Název: "Živý recitativ beze slov" : symfonické básně Antonína Dvořáka v reflexi Leoše Janáčka
Variantní název:
- "A live recitative without words" : symphonic poems by Antonín Dvořák in the reflection of Leoš Janáček
Zdrojový dokument: Musicologica Brunensia. 2022, roč. 57, č. 2, s. 131-143
Rozsah
131-143
-
ISSN1212-0391 (print)2336-436X (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/MB2022-2-6
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.77680
Type: Článek
Jazyk
Licence: CC BY-SA 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
This article focuses on selected details of the deep relationship between Antonín Dvořák and Leoš Janáček, which began during Janáček's studies at the Prague Organ School in 1874–1875. The paper discusses Janáček's detailed analyses of Antonín Dvořák's four symphonic poems based on the ballads by Karel Jaromír Erben, which demonstrate the creative parallels between the two composers, as well as Brno performances of the symphonic poems during Dvořák's lifetime and reflection in the contemporary press. The article also shows that Janáček, in analysing the symphonic poems, made use of his work on the theory of speech melody, and that he became the first theorist of Dvořák's work.
Reference
[1] ABRAHAM, Gerald. Verbal Inspiration in Dvořák's Instrumental Music. Studia musicologica Academiae scientiarum hungaricae, 1969, roč. 11, č. 1–4, s. 27–34.
[2] BARTOŠ, Josef. Antonín Dvořák. Kritická studie. Praha: J. Pelcl, 1914.
[3] BECKERMAN, Michael (ed). Dvořák and His World. Princeton–New Jersey: Princeton University Press, 1993.
[4] BURGHAUSER, Jarmil. Janáčkova a Dvořákova Dumka. Hudební rozhledy, 1991, roč. 44, č. 2, s. 86–89.
[5] BURGHAUSER, Jarmil. Antonín Dvořák. Thematický katalog. 2. vyd. Praha: Bärenreiter Editio Supraphon, 1996.
[6] BURGHAUSER, Jarmil. Janáčkova a Dvořákova Dumka. Hudební rozhledy, 1991, roč. 44, č. 2, s. 86–89.
[7] FIALA, Otakar – HRABAL, František (ed.). Leoš Janáček: Dopisy Zdence. Praha: Editio Supraphon, 1968.
[8] HELFERT, Vladimír. Leoš Janáček: Obraz životního a uměleckého boje. 1. V poutech tradice. Brno: Pazdírek, 1939.
[9] HUDEC, Vladimír. Zdeněk Fibich. Tematický katalog. Praha: Editio Bärenreiter Praha, 2001.
[10] JANÁČEK, Leoš. České proudy hudební. I. Dr. Antonína Dvořáka Vodník, symfonická báseň pro velký orchestr, op. 107. Vydáno u S. Simrocka v Berlíně. Hlídka, 1897, roč. 14, 1897, č. 4, s. 285–292.
[11] JANÁČEK, Leoš. České proudy hudební II. Dr. Antonína Dvořáka. Polednice, symfonická báseň pro velký orchestr (op. 108), a kvartet smyčcových nástrojů (As dur), op. 105. Hlídka, 1897, roč. 14, č. 6, s. 454–459.
[12] JANÁČEK, Leoš. České proudy hudební. III. Dr. Antonína Dvořáka Zlatý kolovrat – Zdenko Fibich Hedy. Opera. Op. 43. Hlídka, 1897, roč. 14, č. 8, s. 594–604.
[13] JANÁČEK, Leoš. České proudy hudební. Holoubek (Dle básně Karla Jaromíra Erbena). Symfonická báseň. Pro velký symfonický orchestr složil Antonín Dvořák. Hlídka, 1898, roč. 15, č. 4, s. 277–282.
[14] JANÁČEK, Leoš. Dr. Antonín Dvořák a Brno. Lidové noviny, 27. 4. 1906, roč. 14, č. 115.
[15] JANÁČEK, Leoš. Glosy ku Dvořákově "neoriginalitě myšlenkové". Hlídka, 1915, roč. 32, č. 1, s. 36–41.
[16] JANÁČEK, Leoš. Koncert Dvořákův v Brně. Moravské listy, 20. 4. 1892, roč. 4, č. 32.
[17] JANÁČEK, Leoš. Moje vzpomínka na Bedřicha Smetanu. Dalibor, 30. 4. 1909, roč. 31, č. 29–36, s. 36 (258).
[18] JANÁČEK, Leoš. Za Antonínem Dvořákem. Hudební revue (Dvořákův sborník), 1911, roč. 4, č. 8–9, s. 432–433.
[19] JANÁČEK, Leoš. Zvláštní úkaz. Hudební listy, 1. 3. 1888, roč. 4, č. 5, s. 65–71.
[20] KNAUS, Jakob. Dvořáks Aktualität für Janáček. In Dvořák-Studien (ed. Klaus Döge – Peter Jost). Mainz: B. Schott's Söhne 1994, s. 40–46.
[21] KŘESŤAN, Jiří. Zdeněk Nejedlý: politik a vědec v osamění. Praha: Paseka, 2012.
[22] KUNA, Milan a kol. (ed.) Antonín Dvořák. Korespondence a dokumenty. Kritické vydání. Sv. 1–10. Praha: Supraphon/Editio Bärenreiter Praha, 1987–2004.
[23] Nápěvky mluvy [online], [cit. 2022-11-10]. Dostupné z: http://www.napevkymluvy.cz/
[24] Národní divadlo Brno. Online archiv [online], [cit. 2022-12-01]. Dostupné z: http://ndbrno-onlinearchiv. cz/o-divadle/online-archiv.
[25] NIUBÒ, Marc. Antonín Dvořák a jeho symfonické básně na texty J. K. Erbena v zrcadle dobové kritiky. In Gabrielová, Jarmila (ed.). Referáty z hudebně historického semináře, XXX. Ročník hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Příbram 14. května 1998. Příbram: Nadace Hudebního festivalu Antonína Dvořáka 1998, s. 70–86.
[26] NIUBÒ, Marc. The Wild Dove op. 110 and the Reception of Dvořák's Symphonic Poems in Bohemian Lands. In GABRIELOVÁ, Jarmila – KACHLÍK, Jan (ed.). Dílo Antonína Dvořáka (1841–1904) Kompoziční aspekty – Ediční problematika – Recepce. Sborník příspěvků z mezinárodní muzikologické konference Praha, 8.–11. září 2004. Praha: Etnologický ústav AV ČR 2007, s. 299–309.
[27] OTTLOVÁ, Marta. The 'Dvořák Battles' in Bohemia: Czech criticism of Antonín Dvořák, 1911–15. In Rethinking Dvořák. Views from Five Countries. Oxford: Clarendon Press, 1996, s. 125–133.
[28] PEČMAN, Rudolf. Útok na Antonína Dvořáka. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 1992.
[29] PEČMAN, Rudolf (ed.). Dvořák, Janáček and Their Time (Dvořák, Janáček a jejich doba). Brno: Česká hudební společnost, 1985.
[30] PIVODA, Ondřej. Beseda brněnská. Český hudební slovník osob a institucí [online] [cit.2022-11-09]. Dostupné z: https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/.
[31] PROCHÁZKOVÁ, Jarmila. Leoš Janáček a Česká národní kapela v Brně. Opus musicum, 1991, roč. 27, č. 2, s. 91–96.
[32] RACEK, Jan. Janáček a Praha. In Musikologie 3. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1955, s. 11–50.
[33] STRAKOVÁ, Theodora – DRLÍKOVÁ, Eva (Ed.). Leoš Janáček. Literární dílo (1875–1928). I/1-1. Brno: Editio Janáček, 2003.
[34] ŠOUREK, Otakar. Život a dílo Antonína Dvořáka. Část první, 1841–1877. 3. vydání. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1954.
[35] ŠOUREK, Otakar. Jan Neff a Antonín Dvořák. In Jan Neff 1832–1932. Praha: Miloš a Vladimír Neffové 1932, s. 71–81.
[36] ŠOUREK, Otakar. Dvořák a Neffovi. In Z Dvořákovy cesty za slávou. Hrst proslovů a článků, Hudební matice Umělecké besedy, Praha 1949, s. 41–67, 165–166.
[37] ŠTĚDROŇ, Bohumír. Janáčkovy referáty a články z Moravských listů. Hudební rozhledy, 1954, roč. 7, č. 14, s. 640–642.
[38] ŠTĚDROŇ, Bohumír. Antonín Dvořák a Leoš Janáček. In Musikologie 5. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1958, s. 105–123, 324–360.
[39] TÁBORSKÝ, František. Jan Neff, český obchodník a moravský buditel. In Jan Neff 1832–1932. Praha: Miloš and Vladimír Neff, 1932, s. 55–56.
[40] TYRRELL, John. Janáček. Years of a Life. Volume I (1854–1914). The Lonely Blackbird. London: Faber & Faber, 2006.
[41] TYRRELL, John. Janáček I. Osiřelý kos: 1854–1914. Brno: Host, 2018.
[42] TYRRELL, John. Janáček II. Car lesů. 1914–1928. Brno: Host, 2021.
[43] VAVROUŠEK, Bohumil. Josef Kořenský. Přírodovědec, pedagog, cestovatel a spisovatel (Životopisný nástin k jeho 90. narozeninám). In Dr. Josef Kořenský. Životopisná stať a hrst přátelských vzpomínek k jeho devadesátce. Praha: Ed. Grégr a syn, 1937, s. 7–18.
[44] VEJVODOVÁ, Veronika. Antonín Dvořák a Leoš Janáček. Harmonie, roč. 22, č. 9, 2014, s. 24–26.
[45] VEJVODOVÁ, Veronika. Antonín Dvořák ve vzpomínkách cestovatele Josefa Kořenského a česká společnost v Americe v roce 1893. Musicalia, roč. 11, 2019, č. 1–2, s. 114–119.
[46] VEJVODOVÁ, Veronika. "Pro dílo jest jen přáti rostoucího pochopení." K premiéře poslední Dvořákovy opery Armida. Opus musicum, 2014, roč. 46, č. 5, s. 21–36.
[47] VOJTĚŠKOVÁ, Jana – KROUPA, Jiří K. (ed.). Deníky Ludevíty a Marty Procházkových (1868–1888). Praha: Národní muzeum – KLP, 2018.
[48] ZAHRÁDKA, Jiří. "Divadlo nesmí býti lidu komedií". Leoš Janáček a Národní divadlo v Brně = "Theatre must not be comedy for the people". Leoš Janáček and the National Theatre in Brno. Brno: Moravské zemské muzeum, 2012.
[49] ZAHRÁDKA, Jiří. Příběh Janáčkovy Její pastorkyně. Brno: Moravské zemské muzeum, 2021.
[2] BARTOŠ, Josef. Antonín Dvořák. Kritická studie. Praha: J. Pelcl, 1914.
[3] BECKERMAN, Michael (ed). Dvořák and His World. Princeton–New Jersey: Princeton University Press, 1993.
[4] BURGHAUSER, Jarmil. Janáčkova a Dvořákova Dumka. Hudební rozhledy, 1991, roč. 44, č. 2, s. 86–89.
[5] BURGHAUSER, Jarmil. Antonín Dvořák. Thematický katalog. 2. vyd. Praha: Bärenreiter Editio Supraphon, 1996.
[6] BURGHAUSER, Jarmil. Janáčkova a Dvořákova Dumka. Hudební rozhledy, 1991, roč. 44, č. 2, s. 86–89.
[7] FIALA, Otakar – HRABAL, František (ed.). Leoš Janáček: Dopisy Zdence. Praha: Editio Supraphon, 1968.
[8] HELFERT, Vladimír. Leoš Janáček: Obraz životního a uměleckého boje. 1. V poutech tradice. Brno: Pazdírek, 1939.
[9] HUDEC, Vladimír. Zdeněk Fibich. Tematický katalog. Praha: Editio Bärenreiter Praha, 2001.
[10] JANÁČEK, Leoš. České proudy hudební. I. Dr. Antonína Dvořáka Vodník, symfonická báseň pro velký orchestr, op. 107. Vydáno u S. Simrocka v Berlíně. Hlídka, 1897, roč. 14, 1897, č. 4, s. 285–292.
[11] JANÁČEK, Leoš. České proudy hudební II. Dr. Antonína Dvořáka. Polednice, symfonická báseň pro velký orchestr (op. 108), a kvartet smyčcových nástrojů (As dur), op. 105. Hlídka, 1897, roč. 14, č. 6, s. 454–459.
[12] JANÁČEK, Leoš. České proudy hudební. III. Dr. Antonína Dvořáka Zlatý kolovrat – Zdenko Fibich Hedy. Opera. Op. 43. Hlídka, 1897, roč. 14, č. 8, s. 594–604.
[13] JANÁČEK, Leoš. České proudy hudební. Holoubek (Dle básně Karla Jaromíra Erbena). Symfonická báseň. Pro velký symfonický orchestr složil Antonín Dvořák. Hlídka, 1898, roč. 15, č. 4, s. 277–282.
[14] JANÁČEK, Leoš. Dr. Antonín Dvořák a Brno. Lidové noviny, 27. 4. 1906, roč. 14, č. 115.
[15] JANÁČEK, Leoš. Glosy ku Dvořákově "neoriginalitě myšlenkové". Hlídka, 1915, roč. 32, č. 1, s. 36–41.
[16] JANÁČEK, Leoš. Koncert Dvořákův v Brně. Moravské listy, 20. 4. 1892, roč. 4, č. 32.
[17] JANÁČEK, Leoš. Moje vzpomínka na Bedřicha Smetanu. Dalibor, 30. 4. 1909, roč. 31, č. 29–36, s. 36 (258).
[18] JANÁČEK, Leoš. Za Antonínem Dvořákem. Hudební revue (Dvořákův sborník), 1911, roč. 4, č. 8–9, s. 432–433.
[19] JANÁČEK, Leoš. Zvláštní úkaz. Hudební listy, 1. 3. 1888, roč. 4, č. 5, s. 65–71.
[20] KNAUS, Jakob. Dvořáks Aktualität für Janáček. In Dvořák-Studien (ed. Klaus Döge – Peter Jost). Mainz: B. Schott's Söhne 1994, s. 40–46.
[21] KŘESŤAN, Jiří. Zdeněk Nejedlý: politik a vědec v osamění. Praha: Paseka, 2012.
[22] KUNA, Milan a kol. (ed.) Antonín Dvořák. Korespondence a dokumenty. Kritické vydání. Sv. 1–10. Praha: Supraphon/Editio Bärenreiter Praha, 1987–2004.
[23] Nápěvky mluvy [online], [cit. 2022-11-10]. Dostupné z: http://www.napevkymluvy.cz/
[24] Národní divadlo Brno. Online archiv [online], [cit. 2022-12-01]. Dostupné z: http://ndbrno-onlinearchiv. cz/o-divadle/online-archiv.
[25] NIUBÒ, Marc. Antonín Dvořák a jeho symfonické básně na texty J. K. Erbena v zrcadle dobové kritiky. In Gabrielová, Jarmila (ed.). Referáty z hudebně historického semináře, XXX. Ročník hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Příbram 14. května 1998. Příbram: Nadace Hudebního festivalu Antonína Dvořáka 1998, s. 70–86.
[26] NIUBÒ, Marc. The Wild Dove op. 110 and the Reception of Dvořák's Symphonic Poems in Bohemian Lands. In GABRIELOVÁ, Jarmila – KACHLÍK, Jan (ed.). Dílo Antonína Dvořáka (1841–1904) Kompoziční aspekty – Ediční problematika – Recepce. Sborník příspěvků z mezinárodní muzikologické konference Praha, 8.–11. září 2004. Praha: Etnologický ústav AV ČR 2007, s. 299–309.
[27] OTTLOVÁ, Marta. The 'Dvořák Battles' in Bohemia: Czech criticism of Antonín Dvořák, 1911–15. In Rethinking Dvořák. Views from Five Countries. Oxford: Clarendon Press, 1996, s. 125–133.
[28] PEČMAN, Rudolf. Útok na Antonína Dvořáka. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 1992.
[29] PEČMAN, Rudolf (ed.). Dvořák, Janáček and Their Time (Dvořák, Janáček a jejich doba). Brno: Česká hudební společnost, 1985.
[30] PIVODA, Ondřej. Beseda brněnská. Český hudební slovník osob a institucí [online] [cit.2022-11-09]. Dostupné z: https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/.
[31] PROCHÁZKOVÁ, Jarmila. Leoš Janáček a Česká národní kapela v Brně. Opus musicum, 1991, roč. 27, č. 2, s. 91–96.
[32] RACEK, Jan. Janáček a Praha. In Musikologie 3. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1955, s. 11–50.
[33] STRAKOVÁ, Theodora – DRLÍKOVÁ, Eva (Ed.). Leoš Janáček. Literární dílo (1875–1928). I/1-1. Brno: Editio Janáček, 2003.
[34] ŠOUREK, Otakar. Život a dílo Antonína Dvořáka. Část první, 1841–1877. 3. vydání. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1954.
[35] ŠOUREK, Otakar. Jan Neff a Antonín Dvořák. In Jan Neff 1832–1932. Praha: Miloš a Vladimír Neffové 1932, s. 71–81.
[36] ŠOUREK, Otakar. Dvořák a Neffovi. In Z Dvořákovy cesty za slávou. Hrst proslovů a článků, Hudební matice Umělecké besedy, Praha 1949, s. 41–67, 165–166.
[37] ŠTĚDROŇ, Bohumír. Janáčkovy referáty a články z Moravských listů. Hudební rozhledy, 1954, roč. 7, č. 14, s. 640–642.
[38] ŠTĚDROŇ, Bohumír. Antonín Dvořák a Leoš Janáček. In Musikologie 5. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1958, s. 105–123, 324–360.
[39] TÁBORSKÝ, František. Jan Neff, český obchodník a moravský buditel. In Jan Neff 1832–1932. Praha: Miloš and Vladimír Neff, 1932, s. 55–56.
[40] TYRRELL, John. Janáček. Years of a Life. Volume I (1854–1914). The Lonely Blackbird. London: Faber & Faber, 2006.
[41] TYRRELL, John. Janáček I. Osiřelý kos: 1854–1914. Brno: Host, 2018.
[42] TYRRELL, John. Janáček II. Car lesů. 1914–1928. Brno: Host, 2021.
[43] VAVROUŠEK, Bohumil. Josef Kořenský. Přírodovědec, pedagog, cestovatel a spisovatel (Životopisný nástin k jeho 90. narozeninám). In Dr. Josef Kořenský. Životopisná stať a hrst přátelských vzpomínek k jeho devadesátce. Praha: Ed. Grégr a syn, 1937, s. 7–18.
[44] VEJVODOVÁ, Veronika. Antonín Dvořák a Leoš Janáček. Harmonie, roč. 22, č. 9, 2014, s. 24–26.
[45] VEJVODOVÁ, Veronika. Antonín Dvořák ve vzpomínkách cestovatele Josefa Kořenského a česká společnost v Americe v roce 1893. Musicalia, roč. 11, 2019, č. 1–2, s. 114–119.
[46] VEJVODOVÁ, Veronika. "Pro dílo jest jen přáti rostoucího pochopení." K premiéře poslední Dvořákovy opery Armida. Opus musicum, 2014, roč. 46, č. 5, s. 21–36.
[47] VOJTĚŠKOVÁ, Jana – KROUPA, Jiří K. (ed.). Deníky Ludevíty a Marty Procházkových (1868–1888). Praha: Národní muzeum – KLP, 2018.
[48] ZAHRÁDKA, Jiří. "Divadlo nesmí býti lidu komedií". Leoš Janáček a Národní divadlo v Brně = "Theatre must not be comedy for the people". Leoš Janáček and the National Theatre in Brno. Brno: Moravské zemské muzeum, 2012.
[49] ZAHRÁDKA, Jiří. Příběh Janáčkovy Její pastorkyně. Brno: Moravské zemské muzeum, 2021.