Domov jako dimenze lidského života v prózách Viktora Astafjeva

Předložená stať pojednává o tvorbě ruského spisovatele Viktora Astafjeva (1924–2001), který je výrazným představitelem ruské vesnické prózy. Jeho tvůrčí činnost byla a zůstává pozoruhodným jevem především v literárním procesu 60.–90. let dvacátého století. Svým zaměřením na globální a věčné problémy lidstva, specifickým způsobem a stylem psaní Viktor Astafjev neustále přitahuje zájem a pozornost. Pojednání se soustřeďuje zejména na motiv domova jako dimenzi lidského života, který je jedním z nejpodstatnějších v celé jeho tvorbě a zejména pak v dílech Hořikvět (1959), Přes peřeje (1960) a Poslední pocta (1957–1978).

The presented article deals with the work of the Russian writer Viktor Astafjev (1924–2001), who is a prominent representative of the Russian village prose. His creative activity was and remains a remarkable phenomenon, especially in the literary process of the 1960s and 1990s. With his focus on the global and eternal problems of humanity, the specific way and style of writing, Viktor Astafjev constantly attracts interest and attention. The treatise focuses mainly on the motif of home as a dimension of human life, which is one of the most important in his entire workand especially in the prose The Fireflower (1959), Across the Rapids (1960) and The Last Tribute (1957–1978).