Název: Století archeologického výzkumu Ostrovského kláštera (k. ú. Davle)
Variantní název:
- A century of archaeological research into the Ostrov Monastery (Davle cadastral zone)
- Ein Jahrhundert archäologische Grabungen von Kloster Ostrov (Katastergebiet Davle)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2020, roč. 45, č. 2, s. 713-731
Rozsah
713-731
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2020-2-9
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/143425
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Archeologický zájem o Ostrovský klášter (druhou nejstarší mužskou benediktinskou lokalitu v Čechách založenou okolo roku 1000) trvá více než jedno století a jeho podoba svým způsobem odráží vývoj české archeologie a archeologie středověku, stejně jako vývoj českých archeologických institucí. První dva terénní výzkumy zde proběhly v letech 1898–1900 a 1907, plně v režii Národního muzea. Se vznikem Československé republiky vstoupil do hry Státní archeologický ústav (a jeho nástupnické organizace), který zahájil v roce 1925 výzkum, jenž sledoval nejenom poznání kláštera a jeho hmotné kultury, ale také jeho památkovou ochranu a prezentaci. Výzkumné kampaně, které pak následovaly (1933–1934, 1947, 1962–1964, 1975–1983), vesměs v režii Archeologického ústavu, rozšiřují svůj záběr od poznání architektonické podoby klášterního komplexu k jeho zasazení do středověkého sídelního a kulturního kontextu. Výsledkem těchto výzkumů je znalost podoby klášterních staveb první dřevěné fáze, stejně jako navazujících etap románské a gotické výstavby. Rozsáhlá kolekce architektonických detailů, náhrobních desek, terakotových dlaždic a obkládacích desek i dalších movitých archeologických nálezů je významná jak pro charakteristiku a dataci zkoumaných objektů, tak pro rozšíření našich znalostí o středověké hmotné kultuře a její chronologii.
The archaeological interest in the O strov Monastery (the second oldest Benedictine male monastery in Bohemia established around 1000) has endured for over a century, and its form in a way mirrors the development of Czech archaeology and archaeology of the Middle Ages, as well as the development of Czech archaeological institutions. The first two field surveys on the site took place in 1898–1900 and in 1907, and were organised by the National Museum. With the establishment of the Czechoslovak Republic (1918) the research was joined by the State Archaeological Institute (and the organisations superseding it) which in 1925 launched research that centred not only on the study of the monastery and its material culture but also on its heritage protection and presentation. Research campaigns that followed (1933–1934, 1947, 1962–1964, 1975–1983), organised mainly by the Archaeological Institute, expanded their focus from the study of the architectural form of the monastery complex to its placement in the medieval settlement and cultural context. The research brought information about the form of the monastery buildings of the first, wooden phase, as well as the following phases of Romanesque and Gothic construction. A vast collection of architectural details, tombstones, terracotta floor tiles and lining panels and other moveable archaeological finds is important for the characteristics and dating of the investigated features, as well as for the expanding of our knowledge about medieval material culture and its chronology.
cze
eng
Note
Tento článek vznikl při řešení projektu "Sázava – archeologie benediktinského kláštera" (19-17636S) podporovaného GAČR.
Der vorliegende Beitrag entstand während der Durchführung des von der Grantagentur der ČR (19-17636S) geförderten Projektes "Sasau – Archäologie eines Benediktinerklosters".
Reference
[1] Almanach X: Výroční zpráva o stavu a činnosti České Akademie od 2. prosince 1898 do 2. prosince 1899, Almanach České akademie věd a umění X, 1900, 115–116.
[2] Almanach XI: Výroční zpráva o stavu a činnosti České Akademie od 2. prosince 1899 do 2. prosince 1900, Almanach České akademie věd a umění XI, 1901, 123.
[3] Biografický slovník českých zemí: Dostupné z: http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/FABIAN_V%C3%A1clav_11.6.1877-30.9.1931.
[4] BŘICHÁČEK, P.–MERHAUTOVÁ, A.–RICHTER, M.–SOMMER, P., 2006: Opatský hrob z doby počátků Ostrova u Davle, Archaeologica Pragensia 18, 45–64.
[5] BŘICHÁČEK, P.–RICHTER, M.–SOMMER, P., 2003: Archeologie k miléniu ostrovského kláštera. In: 1000 let kláštera na Ostrově (999–1999) (Stehlíková, D.–Brych, V., edd.), 13–28. Praha.
[6] BŘICHÁČEK, P.–RICHTER, M.–SOMMER, P., 2010: Neobvyklý prvek interiérové výzdoby románské baziliky na Ostrově u Davle. In: Čechy jsou plné kostelů – Bohemia plena est ecclesiis. Kniha k poctě PhDr. Anežky Merhautové, DrSc. (Studničková, M., ed.), 199–207. Praha.
[7] DROBNÁ, Z., 1958: Lapidarium Národního musea. In: Lapidarium Národního musea. Sbírka české architektonické plastiky XI. až XIX. století, 7–27. Praha.
[8] FABIAN, V., 1910–1912: O vzniku lapidária muzejního, PA XXIV, 169–178.
[9] FILIP, J., 1966: Enzyklopädisches Handuch zur Ur- und Frühgeschichte Europas I. Praha.
[10] GUTH, K., 1934: Praha, Budeč, Boleslav. In: Svatováclavský sborník vydaný na památku 1000. výročí smrti knížete Václava svatého I, 686–818. Praha.
[11] GUTH, K., 1937: Ostrovský klášter. In: Ottův slovník naučný nové doby IV/2, 801. Praha.
[12] HLUBINKA, R., 1933: Výzkum zbytků benediktinského kláštera na Ostrově u Davle, Za starou Prahu 17, č. 1, 2–4.
[13] KVĚT, J., 1946: Karel Guth – nekrolog, PA XLII, 141–143.
[14] LEHNER, F., J., 1905: Dějiny umění národa českého I. Doba románská, svazek II. Architektura, část II. Praha.
[15] MENCL, V., 1942: O methodice středověkých výkopů, ZPP 6, sešit 2, 6–8; sešit 3, 17–23; sešit 3, 33–37.
[16] MENCL, V., 1959: Architektura předrománských Čech, Umění VII, 331–353.
[17] MERHAUTOVÁ, A., 1988: Skromné umění. Ostrovská zdobená terakota. Praha.
[18] MERHAUTOVÁ-LIVOROVÁ, A.–RICHTER, M.–SRŠEŇ, L., 1980: Architektonické zlomky ostrovského kláštera, SbNM A XXXIV, 1–105.
[19] PÁCAL, M., 2007: Zapomenutý fantom. Život a dílo architekta a malíře Františka Xavera Margolda. Chotěšov.
[20] RICHTER, M., 1981: Zaniklá hornická osada u Klínce, Praehistorica VIII, Varia archaeologica 2, 301–306.
[21] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle, městečko Ostrovského kláštera. Praha.
[22] RICHTER, M.–MERHAUTOVÁ, A.–BŘICHÁČEK, P.–SOMMER, P., 1990: Bazilika s první jižní kaplí ostrovského kláštera, Umění XXXVIII, 185–195.
[23] SKLENÁŘ, K., 2013: Archeolog Josef Ladislav Píč jako muzejník v Národním muzeu, ČNM A 183, 54–102.
[24] SKLENÁŘ, K.–SKLENÁŘOVÁ, Z., 2005: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha.
[25] SOMMER, P., 1994: Die Seitenkapelle der romanischen Basilika in Ostrov bei Davle, PA LXXXV, 81–106.
[26] STEHLÍKOVÁ, D., 2003: Ostrovské náhrobky a pečeti z let 1220–1520. In: 1000 let kláštera na Ostrově (999–1999) (Stehlíková, D.–Brych, V., edd.), 75–102. Praha.
[27] STEHLÍKOVÁ, D., 2014: Korpus Ukřižovaného Krista z Ostrova. In: Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy 800–1300 (Foltýn, D.–Klípa, J.–Mašková, P.–Sommer, P.–Vlnas, V., edd.), 153. Praha.
[28] ŠPAČEK, L., 1963: Akustická nádoba z Ostrovského kláštera, ČNM oddíl věd společenských 132, 137–142.
[29] ŠPAČEK, L., 1967: Archeologický výzkum ostrovského kláštera v l. 1962–1964, AR XIX, 43–54.
[30] UHLÍKOVÁ, K., 2013: Hlubinka, Rudolf. In: Biografický slovník památkové péče. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20140202093631/http://www.npu.cz/biograficky-slovnik-pamatkaru-I/hlubinka-rudolf/.
[31] VAŘILOVÁ, Z., 2001: Surovinové zdroje a provenience románských terakotových dlaždic, AR LIII, 515–563.
[32] VAVROUŠEK, B., 1938: Literární atlas československý 2. Praha.
[33] WIRTH, Z., 1984: Rudolf Hlubinka – sedmdesátníkem, Za starou Prahu 23, 4, 5–6.
[34] WOCEL, J. E., 1855: Byzantinský krucifix, nalezený v rumech kláštera Ostrovského, Památky archaeologické a místopisné I, 136–140, obr. 9.
[2] Almanach XI: Výroční zpráva o stavu a činnosti České Akademie od 2. prosince 1899 do 2. prosince 1900, Almanach České akademie věd a umění XI, 1901, 123.
[3] Biografický slovník českých zemí: Dostupné z: http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/FABIAN_V%C3%A1clav_11.6.1877-30.9.1931.
[4] BŘICHÁČEK, P.–MERHAUTOVÁ, A.–RICHTER, M.–SOMMER, P., 2006: Opatský hrob z doby počátků Ostrova u Davle, Archaeologica Pragensia 18, 45–64.
[5] BŘICHÁČEK, P.–RICHTER, M.–SOMMER, P., 2003: Archeologie k miléniu ostrovského kláštera. In: 1000 let kláštera na Ostrově (999–1999) (Stehlíková, D.–Brych, V., edd.), 13–28. Praha.
[6] BŘICHÁČEK, P.–RICHTER, M.–SOMMER, P., 2010: Neobvyklý prvek interiérové výzdoby románské baziliky na Ostrově u Davle. In: Čechy jsou plné kostelů – Bohemia plena est ecclesiis. Kniha k poctě PhDr. Anežky Merhautové, DrSc. (Studničková, M., ed.), 199–207. Praha.
[7] DROBNÁ, Z., 1958: Lapidarium Národního musea. In: Lapidarium Národního musea. Sbírka české architektonické plastiky XI. až XIX. století, 7–27. Praha.
[8] FABIAN, V., 1910–1912: O vzniku lapidária muzejního, PA XXIV, 169–178.
[9] FILIP, J., 1966: Enzyklopädisches Handuch zur Ur- und Frühgeschichte Europas I. Praha.
[10] GUTH, K., 1934: Praha, Budeč, Boleslav. In: Svatováclavský sborník vydaný na památku 1000. výročí smrti knížete Václava svatého I, 686–818. Praha.
[11] GUTH, K., 1937: Ostrovský klášter. In: Ottův slovník naučný nové doby IV/2, 801. Praha.
[12] HLUBINKA, R., 1933: Výzkum zbytků benediktinského kláštera na Ostrově u Davle, Za starou Prahu 17, č. 1, 2–4.
[13] KVĚT, J., 1946: Karel Guth – nekrolog, PA XLII, 141–143.
[14] LEHNER, F., J., 1905: Dějiny umění národa českého I. Doba románská, svazek II. Architektura, část II. Praha.
[15] MENCL, V., 1942: O methodice středověkých výkopů, ZPP 6, sešit 2, 6–8; sešit 3, 17–23; sešit 3, 33–37.
[16] MENCL, V., 1959: Architektura předrománských Čech, Umění VII, 331–353.
[17] MERHAUTOVÁ, A., 1988: Skromné umění. Ostrovská zdobená terakota. Praha.
[18] MERHAUTOVÁ-LIVOROVÁ, A.–RICHTER, M.–SRŠEŇ, L., 1980: Architektonické zlomky ostrovského kláštera, SbNM A XXXIV, 1–105.
[19] PÁCAL, M., 2007: Zapomenutý fantom. Život a dílo architekta a malíře Františka Xavera Margolda. Chotěšov.
[20] RICHTER, M., 1981: Zaniklá hornická osada u Klínce, Praehistorica VIII, Varia archaeologica 2, 301–306.
[21] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle, městečko Ostrovského kláštera. Praha.
[22] RICHTER, M.–MERHAUTOVÁ, A.–BŘICHÁČEK, P.–SOMMER, P., 1990: Bazilika s první jižní kaplí ostrovského kláštera, Umění XXXVIII, 185–195.
[23] SKLENÁŘ, K., 2013: Archeolog Josef Ladislav Píč jako muzejník v Národním muzeu, ČNM A 183, 54–102.
[24] SKLENÁŘ, K.–SKLENÁŘOVÁ, Z., 2005: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha.
[25] SOMMER, P., 1994: Die Seitenkapelle der romanischen Basilika in Ostrov bei Davle, PA LXXXV, 81–106.
[26] STEHLÍKOVÁ, D., 2003: Ostrovské náhrobky a pečeti z let 1220–1520. In: 1000 let kláštera na Ostrově (999–1999) (Stehlíková, D.–Brych, V., edd.), 75–102. Praha.
[27] STEHLÍKOVÁ, D., 2014: Korpus Ukřižovaného Krista z Ostrova. In: Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy 800–1300 (Foltýn, D.–Klípa, J.–Mašková, P.–Sommer, P.–Vlnas, V., edd.), 153. Praha.
[28] ŠPAČEK, L., 1963: Akustická nádoba z Ostrovského kláštera, ČNM oddíl věd společenských 132, 137–142.
[29] ŠPAČEK, L., 1967: Archeologický výzkum ostrovského kláštera v l. 1962–1964, AR XIX, 43–54.
[30] UHLÍKOVÁ, K., 2013: Hlubinka, Rudolf. In: Biografický slovník památkové péče. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20140202093631/http://www.npu.cz/biograficky-slovnik-pamatkaru-I/hlubinka-rudolf/.
[31] VAŘILOVÁ, Z., 2001: Surovinové zdroje a provenience románských terakotových dlaždic, AR LIII, 515–563.
[32] VAVROUŠEK, B., 1938: Literární atlas československý 2. Praha.
[33] WIRTH, Z., 1984: Rudolf Hlubinka – sedmdesátníkem, Za starou Prahu 23, 4, 5–6.
[34] WOCEL, J. E., 1855: Byzantinský krucifix, nalezený v rumech kláštera Ostrovského, Památky archaeologické a místopisné I, 136–140, obr. 9.