Název: Archeologie ve službách národní emancipace – dva příklady z Bosny a Hercegoviny a Chorvatska
Variantní název:
- Archaeology in the service of national emancipation – two examples from Bosnia and Herzegovina and Croatia
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2020, roč. 25, č. 2, s. 103-129
Rozsah
103-129
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SAB2020-2-4
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/143999
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-SA 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Archeologie je vědním oborem, který je nucen pohotově reagovat na aktuální společenské klima. Archeolog sám je produktem své doby a není tak schopen aktuální společenský diskurz zcela pominout. Z minulosti navíc existuje dostatek příkladů, kdy badatelé své poznatky museli upravovat podle konkrétního politického zadání. Archeologie tak často sloužila k obhajování různých nacionalistických nároků, především těch územních. Předložený článek je případovou studií z jihoslovanského prostoru. Na příkladech tzv. bosenských pyramid a raně středověkých chorvatských pohřebišť ukazuji, že archeologie je v podmínkách nestabilní společensko-politické situace pro národní požadavky využitelná i v dnešní době.
Archaeology is a discipline which has to promptly react to the current social climate. An archaeologist himself is a product of his time and is thus not able to completely disregard the current social discourse. Moreover, we know examples from the past where the researchers had to modify their knowledge according to specific political assignments. Archaeology thus often served to advocate various nationalistic requirements, above all the territorial claims. The presented article is a case study from the southern Slavic area. The examples of the so-called Bosnian pyramids and early medieval Croatian cemeteries demonstrate that in an unstable social-political situation, archaeology can be used also today for national claims.
Reference
[1] Kaljanac, Adnan: Písemná e-mailová komunikace v červnu 2020
[2] Harding, Anthony: Písemná e-mailová komunikace v červenci 2020
[3] Agić, A. 2019: Izvještaj o arheološkim istaživanjima u tunelima Ravne 3, Visoko, nepublikovaná nálezová zpráva. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: http://piramidasunca.ba/images/2019/11/izvjestaj-rav3–2019.pdf?29112019.
[4] Arnold, B. 1990: The Past as Propaganda: Totalitarian Archaeology in Nazi Germany, Antiquity 64, 549–569. | DOI 10.1017/S0003598X00078376
[5] Biermann, F. 2009: Kommentar zum Aufsatz von Florin Curta: Utváření Slovanů (se zvláštním zřetelem k Čechám a Moravě) – The Making of the Slavs (with a special emphasis on Bohemia and Moravia), Archeologické rozhledy 60 – Komentář k článku Florina Curty: Utváření Slovanů (se zvláštním zřetelem k Čechám a Moravě), Archeologické rozhledy 60, Archeologické rozhledy 61, 337–349.
[6] Bilogrivić, G. 2015: Bosna i Hum/ Hercegovina. In: Nikolić Jakus, Z. (ed.) 2015: Nova zraka u europskom svjetlu. Hrvatske zemlje u ranom srednjem vijeku (oko 550 – oko 1150). Zagreb.
[7] Bilogrivić, G. 2016: Etnički identiteti u ranosrednjovjekovnoj Hrvatskoj – materijalni i pisani izvori. Doktorski rad. Filozofski fakultet, Sveučilište u Zagrebu. Zagreb. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: http://darhiv.ffzg.unizg.hr/id/eprint/6293/.
[8] Brather, S. 2000: Ethnische Identitäten als Konstrukte der frühgeschichtlichen Archäologie, Germania 78, 139–177.
[9] Brather, S. 2001: Slawenbilder "Slawische Altertumskunde" im 19. und 20. Jahrhundert – Obrazy Slovanů. "Slovanské starožitnosti" v 19. a 20. století, Archeologické rozhledy 53, 717–751.
[10] Budak, N. 2009: Using the Middle Ages in Modern-day Croatia. In: Bak, J. – Jarnut, J. – Monnet, P. – Schneidemüller, B. (eds.): Gebrauch und Missbrauch des Mittelalters, 19.-21. Jahrhundert Uses and Abuses of the Middle Ages: 19th-21st Century Usages et Mesusages du Moyen Age du XIXe au XXIe siecle. Mittelalter Studien 17. München, 241–262.
[11] Budilová, L. J. 2012: Náboženství, sociální třída a rozvoj nacionalismu na Balkáně. In: Balkán a nacionalismus. Labyrintem nacionální ideologie. Porta Balkanica, Brno, 17–38.
[12] Curta, F. 2008: Utváření Slovanů (se zvláštním zřetelem k Čechám a Moravě) - The making of the Slavs (with a special emphasis on Bohemia and Moravia), Archeologické rozhledy 60, s. 643–694.
[13] Dietler, M. 1999: "Naši předkové Galové": archeologie, etnický nacionalismus a manipulace s keltskou identitou v moderní Evropě, Archeologické rozhledy 51, 537–556.
[14] Dvořáčková, S. 2020: Archeologie ve službách národní emancipace. Příklady z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. Nepublikovaná bakalářská práce KJBS FF UK Praha.
[15] Dvořáčková, v tisku: recenze Vladimir Sokol: Medieval Jewelry and Burial Assemblages in Croatia. A Study of Graves and Grave Goods ca. 800 to ca. 1450.
[16] Dzino, D. 2012: Commentary: Archaeology and the (De)Construction of Bosnian Identity. In: Ríagáin, R. O. – Popa, C. N. (eds.): Archaeology and the (De)Construction of National and Supra-National Polities. Archaeological Review from Cambridge Volume 27.2. Cambridge, 179–188.
[17] Džino, D. 2016: Prikaz knjige: Vladimir Sokol, Medieval Jewelry and Burial Assemblages in Croatia. A Study of Graves and Grave Goods ca. 800 to ca. 1450, Starohrvatska prosvjeta 43, 317–318.
[18] Džino, D. 2014: "Bosanske piramide": Pseudoarheologija i konstrukcija društvene zbilje u daytonskoj Bosni i Hercegovini, Status: Magazin za političku kulturu i društvena pitanja 17, 245–252.
[19] Eriksen, T. H. 2012: Etnicita a nacionalismus. Antropologické perspektivy. Praha.
[20] Fagan, G. G. 2006: Diagnosing pseudoarchaeology. In: Fagan, G. G. (ed.): Archaeological fantasies: How pseudoarchaeology misrepresents the past and misleads the public. London, 23–46.
[21] Feder, K. L. 2014: Frauds, myths, and mysteries: science and pseudoscience in archaeology. New York.
[22] Gellner, A. 1993: Národy a nacionalismus. Praha.
[23] Gori, M. 2012: Who are the Illyrians? The Use and Abuse of Archaeology in the Construction of National and Trans-National Identities in the Southwestern Balkans. In: Ríagáin, R. O. – Popa, C. N. (eds.): Archaeology and the (De)Construction of National and Supra-National Polities. Archaeological Review from Cambridge Volume 27.2. Cambridge, 71–84.
[24] Gračanin, H. 2010: Hrvatsko rano srednjovjekovlje u službi politike u počecima neovisne Hrvatske, Kroatologia 1, 89–101.
[25] Hammer, O. – Swartz, K. 2020: Field Notes. The Bosnian Pyramid Phenomenon, Nova Religio: The Journal of Alternative and Emergent Religions, Volume 23, Issue 4, 94–110. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: https://online.ucpress.edu/nr/article/23/4/94/107337/The-Bosnian-Pyramid-Phenomenon?searchresult=1. | DOI 10.1525/nr.2020.23.4.94
[26] Harding, A. 2007: The great Bosnian pyramid scheme. British Archaeology 92, 40–44.
[27] Hladký, L. 2002: Dějiny Bosny a Hercegoviny – předmět sporu mezi srbskou, chorvatskou a muslimskou historiografií. In: Studia Balcanica Bohemo-Slovaca V, Spisy Masarykovy univerzity v Brně, Filozofická fakulta, 20–26.
[28] Hroch, M. 2003: Úvodem k čítance textů o nacionalismu. In: Hroch, M. (ed.): Pohledy na národ a nacionalismus. Čítanka textů. Praha, 9–23.
[29] Hroch, M. 2009: Národy nejsou dílem náhody. Příčiny a předpoklady utváření moderních evropských národů. Praha.
[30] Kampschror, B. 2006: Pyramid Scheme, Archaeology Magazine 59/4, (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: https://archive.archaeology.org/0607/abstracts/bosnia.html.
[31] Kuna, M. – Starcová, M. – Maříková-Kubková, J. a kol. 2019: Sto let v archeologii. Objevy, nálezy a expedice Archeologického ústavu v Praze 1919–2019. Praha.
[32] Květina, P. 2010: Archeologie smyšlené identity – The archaeology of fabricated identity, Archeologické rozhledy 62, 629–660.
[33] Lomonosov, M. 2012: Illyrianism Bosnian Style: Balkan antiquity in contemporary national mythology and identity construction among the Bosniaks, The South Slav Journal 31/3–4, 61–83.
[34] Moravcsik, G. (ed.) 1967: Constantine Porphyrogenitus. De administrando imperio. Washington.
[35] Mujanović, M. 2014: Nekonečný volný pád – Kulturní politika v Bosně: Žít a vzdorovat, Tvar 13, 14–15.
[36] Normark, J. 2012: "Osmanagić and Majanism", Arqueologia Publica Journal 2, 35–37.
[37] Osmanagić, S. 2009: Bosanska dolina piramida – turistički proizvod globalnog značaja, Univerzitetska kronika, Stručni časopis Univerziteta u Travniku 2/2, 20–26. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: http://fmpe.edu.ba/images/pdf/CASOPIS_TRAVNIK_No2_a.pdf.
[38] Osmanagić, S. 2018: Bosenská pyramida Slunce. eBook. Sarajevo – Praha. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: https://danielabosna.files.wordpress.com/2016/10/ebook_bosenska-pyramida-slunce_semir-osmanagic.pdf.
[39] Petrinec, M. 2009: Gräberfelder aus dem 8. bis 11. Jahrhundert im Gebiet des frühmittelalterichen Kroatischen Staates. Split.
[40] Pleterski, A. 2009: The inventing of Slavs or inventive Slavs? O ideovém světě a způsobu bydlení starých Slovanů – The Inventing of Slavs or Inventive Slavs? About the Ideological and Dwelling System of the Old Slavs, Archeologické rozhledy 61, 331–336.
[41] Pleterski, A. 2013: Slované a Vlaši u bran Itálie v souvislosti s etnogenezí Slovanů, Archeologické rozhledy 65, 618–641.
[42] Pohl, W. 2010: Archaeology of identity: introduction. In: Pohl, W. – Mehofer, M. (eds.) 2010: Archaeology of identity – Archäologie der Identität. Forschungen zur Geschichte des Mittelalters, Band 17. Wien, 9–23.
[43] Profantová, N. 2009: Kultura s keramikou pražského typu a problém šíření slavinity do střední Evropy. K článku Florina Curty – The Prague-type pottery culture and the problem of diffusion of Slavinity into central Europe. On the article by Florin Curta, Archeologické rozhledy 61, 303–330.
[44] Prtina, S. 2005: "Východní" vs. "západní" koncept nacionalismu: Případ Bosny a Hercegoviny, Politologický časopis 1/2005, 27–39.
[45] Pruitt, T. C. 2007: Addressing invented heritage: the case of the Bosnian pyramids. Nepubl. diplomová práce University of Cambridge. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: http://www.irna.fr/IMG/pdf/Addressing.pdf.
[46] Pruitt, T. C. 2012: Pyramids, Performance and Pseudoscience in Visoko, Bosnia, Arqueologia Publica Journal 2, 26–34.
[47] Rose, M. 2006: More on Bosnian "Pyramids", Archaeology Magazine, (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: http://www.archaeology.org/online/features/osmanagic/update.html.
[48] Rose, M. a kol. 2006: "Bosnian pyramids": a pseudoarchaeological myth and a threat to the existing cultural and historical heritage of Bosnia- Herzegovina. Dopis z 12. 6. 2006 adresovaný generálnímu řediteli organizace UNESCO Koichiro Matsuurovi. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: https://archive.archaeology.org/online/features/osmanagic/UNESCO.pdf.
[49] Rychlík, J. 2016: Chorvatsko. In: Pelikán, J. a kol. 2016: Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje. Praha, 231–280.
[50] Rychlík, J. 2020: K problému formování národní identity a vzniku národních států na Balkáně. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: https://balkansbg.eu/en/content/balkan-identities/435-balkan-identities-32.html.
[51] Sokol, V. 2006: Hrvatska srednjovjekovna arheološka baština od Jadrana do Save. Zagreb.
[52] Sokol, V. 2016: Medieval Jewelry and Burial Assemblages in Croatia. A Study of Graves and Grave Goods ca. 800 to ca. 1450. Leiden – Boston.
[53] Šesták, M. a kol. 2001: Dějiny jihoslovanských zemí. Praha.
[54] Šístek, F. 2017: Diskurzy o příčinách násilí na moderním Balkáně. In: Loewenstein, B. – Hlavačka, M. – Šístek, F. (eds.): Násilí: jiná moderna (Violence: Another Modernity), Praha, 89–114.
[55] Štefan, I. 2011: Doslov: Etnicita v raném středověku aneb pátrání po původu kabátu, který už se nenosí. In: Urbańczyk, P. (ed.): "Neslované" o počátcích Slovanů. Praha, 103–109.
[56] Štěpánek, V. 2012: Několik pohledů na nacionalismus – jeden z faktorů rozpadu Jugoslávie. In: Balkán a nacionalismus. Labyrintem nacionální ideologie. Porta Balkanica, Brno, 39–55.
[57] Thiessová, A. M. 2007: Vytváření národních identit v Evropě 18. až 20. století. Brno.
[58] Turek, J. 2019: Propaganda a politické angažmá středoevropské archeologie – Propaganda and political engagement of Central European Archaeology. In: Mellnerová-Šuteková, J. – Bača, M. – Pavúk, P. (eds): SALVE EDVARDE! A TOAST TO THE JUBILEE OF PROFESSOR E. KREKOVIČ, Studia Archeologica et Medievalia Tomus XII, Bratislava, 203–221.
[59] Vrabac, S. a kol. 2006: Izvještaj o geološkim iztraživanjima Visočice kod Visokog. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: https://irna.fr/IMG/pdf/Output.pdf.
[60] Žarković, J. 2014: Bosna a Hercegovina – střet identit: státní, národní, etnické, jazykové, náboženské, kulturní. In: Bittnerová, D. – Moravcová, M. (eds.): Etnické komunity. Lidé Bosny a Hercegoviny. Praha, 105–115.
[61] Žíla, O. 2013: Sebeidentifikace, statistika a její interpretace – etnicky smíšená manželství, Jugoslávci a muslimská otázka v Bosně a Hercegovině v kontextu národnostní politiky socialistické Jugoslávie, Historický časopis 61/3, 513–532.
[62] Žíla, O. 2016: Bosna a Hercegovina. In: Pelikán, J. a kol. 2016: Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje. Praha, 73–135.
[63] Žíla, O. 2018: Poločas rozpadu? Dvojí štěpení daytonské Bosny a Hercegoviny, Porta Balkanica 10, č. 1–2, 5–20.
[64] Žíla, O. 2019: Mezi bratrstvím a jednotou a nacionalismem: Národní klíč v socialistické a daytonské Bosně a Hercegovině, Slovanský přehled 105/1, 65–85.
[2] Harding, Anthony: Písemná e-mailová komunikace v červenci 2020
[3] Agić, A. 2019: Izvještaj o arheološkim istaživanjima u tunelima Ravne 3, Visoko, nepublikovaná nálezová zpráva. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: http://piramidasunca.ba/images/2019/11/izvjestaj-rav3–2019.pdf?29112019.
[4] Arnold, B. 1990: The Past as Propaganda: Totalitarian Archaeology in Nazi Germany, Antiquity 64, 549–569. | DOI 10.1017/S0003598X00078376
[5] Biermann, F. 2009: Kommentar zum Aufsatz von Florin Curta: Utváření Slovanů (se zvláštním zřetelem k Čechám a Moravě) – The Making of the Slavs (with a special emphasis on Bohemia and Moravia), Archeologické rozhledy 60 – Komentář k článku Florina Curty: Utváření Slovanů (se zvláštním zřetelem k Čechám a Moravě), Archeologické rozhledy 60, Archeologické rozhledy 61, 337–349.
[6] Bilogrivić, G. 2015: Bosna i Hum/ Hercegovina. In: Nikolić Jakus, Z. (ed.) 2015: Nova zraka u europskom svjetlu. Hrvatske zemlje u ranom srednjem vijeku (oko 550 – oko 1150). Zagreb.
[7] Bilogrivić, G. 2016: Etnički identiteti u ranosrednjovjekovnoj Hrvatskoj – materijalni i pisani izvori. Doktorski rad. Filozofski fakultet, Sveučilište u Zagrebu. Zagreb. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: http://darhiv.ffzg.unizg.hr/id/eprint/6293/.
[8] Brather, S. 2000: Ethnische Identitäten als Konstrukte der frühgeschichtlichen Archäologie, Germania 78, 139–177.
[9] Brather, S. 2001: Slawenbilder "Slawische Altertumskunde" im 19. und 20. Jahrhundert – Obrazy Slovanů. "Slovanské starožitnosti" v 19. a 20. století, Archeologické rozhledy 53, 717–751.
[10] Budak, N. 2009: Using the Middle Ages in Modern-day Croatia. In: Bak, J. – Jarnut, J. – Monnet, P. – Schneidemüller, B. (eds.): Gebrauch und Missbrauch des Mittelalters, 19.-21. Jahrhundert Uses and Abuses of the Middle Ages: 19th-21st Century Usages et Mesusages du Moyen Age du XIXe au XXIe siecle. Mittelalter Studien 17. München, 241–262.
[11] Budilová, L. J. 2012: Náboženství, sociální třída a rozvoj nacionalismu na Balkáně. In: Balkán a nacionalismus. Labyrintem nacionální ideologie. Porta Balkanica, Brno, 17–38.
[12] Curta, F. 2008: Utváření Slovanů (se zvláštním zřetelem k Čechám a Moravě) - The making of the Slavs (with a special emphasis on Bohemia and Moravia), Archeologické rozhledy 60, s. 643–694.
[13] Dietler, M. 1999: "Naši předkové Galové": archeologie, etnický nacionalismus a manipulace s keltskou identitou v moderní Evropě, Archeologické rozhledy 51, 537–556.
[14] Dvořáčková, S. 2020: Archeologie ve službách národní emancipace. Příklady z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. Nepublikovaná bakalářská práce KJBS FF UK Praha.
[15] Dvořáčková, v tisku: recenze Vladimir Sokol: Medieval Jewelry and Burial Assemblages in Croatia. A Study of Graves and Grave Goods ca. 800 to ca. 1450.
[16] Dzino, D. 2012: Commentary: Archaeology and the (De)Construction of Bosnian Identity. In: Ríagáin, R. O. – Popa, C. N. (eds.): Archaeology and the (De)Construction of National and Supra-National Polities. Archaeological Review from Cambridge Volume 27.2. Cambridge, 179–188.
[17] Džino, D. 2016: Prikaz knjige: Vladimir Sokol, Medieval Jewelry and Burial Assemblages in Croatia. A Study of Graves and Grave Goods ca. 800 to ca. 1450, Starohrvatska prosvjeta 43, 317–318.
[18] Džino, D. 2014: "Bosanske piramide": Pseudoarheologija i konstrukcija društvene zbilje u daytonskoj Bosni i Hercegovini, Status: Magazin za političku kulturu i društvena pitanja 17, 245–252.
[19] Eriksen, T. H. 2012: Etnicita a nacionalismus. Antropologické perspektivy. Praha.
[20] Fagan, G. G. 2006: Diagnosing pseudoarchaeology. In: Fagan, G. G. (ed.): Archaeological fantasies: How pseudoarchaeology misrepresents the past and misleads the public. London, 23–46.
[21] Feder, K. L. 2014: Frauds, myths, and mysteries: science and pseudoscience in archaeology. New York.
[22] Gellner, A. 1993: Národy a nacionalismus. Praha.
[23] Gori, M. 2012: Who are the Illyrians? The Use and Abuse of Archaeology in the Construction of National and Trans-National Identities in the Southwestern Balkans. In: Ríagáin, R. O. – Popa, C. N. (eds.): Archaeology and the (De)Construction of National and Supra-National Polities. Archaeological Review from Cambridge Volume 27.2. Cambridge, 71–84.
[24] Gračanin, H. 2010: Hrvatsko rano srednjovjekovlje u službi politike u počecima neovisne Hrvatske, Kroatologia 1, 89–101.
[25] Hammer, O. – Swartz, K. 2020: Field Notes. The Bosnian Pyramid Phenomenon, Nova Religio: The Journal of Alternative and Emergent Religions, Volume 23, Issue 4, 94–110. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: https://online.ucpress.edu/nr/article/23/4/94/107337/The-Bosnian-Pyramid-Phenomenon?searchresult=1. | DOI 10.1525/nr.2020.23.4.94
[26] Harding, A. 2007: The great Bosnian pyramid scheme. British Archaeology 92, 40–44.
[27] Hladký, L. 2002: Dějiny Bosny a Hercegoviny – předmět sporu mezi srbskou, chorvatskou a muslimskou historiografií. In: Studia Balcanica Bohemo-Slovaca V, Spisy Masarykovy univerzity v Brně, Filozofická fakulta, 20–26.
[28] Hroch, M. 2003: Úvodem k čítance textů o nacionalismu. In: Hroch, M. (ed.): Pohledy na národ a nacionalismus. Čítanka textů. Praha, 9–23.
[29] Hroch, M. 2009: Národy nejsou dílem náhody. Příčiny a předpoklady utváření moderních evropských národů. Praha.
[30] Kampschror, B. 2006: Pyramid Scheme, Archaeology Magazine 59/4, (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: https://archive.archaeology.org/0607/abstracts/bosnia.html.
[31] Kuna, M. – Starcová, M. – Maříková-Kubková, J. a kol. 2019: Sto let v archeologii. Objevy, nálezy a expedice Archeologického ústavu v Praze 1919–2019. Praha.
[32] Květina, P. 2010: Archeologie smyšlené identity – The archaeology of fabricated identity, Archeologické rozhledy 62, 629–660.
[33] Lomonosov, M. 2012: Illyrianism Bosnian Style: Balkan antiquity in contemporary national mythology and identity construction among the Bosniaks, The South Slav Journal 31/3–4, 61–83.
[34] Moravcsik, G. (ed.) 1967: Constantine Porphyrogenitus. De administrando imperio. Washington.
[35] Mujanović, M. 2014: Nekonečný volný pád – Kulturní politika v Bosně: Žít a vzdorovat, Tvar 13, 14–15.
[36] Normark, J. 2012: "Osmanagić and Majanism", Arqueologia Publica Journal 2, 35–37.
[37] Osmanagić, S. 2009: Bosanska dolina piramida – turistički proizvod globalnog značaja, Univerzitetska kronika, Stručni časopis Univerziteta u Travniku 2/2, 20–26. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: http://fmpe.edu.ba/images/pdf/CASOPIS_TRAVNIK_No2_a.pdf.
[38] Osmanagić, S. 2018: Bosenská pyramida Slunce. eBook. Sarajevo – Praha. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: https://danielabosna.files.wordpress.com/2016/10/ebook_bosenska-pyramida-slunce_semir-osmanagic.pdf.
[39] Petrinec, M. 2009: Gräberfelder aus dem 8. bis 11. Jahrhundert im Gebiet des frühmittelalterichen Kroatischen Staates. Split.
[40] Pleterski, A. 2009: The inventing of Slavs or inventive Slavs? O ideovém světě a způsobu bydlení starých Slovanů – The Inventing of Slavs or Inventive Slavs? About the Ideological and Dwelling System of the Old Slavs, Archeologické rozhledy 61, 331–336.
[41] Pleterski, A. 2013: Slované a Vlaši u bran Itálie v souvislosti s etnogenezí Slovanů, Archeologické rozhledy 65, 618–641.
[42] Pohl, W. 2010: Archaeology of identity: introduction. In: Pohl, W. – Mehofer, M. (eds.) 2010: Archaeology of identity – Archäologie der Identität. Forschungen zur Geschichte des Mittelalters, Band 17. Wien, 9–23.
[43] Profantová, N. 2009: Kultura s keramikou pražského typu a problém šíření slavinity do střední Evropy. K článku Florina Curty – The Prague-type pottery culture and the problem of diffusion of Slavinity into central Europe. On the article by Florin Curta, Archeologické rozhledy 61, 303–330.
[44] Prtina, S. 2005: "Východní" vs. "západní" koncept nacionalismu: Případ Bosny a Hercegoviny, Politologický časopis 1/2005, 27–39.
[45] Pruitt, T. C. 2007: Addressing invented heritage: the case of the Bosnian pyramids. Nepubl. diplomová práce University of Cambridge. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: http://www.irna.fr/IMG/pdf/Addressing.pdf.
[46] Pruitt, T. C. 2012: Pyramids, Performance and Pseudoscience in Visoko, Bosnia, Arqueologia Publica Journal 2, 26–34.
[47] Rose, M. 2006: More on Bosnian "Pyramids", Archaeology Magazine, (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: http://www.archaeology.org/online/features/osmanagic/update.html.
[48] Rose, M. a kol. 2006: "Bosnian pyramids": a pseudoarchaeological myth and a threat to the existing cultural and historical heritage of Bosnia- Herzegovina. Dopis z 12. 6. 2006 adresovaný generálnímu řediteli organizace UNESCO Koichiro Matsuurovi. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: https://archive.archaeology.org/online/features/osmanagic/UNESCO.pdf.
[49] Rychlík, J. 2016: Chorvatsko. In: Pelikán, J. a kol. 2016: Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje. Praha, 231–280.
[50] Rychlík, J. 2020: K problému formování národní identity a vzniku národních států na Balkáně. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: https://balkansbg.eu/en/content/balkan-identities/435-balkan-identities-32.html.
[51] Sokol, V. 2006: Hrvatska srednjovjekovna arheološka baština od Jadrana do Save. Zagreb.
[52] Sokol, V. 2016: Medieval Jewelry and Burial Assemblages in Croatia. A Study of Graves and Grave Goods ca. 800 to ca. 1450. Leiden – Boston.
[53] Šesták, M. a kol. 2001: Dějiny jihoslovanských zemí. Praha.
[54] Šístek, F. 2017: Diskurzy o příčinách násilí na moderním Balkáně. In: Loewenstein, B. – Hlavačka, M. – Šístek, F. (eds.): Násilí: jiná moderna (Violence: Another Modernity), Praha, 89–114.
[55] Štefan, I. 2011: Doslov: Etnicita v raném středověku aneb pátrání po původu kabátu, který už se nenosí. In: Urbańczyk, P. (ed.): "Neslované" o počátcích Slovanů. Praha, 103–109.
[56] Štěpánek, V. 2012: Několik pohledů na nacionalismus – jeden z faktorů rozpadu Jugoslávie. In: Balkán a nacionalismus. Labyrintem nacionální ideologie. Porta Balkanica, Brno, 39–55.
[57] Thiessová, A. M. 2007: Vytváření národních identit v Evropě 18. až 20. století. Brno.
[58] Turek, J. 2019: Propaganda a politické angažmá středoevropské archeologie – Propaganda and political engagement of Central European Archaeology. In: Mellnerová-Šuteková, J. – Bača, M. – Pavúk, P. (eds): SALVE EDVARDE! A TOAST TO THE JUBILEE OF PROFESSOR E. KREKOVIČ, Studia Archeologica et Medievalia Tomus XII, Bratislava, 203–221.
[59] Vrabac, S. a kol. 2006: Izvještaj o geološkim iztraživanjima Visočice kod Visokog. (cit. 4. 1. 2021). Dostupné z: https://irna.fr/IMG/pdf/Output.pdf.
[60] Žarković, J. 2014: Bosna a Hercegovina – střet identit: státní, národní, etnické, jazykové, náboženské, kulturní. In: Bittnerová, D. – Moravcová, M. (eds.): Etnické komunity. Lidé Bosny a Hercegoviny. Praha, 105–115.
[61] Žíla, O. 2013: Sebeidentifikace, statistika a její interpretace – etnicky smíšená manželství, Jugoslávci a muslimská otázka v Bosně a Hercegovině v kontextu národnostní politiky socialistické Jugoslávie, Historický časopis 61/3, 513–532.
[62] Žíla, O. 2016: Bosna a Hercegovina. In: Pelikán, J. a kol. 2016: Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje. Praha, 73–135.
[63] Žíla, O. 2018: Poločas rozpadu? Dvojí štěpení daytonské Bosny a Hercegoviny, Porta Balkanica 10, č. 1–2, 5–20.
[64] Žíla, O. 2019: Mezi bratrstvím a jednotou a nacionalismem: Národní klíč v socialistické a daytonské Bosně a Hercegovině, Slovanský přehled 105/1, 65–85.