Název: Blended learning v českém vysokoškolském prostředí po pandemii Covid-19
Variantní název:
- Blended learning in Czech university environment after the Covid-19 pandemic
Zdrojový dokument: ProInflow. 2023, roč. 15, č. 2, s. [3]-34
Rozsah
[3]-34
-
ISSN1804-2406 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/ProIn2023-35689
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.79615
Type: Článek
Jazyk
Licence: CC BY 4.0 International
Přístupová práva
otevřený přístup
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Účel – Článek je výzkumnou studií věnující se výsledkům výzkumu týkající se způsobu využití blended learningu v českém vysokoškolském prostředí, a to nejen co se týká výuky samotné, ale i podpůrných služeb a aplikací ve vztahu k blended learningu mj. ve fakultních a univerzitních knihovnách. Proběhlá pandemie koronaviru a s ní spojená omezení naznačily, že blended learning lze použít jako formu univerzitního vzdělávání.
Design / metodologie / přístup – Za účelem zmapování využití a podpory blended learningu na českých univerzitách a v příslušných knihovnách bylo v druhé polovině roku 2022 realizováno kvantitativní online dotazníkové šetření (CAWI), do kterého se zapojili studenti (N = 4715), akademici (N = 1424) a knihovny z dvaceti českých vysokých škol a odborných pracovišť (N = 56).
Výsledky – Více než polovina studentů českých univerzit stále preferuje prezenční formu studia, další třetina však upřednostňuje studium kombinovanou formou (kombinaci prezenčního studia a studia v jiné formě). Většina akademiků je přesvědčena, že online výuka nemůže zcela nahradit klasickou prezenční výuku, kterou však po zkušenostech z koronavirové pandemie obohacují o jiné doplňkové formy. Studenti i akademici též ve velké míře preferují elektronické informační zdroje pro studium i výzkum. Co se týče zapojených knihoven, nabízejí jak podporu blended learningu, tak kurzy přímo postavené na jeho využívání. Limitací pro další rozvoj je především nedostatek prostor, které by mohly být k blended learningu využívány. Individuální studovny či místnosti, které jsou vhodné pro sledování online výuky, ale i odpočinkové zóny pro studenty a také prostory pro týmovou práci by využití blended learningu na českých univerzitách dle většiny respondentů významně zjednodušilo a zpříjemnilo.
Originalita / hodnota – Příspěvek shrnuje způsob využití blended learningu v českém vysokoškolském prostředí, přičemž potvrzuje význam výuky formou blended learningu. Upozorňuje taktéž na možné překážky a limity bránící dosažení plného potenciálu této formy vzdělávání na tuzemských univerzitách.
Design / metodologie / přístup – Za účelem zmapování využití a podpory blended learningu na českých univerzitách a v příslušných knihovnách bylo v druhé polovině roku 2022 realizováno kvantitativní online dotazníkové šetření (CAWI), do kterého se zapojili studenti (N = 4715), akademici (N = 1424) a knihovny z dvaceti českých vysokých škol a odborných pracovišť (N = 56).
Výsledky – Více než polovina studentů českých univerzit stále preferuje prezenční formu studia, další třetina však upřednostňuje studium kombinovanou formou (kombinaci prezenčního studia a studia v jiné formě). Většina akademiků je přesvědčena, že online výuka nemůže zcela nahradit klasickou prezenční výuku, kterou však po zkušenostech z koronavirové pandemie obohacují o jiné doplňkové formy. Studenti i akademici též ve velké míře preferují elektronické informační zdroje pro studium i výzkum. Co se týče zapojených knihoven, nabízejí jak podporu blended learningu, tak kurzy přímo postavené na jeho využívání. Limitací pro další rozvoj je především nedostatek prostor, které by mohly být k blended learningu využívány. Individuální studovny či místnosti, které jsou vhodné pro sledování online výuky, ale i odpočinkové zóny pro studenty a také prostory pro týmovou práci by využití blended learningu na českých univerzitách dle většiny respondentů významně zjednodušilo a zpříjemnilo.
Originalita / hodnota – Příspěvek shrnuje způsob využití blended learningu v českém vysokoškolském prostředí, přičemž potvrzuje význam výuky formou blended learningu. Upozorňuje taktéž na možné překážky a limity bránící dosažení plného potenciálu této formy vzdělávání na tuzemských univerzitách.
Purpose – The article is a research study that deals with the results of research on the use of blended learning in the Czech university education environment, not only with regard to teaching itself, but also with support services and applications in relation to blended learning, including in faculty and university libraries. The ongoing coronavirus pandemic and the restrictions associated with it have proven that blended learning may be used within the university education system.
Design / methodology / approach – In order to map the use and support of blended learning at Czech universities and in relevant libraries, a quantitative online questionnaire survey (CAWI) was conducted in the second half of 2022, in which students (N = 4715), academics (N = 1424) and libraries from twenty Czech universities and research units (N = 56).
Results – More than half of Czech university students still prefer full-time study, while another third prefer combined study (combination of full-time study and study in another form). Most academics are convinced that online teaching cannot completely replace traditional face-to-face teaching, however, after the experience of the coronavirus pandemic, they enrich it with other additional forms. Students and academics also largely prefer electronic information sources for study and research. As for the participating libraries, they offer both support for blended learning and courses directly based on its use. The limitation for further development is primarily the lack of spaces that could be used for blended learning. According to the majority of respondents, individual study rooms or rooms suitable for watching online classes, as well as relaxation zones for students and spaces for teamwork, would make the use of blended learning at Czech universities significantly easier and more pleasant.
Originality / value – The paper summarizes the way blended learning is used in the Czech higher education environment, while confirming the importance of teaching in the form of blended learning. It also draws attention to possible obstacles and limits preventing the achievement of the full potential of this form of education at Czech universities.
Design / methodology / approach – In order to map the use and support of blended learning at Czech universities and in relevant libraries, a quantitative online questionnaire survey (CAWI) was conducted in the second half of 2022, in which students (N = 4715), academics (N = 1424) and libraries from twenty Czech universities and research units (N = 56).
Results – More than half of Czech university students still prefer full-time study, while another third prefer combined study (combination of full-time study and study in another form). Most academics are convinced that online teaching cannot completely replace traditional face-to-face teaching, however, after the experience of the coronavirus pandemic, they enrich it with other additional forms. Students and academics also largely prefer electronic information sources for study and research. As for the participating libraries, they offer both support for blended learning and courses directly based on its use. The limitation for further development is primarily the lack of spaces that could be used for blended learning. According to the majority of respondents, individual study rooms or rooms suitable for watching online classes, as well as relaxation zones for students and spaces for teamwork, would make the use of blended learning at Czech universities significantly easier and more pleasant.
Originality / value – The paper summarizes the way blended learning is used in the Czech higher education environment, while confirming the importance of teaching in the form of blended learning. It also draws attention to possible obstacles and limits preventing the achievement of the full potential of this form of education at Czech universities.
Note
Tento výstup vznikl v rámci v rámci Centrálního rozvojového programu (CRP) MŠMT nazvaného Podpora blended learningu vysokoškolskými knihovnami (služby, zdroje, procesy) a byl též podpořen programem Cooperatio, vědní oblast MCOM.
Reference
[1] Antwi-Boampong, A., & Bokolo, A. J. (2022). Towards an institutional blended learning adoption model for higher education. Technology, Knowledge and Learning, 75(5), 765–784. https://doi.org/10.1007/s10758-021-09507-4 | DOI 10.1007/s10758-021-09507-4
[2] Attard, C., & Holmes, K. (2022). An exploration of teacher and student perceptions of blended learning in four secondary mathematics classrooms. Mathematics Education Research Journal, 34, 719-740. | DOI 10.1007/s13394-020-00359-2
[3] Cronje, J. (2022). From face-to-face to Distance: Towards Flexibility in five Dimensions of Blended Learning: Lessons Learnt from the Covid-19 Pandemic. Electronic Journal of e-Learning, 20(4), 436-450. | DOI 10.34190/ejel.20.4.2201
[4] Davis, H. C., & Fill, K. (2007). Embedding blended learning in a university's teaching culture: Experiences and reflections. British Journal of Educational Technology, 38(5), 817-828. | DOI 10.1111/j.1467-8535.2007.00756.x
[5] Eger, L. (2020). E-learning a jeho aplikace: s orientací na vzdělávání a profesní vzdělávání Millennials. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni.
[6] Eggers, J. H., Oostdam, R., & Voogt, J. (2021). Self-regulation strategies in blended learning environments in higher education: A systematic review. Australasian Journal of Educational Technology, 37(6), 175-192. | DOI 10.14742/ajet.6453
[7] Green, A. (2022). Post Covid-19: Expectations for Academic Library Collections, Remote Work, and Resource Description and Discovery Staffing. The Journal of Academic Librarianship, 48(4), 102564. https://doi.org/10.1016/j.acalib.2022.102564 | DOI 10.1016/j.acalib.2022.102564
[8] Gupta, R., Aggarwal, A., Sable, D., Chahar, P., Sharma, A., Kumari, A., & Maji, R. (2022). Covid-19 pandemic and online education: Impact on students, parents and teachers. Journal of Human Behavior in the Social Environment, 32(4), 426-449.
[9] Frydrychová Klímová, B. (2008). Blended learning and teaching foreign languages. Problems of Education in the 21st Century, 5, 69-74.
[10] Havránková, K., & Dvořáková, M. (2022). Hybridní výuka na vysokých školách: Strašák nebo příležitost pro rozvoj pedagogických kompetencí? Pedagogická orientace, 32(3), 265-273. | DOI 10.5817/pedor2022-3-265
[11] Hill, J., & Smith, K. (2023). Visions of blended learning: identifying the challenges and opportunities in shaping institutional approaches to blended learning in higher education. Technology, Pedagogy and Education, 32(3), 289-303. | DOI 10.1080/1475939x.2023.2176916
[12] Li, S., & Wang, W. (2022). Effect of blended learning on student performance in K‐12 settings: A meta‐analysis. Journal of Computer Assisted Learning, 38(5), 1254-1272. | DOI 10.1111/jcal.12696
[13] Mahmood, S. (2021). Instructional strategies for online teaching in COVID‐19 pandemic. Human behavior and emerging technologies, 3(1), 199-203.
[14] Martzoukou, K. (2021). Academic libraries in COVID-19: A renewed mission for digital literacy. Library management, 42(4/5), 266-276. | DOI 10.1108/lm-09-2020-0131
[15] Singh, J., Steele, K., & Singh, L. (2021). Combining the Best of Online and Face-to-Face Learning: Hybrid and Blended Learning Approach for COVID-19, Post Vaccine, & Post Pandemic World. Journal of Educational Technology Systems, 50(2), 140-171. | DOI 10.1177/00472395211047865
[16] Švaříček, R., & Zounek, J. (2008). E-learning ve vysokoškolské výuce pohledem empirického výzkumu. Studia paedagogica: Škola a místo, 13(1), 101–126.
[17] Wu, M. J., Zhao, K., & Fils-Aime, F. (2022). Response rates of online surveys in published research: A meta-analysis. Computers in Human Behavior Reports, 7, 100206. https://doi.org/10.1016/j.chbr.2022.100206 | DOI 10.1016/j.chbr.2022.100206
[2] Attard, C., & Holmes, K. (2022). An exploration of teacher and student perceptions of blended learning in four secondary mathematics classrooms. Mathematics Education Research Journal, 34, 719-740. | DOI 10.1007/s13394-020-00359-2
[3] Cronje, J. (2022). From face-to-face to Distance: Towards Flexibility in five Dimensions of Blended Learning: Lessons Learnt from the Covid-19 Pandemic. Electronic Journal of e-Learning, 20(4), 436-450. | DOI 10.34190/ejel.20.4.2201
[4] Davis, H. C., & Fill, K. (2007). Embedding blended learning in a university's teaching culture: Experiences and reflections. British Journal of Educational Technology, 38(5), 817-828. | DOI 10.1111/j.1467-8535.2007.00756.x
[5] Eger, L. (2020). E-learning a jeho aplikace: s orientací na vzdělávání a profesní vzdělávání Millennials. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni.
[6] Eggers, J. H., Oostdam, R., & Voogt, J. (2021). Self-regulation strategies in blended learning environments in higher education: A systematic review. Australasian Journal of Educational Technology, 37(6), 175-192. | DOI 10.14742/ajet.6453
[7] Green, A. (2022). Post Covid-19: Expectations for Academic Library Collections, Remote Work, and Resource Description and Discovery Staffing. The Journal of Academic Librarianship, 48(4), 102564. https://doi.org/10.1016/j.acalib.2022.102564 | DOI 10.1016/j.acalib.2022.102564
[8] Gupta, R., Aggarwal, A., Sable, D., Chahar, P., Sharma, A., Kumari, A., & Maji, R. (2022). Covid-19 pandemic and online education: Impact on students, parents and teachers. Journal of Human Behavior in the Social Environment, 32(4), 426-449.
[9] Frydrychová Klímová, B. (2008). Blended learning and teaching foreign languages. Problems of Education in the 21st Century, 5, 69-74.
[10] Havránková, K., & Dvořáková, M. (2022). Hybridní výuka na vysokých školách: Strašák nebo příležitost pro rozvoj pedagogických kompetencí? Pedagogická orientace, 32(3), 265-273. | DOI 10.5817/pedor2022-3-265
[11] Hill, J., & Smith, K. (2023). Visions of blended learning: identifying the challenges and opportunities in shaping institutional approaches to blended learning in higher education. Technology, Pedagogy and Education, 32(3), 289-303. | DOI 10.1080/1475939x.2023.2176916
[12] Li, S., & Wang, W. (2022). Effect of blended learning on student performance in K‐12 settings: A meta‐analysis. Journal of Computer Assisted Learning, 38(5), 1254-1272. | DOI 10.1111/jcal.12696
[13] Mahmood, S. (2021). Instructional strategies for online teaching in COVID‐19 pandemic. Human behavior and emerging technologies, 3(1), 199-203.
[14] Martzoukou, K. (2021). Academic libraries in COVID-19: A renewed mission for digital literacy. Library management, 42(4/5), 266-276. | DOI 10.1108/lm-09-2020-0131
[15] Singh, J., Steele, K., & Singh, L. (2021). Combining the Best of Online and Face-to-Face Learning: Hybrid and Blended Learning Approach for COVID-19, Post Vaccine, & Post Pandemic World. Journal of Educational Technology Systems, 50(2), 140-171. | DOI 10.1177/00472395211047865
[16] Švaříček, R., & Zounek, J. (2008). E-learning ve vysokoškolské výuce pohledem empirického výzkumu. Studia paedagogica: Škola a místo, 13(1), 101–126.
[17] Wu, M. J., Zhao, K., & Fils-Aime, F. (2022). Response rates of online surveys in published research: A meta-analysis. Computers in Human Behavior Reports, 7, 100206. https://doi.org/10.1016/j.chbr.2022.100206 | DOI 10.1016/j.chbr.2022.100206