hörsch, M.–Razím, V., edd.), 255–273. Ostfildern.
[26] KLÍR, T., 2016: Zaniklé středověké vsi ve výzkumném záměru Ústavu pro archeologii Univerzity Karlovy v Praze. Zaniklý Spindelbach (Krušné hory), Kří a Hol (střední Čechy). In: Wieś Zaginiona. Stan i Perspektywy Badań (Nocuń, P.–Fokt, K.–Przybyła-Dumin, A., edd.), 17–58. Chorzów.
[27] KLÍR, T.–VOJTĚCHOVSKÝ, T., 2013: Sídelní kontext nejstarší venkovské sakrální architektury. Vykleky číšníka Zbraslava a jeho ženy Domaslavy – Der Siedlungskontext der ältesten ländlichen Sakralarchitektur. Das Dorf Vykleky des Kellermeisters Zbraslav und seiner Frau Domoslava, AH 38, 327–353.
[28] KOŽÍŠEK, K., red., 1912: Poděbradsko. Obraz minulosti i přítomnosti III. Část druhá. Místopis okresu Nymburského. Nymburk.
[29] KULHÁNEK, F., 1912: Dějiny královského města Nymburka. In: Poděbradsko. Obraz minulosti i přítomnosti III. Část druhá. Místopis okresu Nymburského (Kožíšek, K., red.), 347–806. Nymburk.
[30] LÍBAL, D., 2001: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha.
[31] MAŘÍK, J., 2009: Libická sídelní aglomerace a její zázemí v raném středověku – Early Medieval Agglomeration of Libice and its Hinterland. Dissertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque 7. Praha.
[32] MIKYŠKA, R., 1970: Geobotanická mapa ČSSR. Praha
[33] MÜLLER, V., ed., 1993: Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000, list 13–14 Nymburk. Praha.
[34] NĚMEČEK, J.–LÉROVÁ, Z., 2009: Atlas půd České republiky. Praha.
[35] NOVÝ, R., 1991: Diplomatické poznámky k donačním listinám českých klášterů a kapitul do konce 12. století, Studia Mediaevalia Pragensia 2, 125–146.
[36] PEKAŘ, J., 1906: O správním rozdělení země České do polovice 13. století. In: Sborník prací historických. Praha.
[37] PRINCOVÁ-JUSTOVÁ, J., 1994: Die burgwallzeitliche Keramik aus Libice nad Cidlinou. In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Forschungsprobleme des frühen Mittelalters I, 193–205. Brno.
[38] PROFOUS, A., 1949: Místní jména v Čechách. Díl I. Praha.
[39] PROFOUS, A., 1957: Místní jména v Čechách. Díl IV. Praha.
[40] SEDLÁČKOVÁ, H.–VELÍMSKÝ, T., 1993: Archeologický výzkum v historickém jádru Nymburka v roce 1990 – Archäologische Forschungen im Stadtkern von Nymburk im Jahre 1990, AR XLV, 644–660.
[41] SLÁMA, J., 1986: Střední Čechy v raném středověku II. Hradiště, příspěvky k jejich dějinám a významu. Praehistorica 11. Praha.
[42] SMETÁNKA, Z.–KLÁPŠTĚ, J., 1979: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých osad, AR XXXI, 614–631.
[43] SMETÁNKA, Z.–KLÁPŠTĚ, J., 1981: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých vsí na Černokostelecku, PA LXXII, 416–458.
[44] ŠOLLE, M., 1972: Zur Entwicklung der frühmittelalterlichen slawischen Keramik im Bereiche Ostböhmens, Vznik a počátky Slovanů 7, 141–177.
[45] VELÍMSKÝ, T., 2016: O královském podčeším, který toužil stát se stolníkem. In: Středověký kaleidoskop pro muže s hůlkou. Věnováno Františku Šmahelovi k životnímu jubileu (Doležalová, E.–Sommer, P., edd.), 654–666. Praha.
[46] VEVERKA, J., 1949: K dějinám rybníkářství ve středním Polabí, Český lid 9–10, 161–166, 205–210.
[47] VOGT, K., 1938: Die Burg in Böhmen bis zum Ende des 12. Jahrhunderts. Forschungen zur Sudetendeutschen Heimatkunde 8. Reichenberg – Leipzig.
[48] ZEMAN, J., 2014: Zpráva o geofyzikálním průzkumu lokality Vestec-Havransko. Nepublikovaná zpráva.
[49] ŽEMLIČKA, J., 1983: Královský číšník Zbraslav a jeho dědictví, HG 21, 117–130.
[50] ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí. Praha.
[51] Česká geologická služba. Dostupné z: http://mapy.geology.cz/geocr_25/, cit. 25. 3. 2020.
[52] Mapa potenciální přirozené vegetace. Dostupné z: http://ms1.cenia.cz/php/micka5/page/53748492-fbc4-4c95-8e37-2df9c0a80137/, cit. 25. 3. 2020.
[53] Základní mapa ČR 1 : 10 000 a 1 : 200 000, DMR 5G (Stínovaný model reliéfu). Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/, cit. 25. 3. 2020.