Název: Archeologické poznatky ke stavební konstrukci nejstarších měšťanských domů v Olomouci
Variantní název:
- Archäologische Erkenntnisse zur Baukonstruktion der ältesten bürgerlichen Häuser in Olomouc (Olmütz)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1999, roč. 24, č. [1], s. 189-[213]
Rozsah
189-[213]
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140332
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] BERGER, L., 1963: Die Ausgrabungen am Petersberg in Basel. Basel.
[2] BINDING, G., MAINZER, U., WIEDENAU, A., 1975: Kleine Kunstgeschichte des deutschen Fachwerkbaus. Darmstadt.
[3] BLÁHA, J., 1975: Předběžná zpráva o výsledcích archeologického výzkumu na staveništi obchodního domu Prior v Olomouci v r. 1973. AR XXVII, 283-285.
[4] BLÁHA, J., 1977a: Poznámky k počátkům a vývoji osídlení olomouckého podhradí. In: Richter M. (red), Středověká archeologie a studium počátků měst. Praha, 28-35.
[5] BLÁHA, J., 1977b: Přehled důležitějších záchranných akcí oddělení historickoarcheologického průzkumu při OSSPPOP v Olomouci za léta 1974-1976. In: Okresní archiv v Olomouci 1976. Olomouc, 63-67.
[6] BLÁHA, J., 1978: Některé záchranné akce oddělení historickoarcheologického průzkumu při OSSPPOP v Olomouci v roce 1977. In: Okresní archiv v Olomouci 1977. Olomouc, 128.
[7] BLÁHA, J., 1979: Přehled důležitějších záchranných akcí oddělení historickoarcheologického průzkumu při OSSPPOP v Olomouci za rok 1978. In: Okresní archiv v Olomouci 1978. Olomouc, 130-132.
[8] BLÁHA, J., 1982: Několik archeologických zjištění a hypotéz k počátkům raně středověké a středověké Olomouce. VVM XXXIV, 194-197.
[9] BLÁHA, J., 1985: Časněslovanská osada v Olomouci a počátky řemeslnicko-kupeckého podhradí. Příspěvek k postavení Olomouce v 10. století. AH 9, 133-146.
[10] BLÁHA, J., 1988: Předběžná zpráva o objevu předvelkomoravského ústředí v Olomouci. AH 13, 155-170.
[11] BLÁHA, J., 1993a: Archeologický doklad modlitební šňůry ze 14. století v Olomouci - příspěvek ke genezi růžence. In: Památkový ústav v Olomouci 1992. Výroční zpráva. Olomouc, 43-48.
[12] BLÁHA, J., 1993b: Důležitější archeologické průzkumy. In: Památkový ústav v Olomouci 1992. Výroční zpráva. Olomouc, 34-38.
[13] BLÁHA, J., 1994: Přehled důležitějších záchranných akcí archeologického útvaru při Památkovém ústavu v Olomouci za rok 1993. In: Ročenka Státního okresního archivu v Olomouci 2 (21) 1993, 201-208.
[14] BLÁHA, J., 1995: Ke genezi Horního náměstí. In: Zatloukal P. (red.), Horní náměstí v Olomouci. Olomouc, 7-14.
[15] CAUNE, A., 1990: Gebäude und Topographische Strukturen in Riga vom 12. bis 14. Jahrhundert aufgrund der archäologischen Ausgrabungen. Lübecker Schriften für Archäologie und Kulturgeschichte 20, 173-186.
[16] DUDÍK, B., 1858: Olmützer Sammelchronik vom Jahre 1432 bis 1656. Brno.
[17] ERDMANN, W., 1983: Entwicklungstendenzen des Lübecker Hausbaus 1100 bis um 1340 - eine Ideenskizze. Lübecker Schriften für Archäologie und Kulturgeschichte 7, 19-38.
[18] FEHRING, G. P., 1980: Fachwerkhaus und Steinwerk als Elemente der frühen Lübecker Bürgerhausarchitektur, ihre Wurzeln und Ausstrahlung. OFFA 37, 267-281.
[19] FEHRING, G. P., 1986: Städtischer Hausbau in Norddeutschland von 1150 bis 1250. In: Steuer H. (Hrsg.), Zur Lebensweise in der Stadt um 1200. Ergebnisse der Mittelalter-Archäologie. ZAM - Beiheft 4, 43-61.
[20] FEHRING, G. P., 1995: Lübeck zur Zeiten der Welfen (1125-1235). Archäologische Erkentnisse zu Topographie, Grundstücks und Bebauungsstrukturen. In: Luckhardt J., Niehoff F. (Hrsg.), Heinrich der Löwe und seine Zeit. München, 408-417.
[21] GOŠ, V., 1988: Slovanské osídlení severní Moravy. In: Frolec V. (red.), Rodná země. Brno, 181-190.
[22] GRIEP, H. G., 1963: Ausgrabungen und Bodenfunde im Stadtgebiet Goslar II. Harz - Zeitschrift 15 (96), 1-50.
[23] HAUGLID, R., 1976: Norske stavkirker. Oslo.
[24] ISENBERG, G., 1977: Stadtkernarchäologische Untersuchungen an der Bäckerstrasse in Minden 1973-1976. In: Nordsiek H. (Hrsg.), Zwischen Dom und Rathaus. Beiträge zur Kunst- und Kulturgeschichte der Stadt Minden, 129-146.
[25] ISENBERG, G., 1988: Mittelalterliche Holzwohnbau aus archäologischer Sicht. Neuere Befunde zum städtischen Wohnbau des Mittelalters in Westfalen. In: Wiegelmann G., Kaspar K. (Hrsg.), Beiträge zum städtischen Bauen und Wohnen in Nordwestdeutschland. Beiträge zur Volkskunde in Nordwestdeutschland, Heft 58, 19-26.
[26] LOHRUM, B., 1992: Fachwerkbau. In: Flüeler M. und N. (Hrsg.), Stadtluft, Hirsebrei und Bettelmönch. Die Stadt um 1300. Stuttgart, 248-266.
[27] LOSERT, H., SAGE, W., 1987: Ausgrabungen an der Schranne in Bamberg. Archäologisches Korrespondenzblatt 7, 375-386.
[28] MECKSEPER, C., 1982: Kleine Kunstgeschichte der deutschen Stadt im Mittelaller. Darmstadt.
[29] MICHNA, P., 1982: Ke stavebním dějinám středověkých domů v Olomouci (Archeologický průzkum dvou městišť v Barvířské ulici). Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 5, 179-241.
[30] MICHNA, P., 1988: K poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace. In: Frolec V. (red.), Rodná země. Brno, 222-284.
[31] MICHNA, P., NEKUDA, V., 1987: Anfänge des städtischen Hauses in Mähren. In: Siedlungsforschung. Archäologie - Geschichte - Geographie, Bd. 5, 97-107.
[32] NEKUDA, V., 1984: Vesnický středověký dům na Moravě. AH 9, 21-37.
[33] NEŠPOR, V., 1936: Dějiny Olomouce. Brno.
[34] PHLEPS, H., 1958: Die norwegischen Stabkirchen. Karlsruhe.
[35] PHLEPS, H., 1967: Alemanische Holzbauten. Wiesbaden.
[36] PLATE, Ch., 1989: Die Stadtwüstung des 13. Jahrhunderts von Freyenstein, Kr. Wittstock, Bezirk Potsdam. Veröffentlichungen des Museums für Ur- und Frühgeschichte Potsdam, Bd. 23, 209-222.
[37] PLATE, Ch., 1996: Kelleranlagen des 13. bis 15. Jahrhunderts in brandenburgischen Städten. In: Brachmann, H., Klápště, J. (Hrsg.), Hausbau und Raumstruktur früher Städte in Ostmitteleuropa. PA - Supplementum 6, 63-71.
[38] REIMERS, E., 1976: Einige mittelalterliche Hauskonstruktionen in Bergen. Acta Visbyensia 5, 89-106.
[39] REINERT, H., 1937: Haus und Hof im nordischen Raum. Leipzig.
[40] RICHTER, V., 1959: Raněstředověká Olomouc. Praha-Brno.
[41] RÖTTING, H., 1991: Pfostenbau-Ständerhaus-Kemenate: Zu Baubefunden der Braunschweiger Altstadtgrabung. Berichte zur Denkmalpflege in Niedersachsen, Jg. 11, Heft 1, 22-28.
[42] RÖTTING, H., 1995: Art. "F 16 - Modell Braunschweig-Altstadt, Quartier St. Jacobi - Turnierstraße um 1230". In: Luckhardt J., Niehoff F. (Hrsg.), Heinrich der Löwe und seine Zeit. München, 392-393.
[43] RÖTTING, H., 1996: Das ostsächsische Doppelhaus des hohen Mittelalters im archäologisch-rechtshistorischen Befund von Braunschweig. In: Brachmann H., Klápště J. (Hrsg.), Hausbau und Raumstruktur früher Städte in Ostmitleleuropa. PA - Supplementum 6, 40-54.
[44] SCHWINEKÖPER, B., 1980: Zur Problematik von Begriffen wie Stauferstädte, Zähringerstädte und ähnlichen Bezeichnungen. In: Maschke, E., Sydow, J. (Hrsg.), Stadt in der Geschichte. Sigmaringen, 95-172.
[45] SPÁČIL, V., 1969: Vývoj názvů ulic v historickém jádru města Olomouce. In: Gardavský Z., Historické jádro města Olomouce a jeho problematika I. Olomouc, 76-78.
[46] ŠKABRADA, J., 1978: Sýpky domů v Pfaffenschlagu ve světle struktury vesnického domu jihočeské oblasti ("šíje" vesnických sýpek a středověkých zemnic). AH 3, 355-369.
[47] ŠKABRADA, J., 1996: K pochopení původní struktury některých typů středověkých domů na široké parcele. Průzkumy památek III, č. 1, 41-49.
[48] TEIGE, J., 1894: Zpráva o pramenech dějin Kláštera Hradišťského u Olomouce (až do r. 1300). Věstník Královské české společnosti nauk 1893, tř. filosoficko-historicko-filologická. Praha, 1-80.
[49] UGGLAS af, C.,: 1931: Lödöse (Gamla Lödöse). Historia och arkeologi. Göteborg.
[50] UNTERMANN, M ., 1992: Das steinerne Wohnbau in Südwestdeutschland. In: Flüeler, M. und N. (Hrsg.), Stadtluft, Hirsebrei und Bettelmönch. Die Stadt um 1300. Stuttgart, 225-239.
[51] VOGEL, V., 1975: Die archäologischen Ausgrabungen im Stadtkern von Schleswig. Ausgrabungen in Deutschland, Teil 3. Mainz, 72-86.
[52] ZIPPELIUS, A., 1958: Die Rekonstruktion und baugeschichtliche Stellung der Holzbauen auf dem Husterknupp. In: Herrnbrodt, A., Der Husterknupp. Beihefte der Bonner Jahrbücher Bd.6, 123-200.
[2] BINDING, G., MAINZER, U., WIEDENAU, A., 1975: Kleine Kunstgeschichte des deutschen Fachwerkbaus. Darmstadt.
[3] BLÁHA, J., 1975: Předběžná zpráva o výsledcích archeologického výzkumu na staveništi obchodního domu Prior v Olomouci v r. 1973. AR XXVII, 283-285.
[4] BLÁHA, J., 1977a: Poznámky k počátkům a vývoji osídlení olomouckého podhradí. In: Richter M. (red), Středověká archeologie a studium počátků měst. Praha, 28-35.
[5] BLÁHA, J., 1977b: Přehled důležitějších záchranných akcí oddělení historickoarcheologického průzkumu při OSSPPOP v Olomouci za léta 1974-1976. In: Okresní archiv v Olomouci 1976. Olomouc, 63-67.
[6] BLÁHA, J., 1978: Některé záchranné akce oddělení historickoarcheologického průzkumu při OSSPPOP v Olomouci v roce 1977. In: Okresní archiv v Olomouci 1977. Olomouc, 128.
[7] BLÁHA, J., 1979: Přehled důležitějších záchranných akcí oddělení historickoarcheologického průzkumu při OSSPPOP v Olomouci za rok 1978. In: Okresní archiv v Olomouci 1978. Olomouc, 130-132.
[8] BLÁHA, J., 1982: Několik archeologických zjištění a hypotéz k počátkům raně středověké a středověké Olomouce. VVM XXXIV, 194-197.
[9] BLÁHA, J., 1985: Časněslovanská osada v Olomouci a počátky řemeslnicko-kupeckého podhradí. Příspěvek k postavení Olomouce v 10. století. AH 9, 133-146.
[10] BLÁHA, J., 1988: Předběžná zpráva o objevu předvelkomoravského ústředí v Olomouci. AH 13, 155-170.
[11] BLÁHA, J., 1993a: Archeologický doklad modlitební šňůry ze 14. století v Olomouci - příspěvek ke genezi růžence. In: Památkový ústav v Olomouci 1992. Výroční zpráva. Olomouc, 43-48.
[12] BLÁHA, J., 1993b: Důležitější archeologické průzkumy. In: Památkový ústav v Olomouci 1992. Výroční zpráva. Olomouc, 34-38.
[13] BLÁHA, J., 1994: Přehled důležitějších záchranných akcí archeologického útvaru při Památkovém ústavu v Olomouci za rok 1993. In: Ročenka Státního okresního archivu v Olomouci 2 (21) 1993, 201-208.
[14] BLÁHA, J., 1995: Ke genezi Horního náměstí. In: Zatloukal P. (red.), Horní náměstí v Olomouci. Olomouc, 7-14.
[15] CAUNE, A., 1990: Gebäude und Topographische Strukturen in Riga vom 12. bis 14. Jahrhundert aufgrund der archäologischen Ausgrabungen. Lübecker Schriften für Archäologie und Kulturgeschichte 20, 173-186.
[16] DUDÍK, B., 1858: Olmützer Sammelchronik vom Jahre 1432 bis 1656. Brno.
[17] ERDMANN, W., 1983: Entwicklungstendenzen des Lübecker Hausbaus 1100 bis um 1340 - eine Ideenskizze. Lübecker Schriften für Archäologie und Kulturgeschichte 7, 19-38.
[18] FEHRING, G. P., 1980: Fachwerkhaus und Steinwerk als Elemente der frühen Lübecker Bürgerhausarchitektur, ihre Wurzeln und Ausstrahlung. OFFA 37, 267-281.
[19] FEHRING, G. P., 1986: Städtischer Hausbau in Norddeutschland von 1150 bis 1250. In: Steuer H. (Hrsg.), Zur Lebensweise in der Stadt um 1200. Ergebnisse der Mittelalter-Archäologie. ZAM - Beiheft 4, 43-61.
[20] FEHRING, G. P., 1995: Lübeck zur Zeiten der Welfen (1125-1235). Archäologische Erkentnisse zu Topographie, Grundstücks und Bebauungsstrukturen. In: Luckhardt J., Niehoff F. (Hrsg.), Heinrich der Löwe und seine Zeit. München, 408-417.
[21] GOŠ, V., 1988: Slovanské osídlení severní Moravy. In: Frolec V. (red.), Rodná země. Brno, 181-190.
[22] GRIEP, H. G., 1963: Ausgrabungen und Bodenfunde im Stadtgebiet Goslar II. Harz - Zeitschrift 15 (96), 1-50.
[23] HAUGLID, R., 1976: Norske stavkirker. Oslo.
[24] ISENBERG, G., 1977: Stadtkernarchäologische Untersuchungen an der Bäckerstrasse in Minden 1973-1976. In: Nordsiek H. (Hrsg.), Zwischen Dom und Rathaus. Beiträge zur Kunst- und Kulturgeschichte der Stadt Minden, 129-146.
[25] ISENBERG, G., 1988: Mittelalterliche Holzwohnbau aus archäologischer Sicht. Neuere Befunde zum städtischen Wohnbau des Mittelalters in Westfalen. In: Wiegelmann G., Kaspar K. (Hrsg.), Beiträge zum städtischen Bauen und Wohnen in Nordwestdeutschland. Beiträge zur Volkskunde in Nordwestdeutschland, Heft 58, 19-26.
[26] LOHRUM, B., 1992: Fachwerkbau. In: Flüeler M. und N. (Hrsg.), Stadtluft, Hirsebrei und Bettelmönch. Die Stadt um 1300. Stuttgart, 248-266.
[27] LOSERT, H., SAGE, W., 1987: Ausgrabungen an der Schranne in Bamberg. Archäologisches Korrespondenzblatt 7, 375-386.
[28] MECKSEPER, C., 1982: Kleine Kunstgeschichte der deutschen Stadt im Mittelaller. Darmstadt.
[29] MICHNA, P., 1982: Ke stavebním dějinám středověkých domů v Olomouci (Archeologický průzkum dvou městišť v Barvířské ulici). Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 5, 179-241.
[30] MICHNA, P., 1988: K poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace. In: Frolec V. (red.), Rodná země. Brno, 222-284.
[31] MICHNA, P., NEKUDA, V., 1987: Anfänge des städtischen Hauses in Mähren. In: Siedlungsforschung. Archäologie - Geschichte - Geographie, Bd. 5, 97-107.
[32] NEKUDA, V., 1984: Vesnický středověký dům na Moravě. AH 9, 21-37.
[33] NEŠPOR, V., 1936: Dějiny Olomouce. Brno.
[34] PHLEPS, H., 1958: Die norwegischen Stabkirchen. Karlsruhe.
[35] PHLEPS, H., 1967: Alemanische Holzbauten. Wiesbaden.
[36] PLATE, Ch., 1989: Die Stadtwüstung des 13. Jahrhunderts von Freyenstein, Kr. Wittstock, Bezirk Potsdam. Veröffentlichungen des Museums für Ur- und Frühgeschichte Potsdam, Bd. 23, 209-222.
[37] PLATE, Ch., 1996: Kelleranlagen des 13. bis 15. Jahrhunderts in brandenburgischen Städten. In: Brachmann, H., Klápště, J. (Hrsg.), Hausbau und Raumstruktur früher Städte in Ostmitteleuropa. PA - Supplementum 6, 63-71.
[38] REIMERS, E., 1976: Einige mittelalterliche Hauskonstruktionen in Bergen. Acta Visbyensia 5, 89-106.
[39] REINERT, H., 1937: Haus und Hof im nordischen Raum. Leipzig.
[40] RICHTER, V., 1959: Raněstředověká Olomouc. Praha-Brno.
[41] RÖTTING, H., 1991: Pfostenbau-Ständerhaus-Kemenate: Zu Baubefunden der Braunschweiger Altstadtgrabung. Berichte zur Denkmalpflege in Niedersachsen, Jg. 11, Heft 1, 22-28.
[42] RÖTTING, H., 1995: Art. "F 16 - Modell Braunschweig-Altstadt, Quartier St. Jacobi - Turnierstraße um 1230". In: Luckhardt J., Niehoff F. (Hrsg.), Heinrich der Löwe und seine Zeit. München, 392-393.
[43] RÖTTING, H., 1996: Das ostsächsische Doppelhaus des hohen Mittelalters im archäologisch-rechtshistorischen Befund von Braunschweig. In: Brachmann H., Klápště J. (Hrsg.), Hausbau und Raumstruktur früher Städte in Ostmitleleuropa. PA - Supplementum 6, 40-54.
[44] SCHWINEKÖPER, B., 1980: Zur Problematik von Begriffen wie Stauferstädte, Zähringerstädte und ähnlichen Bezeichnungen. In: Maschke, E., Sydow, J. (Hrsg.), Stadt in der Geschichte. Sigmaringen, 95-172.
[45] SPÁČIL, V., 1969: Vývoj názvů ulic v historickém jádru města Olomouce. In: Gardavský Z., Historické jádro města Olomouce a jeho problematika I. Olomouc, 76-78.
[46] ŠKABRADA, J., 1978: Sýpky domů v Pfaffenschlagu ve světle struktury vesnického domu jihočeské oblasti ("šíje" vesnických sýpek a středověkých zemnic). AH 3, 355-369.
[47] ŠKABRADA, J., 1996: K pochopení původní struktury některých typů středověkých domů na široké parcele. Průzkumy památek III, č. 1, 41-49.
[48] TEIGE, J., 1894: Zpráva o pramenech dějin Kláštera Hradišťského u Olomouce (až do r. 1300). Věstník Královské české společnosti nauk 1893, tř. filosoficko-historicko-filologická. Praha, 1-80.
[49] UGGLAS af, C.,: 1931: Lödöse (Gamla Lödöse). Historia och arkeologi. Göteborg.
[50] UNTERMANN, M ., 1992: Das steinerne Wohnbau in Südwestdeutschland. In: Flüeler, M. und N. (Hrsg.), Stadtluft, Hirsebrei und Bettelmönch. Die Stadt um 1300. Stuttgart, 225-239.
[51] VOGEL, V., 1975: Die archäologischen Ausgrabungen im Stadtkern von Schleswig. Ausgrabungen in Deutschland, Teil 3. Mainz, 72-86.
[52] ZIPPELIUS, A., 1958: Die Rekonstruktion und baugeschichtliche Stellung der Holzbauen auf dem Husterknupp. In: Herrnbrodt, A., Der Husterknupp. Beihefte der Bonner Jahrbücher Bd.6, 123-200.