Název: Interpretace zvířecích kosterních pozůstatků z hradu v Úštěku
Variantní název:
- The interpretation of animal skeletal remains from the castle in Úštěk
- Interpretation der Tierknochenfunde von der Burg in Úštěk
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2022, roč. 47, č. 2, s. 655-663
Rozsah
655-663
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2022-2-8
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.76763
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Článek pojednává o nálezu kosterních pozůstatků 56 kostí skeletu samice skokana hnědého (Rana temporaria) a tří kostí ptáka bez bližšího taxonomického zařazení. Z kontextu vyplývá, že kosterní pozůstatky plnily funkci symbolu zajišťujícího ochranu stavby před deštěm, nebo obecněji vhodnější klimatické podmínky při stavbě věžového schodiště. I při vědomí nejednoznačnosti kosterních pozůstatků jako obětiny se domníváme, že náš model je nejpravděpodobnějším vysvětlením předloženého nálezu.
This article discusses the discovery of 56 fragments of skeletal remains of the female common frog (Rana temporaria) and three bones of a bird with no further taxonomic classification. The context suggests that the skeletal remains functioned as a symbol providing protection for the building from rain, or more generally, more suitable climatic conditions during the construction of the tower staircase. While taking into account the ambiguity of the skeletal remains as sacrifice, we believe that our model is the most probable explanation for the presented find.
Note
Článek byl podpořen projektem OPVV Doktorandská škola archeologie: Nové metody, technologie a výzkum historického dědictví (CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_018/0002686), který je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Der vorliegende Beitrag wurde von dem Projekt OPVV Doktorandenschule der Archäologie: Neue Methoden, Technologien und Erforschung des historischen Erbes gefördert (CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_018/0002686), das aus dem Europäischen Sozialfonds und dem Staatshaushalt der Tschechischen Republik mitfinanziert wird.
Reference
[1] ANONYM, 1857: Lumír. Belletristický týdenník VII, 35.
[2] ASHBY, K. R., 1969: The population ecology of a self-maintaining colony of the Common frog (Rana temporaria), Journal of Zoology 158(4), 453–474. https://doi.org/10.1111/j.1469-7998.1969.tb02162.x | DOI 10.1111/j.1469-7998.1969.tb02162.x
[3] BAILON, S., 1999: Différenciation ostéologique des anoures (Amphibia, Anura) de France. Fisches d'ostéologie animale pour l'archéologie, série C: varia, no. 1. Centre de recherches archéologiques du CNRS. Éditions APDCA, Antibes.
[4] BEATTIE, R. C., 1985: The date of spawning in populations of the common frog (Rana temporaria) from different altitudes in northern England, Journal of Zoology 205(1), 137–154. | DOI 10.1111/j.1469-7998.1985.tb05618.x
[5] https:doi.org/10.1111/j.1469-7998.1985.tb05618.x
[6] BEILKE-VOIGT, I., 2007: Das "Opfer" im archäologischen Befund. Studien zu den sog. Bauopfern, kultischen Niederlegungen und Bestattungen in ur- und Frühgeschichtlichen Siedlungen Norddeutschlands und Dänemarks. Rahden/Westf.
[7] BÖHME, G., 1977: Zur Bestimmung quartärer Anuren Europas an Hand von Skelettelementen, WissenschaftlicheZeitschrift der Humboldt-Universität, 26(3), 283–298.
[8] ČENĚK, M., 2013: Z historie čižby. Z historie zemědělství III, Prameny a studie 50, 43–68.
[9] ČERNOCKÝ, V., 1940: Jak se na Valašsku stavívalo, Naše Valašsko 6, 172–182.
[10] ČERNÝ, H., 2005: Anatomie domácích ptáků. Brno.
[11] DANČOVÁ, V., 2016: Středověké stavební obětiny ve světle archeologie – Medieval building offerings from the archaeological perspective. Strojopis bakalářské práce, Ústav pro archeologii, FF UK v Praze.
[12] GABRIEL, F., 1984: Strojopis nálezové zprávy, ARÚ ČSAV Praha, č. j. 2323/85.
[13] GABRIEL, F., 1989: K problematice opevněných sídel na pískovci – Zur Problematik befestigter Wohnsitze auf Sandstein, CB 1, 125–138.
[14] GABRIEL, F., 2014: Strojopis nálezové zprávy, Regionální muzeum v Teplicích, č. 2014-696.
[15] GABRIEL, F., a kol., 2021: Městský hrad Úštěk a jeho sídelní kontext – Die Stadtburg Auscha (Úštěk) und ihr Siedlungskontext. Plzeň.
[16] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1986: Ke stavební podobě hradu v Úštěku, Litoměřicko XXI.–XXII., 77–95. | DOI 10.1080/14614103.2016.1141088
[17] GOROBETS, L.–KOVALCHUK, O., 2017: Birds in the medieval culture and economy of the East Slavs in the 10–13th centuries AD, Environmental Archaeology 22(2), 147–165. https://doi.org/10.1080/14614103.2016.1141088
[18] KOVAČIKOVÁ, L.–NOVÁK, J.–PROSTŘEDNÍK, J., 2012: Záchranný archeologický výzkum Konejlovy jeskyně v Klokočských skalách, Fontes Nissae XIII, 1, 57–67.
[19] KURSOVÁ, L., 2020: Strojopis hlášení, Regionální muzeum v Teplicích, č. 2020-766. | DOI 10.1016/j.jas.2007.02.016
[20] KYSELÝ, R., 2008: Frogs as a part of the Eneolithic diet. Archaeozoological records from the Czech Republic (Kutná Hora-Denemark site, Řivnáč Culture), Journal of Archaeological Science 35(1), 143–157. https://doi.org/10.1016/j.jas.2007.02.016
[21] LEHNER, F. J., 1879: Obnovený kostelík v Záběhlicích, Method, časopis věnovaný umění křesťanskému V, č. 7, 79–80. | DOI 10.1002/ece3.2356
[22] LOMAN, J., 2016: Breeding phenology in Rana temporaria. Local variation is due to pond temperature and population size, Ecology and evolution 6(17), 6202–6209. https://doi.org/10.1002/ece3.2356
[23] LUDWIG, G.–SINSCH, U.–PELSTER, B., 2013: Migratory behaviour during autumn and hibernation site selection in common frogs (Rana temporaria) at high altitude, Herpetological Journal 23(3), 121–124.
[24] MLÍKOVSKÝ, J., 2003: Die Vögel aus der frühmittelalterlichen Burg Mikulčice, Mähren. In: Studien zum Burgwall von Mikulčice. Band 5 (Poláček, L., ed.), 215–338. Brno.
[25] PASANEN, S.–SORJONEN, J., 1994: Partial terrestrial wintering in a northern common frog population (Rana temporaria L.), Annales Zoologici Fennici 31, 275–278.
[26] PÁTEK, F., 1928: Drobné příspěvky národopisné, Národopisný věstník českoslovanský 21, č. 2, 181.
[27] ROYT, J.–ŠEDINOVÁ, H., 1998: Slovník symbolů. Praha.
[28] SERJEANTSON, D., 2009: Birds. Cambridge manuals in archaeology. Cambridge.
[29] SMETANA, J., 1989: Počátky Úštěku – Die Anfänge Úšteks, Litoměřicko XXIV., 91–109.
[30] STUDENÝ, J., 1992: Křesťanské symboly. Olomouc.
[31] ŠKABRADA, J., 2003: Konstrukce historických staveb. Praha.
[32] TROJÁNKOVÁ, O., 2020: Zvířata a společnost. In: Malostranská rotunda svatého Václava v Praze. Archeologické prameny k dějinám Prahy. Svazek 9 (Čiháková, J.–Müller, M., edd.), 424–435. Praha.
[33] ZWACH, I., 2009: Obojživelníci a plazi České republiky. Praha.
[2] ASHBY, K. R., 1969: The population ecology of a self-maintaining colony of the Common frog (Rana temporaria), Journal of Zoology 158(4), 453–474. https://doi.org/10.1111/j.1469-7998.1969.tb02162.x | DOI 10.1111/j.1469-7998.1969.tb02162.x
[3] BAILON, S., 1999: Différenciation ostéologique des anoures (Amphibia, Anura) de France. Fisches d'ostéologie animale pour l'archéologie, série C: varia, no. 1. Centre de recherches archéologiques du CNRS. Éditions APDCA, Antibes.
[4] BEATTIE, R. C., 1985: The date of spawning in populations of the common frog (Rana temporaria) from different altitudes in northern England, Journal of Zoology 205(1), 137–154. | DOI 10.1111/j.1469-7998.1985.tb05618.x
[5] https:doi.org/10.1111/j.1469-7998.1985.tb05618.x
[6] BEILKE-VOIGT, I., 2007: Das "Opfer" im archäologischen Befund. Studien zu den sog. Bauopfern, kultischen Niederlegungen und Bestattungen in ur- und Frühgeschichtlichen Siedlungen Norddeutschlands und Dänemarks. Rahden/Westf.
[7] BÖHME, G., 1977: Zur Bestimmung quartärer Anuren Europas an Hand von Skelettelementen, WissenschaftlicheZeitschrift der Humboldt-Universität, 26(3), 283–298.
[8] ČENĚK, M., 2013: Z historie čižby. Z historie zemědělství III, Prameny a studie 50, 43–68.
[9] ČERNOCKÝ, V., 1940: Jak se na Valašsku stavívalo, Naše Valašsko 6, 172–182.
[10] ČERNÝ, H., 2005: Anatomie domácích ptáků. Brno.
[11] DANČOVÁ, V., 2016: Středověké stavební obětiny ve světle archeologie – Medieval building offerings from the archaeological perspective. Strojopis bakalářské práce, Ústav pro archeologii, FF UK v Praze.
[12] GABRIEL, F., 1984: Strojopis nálezové zprávy, ARÚ ČSAV Praha, č. j. 2323/85.
[13] GABRIEL, F., 1989: K problematice opevněných sídel na pískovci – Zur Problematik befestigter Wohnsitze auf Sandstein, CB 1, 125–138.
[14] GABRIEL, F., 2014: Strojopis nálezové zprávy, Regionální muzeum v Teplicích, č. 2014-696.
[15] GABRIEL, F., a kol., 2021: Městský hrad Úštěk a jeho sídelní kontext – Die Stadtburg Auscha (Úštěk) und ihr Siedlungskontext. Plzeň.
[16] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1986: Ke stavební podobě hradu v Úštěku, Litoměřicko XXI.–XXII., 77–95. | DOI 10.1080/14614103.2016.1141088
[17] GOROBETS, L.–KOVALCHUK, O., 2017: Birds in the medieval culture and economy of the East Slavs in the 10–13th centuries AD, Environmental Archaeology 22(2), 147–165. https://doi.org/10.1080/14614103.2016.1141088
[18] KOVAČIKOVÁ, L.–NOVÁK, J.–PROSTŘEDNÍK, J., 2012: Záchranný archeologický výzkum Konejlovy jeskyně v Klokočských skalách, Fontes Nissae XIII, 1, 57–67.
[19] KURSOVÁ, L., 2020: Strojopis hlášení, Regionální muzeum v Teplicích, č. 2020-766. | DOI 10.1016/j.jas.2007.02.016
[20] KYSELÝ, R., 2008: Frogs as a part of the Eneolithic diet. Archaeozoological records from the Czech Republic (Kutná Hora-Denemark site, Řivnáč Culture), Journal of Archaeological Science 35(1), 143–157. https://doi.org/10.1016/j.jas.2007.02.016
[21] LEHNER, F. J., 1879: Obnovený kostelík v Záběhlicích, Method, časopis věnovaný umění křesťanskému V, č. 7, 79–80. | DOI 10.1002/ece3.2356
[22] LOMAN, J., 2016: Breeding phenology in Rana temporaria. Local variation is due to pond temperature and population size, Ecology and evolution 6(17), 6202–6209. https://doi.org/10.1002/ece3.2356
[23] LUDWIG, G.–SINSCH, U.–PELSTER, B., 2013: Migratory behaviour during autumn and hibernation site selection in common frogs (Rana temporaria) at high altitude, Herpetological Journal 23(3), 121–124.
[24] MLÍKOVSKÝ, J., 2003: Die Vögel aus der frühmittelalterlichen Burg Mikulčice, Mähren. In: Studien zum Burgwall von Mikulčice. Band 5 (Poláček, L., ed.), 215–338. Brno.
[25] PASANEN, S.–SORJONEN, J., 1994: Partial terrestrial wintering in a northern common frog population (Rana temporaria L.), Annales Zoologici Fennici 31, 275–278.
[26] PÁTEK, F., 1928: Drobné příspěvky národopisné, Národopisný věstník českoslovanský 21, č. 2, 181.
[27] ROYT, J.–ŠEDINOVÁ, H., 1998: Slovník symbolů. Praha.
[28] SERJEANTSON, D., 2009: Birds. Cambridge manuals in archaeology. Cambridge.
[29] SMETANA, J., 1989: Počátky Úštěku – Die Anfänge Úšteks, Litoměřicko XXIV., 91–109.
[30] STUDENÝ, J., 1992: Křesťanské symboly. Olomouc.
[31] ŠKABRADA, J., 2003: Konstrukce historických staveb. Praha.
[32] TROJÁNKOVÁ, O., 2020: Zvířata a společnost. In: Malostranská rotunda svatého Václava v Praze. Archeologické prameny k dějinám Prahy. Svazek 9 (Čiháková, J.–Müller, M., edd.), 424–435. Praha.
[33] ZWACH, I., 2009: Obojživelníci a plazi České republiky. Praha.