Název: Postoje učitelů základních škol k inkluzivnímu vzdělávání
Variantní název:
- Attitudes of primary school teachers toward inclusive education
Zdrojový dokument: Studia paedagogica. 2024, roč. 29, č. 1, s. [81]-106
Rozsah
[81]-106
-
ISSN2336-4521 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SP2024-1-4
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.80583
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Přístupová práva
otevřený přístup
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Výzkum postojů učitelů k inkluzivnímu vzdělávání (dále IV) představuje v mezinárodním kontextu jedno z prioritních témat. V českém prostředí není IV věnována dostatečná pozornost, přestože pozitivní postoje učitelů jsou nezbytným předpokladem jeho úspěšné realizace. V souladu s teorií plánovaného chování bylo cílem této studie analyzovat záměry učitelů zavádět inkluzivní opatření ve školní praxi v závislosti na sociodemografických faktorech, přesvědčeních, pocitech a jejich vnímané sebeúčinnosti / zdatnosti (self-efficacy) ve vztahu k IV. Jednotlivé složky postojů a self-efficacy byly analyzovány pomocí standardizovaných českých verzí zahraničních škál (AIS – Attitudes Towards Inclusion, ITICS – Intention to Teach in Inclusive Classroom, TEIP – Teacher Efficacy for Inclusive Practices) na kvótním vzorku 1 434 učitelů z celkem 138 běžných veřejných základních škol ze všech krajů České republiky. Výsledky studie založené na víceúrovňovém hierarchickém modelování dat ukázaly, že prediktory na učitelské úrovni měly významnější efekt než charakteristiky škol (kolektivní postoje a self-efficacy, zkušenost s IV a působení specialisty na škole). Ve vztahu k IV deklarovalo 65 % učitelů negativní přesvědčení a 30 % mělo negativní pocity. Záměry byly naopak relativně vysoké, a pokud měli učitelé vyšší míru přesvědčení o vlastní sebeúčinnosti / vnímané zdatnosti (self-efficacy), byla pravděpodobnost inkluzivního chování vyšší. Ženy v porovnání s muži deklarovaly vyšší míru této ochoty, avšak s narůstající délkou praxe ve školství spíše klesala. Výsledky studie naznačují důležité implikace pro praxi, které jsou v závěru diskutovány.
Research on teachers' attitudes toward inclusive education (hereinafter IE) is an important topic globally. However, despite its significance for the successful implementation of IE, it has not received sufficient attention in the Czech Republic. In line with the Theory of Planned Behavior, the aim of this study was to analyze teachers' intentions to implement inclusive practices in schools depending on socio-demographic factors, beliefs, feelings, and their self-efficacy in relation to IE. The individual components of attitudes and self-efficacy were analyzed using standardized Czech versions of foreign scales (AIS – Attitudes Towards Inclusion, ITICS – Intention to Teach in Inclusive Classroom, TEIP – Teacher Efficacy for Inclusive Practices) on a quota sample of 1,434 teachers from a total of 138 regular primary schools across all regions of the Czech Republic. Based on multilevel hierarchical data modelling, the study results showed that teacher-level predictors had a more significant effect than school characteristics (collective attitudes and self-efficacy, experience with IE, and the presence of a specialist in the school). Concerning IE, 65% of teachers declared negative beliefs and 30% had negative feelings. By contrast, intentions were relatively high, and teachers with higher beliefs, feelings, and self-efficacy were likelier to engage in inclusive behavior. Women declared higher levels of willingness than men, but this tended to decrease with increasing length of experience in education. The study results suggest important implications for practice, which are discussed.
Note
Tato studie byla podpořena v rámci projektu SGS "Psychometrická analýza zahraničních nástrojů zjišťujících postoje a self-efficacy učitelů ve vztahu k inkluzivnímu vzdělávání" (číslo grantu UJEP-SGS-2023-43-006-2).
Reference
[1] Ahmmed, M., Sharma, U., & Deppeler, J. (2014). Variables affecting teachers' intentions to include students with disabilities in regular primary schools in Bangladesh. Disability & Society, 29(2), 317–331. https://doi.org/10.1080/09687599.2013.796878 | DOI 10.1080/09687599.2013.796878
[2] Ainscow, M. (2020). Promoting inclusion and equity in education: Lessons from international experiences. Nordic Journal of Studies in Educational Policy, 6(1), 7–16. https://doi.org/10.1080/20020317.2020.1729587 | DOI 10.1080/20020317.2020.1729587
[3] Ajzen, I. (1991). The theory of planned behavior. Organizational Behavior and Human Decision Processes, 50(2), 179–211. https://doi.org/10.1016/0749-5978(91)90020-T | DOI 10.1016/0749-5978(91)90020-t
[4] Attwood, S., MacArthur, J., & Kearney, A. (2019). Beginner secondary teacher preparedness for inclusion. International Journal of Inclusive Education, 23(10), 1032–1048. https://doi.org/10.1080/13603116.2019.1625455 | DOI 10.1080/13603116.2019.1625455
[5] Bandura, A. (1997). Self-efficacy: The exercise of control. W. H. Freeman.
[6] Booth, T., & Ainscow, M. (2011). Index for inclusion: Developing learning and participation in schools (3rd ed.). Centre for Studies on Inclusive Education.
[7] Carvalho, M., Simó-Pinatella, D., Azevedo, H., & Adam Alcocer, A. L. (2024). Inclusive education in Portugal: Exploring sentiments, concerns and attitudes of teachers. Journal of Research in Special Educational Needs, 24(3), 729–741. https://doi.org/10.1111/1471-3802.12663 | DOI 10.1111/1471-3802.12663
[8] Chiner, E., & Cardona, M. C. (2013). Inclusive education in Spain: how do skills, resources, and supports affect regular education teachers' perceptions of inclusion? International Journal of Inclusive Education, 17(5), 526–541. https://doi.org/10.1080/13603116.2012.689864 | DOI 10.1080/13603116.2012.689864
[9] Cohen, J. (1988). Statistical power analysis for the behavioral sciences (2nd ed.). Routledge. https://doi.org/10.4324/978020377158
[10] ČŠI. (2023). Kvalita vzdělávání v České republice ve školním roce 2022/2023. Výroční z práva. Česká školní inspekce. https://www.csicr.cz/CSICR/media/Prilohy/2023_p%C5%99%C3%ADlohy/Dokumenty/VZ_2023_e-verze_final.pdf
[11] de Boer, A., Pijl, S. J., & Minnaert, A. (2011). Regular primary schoolteachers' attitudes towards inclusive education: A review of the literature. International Journal of Inclusive Education, 15(3), 331–353. https://doi.org/10.1080/13603110903030089 | DOI 10.1080/13603110903030089
[12] de Vaus, D. (2002). Analyzing social science data: 50 key problems in data analysis. Sage.
[13] Dignath, C., Rimm-Kaufman, S., van Ewijk, R., & Kunter, M. (2022). Teachers' beliefs about inclusive education and insights on what contributes to those beliefs: A meta-analytical study. Educational Psychology Review, 34, 2609–2660. https://doi.org/10.1007/s10648-022-09695-0 | DOI 10.1007/s10648-022-09695-0
[14] Evropský soud pro lidská práva. (2007). Případ D. H. a spol. vs. Česká republika (no. 57325/00). Štrasburk. https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22appno%22:[%2257325/00%22],%22itemid%22:[%22001-8325622]}
[15] Heck, R., Scott, T., & Tabata, L. (2022). Multilevel and longitudinal modeling with IBM SPSS (3rd ed.). Routledge. https://doi.org/10.4324/9780367824273
[16] Hellmich, F., Löper, M. F., & Görel, G. (2019). The role of primary school teachers' attitudes and self-efficacy beliefs for everyday practices in inclusive classrooms – a study on the verification of the 'Theory of Planned Behaviour'. Journal of Research in Special Educational Needs, 19(1), 36–48. https://doi.org/10.1111/1471-3802.12476 | DOI 10.1111/1471-3802.12476
[17] Meijer, C., & Watkins, A. (2019). Financing special needs and inclusive education – from Salamanca to the present. International Journal of Inclusive Education, 23(7–8), 705–721. https://doi.org/10.1080/13603116.2019.1623330 | DOI 10.1080/13603116.2019.1623330
[18] Miesera, S., DeVries, J. M., Jungjohann, J., & Gebhardt, M. (2018). Correlation between attitudes, concerns, self-efficacy and teaching intentions in inclusive education evidence from German pre-service teachers using international scales. Journal of Research in Special Educational Needs, 19(2), 103–114. https://doi.org/10.1111/1471-3802.12432 | DOI 10.1111/1471-3802.12432
[19] MŠMT. (2009). Analýza předpokladů a vzdělávacích potřeb pedagogických pracovníků pro zkvalitňování jejich práce. Učitelé ZŠ a SŠ. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. http://www.msmt.cz/file/10100_1_1/
[20] MŠMT. (2023). Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. https://www.msmt.cz/vzdelavani/kompetencni-ramec-absolventa-ucitelstvi
[21] Newton Media (2016). Diskuse o inkluzi jako ukázka možných novinářských přístupů. https://www.newtonmedia.cz/cs/mediainfo-cz/analyzy-studie/diskuse-o-inkluzi-jako-ukazka-moznychnovinarskych-pristupu/detail
[22] Pivarč, J. (2019). Teachers' attitudes to changes in pedagogical processes related to inclusive education in Czech primary schools: An exploratory study. The European conference on educational research: education in an era of risk – the role of educational research for the future, Hamburg, Germany.
[23] Pivarč, J. (2020). Na cestě k inkluzi: proměny pedagogických procesů ve vzdělávání a jejich pojetí učiteli a zástupci vedení ZŠ. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
[24] Pivarč, J. (2022). Psychometrické vlastnosti dotazníku The Teacher Efficacy for Inclusive Practices (TEIP): Adaptace české verze škály u učitelů mateřských škol. Studia paedagogica, 27(1), 125–152. https://doi.org/10.5817/SP2022-1-5 | DOI 10.5817/sp2022-1-5
[25] Pivarč, J. (2024). The Czech version of the Teacher Efficacy for Inclusive Practice (TEIP) scale: validation and psychometric analysis of the instrument with primary school teachers. International Journal of Inclusive Education, 1–18. https://doi.org/10.1080/13603116.2024.2371873 | DOI 10.1080/13603116.2024.2371873
[26] Raftery, A. (1995). Bayesian model selection in social research. Sociological Methodology, 25, 111–163. https://doi.org/10.2307/271063
[27] Rakap, S., & Kaczmarek, L. (2010). Teachers' attitudes towards inclusion in Turkey. European Journal of Special Needs Education, 25(1), 59–75. https://doi.org/10.1080/08856250903450848 | DOI 10.1080/08856250903450848
[28] Raudenbush, S., & Bryk, A. (2002). Hierarchical linear models: Applications and data analysis methods (2nd ed.). Sage.
[29] Ravenscroft, J., Davis, J., Bilgin, M., & Wazni, K. (2019). Factors that influence elementary school teachers' attitudes towards inclusion of visually impaired children in Turkey. Disability & Society, 34(4), 629–656. https://doi.org/10.1080/09687599.2018.1561355 | DOI 10.1080/09687599.2018.1561355
[30] Saloviita, T. (2020). Attitudes of teachers towards inclusive education in Finland. Scandinavian Journal of Educational Research, 64(2), 270–282. https://doi.org/10.1080/00313831.2018.1541819 | DOI 10.1080/00313831.2018.1541819
[31] Saloviita, T., & Schaffus, T. (2016). Teacher attitudes towards inclusive education in Finland and Brandenburg, Germany and the issue of extra work. European Journal of Special Needs Education, 31(4), 458–471. https://doi.org/10.1080/08856257.2016.1194569 | DOI 10.1080/08856257.2016.1194569
[32] Selenius, H., & Ginner Hau, H. (2023). A scoping review on the psychometric properties of the teacher efficacy for inclusive practices (TEIP) scale. Scandinavian Journal of Educational Research, 68(4), 792–802. https://doi.org/10.1080/00313831.2023.2185811 | DOI 10.1080/00313831.2023.2185811
[33] Sharma, U., & Jacobs, K. (2016). Predicting in-service educators' intentions to teach in inclusive classrooms in India and Australia. Teaching and Teacher Education, 55(3), 13–23. https://doi.org/10.1016/j.tate.2015.12.004 | DOI 10.1016/j.tate.2015.12.004
[34] Sharma, U., Loreman, T., & Forlin, Ch. (2012). Measuring teacher efficacy to implement inclusive practices. Journal of Research in Special Educational Needs, 12(1), 12–21. https://doi.org/10.1111/j.1471-3802.2011.01200.x
[35] Spurný, M. (2020). Veřejnost o speciálních školách a inkluzivním vzdělávání – září 2020. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR. https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a5293/f9/or201008.pdf
[36] Straková, J., Simonová, J., & Friedlaenderová, H. (2019). Postoje odborné a laické veřejnosti k inkluzivnímu vzdělávání v kontextu obecných postojů k vnější diferenciaci. Studia paedagogica, 24(1), 79–106. https://doi.org/10.5817/SP2019-1-4 | DOI 10.5817/sp2019-1-4
[37] Straková, J., Spilková, V., Friedlaenderová, H., Hanzák, T., & Simonová, J. (2014). Profesní přesvědčení učitelů základních škol a studentů fakult připravujících budoucí učitele. Pedagogika, 64(1), 34–65.
[38] Šíp, R., Denglerová, D., Bielik, M., Ďulíková, L., Kalenda, J., Košatková, M., Kurowski, M., Gulová, L., & Trapl, F. (2022). Na cestě k inkluzivní škole: interakce a norma. MUNI Press. https://doi.org/10.14712/23362189.2023.2815 | DOI 10.14712/23362189.2023.2815
[39] Štech, S. (2018). Inkluzivní vzdělávání – obtížné zvládání "rozmanitosti" v praxi. Pedagogická orientace, 28(2), 382–398. https://doi.org/10.5817/PedOr2018-2-382 | DOI 10.5817/pedor2018-2-382
[40] Štech, S. (2021). Výzkum, experti a politici – podivuhodný život ideje inkluzivního vzdělávání v ČR. Pedagogika, 71(3), 403–420. https://doi.org/10.14712/23362189.2021.981 | DOI 10.14712/23362189.2021.981
[41] Štech, S., & Smetáčková, I. (2023). Teacher and parental views on inclusive education policy lending in the Czech Republic. European Journal of Education, 58(2), 233–244. https://doi.org/10.1111/ejed.12557 | DOI 10.1111/ejed.12557
[42] Tarantino, G., Makopoulou, K., & Neville, R. D. (2022). Inclusion of children with special educational needs and disabilities in physical education: A systematic review and meta-analysis of teachers' attitudes. Educational Research Review, 36. 1–14. https://doi.org/10.1016/j.edurev.2022.100456 | DOI 10.1016/j.edurev.2022.100456
[43] UNESCO. (2020). Global education monitoring report. Inclusion and education: all means all. https://doi.org/10.54676/JJNK6989
[44] Vaďurová, H., & Pančocha, K. (2023). Inclusive education in the Czech Republic: A scoping review of a paradigm shift. European Journal of Education, 58(2), 245–266. https://doi.org/10.1111/ejed.12558 | DOI 10.1111/ejed.12558
[45] Van Mieghem, A., Verschueren, K., Petry, K., & Struyf, E. (2020). An analysis of research on inclusive education: A systematic search and meta review. International Journal of Inclusive Education, 24(6), 675–689. https://doi.org/10.1080/13603116.2018.1482012
[46] van Steen, T., & Wilson, C. (2020). Individual and cultural factors in teachers' attitudes towards inclusion: A meta-analysis. Teaching and Teacher Education, 95, 103127, 1–13. https://doi.org/10.1016/j.tate.2020.103127 | DOI 10.1016/j.tate.2020.103127
[47] Weikertová, Š. (2023). Postoje obyvatel České republiky k novele zákona o českém školství, navrhovaným opatřením a k inkluzivnímu vzdělávání – srpen/září 2023. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i. https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a5718/f9/or231025.pdf
[48] Yada, A., Leskinen, M., Savolainen, H., & Schwab, S. (2022). Meta-analysis of the relationship between teachers' self-efficacy and attitudes toward inclusive education. Teaching and Teacher Education, 109, 103521, 1–16. https://doi.org/10.1016/j.tate.2021.103521 | DOI 10.1016/j.tate.2021.103521
[49] Yu, S. (2019). Head start teachers' attitudes and perceived competence toward inclusion. Journal of Early Intervention, 41(1), 30–43. https://doi.org/10.1177/1053815118801372 | DOI 10.1177/1053815118801372
[50] Zákon č. 82/2015 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. (2015). https://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=82&r=2015
[2] Ainscow, M. (2020). Promoting inclusion and equity in education: Lessons from international experiences. Nordic Journal of Studies in Educational Policy, 6(1), 7–16. https://doi.org/10.1080/20020317.2020.1729587 | DOI 10.1080/20020317.2020.1729587
[3] Ajzen, I. (1991). The theory of planned behavior. Organizational Behavior and Human Decision Processes, 50(2), 179–211. https://doi.org/10.1016/0749-5978(91)90020-T | DOI 10.1016/0749-5978(91)90020-t
[4] Attwood, S., MacArthur, J., & Kearney, A. (2019). Beginner secondary teacher preparedness for inclusion. International Journal of Inclusive Education, 23(10), 1032–1048. https://doi.org/10.1080/13603116.2019.1625455 | DOI 10.1080/13603116.2019.1625455
[5] Bandura, A. (1997). Self-efficacy: The exercise of control. W. H. Freeman.
[6] Booth, T., & Ainscow, M. (2011). Index for inclusion: Developing learning and participation in schools (3rd ed.). Centre for Studies on Inclusive Education.
[7] Carvalho, M., Simó-Pinatella, D., Azevedo, H., & Adam Alcocer, A. L. (2024). Inclusive education in Portugal: Exploring sentiments, concerns and attitudes of teachers. Journal of Research in Special Educational Needs, 24(3), 729–741. https://doi.org/10.1111/1471-3802.12663 | DOI 10.1111/1471-3802.12663
[8] Chiner, E., & Cardona, M. C. (2013). Inclusive education in Spain: how do skills, resources, and supports affect regular education teachers' perceptions of inclusion? International Journal of Inclusive Education, 17(5), 526–541. https://doi.org/10.1080/13603116.2012.689864 | DOI 10.1080/13603116.2012.689864
[9] Cohen, J. (1988). Statistical power analysis for the behavioral sciences (2nd ed.). Routledge. https://doi.org/10.4324/978020377158
[10] ČŠI. (2023). Kvalita vzdělávání v České republice ve školním roce 2022/2023. Výroční z práva. Česká školní inspekce. https://www.csicr.cz/CSICR/media/Prilohy/2023_p%C5%99%C3%ADlohy/Dokumenty/VZ_2023_e-verze_final.pdf
[11] de Boer, A., Pijl, S. J., & Minnaert, A. (2011). Regular primary schoolteachers' attitudes towards inclusive education: A review of the literature. International Journal of Inclusive Education, 15(3), 331–353. https://doi.org/10.1080/13603110903030089 | DOI 10.1080/13603110903030089
[12] de Vaus, D. (2002). Analyzing social science data: 50 key problems in data analysis. Sage.
[13] Dignath, C., Rimm-Kaufman, S., van Ewijk, R., & Kunter, M. (2022). Teachers' beliefs about inclusive education and insights on what contributes to those beliefs: A meta-analytical study. Educational Psychology Review, 34, 2609–2660. https://doi.org/10.1007/s10648-022-09695-0 | DOI 10.1007/s10648-022-09695-0
[14] Evropský soud pro lidská práva. (2007). Případ D. H. a spol. vs. Česká republika (no. 57325/00). Štrasburk. https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22appno%22:[%2257325/00%22],%22itemid%22:[%22001-8325622]}
[15] Heck, R., Scott, T., & Tabata, L. (2022). Multilevel and longitudinal modeling with IBM SPSS (3rd ed.). Routledge. https://doi.org/10.4324/9780367824273
[16] Hellmich, F., Löper, M. F., & Görel, G. (2019). The role of primary school teachers' attitudes and self-efficacy beliefs for everyday practices in inclusive classrooms – a study on the verification of the 'Theory of Planned Behaviour'. Journal of Research in Special Educational Needs, 19(1), 36–48. https://doi.org/10.1111/1471-3802.12476 | DOI 10.1111/1471-3802.12476
[17] Meijer, C., & Watkins, A. (2019). Financing special needs and inclusive education – from Salamanca to the present. International Journal of Inclusive Education, 23(7–8), 705–721. https://doi.org/10.1080/13603116.2019.1623330 | DOI 10.1080/13603116.2019.1623330
[18] Miesera, S., DeVries, J. M., Jungjohann, J., & Gebhardt, M. (2018). Correlation between attitudes, concerns, self-efficacy and teaching intentions in inclusive education evidence from German pre-service teachers using international scales. Journal of Research in Special Educational Needs, 19(2), 103–114. https://doi.org/10.1111/1471-3802.12432 | DOI 10.1111/1471-3802.12432
[19] MŠMT. (2009). Analýza předpokladů a vzdělávacích potřeb pedagogických pracovníků pro zkvalitňování jejich práce. Učitelé ZŠ a SŠ. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. http://www.msmt.cz/file/10100_1_1/
[20] MŠMT. (2023). Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. https://www.msmt.cz/vzdelavani/kompetencni-ramec-absolventa-ucitelstvi
[21] Newton Media (2016). Diskuse o inkluzi jako ukázka možných novinářských přístupů. https://www.newtonmedia.cz/cs/mediainfo-cz/analyzy-studie/diskuse-o-inkluzi-jako-ukazka-moznychnovinarskych-pristupu/detail
[22] Pivarč, J. (2019). Teachers' attitudes to changes in pedagogical processes related to inclusive education in Czech primary schools: An exploratory study. The European conference on educational research: education in an era of risk – the role of educational research for the future, Hamburg, Germany.
[23] Pivarč, J. (2020). Na cestě k inkluzi: proměny pedagogických procesů ve vzdělávání a jejich pojetí učiteli a zástupci vedení ZŠ. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
[24] Pivarč, J. (2022). Psychometrické vlastnosti dotazníku The Teacher Efficacy for Inclusive Practices (TEIP): Adaptace české verze škály u učitelů mateřských škol. Studia paedagogica, 27(1), 125–152. https://doi.org/10.5817/SP2022-1-5 | DOI 10.5817/sp2022-1-5
[25] Pivarč, J. (2024). The Czech version of the Teacher Efficacy for Inclusive Practice (TEIP) scale: validation and psychometric analysis of the instrument with primary school teachers. International Journal of Inclusive Education, 1–18. https://doi.org/10.1080/13603116.2024.2371873 | DOI 10.1080/13603116.2024.2371873
[26] Raftery, A. (1995). Bayesian model selection in social research. Sociological Methodology, 25, 111–163. https://doi.org/10.2307/271063
[27] Rakap, S., & Kaczmarek, L. (2010). Teachers' attitudes towards inclusion in Turkey. European Journal of Special Needs Education, 25(1), 59–75. https://doi.org/10.1080/08856250903450848 | DOI 10.1080/08856250903450848
[28] Raudenbush, S., & Bryk, A. (2002). Hierarchical linear models: Applications and data analysis methods (2nd ed.). Sage.
[29] Ravenscroft, J., Davis, J., Bilgin, M., & Wazni, K. (2019). Factors that influence elementary school teachers' attitudes towards inclusion of visually impaired children in Turkey. Disability & Society, 34(4), 629–656. https://doi.org/10.1080/09687599.2018.1561355 | DOI 10.1080/09687599.2018.1561355
[30] Saloviita, T. (2020). Attitudes of teachers towards inclusive education in Finland. Scandinavian Journal of Educational Research, 64(2), 270–282. https://doi.org/10.1080/00313831.2018.1541819 | DOI 10.1080/00313831.2018.1541819
[31] Saloviita, T., & Schaffus, T. (2016). Teacher attitudes towards inclusive education in Finland and Brandenburg, Germany and the issue of extra work. European Journal of Special Needs Education, 31(4), 458–471. https://doi.org/10.1080/08856257.2016.1194569 | DOI 10.1080/08856257.2016.1194569
[32] Selenius, H., & Ginner Hau, H. (2023). A scoping review on the psychometric properties of the teacher efficacy for inclusive practices (TEIP) scale. Scandinavian Journal of Educational Research, 68(4), 792–802. https://doi.org/10.1080/00313831.2023.2185811 | DOI 10.1080/00313831.2023.2185811
[33] Sharma, U., & Jacobs, K. (2016). Predicting in-service educators' intentions to teach in inclusive classrooms in India and Australia. Teaching and Teacher Education, 55(3), 13–23. https://doi.org/10.1016/j.tate.2015.12.004 | DOI 10.1016/j.tate.2015.12.004
[34] Sharma, U., Loreman, T., & Forlin, Ch. (2012). Measuring teacher efficacy to implement inclusive practices. Journal of Research in Special Educational Needs, 12(1), 12–21. https://doi.org/10.1111/j.1471-3802.2011.01200.x
[35] Spurný, M. (2020). Veřejnost o speciálních školách a inkluzivním vzdělávání – září 2020. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR. https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a5293/f9/or201008.pdf
[36] Straková, J., Simonová, J., & Friedlaenderová, H. (2019). Postoje odborné a laické veřejnosti k inkluzivnímu vzdělávání v kontextu obecných postojů k vnější diferenciaci. Studia paedagogica, 24(1), 79–106. https://doi.org/10.5817/SP2019-1-4 | DOI 10.5817/sp2019-1-4
[37] Straková, J., Spilková, V., Friedlaenderová, H., Hanzák, T., & Simonová, J. (2014). Profesní přesvědčení učitelů základních škol a studentů fakult připravujících budoucí učitele. Pedagogika, 64(1), 34–65.
[38] Šíp, R., Denglerová, D., Bielik, M., Ďulíková, L., Kalenda, J., Košatková, M., Kurowski, M., Gulová, L., & Trapl, F. (2022). Na cestě k inkluzivní škole: interakce a norma. MUNI Press. https://doi.org/10.14712/23362189.2023.2815 | DOI 10.14712/23362189.2023.2815
[39] Štech, S. (2018). Inkluzivní vzdělávání – obtížné zvládání "rozmanitosti" v praxi. Pedagogická orientace, 28(2), 382–398. https://doi.org/10.5817/PedOr2018-2-382 | DOI 10.5817/pedor2018-2-382
[40] Štech, S. (2021). Výzkum, experti a politici – podivuhodný život ideje inkluzivního vzdělávání v ČR. Pedagogika, 71(3), 403–420. https://doi.org/10.14712/23362189.2021.981 | DOI 10.14712/23362189.2021.981
[41] Štech, S., & Smetáčková, I. (2023). Teacher and parental views on inclusive education policy lending in the Czech Republic. European Journal of Education, 58(2), 233–244. https://doi.org/10.1111/ejed.12557 | DOI 10.1111/ejed.12557
[42] Tarantino, G., Makopoulou, K., & Neville, R. D. (2022). Inclusion of children with special educational needs and disabilities in physical education: A systematic review and meta-analysis of teachers' attitudes. Educational Research Review, 36. 1–14. https://doi.org/10.1016/j.edurev.2022.100456 | DOI 10.1016/j.edurev.2022.100456
[43] UNESCO. (2020). Global education monitoring report. Inclusion and education: all means all. https://doi.org/10.54676/JJNK6989
[44] Vaďurová, H., & Pančocha, K. (2023). Inclusive education in the Czech Republic: A scoping review of a paradigm shift. European Journal of Education, 58(2), 245–266. https://doi.org/10.1111/ejed.12558 | DOI 10.1111/ejed.12558
[45] Van Mieghem, A., Verschueren, K., Petry, K., & Struyf, E. (2020). An analysis of research on inclusive education: A systematic search and meta review. International Journal of Inclusive Education, 24(6), 675–689. https://doi.org/10.1080/13603116.2018.1482012
[46] van Steen, T., & Wilson, C. (2020). Individual and cultural factors in teachers' attitudes towards inclusion: A meta-analysis. Teaching and Teacher Education, 95, 103127, 1–13. https://doi.org/10.1016/j.tate.2020.103127 | DOI 10.1016/j.tate.2020.103127
[47] Weikertová, Š. (2023). Postoje obyvatel České republiky k novele zákona o českém školství, navrhovaným opatřením a k inkluzivnímu vzdělávání – srpen/září 2023. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i. https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a5718/f9/or231025.pdf
[48] Yada, A., Leskinen, M., Savolainen, H., & Schwab, S. (2022). Meta-analysis of the relationship between teachers' self-efficacy and attitudes toward inclusive education. Teaching and Teacher Education, 109, 103521, 1–16. https://doi.org/10.1016/j.tate.2021.103521 | DOI 10.1016/j.tate.2021.103521
[49] Yu, S. (2019). Head start teachers' attitudes and perceived competence toward inclusion. Journal of Early Intervention, 41(1), 30–43. https://doi.org/10.1177/1053815118801372 | DOI 10.1177/1053815118801372
[50] Zákon č. 82/2015 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. (2015). https://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=82&r=2015