Smutný příběh Vislanů ve Vojvodině se šťastným koncem?

Bogoczová, Irena

Název: Smutný příběh Vislanů ve Vojvodině se šťastným koncem?

Autor: Bogoczová, Irena

Zdrojový dokument: Opera Slavica. 2021, roč. 31, č. 2, s. 43-55

Rozsah

43-55

ISSN

1211-7676 (print)

2336-4459 (online)

Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/OS2021-2-4

Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/144213

Type: Jiný typ článku

Jazyk

česky

Licence: CC BY-SA 4.0 International

Fulltext

PDF 272.71 KB

| Feedback

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Reference

[1] BRODA, J.: "Sanetrarze" na Podbeskidziu. In: Kalendarz Zwrotu na rok 1959. Ročník 6. Český Těšín, 1959, s. 170–171.

[2] CZYŻ, R.: Sytuacja wyznaniowa wiślan we wsi Ostojićevo (Banat, Serbia). Rekonesans. In: CZYŻ, R., SZCZYPKA, D., SZLAUR-BUJOK, M. (eds): Rocznik Wiślański. Wisła, 2009, s. 70–76.

[3] DRLJAČA, D.: Kolonizacija i život Poljaka u Jugoslovenskim zemljama od kraja XIX do polovine XX veka. Beograd, 1985.

[4] GAŽO, J.: Potisský sv. Mikulaš. In: VEREŠ, A. (ed.): Slovenská Evanjelická Kresťanská Církev Augšburského Vyznania v Kráľovstve Juhoslovanskom v Slove a v obrazoch. V Petrovci: 1930, s. 149–155.

[5] JERKOVIĆ, I.: Govor Poljaka u Ostojićevu. Priština, 1969.

[6] MARCOL, K.: Toutowie. Język i pamięć w ustanawianiu wspólnoty Wiślan w Banacie. Katowice: Wydawnictwo Uniwersytetu Śląskiego, 2020.

[7] MILOŠEVIĆ, Ž.: Izgubljeni u ravnici. Manje poznate priče iz istorija naroda Vojvodine. Novi Sad, 2017.

[8] MISZTAL, B.: Tożsamość jako pojęcie i zjawisko społeczne w zderzeniu z procesami globalizacji. In: BUDAKOWSKA, E. (ed.): Tożsamość bez granic. Współczesne wyzwania. Warszawa: Wydawnictwo Uniwersytetu Warszawskiego, 2005, s. 21–32.

[9] RENAN, E.: Co je to národ? In: HROCH, M. (ed.): Pohledy na národ a nacionalismus (čítanka textů). Praha: Sociologické nakladatelství SLON, 2003, s. 24–35.

[10] SZCZYPKA, D.: Pavel Poljak. Luteranin, č. 4, 2008, s. 12–13.

[11] TOKARSKI, R.: Światy za słowami (wykłady z semantyki leksykalnej). Lublin: Wydawnictwo UMCS, 2013.

[12] WANTUŁA, J.: Sanetrorze. Zwrot, č. 5, 1952, s. 15–16.

[13] WANTUŁA, A.: Wśród Wiślan w Jugosławii. Zwiastun, č. 17, 1966, s. 250–257.

[14] Ciągle tu jesteśmy. Zapowiedź filmu dokumentalnego o Polakach w serbskiej wsi Ostojićevo. YouTube. [online]. [cit. 25. 5. 2021]. https://www.youtube.com/watch?v=nOmFnwVdLhY. [upoutávka k filmu].

[15] Dambrówka. Najpopularniejsza ewangelicka książka w języku polskim na Śląsku Cieszyńskim. [online]. [cit. 25. 5. 2021]. https://kc-cieszyn.pl/dambrowka-najpopularniejsza-ewangelicka-ksiazka-w-jezyku-polskim-na-slasku-cieszynskim/.

[16] Jiří Třanovský. Wikipedie. [online]. [cit. 25. 5. 2021]. https://cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Třanovský.

[17] Jerzy Trzanowski. Wikipedia. [online]. [cit. 25. 5. 2021]. https://pl.wikipedia.org/wiki/Jerzy_Trzanowski.

[18] Juraj Tranovský. Wikipédia. [online]. [cit. 25. 5. 2021]. https://sk.wikipedia.org/wiki/Juraj_Tranovský.

[19] O nama – Poljski nacionalni savet. [online]. [cit. 25. 5. 2021]. Wikipedie. https://poljaci.org.rs/o-nama-2/.

[20] Ostojićevo (Čoka). Vikipedija. [online]. [cit. 25. 5. 2021]. https://sr.wikipedia.org/wiki/Oстоjићево_(Чока).

[21] Ostojićevo, selo Poljaka staro osam vekova. [online]. [cit. 25. 5. 2021]. https://www.rts.rs/page/stories/sr/story/57/srbija-danas/1423763/ostojicevo-selo-poljaka-staroosam-vekova.html.

[22] Poljski nacionalni savet – Nacionalni savet poljske nacionalne manjine. [online]. [cit. 25. 5. 2021]. http://poljaci.org.rs.

[23] Tihomir Ostojić. Vikipedija. [online]. [cit. 25. 5. 2021]. https://sr.wikipedia.org/wiki/Тихомир_Oстоjић.