O cestě studentů etnologie a kulturní antropologie do Čerepišského kláštera v Bulharsku

Název: O cestě studentů etnologie a kulturní antropologie do Čerepišského kláštera v Bulharsku
Zdrojový dokument: Porta Balkanica. 2022, roč. 13, č. 1-2, s. [94]-103
Rozsah
[94]-103
  • ISSN
    1804-2449 (print)
    2570-5946 (on-line)
Type: Jiný typ článku
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Přístupová práva
přístupné po uplynutí embarga
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Reference
[1] BĂRDAROV, G. – ILIEVA, N. (2018). Horizon 2030. Demographic Tendencies in Bulgaria. Sofia: Fridrich-Ebert-Stiftung.

[2] BELEVA, I. (2016). The impact of emigration on the socio-economic development of Bulgaria, Economic Thought 3, 23–41.

[3] BENOVSKA–SĂBKOVA, M. (2001). Die Verwandtschaftsbande – Realität und Symbol. Bruderschaft und Milchverwandtschaft in Nordwesternbulgarien. In Ulf BRUNNBAUER – Karl KASER (eds.), Vom Nutzen der Verwandten. Soziale Netzwerke in Bulgarien (19. und 20. Jahrhundert). Vienna-Cologne-Weimar, Böhlau, 200–218.

[4] BENSON, M. – O'REILLY, K. (2009). Lifestyle Migration: Escaping to the Good Life. In M. Benson – K. O'Reilly (eds.), Lifestyle Migration: Expectations, Aspirations, and Experiences. Farnham, Ashgate, 1–14.

[5] CREED, G. (1995). The Politics of Agriculture: Identity and Socialist Sentiment in Bulgaria, Slavic Review 54 (4), 843–868.

[6] CREED, G. (1998). Domesticating Revolution: From Socialist Reform to Ambivalent Transition in a Bulgarian Village. Pennsylvania: The Pennsylvania State University Press.

[7] CREED, G. (1999). Deconstructing Socialism in Bulgaria, In M. Burawoy – K. Verdery (eds.), Uncertain Transition: Ethnographies of Change in Postsocialist World. Lanham: Rowman and Littlefield, 223–243.

[8] FATKOVÁ, G. (2011). Karakačani v Bulharsku – pastevecká historie, Lidé města 13(1), 51–72.

[9] FATKOVÁ, G. (2015). Bulharští Karakačani a usedlý život: Dům, jméno a identita. Brno: CDK.

[10] FROLEC, V. (1965). Vliv rozkladu velkorodiny na vývoj lidového obydlí v západním Bulharsku, Český lid 3/52: 164–175.

[11] GRUEV, M. (2009). Preorani Slogove. Kolektivizacija i socialna promjana v Bălgarskija severozapad 40-te I 50te godini na 20. vek. Sofia: Siela.

[12] JAKOUBEK, M. (2010). Vojvodovo – etnologie krajanské obce v Bulharsku. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK).

[13] JAKOUBEK, M. (2011). Vojvodovo: kus česko-bulharské historie. Tentokrát převážně očima jeho obyvatel. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK).

[14] JAKOUBEK, M. (2015). Vojvodovští Paulikiáni (banátští Bulhaři), The Journal of Culture 1, 32–36.

[15] JIREČEK, K. (1888). Cesty po Bulharsku. Praha: Nákladem Matice české.

[16] KRĂSTEVA-BLAGOEVA, E. (1999). Ličnoto ime v bălgarskata tradicija. Sofia: Akademično izdatelstvo "Prof. Marin Drinov".

[17] OKELY, J. (2015). Dialogues with anthropologists. Where interviews become relevant. In K. Smith – J. Staples – N. Rapport (eds.), Extraordinary encounters. Authenticity and the interview. Oxford: Berghahn, 128–156.

[18] PITHECKOFF, N. (2017). Aging in the Republic of Bulgaria, Gerontologist 57(5), 809–815.

[19] SMOLLETT, ELEANOR W. (1989). The Economy of Jars. Kindred Relationships in Bulgaria – An Exploration, Ethnologia Europaea XIX, 125–140.

[20] TODOROVA, M. (2006). Balkan family structure and the European pattern. Demographic developments in Ottoman Bulgaria. Budapest, New York: CEU Press.

[21] TODOROVA, M. (1997). Imagining the Balkans. New York – Oxford: Oxford University Press.

[22] TODOROVA, M. (2014). Introduction: Similar Trajectories, Different Memories. In M. Todorova – A. Dimou – S. Troebst (eds.), Remembering Communism. Private and Public Recollections of Lived Experience in Southeast Europe. Budapest/New York: Central European University Press, 1–25.

[23] VRAČANSKÝ, S. (1805/1981). Život a utrpení hříšného Sofronije. Praha: Odeon. Přeložila Hana Blažejová.