Název: Příspěvek k možnostem rekonstrukce středověké krajiny, území zaniklých vesnic a typů sídlišť
Variantní název:
- Die Rekonstruktionsmöglichkeiten der mittelalterlichen Landschaft, des Geländes der Wüstungen und der Siedlungstypen
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1987, roč. 12, č. [1], s. 111-128
Rozsah
111-128
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/139688
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] Beranová M., 1975: Zemědělská výroba v 11./14. století na území Československa, Studie AÚ ČSAV Brno III, 1974, sv. 1. Praha.
[2] Beranová M., 1980: Zemědělství starých Slovanů. Praha.
[3] Cabák P., 1986: Příspěvek ke studiu vývojových změn ve složení plodin a plevelů v bramborářském výrobním typu (rkp. nepubl. dipl. práce na katedře botaniky a šlechtění FA VŠZ v Brně vedené doc. dr. F. Kühnem, CSc). Brno.
[4] Čech V., 1952: O starých dolech na stříbrnou rudu mezi Jihlavou a Pelhřimovem na Českomoravské vysočině, Sborník Ústředního ústavu geologického XIX, 117—136.
[5] Černý E., 1973: Osudy plužin zaniklých středověkých osad na Drahanské vrchovině, HG 11, 195—208.
[6] Černý E., 1976: Typy plužin zaniklých středověkých osad na Drahanské vrchovině z hlediska vertikální členitosti terénu, AH 1, 99—106.
[7] Černý E., 1979: Zaniklé středověké osady a jejich plužiny, Studie ČSAV, č. 1. Praha.
[8] Černý E., 1983: Vztah zaniklých plužin k rozloze lesů na Drahanské vrchovině v období vrcholného feudalismu, AH 8, 423—431.
[9] Čsl. vlastivěda, 1968: Československá vlastivěda, díl I. Příroda, sv. 1. Praha.
[10] Demek J. et al., 1988: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha.
[11] Dobiáš J., 1930: Německé osídlení ostrůvku jihlavského, Časopis archivní školy VIII, 1—92.
[12] Dostál B., 1976: Zemědělská výroba na území ČSSR v 6.—10. století, AH 1, 9—26.
[13] Hřibová B., 1956: Mapa přírodní krajiny českých zemí ve 12. století, Sborník VŠP v Olomouci, přírodní vědy II, 61—94.
[14] Frolec V., 1970: Kulturní společenství a interetnické vztahy v lidovém stavitelství v Podunají, Rozpravy ČSAV, řada společenských věd, roč. 80, seš. 3. Praha.
[15] Frolec V., 1974: Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku. Brno.
[16] Frolec V., 1975: K otázce vztahů mezi archeologickými a etnografickými doklady vesnického obydlí, AR XXVII, 342—345.
[17] Frolec V., 1976: Pokus o etnografickou interpretaci archeologických výzkumů středověké zemědělské usedlosti, AH 1, 49—52.
[18] Frolec V., 1978: Stavební vývoj a bydlení na vesnici v oblasti Ždánického lesa, Slovácko XX, 33—48.
[19] Habovštiak A., 1985: Stredoveká dedina na Slovensku. Bratislava.
[20] Hašek V.—Měřínský Z., 1987: Podíl geofyziky při archeologických výzkumech na Moravě v letech 1983—1985. In: Sborník 5. celoštátneho sympózia Archeológia-geofyzika-archeometria, AIA V, Nové Vozokany 1986, 102—140. Nitra.
[21] Havlíček P., 1973: Výsledky geologického výzkumu na lokalitě "Záblacany". In: ZSV. Díl II., 127—136. Uherské Hradiště, rok. neuv.
[22] Jelínková D.—Měřínský Z., 1985: Slovanské osídlení v oblasti soutoku Dyje a Svratky. (Příspěvek k otázkám sídelního a společensko-ekonomického vývoje regionu od 6. do 13. století), SbNM, řada A-Historie XXXIX, 143—154.
[23] Kouřil Z., 1967: Archeologická sonda v Mikulčicích, VVM XIX, 69—76.
[24] Kouřil Z.—Prokop J., 1976: Podzemní voda údolí řeky Dyje, AH 1, 283—296.
[25] Koutek J., 1952: O rudních žilách a starém dolování u Jihlavy, Sborník Ústředního ústavu geologického XIX, 77—116.
[26] Kratochvíl Z., 1969: Die Tiere des Burgwalles Pohansko, Přírodovědné práce ústavů ČSAV v Brně NS III, sv. 1.
[27] Kratochvíl Z., 1969a: Wildlebende Tiere und einige Haustiere der Burgstätte Pohansko, Přírodovědné práce ústavů ČSAV v Brně NS III, sv. 3.
[28] Kratochvíl Z., 1981: Tierknochenfunde aus der grossmährischen Siedlung Mikulčice. I. Das Hausschwein, Studie AÚ ČSAV Brno IX, sv. 3. Praha.
[29] Kühn F., 1977: Obilí z hradu Rokštýn u Luk nad Jihlavou (okr. Jihlava), PV 1975, 93—94. Brno.
[30] Kühn F.—Vrublová I., 1983: Středověké obilí ze Žabčic (okr. Brno-venkov), PV 1981, 68—71. Brno.
[31] Kyncl J., 1975: Rozbor nálezu uhlíků. In: V. Nekuda, Pfaffenschlag, Příloha II, 199—208. Brno.
[32] Kyncl J., 1985: Výsledky rozboru uhlíků a paleogeobotanická rekonstrukce lokality Mstěnice. In: V. Nekuda, Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Hrádek-tvrz-dvůr-předsunutá opevnění, 189—192. Brno.
[33] Ložek V., 1981: Malakozoologické nálezy z lokality Šakvice—Štěpničky. AR XXXIII, 89.
[34] Málek J., 1966: Vegetační vymezení lesních oblastí na jihozápadní Moravě, VVM XVIII, 87—102.
[35] Málek J., 1966a: Vývoj vegetace na území osad zaniklých v 15. a 16. století v oblasti jihozápadní Moravy, ČMM, vědy společenské LI, 153—180.
[36] Málek J., 1970: Entwicklung der Wälder Südwestmährens unter dem Einfluß des Menschen, Přírodovědné práce ústavů ČSAV v Brně NS IV, sv. 5, 1—45.
[37] Málek J., 1970a: K využití biogeocenologické typologie pro studium vývoje osídlení. (Problematika počátku pomezního hvozdu na Haberské cestě), HG 5, 79—83.
[38] Málek J., 1976: Vlivy hornictví na lesy na příkladu Jihlavska a Pelhřimovska, Dějiny věd a techniky 9, 145—159.
[39] Málek J., 1978: Obraz lesů jihozápadní Moravy od 16. století z dynamického hlediska, ČMM, vědy společenské LXIII, 193—222.
[40] Málek J., 1982: Změny rozsahu lesů ve středověku na jihozápadní Moravě, Vědecké práce Zemědělského muzea 22, 283—292.
[41] Matějek F., 1979: Činžovní pole v moravských lánových rejstřících. Jejich vztah k vnitřní kolonizaci, Sborník archivních prací 29, 319—349
[42] Matějek F., 1980: Lánová soustava na západní a střední Moravě, ČMatMor IC, 297—317.
[43] Měřínský Z., 1980: Povrchový průzkum středověkého hrádku v Krahulově a pokus o lokalizaci zaniklé středověké osady Čertovec u Číchova (okr. Třebíč), PV 1977, 86. Brno.
[44] Měřínský Z., 1982: Studium dějin osídlení na Moravě a ve Slezsku. (Současný stav a další perspektivy se zvláštním zřetelem k výzkumu zaniklých středověkých vesnic), AH 7, 113—156.
[45] Měřínský Z., 1983: Poznámky k možnostem rekonstrukce území zaniklých středověkých vesnic na jižní a jihozápadní Moravě, HG 21, 177—204.
[46] Měřínský Z., 1984: Hornické vsi Velké a Malé Štítky u Svojkovic a Hor (okr. Jihlava a Třebíč). In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami. Sborník, 23—43. Brno.
[47] Měřínský Z., 1985: Církevní instituce na Moravě a jejich úloha ve vývoji hospodářství a osídlení od 10. století do předhusitského období, AH 10, 375—393.
[48] Měřínský Z., 1985a: Čechy v době slovanské, AH 10, 506—508.
[49] Měřínský Z., 1986: Doba slovanská. In: Pravěk Třebíčska, 147—171. Brno.
[50] Měřínský Z., 1986a: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů, PA LXXVII, 18 až 80.
[51] Měřínský Z., 1986b: Podíl archeologie na výzkumu středověké architektury 11. až 1. poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 11, 25—38.
[52] Měřínský Z., 1987: Problematika vývoje osídlení jižní a jihozápadní Moravy v 10. až 1. polovině 16. století (metody, východiska a dosažené výsledky). In: Mikulovská sympozia. XVI. MS 1986, 157—167. Praha.
[53] Měřínský Z., 1988: Počátky osídlení Brtnicka a nejstarší dějiny obce. Brtnice a její okolí od poloviny 13. století do válek husitských: In: Dějiny Brtnice, v tisku. Brno.
[54] Nekuda V., 1972: Středověká ves Mstěnice. Deset let archeologického výzkumu 1960—1970, VVM XXIV, 12—47.
[55] Nekuda V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. (Příspěvek k dějinám středověké vesnice). Brno.
[56] Nekuda V., 1976: Příspěvek k charakteristice středověké zemědělské usedlosti na Moravě, AH 1, 33—48.
[57] Nekuda V., 1978: K vývoji zemědělských sídlišť v 10.—13. století na Moravě ve světle pramenů hmotných, AH 3, 171—182.
[58] Nekuda V., 1982: Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů zaniklých osad, AH 7, 33—66.
[59] Nekuda V., 1984: Vesnický středověký dům na Moravě, AH 9, 21—37.
[60] Nekuda V., 1985: Zemědělská výroba v období feudalismu na Moravě ve světle archeologických výzkumů, AH 10, 33—46.
[61] Nový L. et al., 1974: Dějiny techniky v Československu (do konce 18. století). Praha.
[62] Opravil E., 1965: K charakteristice přírodních poměrů okolí Starého Města v době Velkomoravské. In: Almanach Velká Morava, 150—154. Brno.
[63] Opravil E., 1966: Lesní dřeviny na Pohansku v době říše velkomoravské, SPFFBU E 11, 133—136.
[64] Opravil E., 1967: Die südmährischen Wälder im jüngeren Holozän, Přírodovědné práce ústavů ČSAV v Brně NS I, sv. 3.
[65] Opravil E., 1972: Rostliny z velkomoravského hradiště v Mikulčicích. Výzkum z let 1954 až 1965, Studie AÚ ČSAV Brno I, 1972, sv. 2. Praha.
[66] Opravil E., 1973: Příspěvek k charakteristice středověkých rostlinných souborů. In: ZSV. Díl II., 67—87. Uherské Hradiště, rok neuv.
[67] Opravil E., 1973a: Změny údolní nivy řeky Moravy ve středověku. In: ZSV. Díl II., 89—92. Uherské Hradiště, rok neuv.
[68] Opravil E., 1974: Moravskoslezský pomezní les do začátku kolonizace. In: Archeologický sborník, Ostravské muzeum, 113—133. Ostrava.
[69] Opravil E., 1974a: Z historie pohanky, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 14, 51—55.
[70] Opravil E., 1976: Archeobotanické nálezy z městského jádra Uherského Brodu. Studie AÚ ČSAV Brno III, 1974, sv. 4. Praha.
[71] Opravil E., 1981: Dřeviny ze sídliště v nivě Dyje u Šakvic, AR XXXIII, 89—91.
[72] Opravil E., 1983: Údolní niva v době hradištní (ČSSR — povodí Moravy a Poodří), Studie AÚ ČSAV Brno XI, sv. 2. Praha.
[73] Opravil E., 1984: Rostlinné zbytky ze dvora kupeckého domu v Olomouci (13.—17. stol.), AR XXXVI, 194—202.
[74] Pelíšek J., 1979: Geologické a pedologické poměry na archeologické lokalitě hrádku "Kulatý kopec" u zaniklé vsi Koválov u Žabčic, okr. Brno-venkov, AH 4, 303—309.
[75] Peške L., 1981: Osteologické nálezy ze Šakvic, poloha Štěpničky, AR 33, 88—89.
[76] Rybníčková E., 1974: Die Entwicklung der Vegetation und Flora im südlichen Teil der Böhmisch-Mährischen Höhe während des Spätglazials und Holozäns. In: Vegetace ČSSR A 7, 1—164. Praha.
[77] Rybníčková E.—Rybníček K., 1975: Ergebnisse einer paläogeobotanischen Erforschung. In: V. Nekuda, Pfaffenschlag, Příloha I, 183—197. Brno.
[78] Rybníčková E.—Rybníček K., 1976: Zemědělství mladšího středověku v pylových analýzách, AH 1, 145—149.
[79] Smetánka Z., 1978: Přírodní poměry a osídlování Čech v 10.—13. století. (Výtah z referátu), AH 3, 331—334.
[80] Snášil R., 1966: K problematice regionálních výzkumů zaniklých středověkých osad, VVM XVIII, 103—106.
[81] Snášil R., 1970: K metodám a dílčím výsledkům průzkumu na zaniklých středověkých osadách ve středním Pomoraví. In: Referáty z I. pracovní porady mladých archeologů. Příloha VVM XXII, 1970, č. 3, 82—84.
[82] Snášil R., 1971: Záblacany (okres Uherské Hradiště). In: ZSV. Díl I., 89—115. Uherské Hradiště, rok neuv.
[83] Snášil R., 1974: Botanické a entomologické nálezy ze zaniklých Záblacan (okr. Uherské Hradiště), PV 1973, 77—78. Brno.
[84] Snášil R., 1975: Archeologie a vesnická sídliště 10.—13. století na Moravě, AR XXVII, 305—317.
[85] Snášil R., 1976: Životní prostředí vesnických sídlišť 10.—15. století v ČSR. (Nástin dosavadních výsledků), AH 1, 139—144.
[86] Snášil R., 1978: Ekologie a zdroje stravy v Záblacanech do poloviny 13. století, Slovácko XX, 21—32.
[87] Škabrada J.—Smetánka Z., 1974: Architektura zemědělských usedlostí pozdního středověku v Čechách. Příspěvek k poznání hmotné kultury středověké vesnice, AR XXVI, 236—270.
[88] Škabrada J.—Smetánka Z., 1975: Vesnická architektura a archeologie. Příspěvek k možnostem studia stavebního utváření české středověké vesnice, AR XXVII, 329—337.
[89] Štěpánek M., 1967: Plužina jako pramen dějin osídlení. (Příspěvky k dějinám osídlení 1), ČsČH XV, 725—746.
[90] Štěpánek M., 1968: Plužina jako pramen dějin osídlení. (Příspěvky k dějinám osídlení 2), ČsČH XVI, 247—274.
[91] Štěpánek M., 1968a: Změny vegetace a klimatu v historickém období. (Příspěvky k dějinám osídlení 3), ČsČH XVI, 415—434.
[92] Štrejn Z., 1966: Staré stříbrné doly na Třešťsku. Jihlava.
[93] Unger J., 1981: Hradištní a středověká osada u Šakvic, okr. Břeclav, AR XXXIII, 55—87.
[94] Unger J., 1981a: Nálezy z objektu datovaného mincí na tvrzišti "Kulatý kopec" u Žabčic (okr. Brno-venkov), AH 6, 315—325.
[95] Unger J., 1982: Vývoj osídlení na soutoku Jihlavy a Svratky ve 13. až 15. století, AH 7, 169—177.
[96] Unger J. a kol., 1980: Pohořelice-Klášterka. Pravěké sídliště, slovanská osada a zaniklá středověká ves, Studie AÚ ČSAV Brno VIII, sv. 2. Praha.
[97] Vávra I., 1969: Haberská cesta, HG 3, 8—32.
[98] Vermouzek R., 1982: Plužina jako datovací pomůcka, AH 7, 265—276.
[99] Vohlídal A., 1949: O jihlavském hornictví. Jihlava.
[100] Willerding U., 1977: Über Klimaentwicklung und Vegetationsverhältnisse im Zeitraum Eisenzeit bis Mittelalter. In: Das Dorf der Eisenzeit und des frühen Mittelalters (red. H. Jankuhn), 357—405. Göttingen.
[2] Beranová M., 1980: Zemědělství starých Slovanů. Praha.
[3] Cabák P., 1986: Příspěvek ke studiu vývojových změn ve složení plodin a plevelů v bramborářském výrobním typu (rkp. nepubl. dipl. práce na katedře botaniky a šlechtění FA VŠZ v Brně vedené doc. dr. F. Kühnem, CSc). Brno.
[4] Čech V., 1952: O starých dolech na stříbrnou rudu mezi Jihlavou a Pelhřimovem na Českomoravské vysočině, Sborník Ústředního ústavu geologického XIX, 117—136.
[5] Černý E., 1973: Osudy plužin zaniklých středověkých osad na Drahanské vrchovině, HG 11, 195—208.
[6] Černý E., 1976: Typy plužin zaniklých středověkých osad na Drahanské vrchovině z hlediska vertikální členitosti terénu, AH 1, 99—106.
[7] Černý E., 1979: Zaniklé středověké osady a jejich plužiny, Studie ČSAV, č. 1. Praha.
[8] Černý E., 1983: Vztah zaniklých plužin k rozloze lesů na Drahanské vrchovině v období vrcholného feudalismu, AH 8, 423—431.
[9] Čsl. vlastivěda, 1968: Československá vlastivěda, díl I. Příroda, sv. 1. Praha.
[10] Demek J. et al., 1988: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha.
[11] Dobiáš J., 1930: Německé osídlení ostrůvku jihlavského, Časopis archivní školy VIII, 1—92.
[12] Dostál B., 1976: Zemědělská výroba na území ČSSR v 6.—10. století, AH 1, 9—26.
[13] Hřibová B., 1956: Mapa přírodní krajiny českých zemí ve 12. století, Sborník VŠP v Olomouci, přírodní vědy II, 61—94.
[14] Frolec V., 1970: Kulturní společenství a interetnické vztahy v lidovém stavitelství v Podunají, Rozpravy ČSAV, řada společenských věd, roč. 80, seš. 3. Praha.
[15] Frolec V., 1974: Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku. Brno.
[16] Frolec V., 1975: K otázce vztahů mezi archeologickými a etnografickými doklady vesnického obydlí, AR XXVII, 342—345.
[17] Frolec V., 1976: Pokus o etnografickou interpretaci archeologických výzkumů středověké zemědělské usedlosti, AH 1, 49—52.
[18] Frolec V., 1978: Stavební vývoj a bydlení na vesnici v oblasti Ždánického lesa, Slovácko XX, 33—48.
[19] Habovštiak A., 1985: Stredoveká dedina na Slovensku. Bratislava.
[20] Hašek V.—Měřínský Z., 1987: Podíl geofyziky při archeologických výzkumech na Moravě v letech 1983—1985. In: Sborník 5. celoštátneho sympózia Archeológia-geofyzika-archeometria, AIA V, Nové Vozokany 1986, 102—140. Nitra.
[21] Havlíček P., 1973: Výsledky geologického výzkumu na lokalitě "Záblacany". In: ZSV. Díl II., 127—136. Uherské Hradiště, rok. neuv.
[22] Jelínková D.—Měřínský Z., 1985: Slovanské osídlení v oblasti soutoku Dyje a Svratky. (Příspěvek k otázkám sídelního a společensko-ekonomického vývoje regionu od 6. do 13. století), SbNM, řada A-Historie XXXIX, 143—154.
[23] Kouřil Z., 1967: Archeologická sonda v Mikulčicích, VVM XIX, 69—76.
[24] Kouřil Z.—Prokop J., 1976: Podzemní voda údolí řeky Dyje, AH 1, 283—296.
[25] Koutek J., 1952: O rudních žilách a starém dolování u Jihlavy, Sborník Ústředního ústavu geologického XIX, 77—116.
[26] Kratochvíl Z., 1969: Die Tiere des Burgwalles Pohansko, Přírodovědné práce ústavů ČSAV v Brně NS III, sv. 1.
[27] Kratochvíl Z., 1969a: Wildlebende Tiere und einige Haustiere der Burgstätte Pohansko, Přírodovědné práce ústavů ČSAV v Brně NS III, sv. 3.
[28] Kratochvíl Z., 1981: Tierknochenfunde aus der grossmährischen Siedlung Mikulčice. I. Das Hausschwein, Studie AÚ ČSAV Brno IX, sv. 3. Praha.
[29] Kühn F., 1977: Obilí z hradu Rokštýn u Luk nad Jihlavou (okr. Jihlava), PV 1975, 93—94. Brno.
[30] Kühn F.—Vrublová I., 1983: Středověké obilí ze Žabčic (okr. Brno-venkov), PV 1981, 68—71. Brno.
[31] Kyncl J., 1975: Rozbor nálezu uhlíků. In: V. Nekuda, Pfaffenschlag, Příloha II, 199—208. Brno.
[32] Kyncl J., 1985: Výsledky rozboru uhlíků a paleogeobotanická rekonstrukce lokality Mstěnice. In: V. Nekuda, Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Hrádek-tvrz-dvůr-předsunutá opevnění, 189—192. Brno.
[33] Ložek V., 1981: Malakozoologické nálezy z lokality Šakvice—Štěpničky. AR XXXIII, 89.
[34] Málek J., 1966: Vegetační vymezení lesních oblastí na jihozápadní Moravě, VVM XVIII, 87—102.
[35] Málek J., 1966a: Vývoj vegetace na území osad zaniklých v 15. a 16. století v oblasti jihozápadní Moravy, ČMM, vědy společenské LI, 153—180.
[36] Málek J., 1970: Entwicklung der Wälder Südwestmährens unter dem Einfluß des Menschen, Přírodovědné práce ústavů ČSAV v Brně NS IV, sv. 5, 1—45.
[37] Málek J., 1970a: K využití biogeocenologické typologie pro studium vývoje osídlení. (Problematika počátku pomezního hvozdu na Haberské cestě), HG 5, 79—83.
[38] Málek J., 1976: Vlivy hornictví na lesy na příkladu Jihlavska a Pelhřimovska, Dějiny věd a techniky 9, 145—159.
[39] Málek J., 1978: Obraz lesů jihozápadní Moravy od 16. století z dynamického hlediska, ČMM, vědy společenské LXIII, 193—222.
[40] Málek J., 1982: Změny rozsahu lesů ve středověku na jihozápadní Moravě, Vědecké práce Zemědělského muzea 22, 283—292.
[41] Matějek F., 1979: Činžovní pole v moravských lánových rejstřících. Jejich vztah k vnitřní kolonizaci, Sborník archivních prací 29, 319—349
[42] Matějek F., 1980: Lánová soustava na západní a střední Moravě, ČMatMor IC, 297—317.
[43] Měřínský Z., 1980: Povrchový průzkum středověkého hrádku v Krahulově a pokus o lokalizaci zaniklé středověké osady Čertovec u Číchova (okr. Třebíč), PV 1977, 86. Brno.
[44] Měřínský Z., 1982: Studium dějin osídlení na Moravě a ve Slezsku. (Současný stav a další perspektivy se zvláštním zřetelem k výzkumu zaniklých středověkých vesnic), AH 7, 113—156.
[45] Měřínský Z., 1983: Poznámky k možnostem rekonstrukce území zaniklých středověkých vesnic na jižní a jihozápadní Moravě, HG 21, 177—204.
[46] Měřínský Z., 1984: Hornické vsi Velké a Malé Štítky u Svojkovic a Hor (okr. Jihlava a Třebíč). In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami. Sborník, 23—43. Brno.
[47] Měřínský Z., 1985: Církevní instituce na Moravě a jejich úloha ve vývoji hospodářství a osídlení od 10. století do předhusitského období, AH 10, 375—393.
[48] Měřínský Z., 1985a: Čechy v době slovanské, AH 10, 506—508.
[49] Měřínský Z., 1986: Doba slovanská. In: Pravěk Třebíčska, 147—171. Brno.
[50] Měřínský Z., 1986a: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů, PA LXXVII, 18 až 80.
[51] Měřínský Z., 1986b: Podíl archeologie na výzkumu středověké architektury 11. až 1. poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 11, 25—38.
[52] Měřínský Z., 1987: Problematika vývoje osídlení jižní a jihozápadní Moravy v 10. až 1. polovině 16. století (metody, východiska a dosažené výsledky). In: Mikulovská sympozia. XVI. MS 1986, 157—167. Praha.
[53] Měřínský Z., 1988: Počátky osídlení Brtnicka a nejstarší dějiny obce. Brtnice a její okolí od poloviny 13. století do válek husitských: In: Dějiny Brtnice, v tisku. Brno.
[54] Nekuda V., 1972: Středověká ves Mstěnice. Deset let archeologického výzkumu 1960—1970, VVM XXIV, 12—47.
[55] Nekuda V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. (Příspěvek k dějinám středověké vesnice). Brno.
[56] Nekuda V., 1976: Příspěvek k charakteristice středověké zemědělské usedlosti na Moravě, AH 1, 33—48.
[57] Nekuda V., 1978: K vývoji zemědělských sídlišť v 10.—13. století na Moravě ve světle pramenů hmotných, AH 3, 171—182.
[58] Nekuda V., 1982: Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů zaniklých osad, AH 7, 33—66.
[59] Nekuda V., 1984: Vesnický středověký dům na Moravě, AH 9, 21—37.
[60] Nekuda V., 1985: Zemědělská výroba v období feudalismu na Moravě ve světle archeologických výzkumů, AH 10, 33—46.
[61] Nový L. et al., 1974: Dějiny techniky v Československu (do konce 18. století). Praha.
[62] Opravil E., 1965: K charakteristice přírodních poměrů okolí Starého Města v době Velkomoravské. In: Almanach Velká Morava, 150—154. Brno.
[63] Opravil E., 1966: Lesní dřeviny na Pohansku v době říše velkomoravské, SPFFBU E 11, 133—136.
[64] Opravil E., 1967: Die südmährischen Wälder im jüngeren Holozän, Přírodovědné práce ústavů ČSAV v Brně NS I, sv. 3.
[65] Opravil E., 1972: Rostliny z velkomoravského hradiště v Mikulčicích. Výzkum z let 1954 až 1965, Studie AÚ ČSAV Brno I, 1972, sv. 2. Praha.
[66] Opravil E., 1973: Příspěvek k charakteristice středověkých rostlinných souborů. In: ZSV. Díl II., 67—87. Uherské Hradiště, rok neuv.
[67] Opravil E., 1973a: Změny údolní nivy řeky Moravy ve středověku. In: ZSV. Díl II., 89—92. Uherské Hradiště, rok neuv.
[68] Opravil E., 1974: Moravskoslezský pomezní les do začátku kolonizace. In: Archeologický sborník, Ostravské muzeum, 113—133. Ostrava.
[69] Opravil E., 1974a: Z historie pohanky, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 14, 51—55.
[70] Opravil E., 1976: Archeobotanické nálezy z městského jádra Uherského Brodu. Studie AÚ ČSAV Brno III, 1974, sv. 4. Praha.
[71] Opravil E., 1981: Dřeviny ze sídliště v nivě Dyje u Šakvic, AR XXXIII, 89—91.
[72] Opravil E., 1983: Údolní niva v době hradištní (ČSSR — povodí Moravy a Poodří), Studie AÚ ČSAV Brno XI, sv. 2. Praha.
[73] Opravil E., 1984: Rostlinné zbytky ze dvora kupeckého domu v Olomouci (13.—17. stol.), AR XXXVI, 194—202.
[74] Pelíšek J., 1979: Geologické a pedologické poměry na archeologické lokalitě hrádku "Kulatý kopec" u zaniklé vsi Koválov u Žabčic, okr. Brno-venkov, AH 4, 303—309.
[75] Peške L., 1981: Osteologické nálezy ze Šakvic, poloha Štěpničky, AR 33, 88—89.
[76] Rybníčková E., 1974: Die Entwicklung der Vegetation und Flora im südlichen Teil der Böhmisch-Mährischen Höhe während des Spätglazials und Holozäns. In: Vegetace ČSSR A 7, 1—164. Praha.
[77] Rybníčková E.—Rybníček K., 1975: Ergebnisse einer paläogeobotanischen Erforschung. In: V. Nekuda, Pfaffenschlag, Příloha I, 183—197. Brno.
[78] Rybníčková E.—Rybníček K., 1976: Zemědělství mladšího středověku v pylových analýzách, AH 1, 145—149.
[79] Smetánka Z., 1978: Přírodní poměry a osídlování Čech v 10.—13. století. (Výtah z referátu), AH 3, 331—334.
[80] Snášil R., 1966: K problematice regionálních výzkumů zaniklých středověkých osad, VVM XVIII, 103—106.
[81] Snášil R., 1970: K metodám a dílčím výsledkům průzkumu na zaniklých středověkých osadách ve středním Pomoraví. In: Referáty z I. pracovní porady mladých archeologů. Příloha VVM XXII, 1970, č. 3, 82—84.
[82] Snášil R., 1971: Záblacany (okres Uherské Hradiště). In: ZSV. Díl I., 89—115. Uherské Hradiště, rok neuv.
[83] Snášil R., 1974: Botanické a entomologické nálezy ze zaniklých Záblacan (okr. Uherské Hradiště), PV 1973, 77—78. Brno.
[84] Snášil R., 1975: Archeologie a vesnická sídliště 10.—13. století na Moravě, AR XXVII, 305—317.
[85] Snášil R., 1976: Životní prostředí vesnických sídlišť 10.—15. století v ČSR. (Nástin dosavadních výsledků), AH 1, 139—144.
[86] Snášil R., 1978: Ekologie a zdroje stravy v Záblacanech do poloviny 13. století, Slovácko XX, 21—32.
[87] Škabrada J.—Smetánka Z., 1974: Architektura zemědělských usedlostí pozdního středověku v Čechách. Příspěvek k poznání hmotné kultury středověké vesnice, AR XXVI, 236—270.
[88] Škabrada J.—Smetánka Z., 1975: Vesnická architektura a archeologie. Příspěvek k možnostem studia stavebního utváření české středověké vesnice, AR XXVII, 329—337.
[89] Štěpánek M., 1967: Plužina jako pramen dějin osídlení. (Příspěvky k dějinám osídlení 1), ČsČH XV, 725—746.
[90] Štěpánek M., 1968: Plužina jako pramen dějin osídlení. (Příspěvky k dějinám osídlení 2), ČsČH XVI, 247—274.
[91] Štěpánek M., 1968a: Změny vegetace a klimatu v historickém období. (Příspěvky k dějinám osídlení 3), ČsČH XVI, 415—434.
[92] Štrejn Z., 1966: Staré stříbrné doly na Třešťsku. Jihlava.
[93] Unger J., 1981: Hradištní a středověká osada u Šakvic, okr. Břeclav, AR XXXIII, 55—87.
[94] Unger J., 1981a: Nálezy z objektu datovaného mincí na tvrzišti "Kulatý kopec" u Žabčic (okr. Brno-venkov), AH 6, 315—325.
[95] Unger J., 1982: Vývoj osídlení na soutoku Jihlavy a Svratky ve 13. až 15. století, AH 7, 169—177.
[96] Unger J. a kol., 1980: Pohořelice-Klášterka. Pravěké sídliště, slovanská osada a zaniklá středověká ves, Studie AÚ ČSAV Brno VIII, sv. 2. Praha.
[97] Vávra I., 1969: Haberská cesta, HG 3, 8—32.
[98] Vermouzek R., 1982: Plužina jako datovací pomůcka, AH 7, 265—276.
[99] Vohlídal A., 1949: O jihlavském hornictví. Jihlava.
[100] Willerding U., 1977: Über Klimaentwicklung und Vegetationsverhältnisse im Zeitraum Eisenzeit bis Mittelalter. In: Das Dorf der Eisenzeit und des frühen Mittelalters (red. H. Jankuhn), 357—405. Göttingen.