Poetika "ďábelského" na hranici mezi děsivým blouzněním a groteskním šklebem : nad prózami bulharského diabolismu. 1. část

Název: Poetika "ďábelského" na hranici mezi děsivým blouzněním a groteskním šklebem : nad prózami bulharského diabolismu. 1. část
Variantní název:
  • The poetics of the "devilish" on the border between terrifying delirium and grotesque grin : (on the prose of Bulgarian diabolism. Part 1)
2023, č. 1-2, s. [43]-64
Rozsah
[43]-64
  • ISSN
    1804-2449 (print)
    2570-5946 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
The study reflects the literary-historical definition of Bulgarian Diabolism, which Bulgarian, but also German and Czech literary scholarship (Thomas M. Martin, Zlatina Jeřábková) has been intensively dealing with since the 1980s. Diabolism is the result of the confrontation of Bulgarian post-war literature with Western European (Neo)Romanticism and Expressionism (the phenomenon is partly known in the German and French environment) and is directly related to the terms "Black/Gothic novel", "Frenetic literature", "Horror novel" and with the names of E. T. A. Hoffmann, E. A. Poe, T. Gautier, S. Przybyszewski, G. Meyrink or H. H. Ewers. To this day, there is a debate about the essence of diabolism - whether it is a special literary movement or current (current researchers rather reject such a definition), or whether it is necessary to look at it genre-motifically as a manner based on an Avant-garde (Expressionist) foundation, on which quite disparate elements are syncretically (hybridly) grafted from various aesthetic-ideological inspirations sources (the author of this study also identifies with this concept). Already in the 1920's and 1930's, the circle of Bulgarian Diabolists settled on a quartet represented by novelists Minkov, Poljanov, Rajchev and Mutafov, and with the novel Sărceto v kartonenata kutija (The Heart in the Carton Box, 1933) also Konstantinov, who wrote a work parodying diabolist poetics together with Minkov. More detailed attention is paid in particular to the antecedents of diabolism (Ivanov-Cheren [1880–1912], Zhelyazkov-Balder [1887–1912], Goryanin-Virsaviev [1885–1959]) and the forgotten novelist with distinctly diabolistic aesthetic sensibilities, Mikhailov (1896–1965).
Studie se zamýšlí nad literárněhistorickým vymezením bulharského diabolismu, jímž se bulharská, ale i německá a česká literární věda (Thomas M. Martin, Zlatina Jeřábková) intenzivně zabývá již od 80. let 20. století. Diabolismus je důsledkem konfrontace bulharské poválečné literatury se západoevropským (novo) romantismem a expresionismem (fenomén je částečně znám v německém a francouzském prostředí) a bezprostředně souvisí s termíny "černý/gotický román", "frenetická literatura", "příšerný román/román hrůzy" a se jmény E. T. A. Hoffmanna, E. A. Poea, T. Gautiera, S. Przybyszewského, G. Meyrinka či H. H. Ewerse. Dodnes se vede diskuse o podstatě diabolismu – zda jde o zvláštní literární směr, resp. proud (současní badatelé takovou definici spíše odmítají), anebo zda je nutné na něj pohlížet žánrově-motivicky jako na manýru opírající se o avantgardní (expresionistický) základ, na nějž jsou synkreticky (hybridně) roubovány značně nesourodé prvky přejímané z různých esteticko-ideových inspiračních zdrojů (s tímto konceptem se identifikuje i autor této studie). Již v rozmezí 20.–30. let se okruh bulharských diabolistů ustálil na čtveřici reprezentované prozaiky Minkovem, Poljanovem, Rajčevem a Mutafovem, a románem Srdce v kartonové krabici(1933, česky 2014) i Konstantinov, který dílo parodující diabolistickou poetiku napsal společně s Minkovem. Detailnější pozornost je věnována zvláště antecedentům diabolismu (Ivanov-Čeren [1880–1912], Željazkov-Balder [1887–1912], Gorjanin-Virsaviev [1885–1959]) a pozapomenutém prozaikovi s výrazně diabolistickým estetickým cítěním Michajlovovi (1896–1965).
Reference
[1] ANGELOVA, S. (2018) Upotrebite na ludostta v diaboličnata proza na Vladimir Poljanov. Bălgarski ezik i literatura 60 (1), s. 9–18. Též [on-line]. Dostupné z: https://azbuki.bg/wpcontent/uploads/2018/01/azbuki.bg_dmdocuments_Bel_01_18_SophiaAngelova.pdf.

[2] [ANONYM] (1926) Hanns Heinz Ewers. Národní politika 44 ( 353), 25. 12., Vánoční záb. a pouč. příl., s. 7.

[3] ARETOV, N. (2000) Bălgarskijat diabolizăm v evropejskija kontekst. Rannite razkazi na Vladimir Poljanov v svetlinata na spomenite na pisatelja. In: Balabanova, Christina – Bžoch, Adam (eds.): Ezicite na evropejskata modernost. Bălgarski i slovaški pročiti. Sofija: Izdatelski centăr "Bojan Penev", s. 70–79.

[4] ARETOV, N. (2007) Ubijstvo po bălgarski. Štrichi ot nenapisanata istorija na bălgarskata literatura za prestăplenija. [Sofija]: Kralica Mab.

[5] ATANASOVA, C. (1975) Svetoslav Minkov i diabolizmăt. Literaturna misăl 19 (3), s. 79–94.

[6] BUMBALOV, L. (1989) Bălgarskijat roman meždu dvete svetovni vojni. Sofija: Universitetsko izdatelstvo Kliment Ochridski.

[7] ČERNÝ, M. (2012a) Zlověstný čas. K jednomu minkovovskému motivu bulharského diabolismu. Tvar 23 (20), 29. 11., s. 6–7.

[8] ČERNÝ, M (2012b) Zloveščeje vremja. In margine odnogo motiva bolgarskogo diabolizma. In: Burova, Ani (ed.): Vreme i istorija v slavjanskite ezici, literaturi i kulturi II. Literaturoznanie. Folklor. Sofija: Universitetsko izdatelstvo "Sv. Kliment Ochridski", s. 222–228.

[9] ČERNÝ, M. (2014) (ed. + trad.) (et al.): Půlnoční historky. Antologie bulharského diabolismu. Praha: Euroslavica.

[10] ČOLAKOVA, Ž. (1999) Sănjat v poetičeskija ezik na češkija ekspresionizăm, poetizăm i sjurrealizăm. In: Zapadnoevropejskijat modernizăm i slavjanskite literaturi. Krajat na XIX – načaloto na XX vek i 20-te godini. Veliko Tărnovo: Universitetsko izdatelstvo "Sv. sv. Kiril i Metodij", s. 421–432.

[11] DALČEV, A. (1970) Svátky v drobných starostech. Přel. Vilém Závada a Dana Hronková. Praha: Svoboda.

[12] DVOŘÁK, J. (1970) (ed.): Čas a smrt. Hradec Králové: Kruh.

[13] EVERS, Ch. Ch. (2020a) Potămnjala strast. Izbrani proizvedenija. Săst. Aleksandăr Karapančev, Nikolaj Todorov. Přel. Božana Minčeva, Krasimir Chadžijski, Sofija: Stiluet.

[14] EVERS, Ch. Ch. (2020b) Alraune. Istorijata na edno živo săštestvo. Přel. Cvetelina Dimitrova. Sofija: Iztok-Zapad.

[15] FIALOVÁ-FÜRSTOVÁ, I. (2000) Expresionismus. Několik kapitol o německém, rakouském a pražském německém literárním expresionismu. Olomouc: Votobia.

[16] GAČEV, G. D. (1964) Uskorennoje razvitije literatury. Na materiale bolgarskoj literatury pervoj poloviny 19. veka. Moskva: Nauka.

[17] GALONZKA, V. (1994) Opitomjavaneto na skorpionite. Pogled na edin čuždenec kăm bălgarskata literatura. Přel. Račo Čavdarov. Šumen: Izdatelstvo "Glauks".

[18] GĂRKOVA, Z. (2018) Diabolizmăt na Emilija Dvorjanova – obraznost i razvitie. In: Uzunova, Desislava (săst.) (et al.): Glasovete na bălgarskija diabolizăm. Sofija: Izdatelstvo "Paradigma", s. 207–212.

[19] GENOV, K. (1968) Romantizmăt v bălgarskata literatura. Sofija: Izdatelstvo na Bălgarskata akademija na naukite.

[20] CHRISTOV, I. (2009) Krăgăt "Strelec" i idejata za rodnoto. Sofija: Izdatelstvo "Karina-Mariana Todorova".

[21] IVANOVA-GIRGINOVA, M. (2000) Poetika na marionetăčnoto v eksperimentalnite formi na bălgarskata drama prez 20-te godini v konteksta na evropejskija avangard. In: Balabanova, Christina – Bžoch, Adam (eds.): Ezicite na evropejskata modernost. Bălgarski i slovaški pročiti. Sofija: Izdatelski centăr "Bojan Penev", s. 155–170.

[22] JANÁČKOVÁ, J. (2009) Romantismus a dlouhý čas literárních dějin. Tři poznámky. Svět literatury 19 (40), s. 134–139.

[23] JAREŠ, M. (2011) Stín mrtvého. Výlety (jiných) autorů první poloviny 20. století do (jiného) žánru. In: Taranenková, Ivana – Jareš, Michal (eds.): Strach a hrôza. Podoby hororového žánru. Bratislava: Ústav slovenskej literatúry SAV, s. 102–113.

[24] JEŘÁBKOVÁ, Z. (2012) Západoevropské impulsy bulharského diabolismu (Pohled na bulharskou literaturu ve 20. letech XX. století). Doktorská disertace. Vedoucí práce PhDr. Milada Černá, CSc. Praha: Ústav slavistických a východoevropských studií FF UK, Též [on-line]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/43678/140015993.pdf?sequence=1&isAllowed=y.

[25] JIROUŠEK, M. (2015) Černý bod. Horor v českých zemích. Ostrava: Protimluv, 2015.

[26] KONSTANTINOVA, E. (1982) Georgi Rajčev. Literaturna misăl 26 (10), s. 27–40.

[27] KONSTANTINOVA, E (1987) Văobražaemoto i realnoto. Fantastikata v bălgarskata chudožestvena proza. Sofija: Universitetsko izdatelstvo Kliment Ochridski.

[28] KOVAČEV, O. (2018) Izgraždane na nejasnota, neopredelenost i nesigurnost v diabolističnata proza na Vladimir Poljanov i Georgi Rajčev. In: Uzunova, Desislava (săst.) (et al.): Glasovete na bălgarskija diabolizăm. Sofija: Izdatelstvo "Paradigma", s. 26–38.

[29] KREJČÍ, K. (1974) Úvodem. – Vznikání a život literárních termínů. In: Krejčí, Karel (red.): Příspěvky k morfologii a sémantice literárněvědných termínů. Praha: Ústav pro českou a světovou literaturu ČSAV, s. 7–8, 11–47.

[30] LIKOVA, R. (1965) Bălgarskata beletristika meždu dvete vojni 1918–1944. Sofija: Nauka i izkustvo.

[31] MAJNOLOVSKI, S (1993) Zabravenijat Balder. Vek 21 4 (46), 17.–23. 11., s. 10.

[32] MARTIN, T. M. (1993) Der bulgarische Diabolismus. Eine Studie zur bulgarischen Phantastik zwischen 1920 und 1934. Wiesbaden: Harrassowitz Verlag.

[33] MICHAJLOV, P. (1922) Praznika na paraklisa. Sofija: Izdanie na "Zlatolira", s. d.

[34] MICHAJLOV, P. (1925) Bălgarski noveli I. Sofija: Dennica.

[35] MICHAJLOV, P. (1928) Červenijat karamfil. Razkazi. Sofija: Ž. Marinov.

[36] MICHAJLOV, P. (1963) Povesti i razkazi. Sofija: Bălgarski pisatel.

[37] MINKOV, S. (1920) Spiritičeski seans. Bălgaran 5 (40), s. 9.

[38] MINKOV, S. (2021) Černijat sin. Sf-sofia-com, 4. 2. 2021 [on-line]. Dostupné z: http://sfsofia.com/forum/index.php?p=47840&rb_v=viewtopic#p47840.

[39] PAJĄK, P. (2017) Hrůza v české literatuře. Přel. Michala Benešová. Praha: Academia.

[40] PENČEVA, R. (2014) Zabravenata proza na Pančo Michajlov. In: Biblioteki, četene, komunikacii 2013. Veliko Tărnovo: Universitetsko izdatelstvo "Sv. sv. Kiril i Metodij", s. 268–277.

[41] PENČEVA, T. (2018) (ed.): Djavoliada. Bălgarska diabolična proza. Sofija: Millenium.

[42] PRZYBYSZEWSKI, S. (1919) Na okraji Ewersova díla. In: Ewers, Hanns Heinz: Alraune. Historie živoucí bytosti. Přel. Jiří Ščerbinský, Ve Lvově – Krakově – Varšavě – Poznani – Praze: Nákladem Lektora, v komisi nakladatelského družstva Máje, s. III–XLI.

[43] SAPAREV, O. (1983) Bălgarska diabolična fantastika. In: Saparev, Ognjan (ed.): Igra na senkite. Bălgarska diabolična fantastika. Plovdiv: Chr. G. Danov, s. 5–18. Též [online]. Dostupné z: https://chitanka.info/text/18142-bylgarskata-diabolichna-fantastika.

[44] STEFANOV, V. (2018) Diaboličnijat svjat. In: Uzunova, Desislava (ed.) (et al.): Glasovete na bălgarskija diabolizăm. Sofija: Izdatelstvo "Paradigma", s. 13–25.

[45] STOJANOV, L. (1922) Vladimir Poljanov, Smărt. Rakazi. Chiperion 1 (3), s. 206.

[46] STOJANOV, V. (1999) Rajčo Rajčev-Virsaviev i bălgarskoto kulturno prostranstvo ot načaloto na XX vek. KIL – Kultura, Izkustvo, Literatura 8 (11), s. 12, 13. Též [on-line].

[47] LiterNet, 19. 8. 2002. Dostupné z: https://liternet.bg/publish/vstoianov/rvirsaviev.htm.

[48] STOJANOVA, L. (1982) Fantastičnite groteski na Sv. Minkov. Literaturna misăl 26 ( 2), s. 30–39.

[49] STOJANOVA, L. (1983) Bălgarskijat diabolizăm. Štrichi kăm poetikata mu. Literaturna misăl 27 (3), s. 34–52.

[50] STOJANOVA, L. (1996) Preobraženija na fantastičnoto v bălgarskata literatura. Sofija: Akademično izdatelstvo "prof. Marin Drinov".

[51] STOJANOVA, N. (2018) Izobretateljat i "čarăt na Lunata". In: Stojanova, Nadežda (ed.) (et al.): Literatura i technika. Sbornik s dokladi ot naučna konferencija, provedena v Sofijskija universitet "Sv. Kliment Ochridski", 9–11 mart 2018 g. Sofija: Sofijski universitet "Sv. Kliment Ochridski", s. 245–253.

[52] SUGAREV, E. (1988) Bălgarskijat ekspresionizăm. Sofija: Narodna prosveta.

[53] ŠOLCE, V. (2018) Romanăt "Vik" na Vladimir Poljanov i problematičnijat princip na diabolizma. In: Uzunova, Desislava (săst.) (et al.): Glasovete na bălgarskija diabolizăm. Sofija: Izdatelstvo "Paradigma", s. 177–194.

[54] TENEV, D. (2018) Modelirane na mraka (kratăk opit vărchu diabolizma kato žanr i tečenie). In: Uzunova, Desislava (săst.) (et al.): Glasovete na bălgarskija diabolizăm. Sofija: Izdatelstvo "Paradigma", s. 39–58.

[55] TODOROV, T. (2010) Úvod do fantastické literatury. Přel. Vladimír Fiala. Praha: Karolinum.

[56] VASILEV, S. (1995) (ed.): Literaturen krăg "Strelec". Veliko Tărnovo: Slovo.

[57] VLČEK, J. (1912) Kapitola třetí. Josefa Jiřího Kolára první práce novelistické. In: Nové kapitoly z dějin literatury české. V Praze: F. Topič, s. 25–40.

[58] WOLLMAN, F. (1928) Slovesnost Slovanů. Praha: Vesmír.

[59] WORRINGER, W. (2001) Abstrakce a vcítění. Příspěvek k psychologii stylu. Přel. David Filip. Praha: Triáda.