Název: Rybník Demalka: příspěvek k osídlení severovýchodní části Českomoravské vrchoviny ve středověku
Variantní název:
- The Demalka fishpond: a contribution to the settlement of the north-east part of the Bohemian-Moravian Highlands in the Middle Ages
- Der Teich Demalka: ein Beitrag zur Besiedelung des nordöstlichen Teils der BöhmischMährischen Höhe im Mittelalter
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2021, roč. 46, č. 2, s. 513-538
Rozsah
513-538
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2021-2-9
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/144701
Type: Článek
Jazyk
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
V povodí Bukovského potoka, mezi obcemi Střítež a Habří, byly během geologického průzkumu v 90. letech 20. století nalezeny pozůstatky zaniklého středověkého rybníka. Následný výzkum v letech 2015 a 2016 přinesl podrobnosti nejen o dosud neznámém středověkém vodním díle, ale díky dobře zachovanému environmentálnímu záznamu i o procesu osídlování a vývoji krajiny v širším okolí od pravěku do novověku. Výsledky terénní práce jsme se pokusili shrnout v předkládaném příspěvku, a to včetně zasazení do historického kontextu vzniku zdejšího vrcholně středověkého osídlení.
The remains of a defunct medieval fishpond were discovered in the basin of the Bukovský potok stream, between the villages of Střítež and Habří, during a geological survey in the 1990s. Subsequent research in 2015 and 2016 provided details not only about the previously unknown medieval pond but also, thanks to the well-preserved environmental record, about the settlement process and the development of the wider landscape from prehistory to the modern age. This paper seeks to summarize the results of the field survey and to set them in the historical context of the emergence of the local high-medieval settlement.
Note
Vznik tohoto článku byl podpořen v rámci projektu Historické využívání krajiny Českomoravské vrchoviny v pravěku a středověku, Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní kulturní identity NAKI: DF13P01OVV005, a za podpory grantu GAČR 19-14292S.
Der vorliegende Beitrag entstand im Rahmen des Projektes Die Historische Nutzung der Landschaft der Böhmisch-Tschechischen Höhe in der Urzeit und im Mittelalter, des Programms der angewandten Forschung und Entwicklung der nationalen kulturellen Idendität NAKI: DF13P01OVV005, sowie des Förderprojekts GAČR 19-14292S.
Reference
[1] CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II. 1198–1230 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1912.
[2] CDB III/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III/1. 1231–1238 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1942.
[3] CDB IV: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae IV. 1241–1253 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1962.
[4] CDM II: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae II. 1200–1240 (Boczek, A., ed.). Olomucii 1839.
[5] CDM IV: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV. 1268–1293 (Boczek, A., ed.). Olomucii 1845.
[6] CDM V: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae V. 1294–1306 (Chytil, J., ed.). Brunae 1850.
[7] CDM VII: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae V. 1334–1349 (Chytil, J., ed.). Brunae 1858.
[8] CDM X: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae V. 1367–1375 (Brandl, V., ed.). Brunae 1878.
[9] MZA Brno: Moravský zemský archiv v Brně, fond F 78 Pernštejn, č. 344, poř. č. 448.
[10] RBM II – Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II. (1253–1310) (Emler, J., ed.). Pragae 1882.
[11] SPJMS: Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Dostupné z: https://www.spjms.ujc,cas.cz, cit. 22. 11. 2020.
[12] ZDB: Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren) I (1348–1466) (Chlumecký, P.–Chytil, J.–Demuth, K.–Wolfskron, A., edd.). Brün 1856.
[13] BELCREDI, L., 2004: ZSO Bystřec, usedlosti XX, XXI a XXII zaniklé na konci 13. stol. a nové poznatky o založení obce, Ve službách archeologie V, 48–62.
[14] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Brno.
[15] BELCREDI, L. a kol., 1989: Belcredi, L.–Čižmář, M.–Koštuřík, P.–Oliva, M.–Salaš, M., Archeologické lokality a nálezy okresu Brno-venkov. Brno.
[16] BRONK RAMSEY, C., 2009: Bayesian analysis of radiocarbon dates, Radiocarbon 51 (1), 337–360. https://doi.org/10.1017/S0033822200033865 | DOI 10.1017/S0033822200033865
[17] DEJMAL, M., 2007: Chlebová pec na opevněných šlechtických sídlech v ČR na příkladu hradu Rokštejn. Nepublikovaná bakalářská diplomová práce obhájená na ÚAM FF MU.
[18] DEJMAL, M., 2012: Pyrotechnologická zařízení na předhradí hradu ve Veselí nad Moravou – Pyrotechnological Devices of a Bailey Castle in Veselí nad Moravou, Archeologia technica 23, 91–98.
[19] DEJMAL, M. a kol., 2021: Dejmal, M.–Šimík, J.–Těsnohlídek, J.–Vágner, M., Archeologický výzkum a geofyzikální průzkum vrchnostenské zahrady hradu Pernštejna – Archaeological and geophysical survey of the castle grounds at Pernštejn. In: Pernštejnská zahrada a její památková obnova (Kalábová, L.–Konečný, M., edd.), 82–105. Brno.
[20] DEMEK, J. a kol., 2006: Demek, J.–Mackovčin, P.–Balatka, B.–Buček, A.–Culek, M.–Čermák, P.–Dobiáš, D.–Havlíček, M.–Hrádek, M.–Kirchner, K.–Lacina, J.–Pánek, T.–Slavík, P.–Smolová, I.–Vašátko, J., Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Brno.
[21] DOLEŽEL, J., 1996: Záchranné výzkumy ve středověkém jádře Doubravníku (okr. Žďár nad Sázavou), PV 1992, 68–72.
[22] DOLEŽEL, J., 2020: Středověký areál těžby stříbra Havírna u Štěpánova nad Svratkou: dokumentace v letech 2017–2019 a problém její interpretace – Medieval silver mining area Havírna near Štěpánov nad Svratkou: Documentation in 2017–2019 and the issue of its interpretation, PV 61, č. 2, 71–112. https://doi.org/10.47382/pv0612-04 | DOI 10.47382/pv0612-04
[23] DOLEŽEL, J.–SADÍLEK, J., 2004: Středověký důlní komplex v trati Havírna u Štěpánova nad Svratkou, Příspěvek k dějinám těžby stříbra v oblasti severozápadní Moravy – Mittelalterlicher Bergbaukomplex im Flurstück Havírna bei Štěpánov nad Svratkou. Ein Beitrag zur Geschichte des Silberbergbaus in Nordwestmähren im 13. und 14. Jahrhundert, Mediaevalia archaelogica 6, 43–119.
[24] DOLEŽALOVÁ, H.–LOSOS, Z., 2004: Sfalerit různých genetických typů sulfidického zrudnění na uranovém ložisku Rožná, Acta Mus. Moraviae, Sci. geol. LXXXIX, 91–102.
[25] DOTTERWEICH, M. a kol., 2003: Dotterweich, M.–Schmitt, A.–Schmidtchen, G.–Bork, H. R., Quantifying historical gully erosion in northen Bavaria, Catena 50, 135–150. https://doi.org/10.1016/S0341-8162(02)00142-X | DOI 10.1016/S0341-8162(02)00142-X
[26] DVOŘÁK, J.–UNGER, J., 1996: Hrad Bukov ve světle studia horninového materiálu – Bukov castle in the light of study of mineral material, AR XLVIII, 513–515.
[27] FUTÁK, P.–PLAČEK, M., 2006: Páni ze Zbraslavi a Obřan, BMD 19, 13–56.
[28] GRAUS, F., 1957: Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské II. Dějiny venkovského lidu od poloviny 13. stol. do roku 1419 – История крестьянствя в Чеяии в догуситский период. Praha.
[29] HOUZAR, S., 2020: Regionálně–geologické postavení postavení Au-AG rudních revírů na Českomoravské vrchovině – Regional-geological position of Au-Ag ore districts in the Bohemian-Moravian Highlands, Acta rerum naturalium 25, 1–14.
[30] HRÁDEK, M., 1995: Upřesnění geomorfologického vývoje v zájmovém území lokality Skalka. Ústav geoniky AV ČR Ostrava.
[31] HRÁDEK, M., 2006: Odezva přírodního prostředí v okolí Bystřece na odlesnění krajiny. In: Belcredi, L., Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi, 416–422. Brno.
[32] HRÁDEK, M., 2006a: Příčiny a následky ničivých povodní během kolonizace vrchovin ve 13. a 14. stol. In: Geomorfologické výzkumy v roce 2006 (Létal, A.–Smolová, I., edd.), 60–64. Olomouc.
[33] HRÁDEK, M., 2013: Relief krajiny v katastrálním území Horních Louček. In: Šimek, T., Dějiny Horních Louček. Sursum.
[34] HRÁDEK, M.–KALLABOVÁ, E., 2007: Zánik středověkých vsí historickými povodněmi: klimatické změny nebo lidské zásahy. In: Fyzickogeografický sborník 5 (Herber, V., ed.), 81–86. Brno.
[35] HRUBÝ, P., 2019: Metalurgická produkční sféra na Českomoravské vrchovině v závěru přemyslovské éry – Metallurgical Production Sphere in the Bohemian-Moravian Highlands at the End of the Přemyslid Era. Spisy Masarykovy univerzity v Brně. Brno.
[36] HRUBÝ, P. a kol., 2014: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Malý, K.–Kočár, P.–Petr L., Centrální Českomoravská vrchovina na prahu vrcholného středověku. Archeologie, geochemie a rozbory sedimentárních výplní niv – Central Bohemian-Moravian Highlands on the threshold of the High Middle Ages. Archaeology, geochemistry and the analyses of alluvial sediments. Spisy Masarykovy univerzity v Brně. Brno.
[37] HURT, R., 1960: Dějiny rybníkářství na Moravě a ve Slezsku I., II. Ostrava.
[38] JAN, L., 1995: Neznámá listina na deblínském panství – Unbekannte Urkunde für die Herrschaft Deblín, ČMM CXIV, 3–24.
[39] JAN, L., 2019: Reprezentace elitních vrstev selského stavu v pozdním středověku – Representation of the Elite Strata of the Peasant Estate in the Middle Ages, ČMM CXXXVIII, 95–107.
[40] JUŘIČKA, M., 2017: Páni erbu Křídla, Dějiny a majetkové postavení předního moravského rodu ve 13. a 14. století. Nepublikovaná magisterská diplomová práce obhájená na HÚ FF MU.
[41] KERBLER, L., 2019: Eisengewinnung und -verarbeitung auf den mittelalterlichen Burgen Feinfeld und Sachsendorf, Niederösterreich – Bloomery smelting and blacksmithing at the medieval castles of Feinfeld and Sachsendorf, Lower Austria, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 34 (2018), 205–224.
[42] KONEČNÝ, L., 1988: Nález strusek na hradě Bukově, Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami 5, 67–68.
[43] KREJČÍŘ, M.–ŠTREJN, Z., 1962: K historii dolování stříbra u Deblína, BMD 4, 195–199.
[44] KUDĚLKA, Z., 1982–1983: Hrad Bukov (okr. Žďár nad Sázavou), hrad Bukov, Výzkum románské architektury III., SPFFBU F 26–27, 79–80.
[45] KUDĚLKA, Z., 1984–1985: Hrad Bukov (okr. Žďár nad Sázavou), hrad Bukov. Výzkum románské architektury IV.,
[46] SPFFBU F 28–29, 29–31.
[47] KUDĚLKA, Z., 1988–1989: Hrad Bukov (okr. Žďár nad Sázavou), hrad Bukov. Výzkum románské architektury V.,
[48] SPFFBU F 32–33, 64–65.
[49] KUDĚLKA, Z., 1990–1992: Hrad Bukov (okr. Žďár nad Sázavou), hrad Bukov. Výzkum románské architektury VI., SPFFBU F 34–36, 184–185.
[50] KYNCL, J., 1995: Výsledky výzkumu dřev z nivních půdních profilů. Botanický ústav AV ČR. Průhonice.
[51] KYNCL, J., 1995a: Zpráva o výsledku dendrochronologické datace dřeva z půdního profilu nivy Bukovského potoka. Botanický ústav AV ČR, Průhonice.
[52] LAMB, H. H., 1965: The early medieval warm epoch and its sequel, Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology 1, 13–37. https://doi.org/10.1016/0031-0182(65)90004-0 | DOI 10.1016/0031-0182(65)90004-0
[53] MACEK, J., 2002: Jagellonský věk v českých zemích 3–4. 1471–1526. Praha.
[54] MANN, M. E. a kol., 2009: Mann, M. E.–Zhang, Z.–Rutherford, S.–Bradley, R. S.–Hughes, M. K.–Shindell, D.–Ammann, C., Faluvegi, G.–Ni, F., Global Signatures and Dynamical Origins of the Little Ice Age and Medieval Climate Anomaly, Science 326 (5957), 1256–1260.
[55] MEZNÍK, J., 1992: Dvorové vesnice na Moravě ve 14. a 15. století – Dörfer in Mähren im 14. und 15. Jh. die aus allodialen Höfen bestanden, VVM XLIV, 439–443.
[56] MICHAL, J., 1983: Z dějin hrádku Bukovce-Lísku a vsi Bukova – Aus der Geschite des Hausberges Bukovec-Lísek und des Dorfes Bukov (Bez. Žďár nad Sázavou), VVM XXXV, 175–183.
[57] MÍKA, A., 1955: Slavná minulost českého rybníkářství. Praha.
[58] MOORE, P. D.–WEBB, J. A.–COLLINSON, M. E., 1991: Pollen analysis. Blackwell Scientific Publications. Oxford. Second edition.
[59] NALEPKA, D.–WALANUSZ, A., 2003: POLPAL – Program for counting pollen grains, diagram plotting and numerical analysis, Acta Palaeobot. Suppl. 2, 659–661.
[60] PETR, L.–VAŘEKA, P., 2019: Palynology research of water reservoirs of later mediaeval and post-mediaeval deserted villages in West Bohemia, Czech Republic, Archaeological and Antropological Science 11 (8), 4059–4073. https://doi.org/10.1007/s12520-019-00809-4 | DOI 10.1007/s12520-019-00809-4
[61] PETŘÍK, J. a kol., 2017: Petřík, J.–Hlavica, M.–Petr, L.–Chmela, T.–Schenk, Z.–Lukšíková, H.–Milo, P.–Vrla, R.–Odehnal, P.–Petrůj, Z.–Petrůj, M.–Kočár, P., Rybník jako součást hospodářství vrchnostenského panství a indikátor podoby krajiny jižního Valašska v 15. až 17. století – Fischteiche als ökonomische Bestandteile einer adeligen Grundherrschaft und als Indikator für die Landschaftsform der Mährischen Südwalachei im 15. bis 17. Jahrhundert, AH 42, 789–817. https://doi.org/10.5817/AH2017-2-19 | DOI 10.5817/AH2017-2-19
[62] PLAČEK, M., 1987: Sídlištní struktura a hrady v povodí Loučky (Bobrůvky). In: Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě. XVI. mikulovské sympozium, 245–255. Praha.
[63] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[64] POLÁČEK, L., 1990: Feudální sídla v povodí Bystřice, Nedvědičky a Bobrůvky ve světle archeologických nálezů – Feudalsitze im Flussgebiet der Bystřice, Nedvědička und Bobrůvka im Lichte Archäologischer Funde. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník k 80. narozeninám Josefa Poulíka, 407–425. Brno.
[65] REIMER, P. a kol., 2020: Reimer, P.–Austin, W.–Bard, E.–Bayliss, A.–Blackwell, P.–Bronk Ramsey, C.–Butzin, M., Cheng, H.–Edwards, R.–Friedrich, M.–Grootes, P.–Guilderson, T.–Hajdas, I.–Heaton, T.–Hogg, A.–Hughen, K.–Kromer, B.–Manning, S.–Muscheler, R.–Palmer, J.–Pearson, C.–van der Plicht,J.–Reimer, R.–Richards, D.–Scott, E.– Southon, J.–Turney, C.–Wacker, L.–Adolphi, F.–Büntgen, U.–Capano, M.–Fahrni, S.–Fogtmann-Schulz, A.–Friedrich, R.–Köhler, P.–Kudsk, S.–Miyake, F.–Olsen, J.–Reinig, F.–Sakamoto, M.–Sookdeo, A.–Talamo, S., The IntCal20 Northern Hemisphere radiocarbon age calibration curve (0–55 cal kBP), Radiocarbon 62 (4), 725–757. https://doi.org/10.1017/RDC.2020.41 | DOI 10.1017/RDC.2020.41
[66] SADÍLEK, J., 1997: Rožná (okr. Ždár nad Sázavou), Hradisko, PV 1993–1994, 234–235.
[67] SADÍLEK, J., 2013: Bukov, Historie a vývoj osídlení a stavebních památek obce. Bukov.
[68] SADÍLEK, J., 2014: Hrad Bukov – Lísek, Historie, původ a význam hradu mezi obcemi Bukov a Střítež. Bukov – Střítež.
[69] SADÍLEK, J.–HRAZDIL, V.–HOUZAR, S., 2004: Dolování železných rud v okolí hradu Pernštejna. In: Stříbrná Jihlava. K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, 145–152. Jihlava.
[70] SMOLOVÁ, M., 2009: Edice listin olomouckého biskupa Dětřicha (1284–1302). Magisterská diplomová práce obhájená na Ústavu pomocných věd historických a archivnictví FF MU.
[71] STARKEL, L., 2002: Change in frequency of extreme events as indicator of climatic change in the holocene (in fluvial system), Quaternary international 91, 23–32. https://doi.org/10.1016/S1040-6182(01)00099-4 | DOI 10.1016/S1040-6182(01)00099-4
[72] STÁRKOVÁ, I., ed., 2000: Geologická mapa České republiky. List 24–13, Bystřice nad Pernštejnem, 1 : 50 000. Praha.
[73] STRÁNSKÝ, K., 1988: Analýza strusek z hradu Bukova u Rožné nad Pernštejnem, Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami 5, 69–71.
[74] STRÁNSKÝ, K. a kol., 2005: Stránský, K.–Usohal, V.–Janová, D.–Buchal, A.–Stránský, L., Deblínské rudné doly – stopy po těžbě stříbra a zlata, Archeologia technica 17, 94–103.
[75] ŠEBÁNEK, J., 1936: Moderní padělky v moravském diplomatáři Bočkově do r. 1306 – III, ČMM LX, 455–499.
[76] ŠTARHA, I., 2003: Dvě rozdílná století doubravnického kláštera – Kloster in Doubravník in Verschiedenen Momenten seines Bestehens, SPFFBU C 50, 31–52.
[77] TEPLÝ, F., 1937: Příspěvky k dějinám českého rybníkářství. Praha.
[78] TEPLÝ, J., 2016: Rod Pernštejnů za přemyslovských a lucemburských králů. Pardubice.
[79] VERMOUZEK, R., 1969: Dolování u Deblína, ČMM LXXXVIII, 16–34.
[80] VERMOUZEK, R., 1985: Vyplavené vesnice na Tišnovsku a na jižní Moravě – Durch Hochwasser vernichtete Dörfer in der Gegend von Tišnov und Südmähren, VVM XXXVII, 68–75.
[81] VOHRYZEK, S., 2020: Dvorové vsi na jihozápadní Moravě – Curial villages in Southwest Moravia, AVV 7 (2016–2017), 59–74.
[82] VOHRYZEK, S.–KOVÁŘ, J.–HLAVICA, M., 2015: K velikosti panství hradů na jihozápadní Moravě před husitskými válkami – On the extent of castle domains in Southwest Moravia before the Hussite Wars, Studia archaeologica Brunensia 20, č. 1, 133–152.
[83] ZÁBRŠA, V., 2013: Habří – Nivy – Lopaty 1342–2012. Moravské Pavlovice.
[2] CDB III/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III/1. 1231–1238 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1942.
[3] CDB IV: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae IV. 1241–1253 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1962.
[4] CDM II: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae II. 1200–1240 (Boczek, A., ed.). Olomucii 1839.
[5] CDM IV: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV. 1268–1293 (Boczek, A., ed.). Olomucii 1845.
[6] CDM V: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae V. 1294–1306 (Chytil, J., ed.). Brunae 1850.
[7] CDM VII: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae V. 1334–1349 (Chytil, J., ed.). Brunae 1858.
[8] CDM X: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae V. 1367–1375 (Brandl, V., ed.). Brunae 1878.
[9] MZA Brno: Moravský zemský archiv v Brně, fond F 78 Pernštejn, č. 344, poř. č. 448.
[10] RBM II – Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II. (1253–1310) (Emler, J., ed.). Pragae 1882.
[11] SPJMS: Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Dostupné z: https://www.spjms.ujc,cas.cz, cit. 22. 11. 2020.
[12] ZDB: Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren) I (1348–1466) (Chlumecký, P.–Chytil, J.–Demuth, K.–Wolfskron, A., edd.). Brün 1856.
[13] BELCREDI, L., 2004: ZSO Bystřec, usedlosti XX, XXI a XXII zaniklé na konci 13. stol. a nové poznatky o založení obce, Ve službách archeologie V, 48–62.
[14] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Brno.
[15] BELCREDI, L. a kol., 1989: Belcredi, L.–Čižmář, M.–Koštuřík, P.–Oliva, M.–Salaš, M., Archeologické lokality a nálezy okresu Brno-venkov. Brno.
[16] BRONK RAMSEY, C., 2009: Bayesian analysis of radiocarbon dates, Radiocarbon 51 (1), 337–360. https://doi.org/10.1017/S0033822200033865 | DOI 10.1017/S0033822200033865
[17] DEJMAL, M., 2007: Chlebová pec na opevněných šlechtických sídlech v ČR na příkladu hradu Rokštejn. Nepublikovaná bakalářská diplomová práce obhájená na ÚAM FF MU.
[18] DEJMAL, M., 2012: Pyrotechnologická zařízení na předhradí hradu ve Veselí nad Moravou – Pyrotechnological Devices of a Bailey Castle in Veselí nad Moravou, Archeologia technica 23, 91–98.
[19] DEJMAL, M. a kol., 2021: Dejmal, M.–Šimík, J.–Těsnohlídek, J.–Vágner, M., Archeologický výzkum a geofyzikální průzkum vrchnostenské zahrady hradu Pernštejna – Archaeological and geophysical survey of the castle grounds at Pernštejn. In: Pernštejnská zahrada a její památková obnova (Kalábová, L.–Konečný, M., edd.), 82–105. Brno.
[20] DEMEK, J. a kol., 2006: Demek, J.–Mackovčin, P.–Balatka, B.–Buček, A.–Culek, M.–Čermák, P.–Dobiáš, D.–Havlíček, M.–Hrádek, M.–Kirchner, K.–Lacina, J.–Pánek, T.–Slavík, P.–Smolová, I.–Vašátko, J., Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Brno.
[21] DOLEŽEL, J., 1996: Záchranné výzkumy ve středověkém jádře Doubravníku (okr. Žďár nad Sázavou), PV 1992, 68–72.
[22] DOLEŽEL, J., 2020: Středověký areál těžby stříbra Havírna u Štěpánova nad Svratkou: dokumentace v letech 2017–2019 a problém její interpretace – Medieval silver mining area Havírna near Štěpánov nad Svratkou: Documentation in 2017–2019 and the issue of its interpretation, PV 61, č. 2, 71–112. https://doi.org/10.47382/pv0612-04 | DOI 10.47382/pv0612-04
[23] DOLEŽEL, J.–SADÍLEK, J., 2004: Středověký důlní komplex v trati Havírna u Štěpánova nad Svratkou, Příspěvek k dějinám těžby stříbra v oblasti severozápadní Moravy – Mittelalterlicher Bergbaukomplex im Flurstück Havírna bei Štěpánov nad Svratkou. Ein Beitrag zur Geschichte des Silberbergbaus in Nordwestmähren im 13. und 14. Jahrhundert, Mediaevalia archaelogica 6, 43–119.
[24] DOLEŽALOVÁ, H.–LOSOS, Z., 2004: Sfalerit různých genetických typů sulfidického zrudnění na uranovém ložisku Rožná, Acta Mus. Moraviae, Sci. geol. LXXXIX, 91–102.
[25] DOTTERWEICH, M. a kol., 2003: Dotterweich, M.–Schmitt, A.–Schmidtchen, G.–Bork, H. R., Quantifying historical gully erosion in northen Bavaria, Catena 50, 135–150. https://doi.org/10.1016/S0341-8162(02)00142-X | DOI 10.1016/S0341-8162(02)00142-X
[26] DVOŘÁK, J.–UNGER, J., 1996: Hrad Bukov ve světle studia horninového materiálu – Bukov castle in the light of study of mineral material, AR XLVIII, 513–515.
[27] FUTÁK, P.–PLAČEK, M., 2006: Páni ze Zbraslavi a Obřan, BMD 19, 13–56.
[28] GRAUS, F., 1957: Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské II. Dějiny venkovského lidu od poloviny 13. stol. do roku 1419 – История крестьянствя в Чеяии в догуситский период. Praha.
[29] HOUZAR, S., 2020: Regionálně–geologické postavení postavení Au-AG rudních revírů na Českomoravské vrchovině – Regional-geological position of Au-Ag ore districts in the Bohemian-Moravian Highlands, Acta rerum naturalium 25, 1–14.
[30] HRÁDEK, M., 1995: Upřesnění geomorfologického vývoje v zájmovém území lokality Skalka. Ústav geoniky AV ČR Ostrava.
[31] HRÁDEK, M., 2006: Odezva přírodního prostředí v okolí Bystřece na odlesnění krajiny. In: Belcredi, L., Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi, 416–422. Brno.
[32] HRÁDEK, M., 2006a: Příčiny a následky ničivých povodní během kolonizace vrchovin ve 13. a 14. stol. In: Geomorfologické výzkumy v roce 2006 (Létal, A.–Smolová, I., edd.), 60–64. Olomouc.
[33] HRÁDEK, M., 2013: Relief krajiny v katastrálním území Horních Louček. In: Šimek, T., Dějiny Horních Louček. Sursum.
[34] HRÁDEK, M.–KALLABOVÁ, E., 2007: Zánik středověkých vsí historickými povodněmi: klimatické změny nebo lidské zásahy. In: Fyzickogeografický sborník 5 (Herber, V., ed.), 81–86. Brno.
[35] HRUBÝ, P., 2019: Metalurgická produkční sféra na Českomoravské vrchovině v závěru přemyslovské éry – Metallurgical Production Sphere in the Bohemian-Moravian Highlands at the End of the Přemyslid Era. Spisy Masarykovy univerzity v Brně. Brno.
[36] HRUBÝ, P. a kol., 2014: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Malý, K.–Kočár, P.–Petr L., Centrální Českomoravská vrchovina na prahu vrcholného středověku. Archeologie, geochemie a rozbory sedimentárních výplní niv – Central Bohemian-Moravian Highlands on the threshold of the High Middle Ages. Archaeology, geochemistry and the analyses of alluvial sediments. Spisy Masarykovy univerzity v Brně. Brno.
[37] HURT, R., 1960: Dějiny rybníkářství na Moravě a ve Slezsku I., II. Ostrava.
[38] JAN, L., 1995: Neznámá listina na deblínském panství – Unbekannte Urkunde für die Herrschaft Deblín, ČMM CXIV, 3–24.
[39] JAN, L., 2019: Reprezentace elitních vrstev selského stavu v pozdním středověku – Representation of the Elite Strata of the Peasant Estate in the Middle Ages, ČMM CXXXVIII, 95–107.
[40] JUŘIČKA, M., 2017: Páni erbu Křídla, Dějiny a majetkové postavení předního moravského rodu ve 13. a 14. století. Nepublikovaná magisterská diplomová práce obhájená na HÚ FF MU.
[41] KERBLER, L., 2019: Eisengewinnung und -verarbeitung auf den mittelalterlichen Burgen Feinfeld und Sachsendorf, Niederösterreich – Bloomery smelting and blacksmithing at the medieval castles of Feinfeld and Sachsendorf, Lower Austria, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 34 (2018), 205–224.
[42] KONEČNÝ, L., 1988: Nález strusek na hradě Bukově, Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami 5, 67–68.
[43] KREJČÍŘ, M.–ŠTREJN, Z., 1962: K historii dolování stříbra u Deblína, BMD 4, 195–199.
[44] KUDĚLKA, Z., 1982–1983: Hrad Bukov (okr. Žďár nad Sázavou), hrad Bukov, Výzkum románské architektury III., SPFFBU F 26–27, 79–80.
[45] KUDĚLKA, Z., 1984–1985: Hrad Bukov (okr. Žďár nad Sázavou), hrad Bukov. Výzkum románské architektury IV.,
[46] SPFFBU F 28–29, 29–31.
[47] KUDĚLKA, Z., 1988–1989: Hrad Bukov (okr. Žďár nad Sázavou), hrad Bukov. Výzkum románské architektury V.,
[48] SPFFBU F 32–33, 64–65.
[49] KUDĚLKA, Z., 1990–1992: Hrad Bukov (okr. Žďár nad Sázavou), hrad Bukov. Výzkum románské architektury VI., SPFFBU F 34–36, 184–185.
[50] KYNCL, J., 1995: Výsledky výzkumu dřev z nivních půdních profilů. Botanický ústav AV ČR. Průhonice.
[51] KYNCL, J., 1995a: Zpráva o výsledku dendrochronologické datace dřeva z půdního profilu nivy Bukovského potoka. Botanický ústav AV ČR, Průhonice.
[52] LAMB, H. H., 1965: The early medieval warm epoch and its sequel, Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology 1, 13–37. https://doi.org/10.1016/0031-0182(65)90004-0 | DOI 10.1016/0031-0182(65)90004-0
[53] MACEK, J., 2002: Jagellonský věk v českých zemích 3–4. 1471–1526. Praha.
[54] MANN, M. E. a kol., 2009: Mann, M. E.–Zhang, Z.–Rutherford, S.–Bradley, R. S.–Hughes, M. K.–Shindell, D.–Ammann, C., Faluvegi, G.–Ni, F., Global Signatures and Dynamical Origins of the Little Ice Age and Medieval Climate Anomaly, Science 326 (5957), 1256–1260.
[55] MEZNÍK, J., 1992: Dvorové vesnice na Moravě ve 14. a 15. století – Dörfer in Mähren im 14. und 15. Jh. die aus allodialen Höfen bestanden, VVM XLIV, 439–443.
[56] MICHAL, J., 1983: Z dějin hrádku Bukovce-Lísku a vsi Bukova – Aus der Geschite des Hausberges Bukovec-Lísek und des Dorfes Bukov (Bez. Žďár nad Sázavou), VVM XXXV, 175–183.
[57] MÍKA, A., 1955: Slavná minulost českého rybníkářství. Praha.
[58] MOORE, P. D.–WEBB, J. A.–COLLINSON, M. E., 1991: Pollen analysis. Blackwell Scientific Publications. Oxford. Second edition.
[59] NALEPKA, D.–WALANUSZ, A., 2003: POLPAL – Program for counting pollen grains, diagram plotting and numerical analysis, Acta Palaeobot. Suppl. 2, 659–661.
[60] PETR, L.–VAŘEKA, P., 2019: Palynology research of water reservoirs of later mediaeval and post-mediaeval deserted villages in West Bohemia, Czech Republic, Archaeological and Antropological Science 11 (8), 4059–4073. https://doi.org/10.1007/s12520-019-00809-4 | DOI 10.1007/s12520-019-00809-4
[61] PETŘÍK, J. a kol., 2017: Petřík, J.–Hlavica, M.–Petr, L.–Chmela, T.–Schenk, Z.–Lukšíková, H.–Milo, P.–Vrla, R.–Odehnal, P.–Petrůj, Z.–Petrůj, M.–Kočár, P., Rybník jako součást hospodářství vrchnostenského panství a indikátor podoby krajiny jižního Valašska v 15. až 17. století – Fischteiche als ökonomische Bestandteile einer adeligen Grundherrschaft und als Indikator für die Landschaftsform der Mährischen Südwalachei im 15. bis 17. Jahrhundert, AH 42, 789–817. https://doi.org/10.5817/AH2017-2-19 | DOI 10.5817/AH2017-2-19
[62] PLAČEK, M., 1987: Sídlištní struktura a hrady v povodí Loučky (Bobrůvky). In: Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě. XVI. mikulovské sympozium, 245–255. Praha.
[63] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[64] POLÁČEK, L., 1990: Feudální sídla v povodí Bystřice, Nedvědičky a Bobrůvky ve světle archeologických nálezů – Feudalsitze im Flussgebiet der Bystřice, Nedvědička und Bobrůvka im Lichte Archäologischer Funde. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník k 80. narozeninám Josefa Poulíka, 407–425. Brno.
[65] REIMER, P. a kol., 2020: Reimer, P.–Austin, W.–Bard, E.–Bayliss, A.–Blackwell, P.–Bronk Ramsey, C.–Butzin, M., Cheng, H.–Edwards, R.–Friedrich, M.–Grootes, P.–Guilderson, T.–Hajdas, I.–Heaton, T.–Hogg, A.–Hughen, K.–Kromer, B.–Manning, S.–Muscheler, R.–Palmer, J.–Pearson, C.–van der Plicht,J.–Reimer, R.–Richards, D.–Scott, E.– Southon, J.–Turney, C.–Wacker, L.–Adolphi, F.–Büntgen, U.–Capano, M.–Fahrni, S.–Fogtmann-Schulz, A.–Friedrich, R.–Köhler, P.–Kudsk, S.–Miyake, F.–Olsen, J.–Reinig, F.–Sakamoto, M.–Sookdeo, A.–Talamo, S., The IntCal20 Northern Hemisphere radiocarbon age calibration curve (0–55 cal kBP), Radiocarbon 62 (4), 725–757. https://doi.org/10.1017/RDC.2020.41 | DOI 10.1017/RDC.2020.41
[66] SADÍLEK, J., 1997: Rožná (okr. Ždár nad Sázavou), Hradisko, PV 1993–1994, 234–235.
[67] SADÍLEK, J., 2013: Bukov, Historie a vývoj osídlení a stavebních památek obce. Bukov.
[68] SADÍLEK, J., 2014: Hrad Bukov – Lísek, Historie, původ a význam hradu mezi obcemi Bukov a Střítež. Bukov – Střítež.
[69] SADÍLEK, J.–HRAZDIL, V.–HOUZAR, S., 2004: Dolování železných rud v okolí hradu Pernštejna. In: Stříbrná Jihlava. K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, 145–152. Jihlava.
[70] SMOLOVÁ, M., 2009: Edice listin olomouckého biskupa Dětřicha (1284–1302). Magisterská diplomová práce obhájená na Ústavu pomocných věd historických a archivnictví FF MU.
[71] STARKEL, L., 2002: Change in frequency of extreme events as indicator of climatic change in the holocene (in fluvial system), Quaternary international 91, 23–32. https://doi.org/10.1016/S1040-6182(01)00099-4 | DOI 10.1016/S1040-6182(01)00099-4
[72] STÁRKOVÁ, I., ed., 2000: Geologická mapa České republiky. List 24–13, Bystřice nad Pernštejnem, 1 : 50 000. Praha.
[73] STRÁNSKÝ, K., 1988: Analýza strusek z hradu Bukova u Rožné nad Pernštejnem, Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami 5, 69–71.
[74] STRÁNSKÝ, K. a kol., 2005: Stránský, K.–Usohal, V.–Janová, D.–Buchal, A.–Stránský, L., Deblínské rudné doly – stopy po těžbě stříbra a zlata, Archeologia technica 17, 94–103.
[75] ŠEBÁNEK, J., 1936: Moderní padělky v moravském diplomatáři Bočkově do r. 1306 – III, ČMM LX, 455–499.
[76] ŠTARHA, I., 2003: Dvě rozdílná století doubravnického kláštera – Kloster in Doubravník in Verschiedenen Momenten seines Bestehens, SPFFBU C 50, 31–52.
[77] TEPLÝ, F., 1937: Příspěvky k dějinám českého rybníkářství. Praha.
[78] TEPLÝ, J., 2016: Rod Pernštejnů za přemyslovských a lucemburských králů. Pardubice.
[79] VERMOUZEK, R., 1969: Dolování u Deblína, ČMM LXXXVIII, 16–34.
[80] VERMOUZEK, R., 1985: Vyplavené vesnice na Tišnovsku a na jižní Moravě – Durch Hochwasser vernichtete Dörfer in der Gegend von Tišnov und Südmähren, VVM XXXVII, 68–75.
[81] VOHRYZEK, S., 2020: Dvorové vsi na jihozápadní Moravě – Curial villages in Southwest Moravia, AVV 7 (2016–2017), 59–74.
[82] VOHRYZEK, S.–KOVÁŘ, J.–HLAVICA, M., 2015: K velikosti panství hradů na jihozápadní Moravě před husitskými válkami – On the extent of castle domains in Southwest Moravia before the Hussite Wars, Studia archaeologica Brunensia 20, č. 1, 133–152.
[83] ZÁBRŠA, V., 2013: Habří – Nivy – Lopaty 1342–2012. Moravské Pavlovice.