Název: Hrady a jejich úloha ve struktuře osídlení horního Pobečví
Variantní název:
- Die Burgen und ihre Aufgabe in der Struktur der Besiedlung auf dem oberen Bečva-Gebiet
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2002, roč. 27, č. [1], s. 179-195
Rozsah
179-195
-
ISSN0231-5823
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140463
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] AO - Zemský archiv Opava, pob. Olomouc, Arcibiskupství Olomouc (pergamenové listiny).
[2] CDB - FRIEDRICH, G.-KRISTEN, Z.-ŠEBÁNEK, J.-DUŠKOVÁ, S.-VAŠKŮ, V. (edd.), 1904-1993: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. Tomus I-V. Pragae.
[3] CDM - BOČEK, A.-CHYTIL, J.-CHLUMECKY, P. V.-BRANDL, V.-BRETHOLZ, B. (edd.), 1845-1903: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. IV.-XV. díl (1268-1411). Olomouc; Brno.
[4] DOBEŠ, F. (ed.), 1946: Kniha o Stříteži. V. díl, Valašské Meziříčí.
[5] DOMLUVIL, E. (ed.), 1891: Listiny týkající se dávnověkosti města Meziříčí n. Bečvou a okolí jeho. In: XI. zpráva vyššího d. gymnasia ve Valaš. Meziříčí z r. 1890-91. Přerov.
[6] LECHNER, K., 1902 (ed.): Die ältesten Belehnungs- und Lehensgerichtbücher des Bisthums Olmütz. I-II. Brünn.
[7] SUB - IRGANG, W. (ed.), 1998: Schlesisches Urkundenbuch. VI. Bd. (1291-1300). Köln-Weimar-Wien.
[8] ZDO - MATĚJEK, F. (ed.), 1948: Moravské zemské desky 1480-1566. II. Kraj olomoucký. Brno.
[9] BALETKA, L., 1974: Valašské Meziříčí a mistr Kortelang. In: Valašské Meziříčí od minulosti k dnešku, VI (Příloha Kulturního zpravodaje města Valašského Meziříčí, roč. 1974), s. 35-42.
[10] BALETKA, T., 1997: "Na třetí pak straně Proskovice a Hrabová": konec jednoho mýtu a nový pohled na stav severovýchodní Moravy ve 13. století. Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 51, s. 4—15.
[11] BALETKA, T., 1999: Nižší šlechta z moravského severovýchodu ve stížných listech proti upálení Mistra Jana Husa. In: Táborský archiv 9, s. 15-48.
[12] BISTŘICKÝ, J., 1998: Zdíkovy listiny. Český časopis historický, 96, s. 292-305.
[13] DOMLUVIL, E., 1914: Val.-Meziříčský okres. Brno.
[14] DRECHSLER, A.-JANIŠ, D., 1998: Záchranný archeologický výzkum v Kelči (okr. Vsetín). In: Ústav archeologické památkové péče Olomouc - Ročenka 1997. Olomouc, s. 126-136.
[15] ELIÁŠ, J. O., 1979: Stavební vývoj renesančního zámku v Kelči z hlediska pramenů. In: Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 4, s. 76-103.
[16] FIALOVÁ, V., 1965: Pečetítko ze zaniklé tvrze Arnoltovice. Vlastivědný věstník moravský, 17, s. 131-141.
[17] FLODR, M., 1960: Skriptorium olomoucké. Praha.
[18] GORYCZKOVÁ, N., 1997: Stručná zpráva z dokončeného stavebně historického průzkumu filiálního košatěla sv. Kateřiny v Kelci. In: Sborník Památkového ústavu v Ostravě, Ostrava, s. 35-40.
[19] GRŮZA, A., 1997: Kostel sv. Kateřiny v Kelci z hlediska historických pramenů. In: Sborník Památkového ústavu v Ostravě, Ostrava, s. 41-48.
[20] HOSÁK, L., 1938: Historický místopis země Moravskoslezské. Brno.
[21] HOSÁK, L., 1967: Počátky osídlení a dějin Rožnova. In: Valašsko, 11, s. 9-13.
[22] HRABOVÁ, L., 1964: Ekonomika feudální državy olomouckého biskupství ve druhé polovině 13. století. Praha.
[23] HRABOVÁ, L., 1967: Listina biskupa Bruna ze Schaumburka z roku 1267 a počátky Rožnova. In: Valašsko, 11, s. 5-7.
[24] JANIŠ, D., 1997: Lenní systém olomouckého biskupství za episkopátu Dětřicha z Hradce (1281-1302). K problematice lenních a lokačních listin. Časopis Matice moravské, 116, s. 325-346.
[25] JANOŠÍK, R., 1980: Povrchový sběr na zaniklé středověké vesnici Zubrůvka u Pulčína (okr. Vsetín). In: Přehled výzkumů 1978. Brno, AÚ ČSAV, s. 59-60.
[26] KOHOUTEK, J., 1991: Výzkum středověkých hradů v oblasti Vsetínských vrchů. In: Archaeologia Historica 16, s. 241-254.
[27] KOHOUTEK, J., 1994: Výzkum středověkých hradů v oblasti Hostýnských vrchů. Vlastivědný věstník moravský, 46, s. 145-158.
[28] KOHOUTEK, J., 1995: Hrady jihovýchodní Moravy. Zlín.
[29] KOUŘIL, P.-PRIX, D.-WIHODA, M., 1997: Městské hrady v českém Slezsku. In: Archaeologia historica 22, s. 249-272.
[30] KUČEROVSKÁ, T., 1986: Nález zlomkového stříbra z Kelče. In: Denárová měna na Moravě. Brno, s. 235-248.
[31] NOHEJLOVÁ-PRÁTOVÁ, E., 1956: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2. díl, Praha.
[32] OČENÁŠEK, J., 1948: Historie starobylého města Kelče. Kelč.
[33] OČENÁŠEK, J., 1946: Staroslavné město Kelč s okolím v dějinách národa českého a slovanského. Kelč (rukopis uložen v OVM Vsetín).
[34] PAVLŮ, M., 1999: Dějiny farního kostela a kelečské farnosti, 1. Farní kostel sv. Petra a Pavla v proměnách času (1247-1945). Publikováno na http://katerinky.misto.cz.
[35] PLAČEK, M., 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[36] NEKUDA, V.-UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě. Brno.
[37] ROLINC, V., 1986: Příspěvky k historické topografii města Kelče. In: Valašsko včera a dnes. Ročenka Okresního archivu Vsetín. Red. L. Baletka. Vsetín, s. 75-93.
[38] ROSOVÁ, R., 2000: Stavební vývoj města Kelče. In: Památkový ústav v Ostravě - Výroční zpráva 1999. Ostrava, s. 72-78.
[39] SAMEK, B., 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska, 2. díl (J-N). Praha.
[40] SNOPEK, F., 1912: Fara kelecká roku 1429. Časopis Matice moravské, 36, s. 391-402.
[41] STABRAVA, P., 1999: Archeologický výzkum kostela sv. Kateřiny v Kelči. In: Památkový ústav v Ostravě - Výroční zpráva 1998. Ostrava, s. 117-120.
[42] ŠEBÁNEK, J., 1961: Tři nejstarší doklady o Vsetíně. In: Sborník prací filosofické fakulty brněnské university, řada hist., 10, s. 77-93.
[43] ŠEBÁNEK, J., 1959-61: Vizovická listina Smila ze Střílek z r. 1261 jako historický pramen především k otázce osídlení na Valašsku. In: Valašsko, 8, s. 29-39.
[44] ŠTEFAN, I., 1996: Středověké osídlení vsetínského panství. Zpravodaj Okresního vlastivědného muzea ve Vsetíně, s. 36-53.
[45] ŠTĚPKOVÁ, J., 1957: Islámské stříbro z nálezu v Kelči na Moravě. In: Numismatický sborník IV, Praha, s. 73-96.
[46] TUREK, R., 1962: Zlomkové stříbro z kelčského nálezu. Numismatický sborník 7, s. 83-117.
[47] ZLÍNSKO (Vlastivěda moravská). Red. V. Nekuda. Brno-Zlín 1995.
[2] CDB - FRIEDRICH, G.-KRISTEN, Z.-ŠEBÁNEK, J.-DUŠKOVÁ, S.-VAŠKŮ, V. (edd.), 1904-1993: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. Tomus I-V. Pragae.
[3] CDM - BOČEK, A.-CHYTIL, J.-CHLUMECKY, P. V.-BRANDL, V.-BRETHOLZ, B. (edd.), 1845-1903: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. IV.-XV. díl (1268-1411). Olomouc; Brno.
[4] DOBEŠ, F. (ed.), 1946: Kniha o Stříteži. V. díl, Valašské Meziříčí.
[5] DOMLUVIL, E. (ed.), 1891: Listiny týkající se dávnověkosti města Meziříčí n. Bečvou a okolí jeho. In: XI. zpráva vyššího d. gymnasia ve Valaš. Meziříčí z r. 1890-91. Přerov.
[6] LECHNER, K., 1902 (ed.): Die ältesten Belehnungs- und Lehensgerichtbücher des Bisthums Olmütz. I-II. Brünn.
[7] SUB - IRGANG, W. (ed.), 1998: Schlesisches Urkundenbuch. VI. Bd. (1291-1300). Köln-Weimar-Wien.
[8] ZDO - MATĚJEK, F. (ed.), 1948: Moravské zemské desky 1480-1566. II. Kraj olomoucký. Brno.
[9] BALETKA, L., 1974: Valašské Meziříčí a mistr Kortelang. In: Valašské Meziříčí od minulosti k dnešku, VI (Příloha Kulturního zpravodaje města Valašského Meziříčí, roč. 1974), s. 35-42.
[10] BALETKA, T., 1997: "Na třetí pak straně Proskovice a Hrabová": konec jednoho mýtu a nový pohled na stav severovýchodní Moravy ve 13. století. Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 51, s. 4—15.
[11] BALETKA, T., 1999: Nižší šlechta z moravského severovýchodu ve stížných listech proti upálení Mistra Jana Husa. In: Táborský archiv 9, s. 15-48.
[12] BISTŘICKÝ, J., 1998: Zdíkovy listiny. Český časopis historický, 96, s. 292-305.
[13] DOMLUVIL, E., 1914: Val.-Meziříčský okres. Brno.
[14] DRECHSLER, A.-JANIŠ, D., 1998: Záchranný archeologický výzkum v Kelči (okr. Vsetín). In: Ústav archeologické památkové péče Olomouc - Ročenka 1997. Olomouc, s. 126-136.
[15] ELIÁŠ, J. O., 1979: Stavební vývoj renesančního zámku v Kelči z hlediska pramenů. In: Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 4, s. 76-103.
[16] FIALOVÁ, V., 1965: Pečetítko ze zaniklé tvrze Arnoltovice. Vlastivědný věstník moravský, 17, s. 131-141.
[17] FLODR, M., 1960: Skriptorium olomoucké. Praha.
[18] GORYCZKOVÁ, N., 1997: Stručná zpráva z dokončeného stavebně historického průzkumu filiálního košatěla sv. Kateřiny v Kelci. In: Sborník Památkového ústavu v Ostravě, Ostrava, s. 35-40.
[19] GRŮZA, A., 1997: Kostel sv. Kateřiny v Kelci z hlediska historických pramenů. In: Sborník Památkového ústavu v Ostravě, Ostrava, s. 41-48.
[20] HOSÁK, L., 1938: Historický místopis země Moravskoslezské. Brno.
[21] HOSÁK, L., 1967: Počátky osídlení a dějin Rožnova. In: Valašsko, 11, s. 9-13.
[22] HRABOVÁ, L., 1964: Ekonomika feudální državy olomouckého biskupství ve druhé polovině 13. století. Praha.
[23] HRABOVÁ, L., 1967: Listina biskupa Bruna ze Schaumburka z roku 1267 a počátky Rožnova. In: Valašsko, 11, s. 5-7.
[24] JANIŠ, D., 1997: Lenní systém olomouckého biskupství za episkopátu Dětřicha z Hradce (1281-1302). K problematice lenních a lokačních listin. Časopis Matice moravské, 116, s. 325-346.
[25] JANOŠÍK, R., 1980: Povrchový sběr na zaniklé středověké vesnici Zubrůvka u Pulčína (okr. Vsetín). In: Přehled výzkumů 1978. Brno, AÚ ČSAV, s. 59-60.
[26] KOHOUTEK, J., 1991: Výzkum středověkých hradů v oblasti Vsetínských vrchů. In: Archaeologia Historica 16, s. 241-254.
[27] KOHOUTEK, J., 1994: Výzkum středověkých hradů v oblasti Hostýnských vrchů. Vlastivědný věstník moravský, 46, s. 145-158.
[28] KOHOUTEK, J., 1995: Hrady jihovýchodní Moravy. Zlín.
[29] KOUŘIL, P.-PRIX, D.-WIHODA, M., 1997: Městské hrady v českém Slezsku. In: Archaeologia historica 22, s. 249-272.
[30] KUČEROVSKÁ, T., 1986: Nález zlomkového stříbra z Kelče. In: Denárová měna na Moravě. Brno, s. 235-248.
[31] NOHEJLOVÁ-PRÁTOVÁ, E., 1956: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2. díl, Praha.
[32] OČENÁŠEK, J., 1948: Historie starobylého města Kelče. Kelč.
[33] OČENÁŠEK, J., 1946: Staroslavné město Kelč s okolím v dějinách národa českého a slovanského. Kelč (rukopis uložen v OVM Vsetín).
[34] PAVLŮ, M., 1999: Dějiny farního kostela a kelečské farnosti, 1. Farní kostel sv. Petra a Pavla v proměnách času (1247-1945). Publikováno na http://katerinky.misto.cz.
[35] PLAČEK, M., 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[36] NEKUDA, V.-UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě. Brno.
[37] ROLINC, V., 1986: Příspěvky k historické topografii města Kelče. In: Valašsko včera a dnes. Ročenka Okresního archivu Vsetín. Red. L. Baletka. Vsetín, s. 75-93.
[38] ROSOVÁ, R., 2000: Stavební vývoj města Kelče. In: Památkový ústav v Ostravě - Výroční zpráva 1999. Ostrava, s. 72-78.
[39] SAMEK, B., 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska, 2. díl (J-N). Praha.
[40] SNOPEK, F., 1912: Fara kelecká roku 1429. Časopis Matice moravské, 36, s. 391-402.
[41] STABRAVA, P., 1999: Archeologický výzkum kostela sv. Kateřiny v Kelči. In: Památkový ústav v Ostravě - Výroční zpráva 1998. Ostrava, s. 117-120.
[42] ŠEBÁNEK, J., 1961: Tři nejstarší doklady o Vsetíně. In: Sborník prací filosofické fakulty brněnské university, řada hist., 10, s. 77-93.
[43] ŠEBÁNEK, J., 1959-61: Vizovická listina Smila ze Střílek z r. 1261 jako historický pramen především k otázce osídlení na Valašsku. In: Valašsko, 8, s. 29-39.
[44] ŠTEFAN, I., 1996: Středověké osídlení vsetínského panství. Zpravodaj Okresního vlastivědného muzea ve Vsetíně, s. 36-53.
[45] ŠTĚPKOVÁ, J., 1957: Islámské stříbro z nálezu v Kelči na Moravě. In: Numismatický sborník IV, Praha, s. 73-96.
[46] TUREK, R., 1962: Zlomkové stříbro z kelčského nálezu. Numismatický sborník 7, s. 83-117.
[47] ZLÍNSKO (Vlastivěda moravská). Red. V. Nekuda. Brno-Zlín 1995.