Název: Žalmové kompozice Pavla Haase
Variantní název:
- Psalm compositions by Pavel Haas
Zdrojový dokument: Musicologica Brunensia. 2023, roč. 58, č. 2, s. 69-77
Rozsah
69-77
-
ISSN1212-0391 (print)2336-436X (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/MB2023-2-6
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.79280
Type: Článek
Jazyk
Licence: CC BY-SA 4.0 International
Přístupová práva
otevřený přístup
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Pavel Haas's psalm compositions, or fragments of them, represent the only three works that relate more closely to the Jewish faith and that set to music the religious text used in Jewish liturgy. Haas was educated in the Jewish religion at both the grammar school and the secondary school, and his father was involved in Czech-Jewish associations and in the Brno Jewish religious community. However, it is difficult to determine what role the Jewish faith played in the composer's life. The setting of the 19th Psalm for tenor and organ to a German text dates from 1916 and may have been somehow related to the family's difficult living situation during the First World War. The composer returned to religious themes again in the late 1920s, when he considered composing two operas with religious motifs. This period also includes a sketch of the 31st Psalm of King David from 1928, the main theme of which the composer later adopted in his Overture for Radio, Op. 11. Finally, from 1931–32 comes the composition of Psalm 29 for organ, baritone, female choir and small orchestra, Op. 12. This work was composed for the Brno organ virtuoso Bohumil Holub, the first performer of Janáček's Glagolitic Mass and Casella's Concerto Romano. Both of these works influenced Haas's composition to some extent. The course of the composition from the original concept of the Organ Concerto to the final version, which was performed at the premiere of the work in 1933, is described in detail.
Note
Článek vznikl na základě institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace poskytované Ministerstvem kultury (DKRVO, MK000094862).
Reference
[1] Archive materials of the Department of the History of Music of the Moravian Museum in Brno.
[2] Archive materials of the Literary Archive of the Museum of Czech Literature in Prague.
[3] BLAŽEK, Jiří. Sidur Zichron David Jisra'el. Praha: Jiří Blažek, 2021.
[4] Čas 27, 30. 11. 1913, č. 329, s. 6.
[5] CASELLA, Alfredo. I segreti della giara. Firenze: Sansoni, 1941.
[6] ČAPKOVÁ, Kateřina. Češi, Němci, Židé?: národní identita Židů v Čechách 1918 až 1938. 2., přeprac. vyd. Praha: Paseka, 2013.
[7] I. R. [=RACEK, Jan]. IV. koncert symfonického orchestru v Brně. Radiojournal 11, č. 11, 11. 3. 1933, s. 6.
[8] Lidové noviny 38, 8. 3. 1930, č. 122, s. 15.
[9] PEDUZZI, Lubomír. Pavel Haas: Život a dílo skladatele. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1993.
[10] PEDUZZI, Lubomír. Vlastenecká symbolika posledních děl Pavla Haase. In Sborník Janáčkovy akademie múzických umění 3, 1961, s. 75–97.
[11] PIVODA, Ondřej. Nedokončené operní náčrty a neuskutečněné operní plány Pavla Haase. Opus musicum: hudební revue 50, 2018, č. 6, s. 64–80.
[12] PIVODA, Ondřej – SPURNÝ, Lubomír: Pavel Haas: A Catalogue of the Music and Writings. Praha: Bärenreiter, 2022.
[13] Rozvoj 8, 26. 6. 1914, č. 20, s. 4–5.
[14] Šedesátiny pana Zikmunda L. Haase z Brna. Rozvoj 38, 27. 8. 1931, č. 35, s. 4.
[15] ŠTĚDROŇ, Bohumír; NOVÁČEK, Zdenko a ČERNUŠÁK, Gracian (ed.). Československý hudební slovník osob a institucí. Sv. 1., A-L. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963.
[16] THEIN, Hanuš. Ještě k Lomovu Karlu IV. Lidové noviny 56, č. 115, 16. 5. 1948, s. 7.
[17] To nejnovější v kultuře. Národní listy 79, č. 70, 11. 3. 1939, s. 5.
[2] Archive materials of the Literary Archive of the Museum of Czech Literature in Prague.
[3] BLAŽEK, Jiří. Sidur Zichron David Jisra'el. Praha: Jiří Blažek, 2021.
[4] Čas 27, 30. 11. 1913, č. 329, s. 6.
[5] CASELLA, Alfredo. I segreti della giara. Firenze: Sansoni, 1941.
[6] ČAPKOVÁ, Kateřina. Češi, Němci, Židé?: národní identita Židů v Čechách 1918 až 1938. 2., přeprac. vyd. Praha: Paseka, 2013.
[7] I. R. [=RACEK, Jan]. IV. koncert symfonického orchestru v Brně. Radiojournal 11, č. 11, 11. 3. 1933, s. 6.
[8] Lidové noviny 38, 8. 3. 1930, č. 122, s. 15.
[9] PEDUZZI, Lubomír. Pavel Haas: Život a dílo skladatele. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1993.
[10] PEDUZZI, Lubomír. Vlastenecká symbolika posledních děl Pavla Haase. In Sborník Janáčkovy akademie múzických umění 3, 1961, s. 75–97.
[11] PIVODA, Ondřej. Nedokončené operní náčrty a neuskutečněné operní plány Pavla Haase. Opus musicum: hudební revue 50, 2018, č. 6, s. 64–80.
[12] PIVODA, Ondřej – SPURNÝ, Lubomír: Pavel Haas: A Catalogue of the Music and Writings. Praha: Bärenreiter, 2022.
[13] Rozvoj 8, 26. 6. 1914, č. 20, s. 4–5.
[14] Šedesátiny pana Zikmunda L. Haase z Brna. Rozvoj 38, 27. 8. 1931, č. 35, s. 4.
[15] ŠTĚDROŇ, Bohumír; NOVÁČEK, Zdenko a ČERNUŠÁK, Gracian (ed.). Československý hudební slovník osob a institucí. Sv. 1., A-L. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963.
[16] THEIN, Hanuš. Ještě k Lomovu Karlu IV. Lidové noviny 56, č. 115, 16. 5. 1948, s. 7.
[17] To nejnovější v kultuře. Národní listy 79, č. 70, 11. 3. 1939, s. 5.