Název: Nová zjištění průzkumu zakázané krajiny Doupovských hor – zaniklé středověké vesnice
Variantní název:
- New findings of research into the forbidden territory of the Doupov Mountains – deserted medieval villages
- Neue Feststellungen von der Untersuchung der verbotenen Landschaft im Duppauer Gebirge – mittelalterliche Dorfwüstungen
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2021, roč. 46, č. 1, s. 27-55
Rozsah
27-55
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2021-1-2
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/144237
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Příspěvek představuje devět nově lokalizovaných archeologických lokalit v Doupovských horách, v prostoru aktivního vojenského újezdu Hradiště, okres Karlovy Vary. Byly identifikovány pomocí archeologické interpretace antropomorfních prvků digitálního modelu reliéfu území újezdu. Ve všech případech se jedná o relikty sídelních areálů z počátků středověkého osidlování vyšších partií Doupovských hor. V bezprostřední blízkosti tří vesnic se rozprostíraly i relikty opevněných sídel – tvrzišť. Díky spolupráci Památkového ústavu, ú. o. p. v Lokti, se správou újezdu se na pěti z nich podařilo provést povrchový průzkum, během nějž bylo ověřeno zmíněné pozorování a získána pestrá škála vrcholně až pozdně středověké keramiky. Technologická variabilita keramiky odráží vztah k blízkým regionům Podbořanska a historického Loketska, čímž odpovídá tranzitnímu charakteru sledovaného území.
This contribution presents nine recently located archaeological sites in the Doupov Mountains (Doupovské hory), in the territory of the active military area of Hradiště, Karlovy Vary district. They were identified by means of the archaeological interpretation of anthropomorphic elements of a digital model of the territory's relief. All of them are the remains of settlement complexes from the period of the early medieval settlement of the elevated sections of the Doupov Mountains. In close proximity of three villages there were also the remains of fortified seats – manors. Thanks to the collaboration between the Heritage Institute in Loket and the military area administration it was possible to conduct surface collecting on five of these sites, which confirmed the mentioned observation and yielded a broad spectrum of pottery from the high and late Middle Ages. The technological variability of the pottery reflects links with the nearby historical regions Podbořansko and Loketsko, and corresponds to the transit character of the territory.
Note
Příspěvek vznikl v rámci dílčího cíle: "Terénní identifikace a dokumentace vybraných archeologických lokalit a opomíjených archeologických památek v krajině za pomoci standardních a nových dokumentačních metod" výzkumné oblasti I. Archeologie financované z institucionální podpory Ministerstva kultury na dlouhodobý koncepční rozvoj (IP DKRVO) a výzkumného projektu Proměna středověkého venkovského kostela jako symbolu duchovní tradice a identity DG18P02OVV042, financovaného z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II).
Der vorliegende Beitrag entstand im Rahmen des Teilziels: "Geländeidentifikation und –dokumentation von ausgewählten archäologischen Fundorten und übersehenen archäologischen Denkmälern in der Landschaft mithilfe von standardmäßigen und neuen Dokumentationsmehthoden" Forschungsgebiet I. Archäologie, finanziert durch die institutionelle Föderung des Kulturministeriums für langfristige konzeptuelle Entwicklung (IP DKRV) und das Forschungsprojekt Wandel der mittelalterlichen Dorfkirche als Symbol für geistliche Tradition und Identität DG18P02OVV042, das vom Programm zur Förderung angewandter Forschung und experimenteller Entwicklung nationaler und kultureller Identität finanziert wird.
Reference
[1] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. T. I. (Friedrich, G., ed.). Pragae 1904–1907.
[2] DD VII: Desky dvorské VII. První kniha půhonná z let 1383–1407. Liber citationum primus inde ab anno MCCCLXXXIII usque ad annum MCCCCVII. Praha 1929.
[3] DD VIII: Desky dvorské VIII. Druhá kniha půhonná z let 1407–1530. Der zweite Ladungsquatern von 1407–1530. Praha 1944.
[4] AČ 36: Archiv český. Díl 36. Třetí kniha provolací desk dvorských z let 1411–1448 (Friedrich, G., ed.). Praha 1941.
[5] DZ: Národní archiv Praha, fond Desky zemské.
[6] RT II: Reliquiae tabularum terrae Regni Bohemiae. T. II. (Emler, J., ed.). Praha 1872.
[7] CIM II: Codex iuris minucipalis Regni Bohemiae. T. II. (Čelakovský, J., ed.). Praha 1895.
[8] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Brno.
[9] BERNAU, F., 1881: Album der Burgen und Schlösser im Königreiche Böhmen I. Saaz.
[10] BINTEROVÁ, Z., 1998: Zaniklé obce Doupovska. V bývalém okrese Kadaň. Chomutov.
[11] BINTEROVÁ, Z., 2004: Zaniklé obce Doupovska II. V bývalých okresech Karlovy Vary a Žlutice. Chomutov.
[12] BOLINA, P.–KLIMEK, T.–CÍLEK, V., 2018: Staré cesty v krajině středních Čech. Praha.
[13] DERNER, K., 2018: Středověké hornictví na Přísečnicku v Krušných horách – Veröffentlichungen des Landesamt für Archäeologie Sachsen. Band 68. ArchaeoMontan 5. Dresden.
[14] DVOŘÁK, R., 1884: Druhá výprava křižáků německých do Čech (1421), Sborník historický II, 360–366.
[15] FIALA, J., 2005: Historické cesty starého Loketska. Karlovy Vary.
[16] GNIRS, A.–GNIRS, A., 1996: Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad. (Prag 1933). München.
[17] GRADL, H., 1893: Geschichte des Egerlandes bis 1437. Praha.
[18] HEREIT, P., 2000: Nejstarší osídlení Doupovska, Sborník západočeského muzea v Plzni 15, Řada historie, 117–175.
[19] HOFFMAN, V., 1996: Allerley kuryweil-Mittelalterliche und Frühneuzeitliche Spielzeugfunde aus Sachsen. In: Arbeit und Forschungsberichte zur Sächsischen Bodendenkmalpfliege. Band 38, 127–200. Dresden.
[20] HRADECKÝ, P. a kol., 2016: Hradecký, P.–Rapprich, V.–Mlčoch, B.–Lojka, R.–Matějů, J., Geologie. In: Doupovské hory (Matějů, J.–Hradecký, P.–Melichar, V., edd.), 15–56. Praha.
[21] KOMÁR, A., 1993: Vojenský újezd Hradiště, Sborník české geografické společnosti 2, 75–86.
[22] KUBŮ, F., 1990: Druhá křížová výprava proti husitům roku 1421, Minulostí západočeského kraje 26, 113–121.
[23] LANGHANS, W., 1986: Jurau, Gerichtsbezirk Duppau, Kreis Kaaden, Reg.-Bezirk Eger. Kaadner Heimatsbrief, Nr. 433, Februar 1986, Kassel.
[24] LOJKA, R., 2016: Sedimenty mladších prvohor. In: Doupovské hory (Matějů, J.–Hradecký, P.–Melichar, V., edd.), 19–21. Karlovy Vary.
[25] MĚCHUROVÁ, Z., 2010: Středověký svět dětí a her v archeologických pramenech – Die mittelalterliche Welt der Kinder und Spiele in archäologischen Quellen, AH 35, 95–107.
[26] NEUSTUPNÝ, E., 1986: Nástin archeologické metody, AR XXXVIII, 525–548.
[27] PACHNER, J.–SEDLÁČEK, H., 2019: Staré cesty v krajině Doupovských hor. Chomutov.
[28] PALACKÝ, F., 1873: Urkundlich Beiträge zur Geschichte des Hussitenkrieges. Praha.
[29] PEKSA, V., 2014: Středověké osídlení Podbořanska. Nepublikovaná bakalářská práce, ulož. na FF UK, Praha.
[30] PEKSA, V., 2017: Středověké osídlení středního Poohří. Nepublikovaná diplomová práce, ulož. na FF UK, Praha.
[31] PEKSA, V., 2019: Středověká keramika středního Poohří. In: Archeologie severozápadních Čech 1. Sborník k poctě Milanu Zápotockému (Trefný, M., ed.), 139–199. Ústí nad Labem.
[32] PLESL, E.–HÁJEK, L.–MARTÍNEK, J., 1983: Pravěk Karlovarska a Sokolovska a katalog archeologických sbírek muzeí v Karlových Varech a Sokolově. Karlovy Vary.
[33] PREKOP, F., 2017: Záchranný archeologický výzkum při stavbě: Okružní pěšina hradu Bečov n. T. Nálezová zpráva, ulož. v Archivu NPÚ, ú. o. p. v Lokti.
[34] PREKOP, F.–KRIŠTUF, P.–PEKSA, V., 2018: Výšinný ohrazený areál na Kružínském vrchu, k. ú. Skytaly, AZČ 13, 17–26.
[35] PREKOP, F. a kol., 2017: Prekop, F.–Krištuf, P.–Peksa, V.–Eigner, J.–Kočár, P., Nové doklady osídlení výšinných poloh na Karlovarsku – polykulturní lokality Orlík a Šibeniční vrch u obce Valeč v Čechách, AZČ 12, 41–66.
[36] PROFOUS, A., 1947: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl I. Praha.
[37] PROFOUS, A., 1949: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. Praha.
[38] PROFOUS, A., 1951: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl III. Praha.
[39] SEDLÁČEK, A., 1998: Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl třináctý. Praha.
[40] SKLENÁŘ, K., 1999: Hromové klíny a hrnce trpaslíků. Praha.
[41] ROUBÍK, F., 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha.
[42] SOMMER, J., 1847: Das Königreich Böhmen. Elbogener Kreis. Praha.
[43] ŠMAHEL, F., 1996: Husitská revoluce 3. Kronika válečných let. Praha.
[44] VELÍMSKÝ, T., 1998: Trans montes, ad fontes! (Přes hory, k pramenům!). Most.
[45] VELÍMSKÝ, T., 2002: Hrabišici. Páni z Rýzmburka. Praha.
[46] STÁTNÍ ARCHEOLOGICKÝ SEZNAM. Dostupné z: https://geoportal.npu.cz/ISAD/, cit. 1. 12. 2020.
[47] ARCHEOLOGICKÁ MAPA ČESKÉ REPUBLIKY. Dostupné z: http://www.archeologickamapa.cz/, cit. 1. 12. 2020.
[48] PRVNÍ VOJENSKÉ MAPOVÁNÍ. Dostupné z: http://oldmaps.geolab.cz/, cit. 1. 12. 2020.
[49] DRUHÉ VOJENSKÉ MAPOVÁNÍ. Dostupné z: https://ags.cuzk.cz/archiv/, cit. 1. 12. 2020.
[50] CÍSAŘSKÉ OTISKY STABILNÍHO KATASTRU. Dostupné z: https://ags.cuzk.cz/archiv/, cit. 1. 12. 2020.
[2] DD VII: Desky dvorské VII. První kniha půhonná z let 1383–1407. Liber citationum primus inde ab anno MCCCLXXXIII usque ad annum MCCCCVII. Praha 1929.
[3] DD VIII: Desky dvorské VIII. Druhá kniha půhonná z let 1407–1530. Der zweite Ladungsquatern von 1407–1530. Praha 1944.
[4] AČ 36: Archiv český. Díl 36. Třetí kniha provolací desk dvorských z let 1411–1448 (Friedrich, G., ed.). Praha 1941.
[5] DZ: Národní archiv Praha, fond Desky zemské.
[6] RT II: Reliquiae tabularum terrae Regni Bohemiae. T. II. (Emler, J., ed.). Praha 1872.
[7] CIM II: Codex iuris minucipalis Regni Bohemiae. T. II. (Čelakovský, J., ed.). Praha 1895.
[8] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Brno.
[9] BERNAU, F., 1881: Album der Burgen und Schlösser im Königreiche Böhmen I. Saaz.
[10] BINTEROVÁ, Z., 1998: Zaniklé obce Doupovska. V bývalém okrese Kadaň. Chomutov.
[11] BINTEROVÁ, Z., 2004: Zaniklé obce Doupovska II. V bývalých okresech Karlovy Vary a Žlutice. Chomutov.
[12] BOLINA, P.–KLIMEK, T.–CÍLEK, V., 2018: Staré cesty v krajině středních Čech. Praha.
[13] DERNER, K., 2018: Středověké hornictví na Přísečnicku v Krušných horách – Veröffentlichungen des Landesamt für Archäeologie Sachsen. Band 68. ArchaeoMontan 5. Dresden.
[14] DVOŘÁK, R., 1884: Druhá výprava křižáků německých do Čech (1421), Sborník historický II, 360–366.
[15] FIALA, J., 2005: Historické cesty starého Loketska. Karlovy Vary.
[16] GNIRS, A.–GNIRS, A., 1996: Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad. (Prag 1933). München.
[17] GRADL, H., 1893: Geschichte des Egerlandes bis 1437. Praha.
[18] HEREIT, P., 2000: Nejstarší osídlení Doupovska, Sborník západočeského muzea v Plzni 15, Řada historie, 117–175.
[19] HOFFMAN, V., 1996: Allerley kuryweil-Mittelalterliche und Frühneuzeitliche Spielzeugfunde aus Sachsen. In: Arbeit und Forschungsberichte zur Sächsischen Bodendenkmalpfliege. Band 38, 127–200. Dresden.
[20] HRADECKÝ, P. a kol., 2016: Hradecký, P.–Rapprich, V.–Mlčoch, B.–Lojka, R.–Matějů, J., Geologie. In: Doupovské hory (Matějů, J.–Hradecký, P.–Melichar, V., edd.), 15–56. Praha.
[21] KOMÁR, A., 1993: Vojenský újezd Hradiště, Sborník české geografické společnosti 2, 75–86.
[22] KUBŮ, F., 1990: Druhá křížová výprava proti husitům roku 1421, Minulostí západočeského kraje 26, 113–121.
[23] LANGHANS, W., 1986: Jurau, Gerichtsbezirk Duppau, Kreis Kaaden, Reg.-Bezirk Eger. Kaadner Heimatsbrief, Nr. 433, Februar 1986, Kassel.
[24] LOJKA, R., 2016: Sedimenty mladších prvohor. In: Doupovské hory (Matějů, J.–Hradecký, P.–Melichar, V., edd.), 19–21. Karlovy Vary.
[25] MĚCHUROVÁ, Z., 2010: Středověký svět dětí a her v archeologických pramenech – Die mittelalterliche Welt der Kinder und Spiele in archäologischen Quellen, AH 35, 95–107.
[26] NEUSTUPNÝ, E., 1986: Nástin archeologické metody, AR XXXVIII, 525–548.
[27] PACHNER, J.–SEDLÁČEK, H., 2019: Staré cesty v krajině Doupovských hor. Chomutov.
[28] PALACKÝ, F., 1873: Urkundlich Beiträge zur Geschichte des Hussitenkrieges. Praha.
[29] PEKSA, V., 2014: Středověké osídlení Podbořanska. Nepublikovaná bakalářská práce, ulož. na FF UK, Praha.
[30] PEKSA, V., 2017: Středověké osídlení středního Poohří. Nepublikovaná diplomová práce, ulož. na FF UK, Praha.
[31] PEKSA, V., 2019: Středověká keramika středního Poohří. In: Archeologie severozápadních Čech 1. Sborník k poctě Milanu Zápotockému (Trefný, M., ed.), 139–199. Ústí nad Labem.
[32] PLESL, E.–HÁJEK, L.–MARTÍNEK, J., 1983: Pravěk Karlovarska a Sokolovska a katalog archeologických sbírek muzeí v Karlových Varech a Sokolově. Karlovy Vary.
[33] PREKOP, F., 2017: Záchranný archeologický výzkum při stavbě: Okružní pěšina hradu Bečov n. T. Nálezová zpráva, ulož. v Archivu NPÚ, ú. o. p. v Lokti.
[34] PREKOP, F.–KRIŠTUF, P.–PEKSA, V., 2018: Výšinný ohrazený areál na Kružínském vrchu, k. ú. Skytaly, AZČ 13, 17–26.
[35] PREKOP, F. a kol., 2017: Prekop, F.–Krištuf, P.–Peksa, V.–Eigner, J.–Kočár, P., Nové doklady osídlení výšinných poloh na Karlovarsku – polykulturní lokality Orlík a Šibeniční vrch u obce Valeč v Čechách, AZČ 12, 41–66.
[36] PROFOUS, A., 1947: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl I. Praha.
[37] PROFOUS, A., 1949: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. Praha.
[38] PROFOUS, A., 1951: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl III. Praha.
[39] SEDLÁČEK, A., 1998: Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl třináctý. Praha.
[40] SKLENÁŘ, K., 1999: Hromové klíny a hrnce trpaslíků. Praha.
[41] ROUBÍK, F., 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha.
[42] SOMMER, J., 1847: Das Königreich Böhmen. Elbogener Kreis. Praha.
[43] ŠMAHEL, F., 1996: Husitská revoluce 3. Kronika válečných let. Praha.
[44] VELÍMSKÝ, T., 1998: Trans montes, ad fontes! (Přes hory, k pramenům!). Most.
[45] VELÍMSKÝ, T., 2002: Hrabišici. Páni z Rýzmburka. Praha.
[46] STÁTNÍ ARCHEOLOGICKÝ SEZNAM. Dostupné z: https://geoportal.npu.cz/ISAD/, cit. 1. 12. 2020.
[47] ARCHEOLOGICKÁ MAPA ČESKÉ REPUBLIKY. Dostupné z: http://www.archeologickamapa.cz/, cit. 1. 12. 2020.
[48] PRVNÍ VOJENSKÉ MAPOVÁNÍ. Dostupné z: http://oldmaps.geolab.cz/, cit. 1. 12. 2020.
[49] DRUHÉ VOJENSKÉ MAPOVÁNÍ. Dostupné z: https://ags.cuzk.cz/archiv/, cit. 1. 12. 2020.
[50] CÍSAŘSKÉ OTISKY STABILNÍHO KATASTRU. Dostupné z: https://ags.cuzk.cz/archiv/, cit. 1. 12. 2020.